Hakl54 komentáře u knih
Kdo jste četl Vieweghův Můj život po životě, tak již tuto knihu nemusíte číst. Zase se tu opakuje prasklá aorta tentokrát Mojmírova. Až příliš sprostých slov a ustavičné chi, chi Duly. Je jasné, že prožité zdravotní komplikace pana Wiewegha musely jeho tvorbu ovlivnit, ale prosím pokud to jde napište již něco jiného.
Přestože samotný příběh je o nevydařeném manželství, autorka ho podává lehce až humorně. Knížka se velice dobře čte a autorka přesně vystihuje jak to v životě často chodí.
Cestopisné knihy od pana Šimánka mám moc ráda , ale na cestu románů by se asi neměl v této podobě dávat. Kniha se dobře čte, ale příběh nepřináší nic nového, někdy mi připadali hrdinové dost nepřesvědčivý na to, že dva z nich již měli zkušenosti s pobytem v kanadské divočině. Knížka svým obsahem osloví spíš náctileté kluky než náročnějšího čtenáře.
Česká povídka opět nezklamala. Viewegh se se svým Oskarem sice již trochu opakuje, ale vynahradily to příběhy od Soukupové, Rudiše, zajímavý konec od Kábrtové apod.. Na cesty ideální nenáročné počtení.
Zajímavé povídky s nádechem tajemna. Velice dobře se čtou. Vřele doporučuji.
Kniha pravdivě vykresluje dobu od "První republiky" až po nástup komunistů po válce. Krutosti nacismu a komunistů jsou tu popsány pravdivě v té nejhorší podobě. Je třeba, aby se na tuto dobu nezapomínalo, ale některé pasáže člověkem otřesou. Trochu mě vadilo opakované vracení děje do minulosti.
Autorka mě totálně zklamala. Naivní příběh bez hlubší myšlenky. Dočteno pouze ze zvědavosti jestli nenastane obrat k lepšímu, který se však nekonal.
Zajímavý námět, ale jinak mě knížka zklamala a chvílemi i nudila.