Garfi komentáře u knih

No...z knihy jsem trochu rozpačitá. Na první pohled je vše přesně v Carterově stylu, detektiv Hunter i jeho parťák jsou v obvyklé formě a připraveni "na značkách", aby polapili dalšího sériového vraha, ale přestože jsem knihu přečetla ve dvou dnech (je opravdu čtivá), chvíli jsem nevěděla co mi to na ní vlastně tak vadí, protože úvod je vymyšlen velmi dobře. Nyní už vím, že to co mi vadí, je fakt, že autor tak trochu vykrádá sám sebe, když staví na scénu vraha velmi podobného Lucienovi. Vrah je opět nesmírně inteligentní, vyzná se snad ve všem, nač si člověk vzpomene (IT, střelba, boj, chemie, zbraně atd. atd). Vím, že má autor znalosti z oboru psychologie vrahů, ale opravdu by mě zajímalo, kolik vrahounů je tak vysoce inteligentních a zběhlých v umění "kamufláže", spíš bych řekla, že jim často pomáhá nevšímavost okolí a souhra náhod, než takto promyšlené vraždící strategie. Taktéž mi vadí, že si vrah opět diktuje podmínky a detektiv Hunter pobíhá po městě jako pejsek a plní vše, co se mu přikáže. To zde již také bylo. A v neposlední řadě "SPOILER" pak samotný únos Huntera a jeho "psycho" hra s vrahem kdesi v bunkru, vždyť sám Hunter je policejní "skoro bůh" a opět se nechá přepadnout a unést....Prostě shrnuto a podtrženo, zápletka velmi dobře vymyšlená, ale v závěru knihy autor trochu klopýtá sem a tam, jako by nevěděl, jak s příběhem naložit. Doufám, že Chris překoná osobní ztrátu a vrátí se v lepší formě.

5 29.12.2020

Další detektivka, která se velmi dobře čte. Námět je výborně vymyšlený, některé aspekty vražd, které se v knize odehrávají poměrně překvapivé a brutální. Kniha se mi líbila dokonce o něco více, než Dívka v ledu i když část s forenzním patologem mi přišla trochu přitažená za vlasy.

5 13.01.2020

Když tak nad tím přemýšlím, je to vlastně jediný díl, ve kterém se řeší něco jiného, než Lord Voldemort. Harry už není tolik ušlápnuté dítě, ale vzdoruje Durslyovým a prchá ze Zobí ulice ještě před začátkem školního roku. Mám ráda popisy kouzelnického světa i mimo Bradavice, tak mě pobyt Harryho na Příčné ulici docela bavil. Objevení Siriuse a Lupina mě také potěšilo, i když mou nejoblíbenější postavou stejně zůstává profesor Snape. Trošku kontroverzní mi připadá použití obraceče času, myslím, že si tím Rowlingová malinko zavařila, protože kolem obraceče vzniká řada otázek, na příklad proč obraceč nikdo nepoužil ke zničení ještě malého Voldemorta, nebo k záchraně Harryho rodičů a tak podobně, prostě mi tohle řešení moc nesedí.

5 24.10.2019

(SPOILER) Má první kniha od tohoto autora a musím říct, že je to trochu zvláštní čtení a zvláštní téma. Docela dlouho mi trvalo, než jsem se do knihy začetla, pak už to bylo trochu lepší. Samozřejmě nejsilnější z celé knihy je popis rozpojení jedné z postav. Naopak opravdu divný a vysoce nepravděpodobný je radostný večírek "všech součástí "Admirálova syna. Jinak se tak trochu obávám, že být medicína natolik na výši, že by bylo možné rozpojení provádět, není zas až tak nereálné, že by se do toho některá světová velmoc nepustila.

