HanaNov komentáře u knih

Harrymu Potterovi jsem odolávala opravdu dlouho a nakonec se ke mně dostal paradoxně díky filmovému zpracování.
Když propukla mánie kolem čarodějnického učně, důsledně jsem se všemu tomu humbuku apriori vyhýbala, protože přece nebudu číst to, co všichni okolo. To se mi dařilo, takže jsem vůbec netušila, co jsou Bradavice nebo kdo je to Brumbál...
Až po více než deseti letech, kdy začali v televizi vysílat filmy o Harrym Potterovi, jsem si řekla, že se na pár dílů podívám, abych aspoň věděla, o co jde. U třetího dílu jsem se ale začala ztrácet v nových postavách a vztazích a tím pádem i v ději, protože filmové zpracování nic divákovi nevysvětluje. A tak jsem si řekla, že si přečtu knihy, abych si udělala ve všem jasno a přitom objektivně zhodnotila, jaký tedy Harry Potter ve skutečnosti je...
Dnes jsem velkým obhájcem těchto nádherně napsaných knih, které mě ke stránkám doslova připoutaly, a to od prvního do posledního dílu. Obdivuji J. K. Rowlingovou, která stvořila úžasný svět a příběh, kde všecko do sebe zapadá a kde veškeré dění má svůj smysl a příčinu. Je fascinující sledovat, jak úzce jsou všechny díly provázány a jak důmyslně je celý děj vymyšlený. Zároveň můj obdiv patří panu Medkovi, který dokázal originál nádherně převést do češtiny.
Série o Harrym Potterovi je především skvěle napsaná - je čtivá, živá, vnitřně i dějově bohatá, do nejmenších detailů promyšlená a zaslouží si právem ta nejlepší hodnocení. Určitě se k ní budu ráda vracet.

Já opravdu smekám, protože Alena Mornštajnová je geniální vypravěčka! Příběh samotný, jeho poskládání, gradace, rozuzlení, krásný jazyk, vypravěčský styl... To je prostě paráda a já jsem se doslova kochala.

Až do 3/4 knihy jsem si nicméně lámala hlavu, proč zrovna Tiché roky? Celou dobu žádné náznaky, teda kromě neurčitých poznámek hlavní hrdinky o tom, že "je jiná". A mě to absolutně nedošlo! Až když už bylo nade vší pochybnost jasné, čím je Bohdanka "jiná", tak mi všechno do sebe zapadlo a konečně jsem prozřela.
Moc mě bavily dvě linie vyprávění, jak ta Bohdančina, tak ta Svatoplukova. Byli to právě dva vypravěči a jejich rozdílné pohledy na stejnou věc, kdo mě přinutili přemýšlet. Tiché roky jsou knihou především o nepochopení a nedorozumění, o křehkosti vztahů a osudových rozhodnutích.
Tiché roky jsou čtenářským balzámem a příjemnou procházkou vedoucí závažným příběhem.

27 04.11.2019

Jako... UF. Tohle se vážně nedá jen tak popsat, zkomentovat.

Dřív bych nemrkla okem, čím jsem ale starší, tím silněji na mě představa takových hrůz dopadá, tím spíš když je takhle skvěle podaná. Četla jsem a četla, vyhledávala jsem informace (hlavně o tyfu a jeho léčbě, protože mi tam leccos nesedělo) a pak jsem v noci místo spánku přemýšlela.
Když nemluvím o samotném příběhu členů jedné rodiny, kniha mě zasáhla především v drobných detailech a epizodách objevujících se zejména ve vyprávění samotné Hany. Byť tyto kratičké obrazy příběh jen prolnuly, byla by bez nich atmosféra plochá a ne tak svíravá. Příkladem je malá holčička s brýlemi, jejíž maminka doufá, že jí v Osvětimi sežene nové. Vedle toho bylo zajímavé sledovat neviditelné propojení postav a proměnu charakterů a vztahů (i když u některých spíše neproměnu, protože Jaroslav sobcem, pokrytcem a zbabělcem zůstal, akorát se ještě víc vybarvil).
A co mě tedy skutečně zasáhlo, bylo nakládání s osudem člověka, který byl popsán na základě zdánlivě drobných skoro lehkomyslných rozhodnutí, která se ale nakonec ukázala jako osudová.

