grimik komentáře u knih
Na přečtení Zaklínače jsem se chystal nějakých 20 let. Dojde k němu však až letos. Hry jsem nikdy nehrál, první řadu seriálu na Netflixu jsem viděl před započetím čtení. Ze seriálu jsem měl rozporuplné pocity, říkal jsem si, to přeci nemůže být v těch opěvovaných knihách, na které se čtvrt století chystám, tak směšné. Tak směšné to opravdu není. Bohužel, smíšené pocity mám i z tohoto prvního dílu. A to zejména proto, ze jde o sbírku, víceméně neucelených povídek, což je chaotické, navíc jde o jednu z mála fantasy, kde se autor nesnaží o do detailu vypracovaný systém světa. Zaměřuje se spíš na náhodné příběhy Geralta, ostatní postavy jsou většinou jen jednorázovky v jednotlivých povídkách a předpokládám, že už o ně víckrát nezavadím (přítomnost první povídky je úplně wtf...nenavazuje na ni vůbec nic, aspoň ne v této knize). Pokud to ale dobře chápu, pouze první dvě knihy jsou spisy nejstarších povídek, další jsou již rozsáhlé romány, tak snad mě to zbaví pocitu příběhové nesourodosti. Jinak je kniha psaná celkem pěkným čtivým způsobem. Spíše jednoduše, avšak některé situace jsou popisovaný oproti zbytku až zbytečně podrobně. Také kvalita povídek léta ve značném rozmezí. Vtipnost jen a jen potěšila. Samotný obsah většiny povídek mi přijde spíš takový... už ne pro mě, někdy jen poněkud potemnělé a o něco dospěleji vyprávěné dětské pohádky. Trochu mě proto mrzí, že jsem si na knihy raději nenašel čas tehdy, když mi bylo nějakých 18.
Dobrá detektivka, ale pardon, není to zdaleka dokonalé, protože ta 3.osoba přítomného času nebo jak je to vlastně psáno, je pro mě prostě nepřekousnutelná. Neustále mě to vytrhává ze soustředění a nedovedu se do knihy úplně ponořit. Dále pak pár, pro mě nelogických věcí, a zdlouhavý, nudný příběh z minulosti. Ovšem jinak vážně docela dobré, i to finále. Jsem zvědav na další díly.
Neuvěřitelná výpověď zúčastněného člověka o tom, jak se od posledních dnů války a ještě dlouhou dobu po ní, vyvíjel hon na nacistické pohlaváry a nepohodlné. První polovina naprosto kulervoucí, pak kniha vyčpívá, čím víc se do honu na lišku zapojuje byrokracie a úřední šiml.
Ke knize jsem se vrátil po téměř třiceti letech, kvůli čtenářské výzvě a opět mne vcelku oslovila, byť mírně odlišným pohledem. 30 let je 30 let.
Ke knize jsem se také dostal víceméně pouze díky čtenářské výzvě a dobře jsem udělal. Pro mě asi letošní největší, knižní překvapení.
Do 5* tomu stále chybí zatraceně mnoho. Posun k lepšímu zde od Mrtvé ryby rozhodně je, autor už ve mně dokázal vyvolávat pocit atmosféry prostředí a let, ve kterých se příběh odehrává, ale i zde je první, více než polovina knihy jen nudným balastem, kde se neděje téměř nic a zajímavých momentů je zde jako šafránu. Pak už čtivost i napětí stoupá, leč od poloviny je znám jeden pachatel včetně prakticky celé jeho motivace a nelze snad nevědět, jak bude tato linie končit. Takže, ač je v závěru tempo překotné, vlastně již nemá co překvapit. Přesto je Tichý zabiják přeci jen lepší než první díl, ale stále váhám, zda to je aspoň na 4*. Chvilkami bych to knize dal, ale vždy se z poza rohu objeví ten šotek a křičí na mě: "Ale, vždyť bylo již v polovičce knihy odhaleno 3/4 otázek, které z celého příběhu vyvstávají a byl jsi nucen to přesto číst dál, téměř dalších 300 stran. Záživných, dobrých, ale nepřekvapivých stran. Vážně tomu chceš dát tolik?" - A já si řeknu, no jo, nesmysl, a ihned koriguji své hodnocení na 3.444. No a vzhledem k dosavadní spokojenosti a tomu, že další díly autor ještě o 50 stran nafoukl (a předpokládám, že hlavně o další nudnou omáčku), se sérií končím a vrátím se, leda až další díly padnou do sakra výhodného výprodeje.
