gimli35 komentáře u knih

Můj třetí Urban - a zase výborný. Autor se neztrácí v reáliích Rakouska-Uherska ani Československa a příběh nápaditě doplňuje dobovými událostmi. Tohle se četlo samo! :)

4 27.09.2019

První polovina knihy byla poněkud rozvláčná - a proto jsem byl zoufale nepřipraven na tu emocionální smršť ve druhém poločase.
Co ještě napsat? Tváří v tvář nebývale smutnému závěru mi docházejí slova. Omezuji se tedy na neopominutelné vzdání holdu autorovi a bez váhání uděluji maximální počet hvězdiček.

4 30.06.2019

Neskromně si troufnu tvrdit, že svého první Urbana jsem zvolil dobře. Ačkoliv děj - minimálně v první polovině - nikam nespěchá, nejedná se o nudný příběh, neboť ho autor prošpikovává dobovými pražskými reáliemi či milými drobnostmi v podobě tehdejších novinek (náramkové hodinky, ovesné vločky), nad nimiž se dnešní čtenář pousměje. S blížícím se koncem se pak tempo knihy značně zrychluje a do cíle dojíždí velice energicky a napínavě - detektivka, jak má být. A já se jdu pustit do Sedmikostelí. :)

4 30.01.2019

Nemohu se zbavit pocitu, že zatímco zpočátku byl autor myšlenkou paralelního města docela zaujat, asi tak v polovině ho to přestalo bavit a začal si z toho prostě jen dělat srandu - nic proti tomu, bavil jsem se místy opravdu dobře. Problém byl spíš v tom, že zprvu neuchopitelně tajemný příběh se postupem stránek rozplizl do (na Urbana) celkem banální (love?)story - aneb ještě snad nikdy jsem od Urbana nečetl nic tak celkově řídkého a dějově vlastně celkem chudého, jako by snad sám autor nevěděl, co si s podivným Urbem počít. Nejedná se o vyložené zklamání, ale s jistotou si troufnu doporučit jiné autorovy knihy.

3 27.08.2023

Skvělá jednohubka! A byť jsou hlášky o covidu, který "urychluje nebo zkracuje život", samozřejmě kultovní, mne nejvíce pobavila báseň Čapák. No vážně: věděli jste, že tolik propíraný areál vznikl kvůli tomu, že Bureš čekal moc dlouho na krmení koz?

3 24.11.2022

Předností této sbírky zajisté je, že představuje čtenářům méně známé Klostermannovy texty. Mnohé z nich (např. Když pan kancelista postoupil) však bohužel nejsou tak silné jako autorovy drsné šumavské tragédie vyšlé mnohokrát v nejrůznějších vydáních. O to raději vyzdvihuji úvodního protiantisemitského Srula a závěrečnou Revoluci v Písku, v níž autor se sžíravou ironií referuje o aroganci c. k. vojska a úředníků.

3 21.07.2022

Jak se praví v jedné divadelní hře: "To by byl biják! Jen ho natočit!"

3 23.12.2021

Ohodnotit některé Urbanovy knihy je skutečně výzva. Závěrka je moderní, aktuální, čtenářsky přístupná a na Urbana velmi "ztišená" - možná až moc, ale vlastně i to může být příjemnou změnou. A výborné dva epilogy.

3 28.08.2021

Líbilo se, možná i proto, že je mi prostředí železnice velmi blízké.
(A uživatele JP určitě velmi překvapí, že poměrně vysoké hodnocení uděluji i přesto, že jsem z jím okázale opovrhované mladé generace. ;) )

3 29.12.2020

To, co původně začalo jako zajímavý román popisující osudy člověka, jenž se ocitl v nemilosti režimu, se postupně rozblemcalo na nepřehlednou a nudnou kaši. Ve finále mi bylo srdečně jedno, co vlastně hlavní hrdina chce a kdo jsou všichni ti lidé, kteří se kolem něj motají; úlevu přinesl pocit, že už to mám za sebou.

3 26.10.2020

První v Čechách vydaná Star Wars kniha má své mouchy, mezi které se počítá řada bizarních editorských škobrtnutí ("Gerorge", "Lukas") a překlepů; disponuje však také v dobrém slova smyslu svérázným překladem Ondřeje Neffa, díky němuž je tuto novelizaci Nové naděje radost číst.