22 04.06.2019

Zdá se mi to nebo připadaly všechny postavy nesympatické až odpudivé jenom mě?
Příběh je sám o sobě silná káva, ale bohužel je to realita a prostě se to děje.. Autorka je opravdu skvělá vypravěčka a čtenáři servíruje děj tak, aby nepochopil všechno, aby nerozuměl vztahům a některému jednání, aby před vyřčeným byla pořád jakoby opona, která se zvedne až úplně na konci.
Je to výborná kniha o tom, jak se ze zla rodí další zlo, a já jsem přesto nedokázala souznít s hlavní hrdinkou a omluvit její činy. Babička, matka, dcera, nechápala jsem ani jednu z nich. Navíc tím, jak je vše psané jakoby neutrálně, odtažitě, syrově, tak mě to trochu minulo a nejen k hlavní hrdince jsem pociťovala stále větší antipatii, takže jsem byla ráda, když jsem dočetla. Jediná postava, kterou jsem skutečně litovala, byl Jakub.
Za mě skvěle napsaná kniha, ale jsem ráda, že jsem si ji nekoupila. Zcela jistě bych ji nechtěla číst znova.

21 02.09.2023

Zajímavé téma, pečlivě zpracované a s překvapivým koncem. Není to jednoduché čtení, měla jsem pocit, že se textem musím doslova prokousávat, ale odměnou mi byl rozvětvený krásně napsaný příběh. Líbilo se mi propojení děje s dokumenty z archivu STB, i to, jak se příběh stáčel jinam, než jsem čekala. A konec byl pro mě docela šok. Tohle mě tedy opravdu nenapadlo ani náhodou!

20 10.09.2023

Pro mě je Listopád obrovské překvapení a jsem nadšená! Po vlažnějších recenzích jsem nevěděla, co čekat, o to víc mě kniha chytila.
Autorka je skvělá vypravěčka s obrovským citem pro jazyk, to ostatně předvádí ve všech svých knihách. Osobně jsem se bála vybraného časového rámce a zamýšlenou prací s ním, nicméně právě to bylo na knize to nejgeniálnější. Manipulace s historickými událostmi a vedení dějové linky "co by - kdyby", mě opravdu citlivě zasáhlo - zvlášť když se jedná o období, které nám je tak blízko. Já jako vrstevník Magdy/Lenky (také mi v roce 1989 byly 4 roky) jsem příběh prožívala hodně citlivě - ta představa, že bychom žili jinak, pro mě byla naprosto šokující. Klíčové myšlenky příběhu, odsouzení bez soudu, odebrání dítěte z rodiny a jeho výchova spojená s absolutním vymytím mozku, odstraňování nepohodlných, atd. atd., to všechno je pro mě něco absolutně nepředstavitelného a zrůdného. Cenzurované dopisy z vězení svíravé pocity ještě násobily.
Vůbec mi nevadilo, že bylo od začátku jasné, jak se dvě vyprávěcí linky protnou, ale mrzelo mě, že se ani na konci neobjevilo žádné pozitivní zablýsknutí a příběh tak končí vpodstatě beznadějně.
Skvělá kniha!

14 04.01.2022

Tak tohle je opravdu originální, o to víc to potěší, když vezmeme v potaz, že je to české!

Svět sklenařů mě baví, i když první část knihy jsem neustále lovila ve slovníčku, co které slovo znamená. A popravdě je to opravdu zajímavá představa, když je fantaskní svět postavený na reálicích současného (v budoucnosti zničeného a nefunkčního) světa. Svou podstatou mi Naslouchač připomněl dvojici knih Eon-Eona, tak se těším, kam se děj bude ubírat.
Jsem zvědavá a napnutá, co za tím vším je, pořád přemýšlím nad tajemstvím nasterey a myslím si, že vysvětlení bude úplně jednoduché a ne tak nadpozemské, jak se to tváří. Jen doufám, že se v dalších dílech nestane z této série červená knihovna, protože vztahová linka mezi Ilan, Vargasem a Kapitánem se doslova nabízí...
Tak hurá na další díl!

14 30.01.2021

Po všech těch negativních komentářích to bylo pro mě vcelku zajímavé překvapení.

