godot komentáře u knih
chci si ji vypodobnit, je však nevypodobitelná...
Jmenuje se Marie, ale Marie jí vlastně nikdy neřekne. Je to prostě Lakmé, Něžná, Nebeská, Božská. Jeho láska k ní je stále tak hluboká, jako když se poprvé potkali. Snad čin, který vůči Marii spáchá, nepovažuje za nemorální, neb prach jsi a v prach se obrátíš.
Stojí za to přemítat, v jaký moment došlo k takové změně v chování postav. Který moment tak určoval jejich pozdější chování? Je to snad první vynucený pokus o pořádek, když se dohodnou na používání lastury? Je to až odtrhnutí dvou skupin? Nebo podivný tanec v dešti?
já asi prostě nedokážu ocenit Kunderu. jeho směšné lásky snad byly zajímavé, ale těm příběhům něco chybělo.