grobian
komentáře u knih
Jak jsem se zbláznila
Ivanka Devátá
Inu... Žalozpěvy staré paní, která si stěžuje na své stáří, svět a mladé lidi. V každé situaci se stylizuje do role nebohé oběti, ale víme, jak to v reálu bývá.) Chápu, že má své čtenáře, ale mně ke konci už paní Devátá řádně lezla krkem a byl jsem rád, že je to za mnou.
Spící obři
Sylvain Neuvel
Podle chvalozpěvů na knihu jsem čekal víc. Dočkal jsem se relativně dobrého nápadu napsaného formou, při které se nemůžete sžít s žádnou z postav a všichni vám jsou tak nějak ukradení. Přijde pár konspiračních klišé o mocných lidech v pozadí(kteří to musí několikrát celkem neobratně zmínit, abyste věděli, jak jsou cool, fakt hodně tajuplní a mocní), opakovaný pocit, že po naprosto nedomyšlené akci musí bezpodmínečně následovat patřičná reakce(pokud tedy funguje zdravý rozum) a o dvě stránky později přijde šokující odhalení, ve kterém se přesně ta věc stane a půlka postav je z toho konsternovaná a zdrcená, protože by je to ve snu nenapadlo. Na druhou stranu šlo o nenáročné čtení bez věcí, co by člověka vyloženě vytáčely a docela to odsýpalo. Člověk se ani nezačal stačit nudit a už byl konec. Za mě lepší průměr.
Přistání
Marion Zimmer Bradley
Kdysi jsem četl třetí díl, tak jsem si řekl, že se podívám, jak to vlastně všechno začalo. Inu.. je hodně znát, že jde o starší kousek a kniha nezestárla zrovna dobře. Je to v podstatě takové naivní, jednoduché, feministické sci-fi.
Nepopsatelní
Cherie Priest
Bylo to mé první setkání s autorkou a nejspíš i poslední. Když jsem si knihu pořizoval, tak jsem vůbec nevěděl, co od ní očekávat. Zpočátku jsem byl potěšen. Svět i atmosféra fajn, celkem netradiční hlavní hrdina, ale po chvíli čtení jako by autorce mrdlo. Začala sypat samé absurdity, nesmysly a šlo to velmi rychle z kopce. Ty neuvěřitelné náhody, ploché postavy a jejich naprosto retardované chování. Hlavní postava Rector, který se okamžitě změnil v nezajímavého, frackovitého pucfleka, co neustále byl jen něčím stínem. Kdyby tam nebyl vůbec, tak by se v podstatě nic nezměnilo. S nikým se nedalo sžít, nikomu se nedalo fandit, vše strašně zkratkovité. Absolutně to zabilo veškeré předchozí pozitivní dojmy a dočítal jsem celkem znechucen. Působilo to na mě jako takové naivní sluníčkové postapo pro náctileté dívky, plné zachraňování zvířátek, dobrosrdečných pirátů a dealerů drog, kterým jde o dobro společnosti. Pokud to je však cílová skupina čtenářů, je chyba v mé neinformovanosti. A nakonec samotný nepopsatelný - v mých očích poslední hřebíček do rakve této knihy. Za mě jedna hvězdička za povedený svět.