Volání kukačky je anglická detektivka, která jakoby vypadla z časů Hercula Poirota a která je mezi těmi Nesby, Keplery, Deavery (atd.) úplně jiná, jakoby "obyčejnější". Nečekejte hromady zohavených mrtvol zabitých tím nejbizardnějším způsobem, místa činu s litry krve všude kolem, sbírání a analýzu důkazů na supermoderních přístrojích ani dusivou atmosféru svírajícího strachu. Jedná se o typ "vyptávací" detektivky opírající se o jednu jedinou mrtvolu zabitou vlastně úplně nudným způsobem a o všetečného detektiva, který se vyptává a neskutečně mu to pálí...
Takže sečteno a podtrženo, ze současného severského trendu tak zbyla jen hra se čtenářem (a pořádná!, protože detektiv zná vraha už v polovině knihy, ale čtenáře dál doslova vodí za nos) a klišovitá nesourodá dvojice detektiv-asistentka. Ano, detektiv Strike je takovým tím na první pohled nesympatickým morousem ztělesňujícím snad všechny možné negativní vlastnosti, kterému stejně za chvíli naprosto oddaně fandíte, a Robin, mladá, hezká, chytrá. Ehm, proč?
Co se týče stylu, tak Rowlingová je prostě vypravěčka par excellence. Byť stránek je opravdu moc, tak to příjemně utíká a moc dobře se to čte, ačkoli já osobně jsem to tak nehltala, takový spád to zase nemá. Je to detektivka, kterou v poklidu odložíte, uděláte si svoje a navečer se k ní zase s potěšením vrátíte, žádné nutkání číst nonstop dál a dál. Co ještě musím zmínit, líbil se mi přechod ve vyprávěcím čase, kdy celá kniha nám je předkládána v minulosti a jakmile dojde k odhalení vraha, vše se odehrává v přítomnosti a funguje to skvěle!!
Každopádně, byť to není detektivka, která vás chytí a nepustí, ani detektivka, o které byste přemýšleli dlouho do noci, je to příjemné zpestření a 4 * dávám zejména kvůli vypravěčskému umění (i když by neuškodilo, kdyby to bylo o něco tenčí).

13 24.07.2019

Skvělé! Experimenty s lidskou inteligencí jsou zajímavé a lákavé, při domýšlení důsledků však eticky hodně na hraně, což reflektuje i tahle knížka. Jak dokázat, aby pacient plně souhlasil s jakýmkoli testováním, když nechápe význam toho, co se bude dít, co mu to přinese, jak ho to změní a co se mu může stát? Kniha je skvěle napsaná - strašně mě bavilo sledovat změny v Charlieho písemném projevu tak, jak odrážejí jeho momentální mentální úroveň. Tleskám!

13 14.08.2013

Tak tohle je pro mě jako zjevení.. Vůbec jsem nevěděla, o čem to bude, Smrtka se mi dostala do ruky vlastně náhodou (a ještě jsem se rozmýšlela, jestli si ji z té knihovny vůbec vzít). Nicméně po prvních stranách bylo jasné, že tohle nejde jen tak odložit. Smrtka mě naprosto překvapila a skoro bych řekla, že odrovnala.
Příběh je moc dobrý, představa samotného světa bez smrti je skvělá a autor s ní navíc geniálně pracuje. Postavy jsou uvěřitelné, lidské, dobře prokreslené a já se těším, jak se budou vyvíjet dál. Smrtky jsou prostě wau, každá jiná, naprosto originální a charakterově výrazné osobnosti. Co se týče děje, tak je nepředvídatelný, dokonce jsem byla několikrát opravdu překvapená zvratem v ději, a to se mi často nestává.
Způsob vyprávění je velmi čtivý a poutavý a velmi oceňuji začlenění deníkových záznamů vybraných smrtek, které přinášejí zajímavé myšlenky a náměty k uvažování.
Tleskám a doufám, že další díly budou mít minimálně stejnou úroveň:)

12 23.07.2021

Tak tohle byla vážně jízda, Nesbo je fakt mistr fabulací, protože tohle vymyslet.. UF..

Pozor SPOILERY! Těm se asi nedokážu vyhnout, protože Nůž jinak nejde popsat a už vůbec ne vydýchat.
1. Zabít hned na začátku Ráchel, TU Ráchel - tak to je síla sama o sobě - Jak tohle mohl Nesbo udělat?
2. Linka se Sveinem Finnem nás měla hned od začátku svést na vedlejší kolej, protože bylo jasné, že podle závěru předchozí knihy budou všichni očekávat, že vrahem v další knize bude právě on - Jak mazané!
3. Udělat ze samotného Harryho hlavního podezřelého, který vlastně vyšetřuje sám sebe - Jak geniální!
4. Proplést tolik osudů (Bohr, Kaja, Svein) jak v minulosti, tak v přítomnosti, aniž by to všechno působilo vykonstruovaně - Jak rafinované!
5. Udělat vraha z postavy, se kterou čtenář už něco prožil, které věří a která je naprosto samozřejmou a neodmyslitelnou součástí příběhů o HH, to přece boří veškeré hranice a naše (čtenářské a fandovské) jistoty!!!

Nesbo opět dokázal, že je mistr budování napětí a složitých konstrukcí, které ale ve výsledku vůbec nevyznívají uměle a šroubovaně. Bravurně pracuje se čtenářem, kterého si doslova povodí za nos, a já se těším na další příběh, protože se tam nabízí hned dva podivné charaktery s vazbou na Harryho (Kaja a Alexandra - KDO je tedy její otec?).