3 01.07.2020

3,75*

KAR mne chvíli bavil, chvíli zase nudil. První polovina nepříliš záživná, druhá lepší.

Co Weber v minulosti provedl Uřídilovi jsem se nedozvěděl, dějová linka s Čchartišvilim zmizela stejně rychle, jako se objevila, funkci roztlemeného koše se mi nepodařilo pochopit, tajemná urbanovská atmosféra na mne bohužel nedolehla.

Na druhou stranu to bylo jako obvykle nesmírně originální, se zajímavou zápletkou a překvapivým (o to však štastnějším) koncem; kromě toho románem sem tam probleskne některá z pozoruhodných autorových (?) myšlenek.

Dá se přečíst! :)

3 22.04.2020

Po knihách Lord Mord, Sedmikostelí a Praga Piccola můj čtvrtý Urban - a zatím nejzvláštnější z nich.

Překvapivě mne první polovina nezaujala tolik jako ta druhá. Přestože autor zajímavě popisuje venkov pod Vlhoští i nejrůznější místní tradice, působila na mne "první kniha" trochu roztříštěným dojmem; jako by Urban nevěděl, čemu z jím popisovaného se dřív věnovat. Ve finále bylo i toho folkloru trochu moc - začalo to celé být dost zmatené a přehlušující už tak nepříliš nápadnou dějovou linku. Možná se teď dopustím literární kacířiny, když napíšu, že filmové zpracování (věnující se, až na poslední scénu, pouze první polovině knihy) považuji za lepší než jeho předlohu.

Akční druhá polovina, v níž ústřední postava i Děti vody bojují za stejnou věc jinými prostředky, mne i přes podivný závěr chytla o poznání více, ani ekologický apel mi nevadil.

Zkrátka svérázná kniha. Vysloužila si nesmírně zdařilou filmovou adaptaci, kterou vřele doporučuji - a myslím, že pokud se s Hastrmanem setkáte v opačném pořadí než já (tedy nejdřív kniha, pak teprve film), neprohloupíte.

3 13.04.2020

Se svým otcem, k němuž měl rozporuplný vztah a který alespoň mne coby čtenáře chvílemi dost iritoval, se autor vyrovnal velice dobře.
Jednotlivé povídky jsou klasicky nevyrovnané, nicméně ty povedenější (Nevlastní sestra, Pomsta, Standa slaví narozeniny 22. 12., Hříchy a hříšky) jsou opravdu skvělé.

3 19.02.2020

Šťavnatá protirakouská satira a pěkné popsání některých postav (feldkurát Katz, plukovník Kraus) je to dobré, co jsem si z prvního dílu rozsáhlého románu odnesl. Jinak mne bohužel dobrý voják Švejk poněkud minul a necítím tak potřebu pokračovat ve čtení dalších dílů. S jednou z nejvýznamnějších českých literárních postav jsem se však setkal rád, i když mne příliš neoslovila.

3 27.12.2019

Musím poznamenat, že i kdyby ostatní povídky nestály za nic, už jen za Špacírflintu a Hlas barvy lesního jedu bych pět hvězdiček dal. Záměrně píšu "kdyby" - i ty zbylé jsou totiž skvělé. Tohle mě bavilo! :)

3 27.09.2019

Styl psaní I. Březinové jsem si oblíbil díky jeho nebývalému spádu, který se vyskytuje v jejích příbězích, přestože děj mnohdy není žádná řachanda. Řvi potichu, brácho je toho učebnicovým příkladem.

3 17.03.2019

Mladý youtuber líčí s potřebným nadhledem svůj dosavadní život. Příjemná oddechová kniha na jeden večer.

3 11.10.2018

Okudžava v dokumentu ČT "Bulat Okudžava - Věčná píseň" moc pěkně vysvětluje, co je myšleno oním zrušeným divadlem. Velmi zjednodušeně se dá říct, že autor už to podstatné udělal - bude dál psát, tvořit a hrát, ale to hlavní už prostě vykonal.
Na knize je to znát. Okudžava nikam nespěchá, tempo knihy je velmi rozvážné, chvílemi možná až příliš pomalé, jako celek je ovšem román výborný. Události doby, v níž se příběh odehrává, se dějí jakoby mimochodem, kdesi mimo zorné pole malého chlapce, který z toho všeho ještě moc nemá rozum. Závěr je však mrazivý.

3 27.07.2018

Smrt venku čeká na tuzéra...

3 17.07.2018