EDIT: s odstupem reviduji své hodnocení o +0,001 a tudíž po zaokrouhlení přeci jen zvedám ze 3 na 4. Po dočtení jsem byl zkrátka jen velmi iritován nevyváženým vztahem počet stran vs chvíle, odkdy byl znám pachatel, která pro mě přišla moc brzy.
Až do 3. části to byl fantastický thriller, pokračující ve skvělém předchozím dílu (Policie je best of celé série). Sice je vcelku snadné, si již na začátku knihy vytipovat správně hlavního záporáka (Nesbova osnova je i přes přemíru až absurdních zvratů a příliš velkých náhod, vcelku jednoduchá), ale to nic nemění na tom, že kniha je skvělá, nenechá vás si odpočinout a napětím hltáte stránku za stránkou.
To co však následovalo ve třetí části...ano, Nesbo skutečně nezklamal, snaha o šokující a víc a víc grandióznější finále působí jako obrovský uzel italských špaget, do kterých někdo zapomněl přilít trochu olivového oleje, aby se to klubko celé nelepilo k sobě a nestalo se jen hroudou vařených nudlí počesku. Hvězda dolů, ale i tak super čtení. Na Nůž si však již nechám zajít chuť, minimálně rok nebo dva. Celý Nesbo se mi tím, že není schopen se udržet v mezích racionality a tlačí své knihy do absurdna, tak nějak přejídá.
Je mi líto, stejné patálie jako s prvním dílem. Ne moc záživné povídky, s ne moc dobře popisovaným světem, postavami, motivacemi postav atd. Prostě jednoduchá, povídková fantasy, zaměřená spíše na děti a náctileté. Více viz.má recenze k prvnímu dílu. Tento byl akorát o něco konzistentnější, leč ještě o kapánek nudnější a nakonec, i když jsem rozečetl papírovou knihu, musel jsem to dokončit poslechem audio verze.
Ten překlad je někdy na 5 ran pravítkem přes prsty a nedám kvůli tomu 5*, ale jinak napínavá kniha s ohromným spádem akce za akcí. Možná až příliš neohrožený a v jistém smyslu dokonalý hrdina. A popravdě, až do posledních pár kapitol mě vůbec nenapadlo, že budou dějové linie ztraceného děvčátka a pašerácké kariéry Duncanových natolik propojené. Stále jsem čekal "obyčejnější" kontraband.
Nedočteno. Konec už po 13 stranách. Lituji své zbrklosti, že jsem si v knihkupectví nepřečetl aspoň prvních pár vět. Nikdy bych si to nekoupil. Kvůli té formě, v jaké je to psané, je to zkrátka nečitelné. Nejsem schopen vůbec vnímat co se děje, o kom je řeč nebo kdo na koho mluví. Uff. Něco tak strašného jsem ještě neviděl. Třeba to ještě někdy zkusím překonat.
Já povídkám zkrátka na chuť nikdy nepřijdu. Ani když jsou od Doerra. Jsou často moc krátké, nedostatečně jsem pohlcen dějem a už je konec, čtenář bývá rovnou vržen do situací a dějů a je často jen minimálně seznámen z čeho vyvstanuly, postavy vesměs jen povrchně predstaveny....atd. atd., zkrátka povídky. Ve Sběrateli mušlí jsou některé lepší, jiné horší a jen jedna byla vážně skvělá (Správce)...a ze všeho nejvíc jí ublížilo, že jde pouze o povídku. Jak jinak.
Soubor panoramatických fotografií Karlových Varů. Mnohé pohledy jsou opravdu působivé.
Myslím, že autor stvořil tuto knihu fotografií, coby ódu na jemu milovaný les, ve snaze něco z něj předat ostatním. Pro někoho, kdo ve fotografiích nevidí konkrétní místa a jejich genius loci, jde o soubor převážně vcelku obyčejných lesních cvaknutí závěrky. Některé fotografie jsou opravdu pěkné, jiné méně. Doprovodný text pak činí víceméně nijak hluboké autorovi myšlenky. Které opět jsou víc blízké autorovi samotnému.
Prakticky jen taková sbírka báchorek. Vcelku zbytečná kniha.
Obsáhlejší a tudíž z reportážního hlediska lepší pokračování.
Ano, ani po dvou letech nemám dočteno a vzdávám to. Dost nezajímavě napsané. Herriot, to je mezi knihami z vet.prostředí jiná káva.