To, co mi u HH vadí, je jeho alkoholická rovina, ale tady ji asi - určitě odpustím, protože všecko ostatní bylo parádní:)

12 21.01.2020

Rozměry a tloušťkou nevelká, ale sdělením obrovská knížka, které bych si bez doporučení knihovnice vůbec nevšimla. A to by byla veliká škoda!

Tři obrazy ze života různých žen z různých koutů světa, odlišného vzdělání, náboženství, životního údělu. Tři obrazy diametrálně odlišných světů a životů. Tři ženy, které nemají vůbec nic společného a které by se nikdy nemohly setkat, přesto se jejich příběhy střetnou a když ne osobně, tak symbolicky se propojí.

Velice mě bavilo sledovat přemýšlení všech tří hlavních postav v krizové situaci, jejich vnitřní posun a vývoj vlastního Já pod tíhou těžké zkoušky. Všechny tři hrdinky dokážou přehodnotit svůj dosavadní život a své hodnoty a uskutečnit změnu nebo v případě Sarah přijmout realitu takovou, jaká je, rezignovat na povrchní hodnoty a uvědomit si ty skutečné, lidské.

Je to příběh výhradně o ženách a jejich vnitřní síle, přesto nevyznívá feministicky. Je to kniha s velkými myšlenkami, která rozhodně stojí za přečtení.

12 18.10.2019

Zlodějka knih přináší velmi silný příběh, vedoucí ve svém závěru až k slzám...
Téma války a židovské otázky již bylo zpracováno nesčetněkrát, Zlodějka knih je ale jiná - nezaměřuje se totiž na samotný příběh válečných hrůz, krutostí a útrap. Zlodějka knih sleduje osud mladé německé dívky Liesel, díky níž se na všecko díváme jakoby z jiného úhlu pohledu, než jsme zvyklí. Liesel žije svůj vlastní život, raduje se z věcí, které nám zasazené do kontextu připadají absurdní, smutní z důvodů, jež se mohou zdát bezvýznamné. Postupně si ale stále hmatatelněji uvědomuje existenci bezpráví, zla, bezcitnosti a netečnosti kolem sebe, aby přistoupila k malým a nicotným, ale morálně velkým skutkům. Samotný příběh je plný velkých myšlenek, které ukazují, že v každé době existuje dobro a že i mezi těmi "zlými" jsou lidé s velkým srdcem.
To, co mě ke knize připoutalo, byl jednoznačně styl vyprávění. Hlavním vypravěčem a svým způsobem i hybatelem děje je totiž někdo (nebo spíš něco), co je za každých okolností neutrální, protože stojí nad námi všemi a měří všem stejným metrem. A právě díky tomuto opravdu netradičnímu podání je Zlodějka knih jedinečná a výjimečná.

12 13.08.2013

(SPOILER) Mám ráda Joonu Linnu, ale... nebylo by od věci udělat restart, zbavit se KONEČNĚ stínu Jurka Waltera a vymýšlet nové příběhy, nové vrahy, nové motivy. Tohle je jako nastavovaná kaše. Od začátku jsem si říkala, kdy na mě zas vykoukne Jurek v nějaké své záhrobní variantě a ejhle za chvíli tam byl:D
Je to podobné jako s Harrym Holem nebo Lincolnem Rhymem - chtělo by to čistý stůl a nové příběhy s našimi oblíbenými detektivy nezatížené dávno mrtvými padouchy. A taky by neškodilo trochu šetřit známé postavy, za chvíli už jich tam moc nezbyde, když umírají jak na běžícím pásu:)

11 02.09.2023

Tak Hotýlek u mě rozhodně nezabodoval, z mého pohledu je to nejslabší knížka Aleny Mornštajnové.
Autorka používá stejné schéma, které v ostatních knihách tak dobře funguje, nicméně tento rámec není naplněn dostatečně chytlavým obsahem (aspoň pro mě), příběh je nemastný neslaný, nemá spád a vlastně ani nepřekvapí. Množství postav znemožňuje hlubší poznání (a pochopení) alespoň některé z nich a nedovoluje ztotožnit se s postavou, fandit jí. Stejně tak matoucí je plynutí času.
Alena Mornštajnová opět ukazuje brilantnost v používání jazyka, je skvělou vypravěčkou složitého příběhu, nicméně za mě se Hotýlek po obsahové stránce s ostatními knihami nemůže srovnávat.