4 04.08.2023

(SPOILER) Naprosto chápu komentáře, které označují "Keplerovce" za šílené a vhodné aspiranty na psychiatrickou péči. Jsem z detektivek Chrise Cartera zvyklá na brutality, ale toto bylo i na mne už prostě moc. Vraha jsem uhodla ještě před jeho odhalením, respektive mi tato postava lezla na nervy od začátku knihy a že je "opravdu nějaká divná", se pak už jen potvrdilo. Co musím autorům dále vytknout je že evidentně nemají rádi psy. Vadí mi násilí na zvířatech, celou kapitolu s psími zápasy jsem přeskočila. O chudákovi "vořechovi", který hlídal klece s unesenýma holkama a musel provádět i jiné nechutné práce, ani nemluvě. A není to první kniha autorů, kde je násilí na zvířatech popisováno.Za to dávám ještě jednu hvězdu dolů.
A k anagramu na konci. I já doufám, stejně jako ostatní, že to neznamená návrat...

4 27.04.2022

Jako...čte se to dobře, o tom žádná. Má to však háček v tom, že se mi zdá to celé běsnění a vraždění tentokrát nějak nechutnější a víc přitažené za vlasy. Dále bude komentář obsahovat SPOILERY. Celou dobu nechápu motivaci Niny, to že je týpek svalnatý a blond ji donutí rozmlátit náhodně sraženému chodci hlavu na kaši? No nevím...Pak scéna, kdy si dvojice vrahů donese do bytu mrtvoly a tam je v kuchyni porcují...Troufám si tak myslet, že by z toho byl asi trochu čurbes a asi by se to nezvládlo běžným kuchyňským nožem...
Zcela překvapivě mi tentokrát byla sympatická Erika a to hlavně po scéně se svou sestrou na hřbitově, kdy na chvíli přestala být nepostradatelný "super polda" a konečně projevila trochu lidskou stránku.

4 20.01.2020

Temné hlubiny mě zatím bavily ze všech autorových knih nejméně, objasňování staré vraždy, která vlastně SPOILER ve finále ani vraždou není. Do toho stále méně sympatická Erika, která si vynucuje účast na případu, protože všichni okolo jsou neschopní a výkřiky typu "já toho hajzla tam někde venku určitě chytím!" této detektivce trochu ubližují.

4 20.01.2020

U tohoto dílu jsou asi nejvíce patrné rozdíly mezi knižním a filmovým zpracováním. Chápu, že film není nafukovací, ale přece jen jsem se těšila na vizualizaci soutěžního bludiště, tak jak bylo v knize, třeba na sfingu a "nazlátlou nevinně mrkající mlhovinu". Vypuštěna byla také část se skřítky, což vzhledem k následujícím dílům považuji za trochu nešťastné. Pokud mohu hodnotit Ohnivý pohár jako celek, mám tento díl velmi ráda, asi i o fous víc, než předchozí trojku. Zábavní jsou leprikóni na mistrovství světa ve famfrpálu a zaujali i ďasovci chovaní vodními lidmi jako pejsci. Velké finále na konci knihy je výborné, ale přesto bych čekala že Lord Voldemort bude o trošku vzteklejší a děsivější.

4 24.10.2019

Opět se vracíme do Bradavic, tentokrát v tajemnějším a maličko temnějším příběhu. Ačkoliv se na konci knihy už objevuje náznak věcí budoucích, stále je tento druhý díl Harryho ságy spíše víc pro děti, což ovšem neznamená, že bych knihu z radostí nečetla několikrát i jako dospělá. Líbí se mi objevení skřítka Dobbyho, jakožto zástupce dalších kouzelných bytostí a střelená, kouzelně vykreslená, postava Zlatoslava Lockharta. Obzvláště konfrontace Snapea a Lockharta mě nesmírně bavily. Za zmínku stojí také ječící mandragory.

4 23.10.2019

Napínavý krimi příběh s mírně duchařskými pasážemi, do kterého jsem se okamžitě začetla a jen těžce se mi kniha odkládala. Trošku mi vadilo poměrně brzké vyzrazení hlavního pachatele, protože jsem ráda napnutá do posledního okamžiku, ale i tak se jedná o kvalitně vystavěný příběh a dobře vykreslené postavy, jejichž osud Vás bude zajímat.

4 23.10.2019

(SPOILER) Tradičně čtivá a avšak také tradičně nechutná kniha. Popisy vražd mi nijak zásadně nevadí, už jsem si na ně u tohoto autora zvykla, co mi vadilo velmi, byly pasáže s týráním pejska. Za toto dávám bod dolů. Rovněž nechápu motivaci vraha, kterému zabijí jeho pejska a on pak někde na ulici zabije dalšího, jen aby mohl své oběti nasadit psí hlavu? Nebavila mě dějová linka s psychotroničkou, dle mého zbytečná. Jinak napínavé čtení, vraha "Popravčího" jsem neuhodla. Vraha Řezníka ano.

3 11.01.2021

(SPOILER) Zloba je poslední kniha kterou jsem od Chrise Cartera přečetla, nutno ovšem dodat, že jsem všechny knihy nečetla v pořadí, ve kterém byly vydány, což byla nejspíš chyba, nebo možná ne, protože kdybych bývala četla Zlobu ve správném pořadí, dalším autorovým knihám bych se vyhnula. Protože jsem fanouškem pana Johna E. Douglase ("Mindhunetra") ocenila jsem na začátku knihy změnu prostředí a to, že se děj přesunul do Quantica, přesněji na oddělení behaviorální vědy. Také nehoda v úvodu knihy, jež vedla k náhodnému zatčení Luciena byla dobře napsaná a uvěřitelná. Avšak, s tím jak děj knihy postupuje, pomalu ale jistě postupoval mé nadšení postupně opadalo, až kleslo pod bod mrazu. To si tak v klidu čtete o tom jak detektiv Hunter vyslýchá psychopata a sedí přitom před jakousi podzemní celou, ve které je vězeň oddělen sklem. Nechybí ani plexisklová zásuvka pro podávání věcí. Vrah souhlasí, že poskytne informace pouze pokud za ně dostane výměnou odpovědi na své otázky ohledně Hunterova života...taky Vám to něco připomíná? "Blik", před celou doktora Hannibala Lectera sedí Clarice Starling a vypráví o jehňátkách...posléze křičí na Lectra "quid pro quo doktore, řekla jsem Vám co jste chtěl, teď mluvte Vy". "Blik" vracíme se zpět a Hunter po své srdceryvné zpovědi říká Lucienovi "quid pro quo, teď mluv Ty"....Ano, takto doslova Chris Carter použil ve své knize proslulé Mlčení jehňátek...Nevím, zda se někdy někde autor vyjádřil k tomu, zda je to záměr, nebo se "jen inspiroval", avšak já se ptám, je potřeba opakovat to, co zde už jednou bylo? Dále Lucien stahuje oběti z kůže a sbírá jejich tetování (narážka pro změnu na Buffalo Billa?) ,to že vyjde najevo, že Lucien je také kanibal to už je jen takový hřebíček do rakve celého příběhu. Ne a ještě jednou ne. Která část knihy je vlastně inspirována realitou, to by mě opravdu zajímalo.... Pro mne veliká míra zklamaní a ošklivé zakončení celé série knih, které jsem od autora přečetla.

3 11.01.2021

Zatím poslední příběh Eriky, který se opět velmi dobře čte a je patřičně napínavý. Knihu jsem zvládla asi během tří dnů, nicméně mě velmi nemile překvapil, silně za vlasy přitažený, konec. Připadalo mi to, jako by Bryndza rozvíjel klubíčko příběhu a najednou střih, všechno honem honem vyřeším tak trochu Cimrmanovým krokem stranou.
Co se týká osobních příběhů Eriky, nebo třeba mého oblíbence Isaaca, vlastně nic ukončeno nebylo a doufám, že se ještě dočkáme pokračování.

3 23.01.2020

Tato detektivka mě vůbec nezaujala, i když mám jinak tento druh knížek celkem ráda. Je to už nějaký čas, co jsem knihu četla, ale vybavuje se mi, že hlavní vyšetřující byl pro mne nesympatický a bylo pro mne dost těžké jakkoliv s ním sympatizovat. Celý příběh se strašně vlekl a kromě naturalisticky popsaných mrtvol, v zásadě nemá čím zaujmout a vtáhnout do děje. Občas jsem knihu odkládala a těžce se k ní zase vracela, případně některé pasáže pouze prolistovala...

3 06.01.2020

Tak tento díl mě opravdu dostal. Některé nepříliš zajímavé dějové linie (všichni dospívají a muckají se...Mimochodem, kdo proboha přišel na slovo muckat, je příšerné....) jsou vystřídány nad míru zajímavými pasážemi ze života Lorda Voldemorta. Rovněž kniha lektvarů Prince dvojí krve skýtá zábavu a poučení. Byť je těžké uvěřit, že by opravdový Princ nechal tak cennou knihu se spoustou poznámek jen tak válet v učebně lektavrů bez dozoru, aby se k ní mohl dostat každý...No a pak tady máme strhujcí výpravu za viteálem a ten konec...Konec u kterého jsem si tak trochu pobrečela...

3 29.10.2019

Velmi dobře napsaná a zajímavá kniha, mám vydání, které obsahuje i komentáře autora, zda se některé vraždy podařilo objasnit. Nejedná se ale o čtení pro slabé povahy, vzhledem k tomu, že pan doktor je schopen posat krásné ráno s kávou, koláčkem a zpívajícími ptáčky a hned v zápětí na to výjezd k řádně uleželé mrtvole. Z knihy jasně vyplývá jaká to byla řehole.

2 10.03.2023

(SPOILER) Kniha začíná celkem slibně, ale postupem času se stává méně a méně uvěřitelnou. Veškeré nešvary zazněly už v komentářích předemnou, tak jen ve zkratce, co mi vadilo asi nejvíce. Joona se z bezdomovce s bolavou kyčlí a sepsí stává superhrdinou. Erikova dlouholetá kolegyně působí v nemocnici a X let vyčkává, nikdo nepozná, že jí " šplouchá na maják". Navíc je nezničitelná, což ale nic neznamená, protože stejně nezničitelná je i jedna slepá oběť. Finále je opravdu přitažené za vlasy, až to bolí. Opět zmiňováno, a detailně popisováno násilí na zvířatech.

2 29.04.2022

Když sem napíšu, že se jedná o naprosto neuvěřitelnou knihu se svérázným humorem neřekne to nikomu absolutně nic. Příběhy Matse a Päivi je prostě nutné si přečíst, abyste pochopili. Perly jako jsou nejlepší párky od Svey, jednoruký x jednooký bandita, expert pan Oháč, Jussi a Dřímal a mnoho dalších mi navždy utkví v paměti. Jak už zde někdo poznamenal, je až těžko uvěřit, že tuto genální knihu zná tak málo čtenářů a dnes již mimo antikvariáty prakticky není k sehnání.

2 29.10.2019

Už druhý díl "Panoptika", který čtu a přestože mám true krime ráda, asi se třetím dílem na chvíli počkám a proložím to nějakou méně náročnou knihou. Kniha popisuje nejen notoricky známé kauzy a vrahy, ale i další, neméně brutální případy a dokáže vyvolat pocit psychické nevolnosti nad tím, čeho všeho jsou "lidé" schopni. Fyzickou nevolnost jsem pocítila při popisu kauzy, kdy dívka, která tvrdila, že je muž, zavražidla malého chlace, aby mu odstranila jeho mužské atributy, které pak sama nosila. V tuto chvíli jsme musela přestat číst a dát si na chvíli pauzu. Naprosto se ztotožňuji s názory autora na plivanec do tváře všem kriminalistům z roku 1990, ve formě amnestie hradního alkoholika a kašpara. Lítost a soucit ve vztahu k deviantům, sadistům a vrahům? Jestlipak zastánci jejich práv mají stejnou míru soucitu i s jejich obětmi a pozústalými...

1 10.03.2023

Hlavní hrdinka neschopná hloupá nána. Děj od začátku totálně přitžený za vlasy a ve chvíli, kdy hlavní hrdinka dostane štěně jsem knihu odložila. K tomu všemu ještě týrání zvířat? Opravdu nemám čas, ani zbytečnou energii, abych četla takový brak.