11 05.10.2021

Mě tahle série baví a jsem ochotná jí prominout i některé menší či větší nedostatky. Když to srovnám třeba s vychvalovaným Labyrintem, tak ten jsem měla problém vůbec dočíst, tohle je mi bližší i co se týče vypravěčského stylu.
Tenhle svět je natolik originální, že mě opravdu vtáhl do příběhu. Zajímá mě, jak se to bude vyvíjet dál, protože nějak nedokážu všechna tajemství, která spolu na 100 % souvisí, odhadnout - ať se snažím, jak se snažím. Přijde mi to hodně zamotané a komplikované a pevně doufám, že se záhady, tajemství, podivnosti a nesrovnalosti v dalším díle uspokojivě vysvětlí - a snad bude vysvětlení lépší než se dostalo onomu heslu "Jeho jméno vládne". Já jsem to prostě nepochopila, pro mě toto dostatečně vysvětlené nebylo, protože proč by mělo vládnout Fajovo jméno, když on nebyl vyvolený a zemřel brzy, resp. setkání se zlem nepřežil? Proč by měl mít nějaké následovníky?
Každopádně se těším na další díl! Doufejme, že se to nezvrhne v nějakou romanci, kdy Ilan nebude vědět, jestli Kapitána nebo Vargase:-D Vargasovi bych v tomto ohledu fandila mnohem víc...:)

11 26.04.2021

Než jsem se dostala do příběhu, chvíli to trvalo, protože už jsem si nepamatovala detaily předchozího dílu. Nicméně pak už to byla parádní zábava. Strašně moc mě baví sklenařský svět a Ilan, některé postavy mě zklamaly, některé naopak překvapily, většina z nich se ale v každém ohledu chová naprosto nepředvídatelně.
Za mě se v tomto díle více otázek položilo, než vysvětlilo, takže já, která jsem si od Nasterey slibovala některé odpovědi, tak nejen že jsem se jich nedočkala, ale ještě přibyly další. Jsem zvědavá, jak chce toto autorka rozmotat. Na další díl se nicméně opravdu těším!

10 11.08.2022

Velmi příjemná detektivka, zajímavá zápletka, nečekaný zvrat na konci a dva opravdu originální detektivové.. Co víc si přát?

Knížka má pomalejší rozjezd a trošku mi vadilo úzké spojení dvou vlastně nesouvisejících příběhů, přičemž příběh sekty se vlastně ani nevysvětlil. A co mi teda přijde už skoro jako klišé, že se v ději opět (jako skoro v každé prvotině) jedná o jakousi osobní mstu hlavnímu hrdinovi, takže samotný hnací motor příběhu vede jak jinak k detektivovi. Proč jako? Snad v polovině detektivek vraždy přímo souvisí s detektivem, buď je sám vrahem, nebo je hlavním cílem pachatele. Tahle forma už mi jako moc překvapivá opravdu nepřijde..
Nicméně jak jsem řekla, byl to ze všech úhlů zajímavě pojatý příběh a těším se, jak se životní osudy hrdinů budou dál rozvíjet.

10 09.05.2019

Kate Mortonová mě opět, už potřetí očarovala!! Tajemství letního odpoledne sleduje styl předchozích knih, avšak je zase o něco rafinovanější...
Příběh pomalu rozplétáme ve dvou časových rovinách, které jsou naprosto vyvážené a vyrovnané. Je úžasné sledovat, jak se časové roviny vzájemně protnou osobami a událostmi, jak se najednou z geniálně vystavěné mozaiky vynoří celistvý dokonalý obraz. V úžasu jsem sledovala, co nám autorka nenápadně a nenuceně předkládá, jaké nečekané zvraty vymyslí. A tak jsem podle postupně předkládaných indicií neustále vymýšlela nové a nové možnosti, nové a nové scénáře, jak se příběh mohl vyvíjet. A popravdě - ani náhodou mě nenapadlo to, co jsem se dozvěděla takřka na posledních stranách. Knihu jsem tak zavřela doslova očarovaná, protože konečné řešení je jednoduché, elegantní, přitom naprosto geniální!
Kate Mortonová opět (už potřetí) přichází s odpočinkovým románem, který si neklade velké ani vznešené cíle. Vypráví nádherný dechberoucí lidský příběh, v němž oživuje postavy s takovými vlastnostmi, které najdeme všude kolem sebe. Kniha v žádném případě nenaznačuje, že je všechno ideální a sluncem zalité, ba právě naopak. A právě proto knihy Kate Mortonové čtenáře skutečně pohltí - jsou totiž jiné a nejde je zařadit do žádné škatulky.

10 14.07.2014

..."Jsme jen dva lidé. Zas tolik nás neodděluje. Rozhodně ne tolik, jak jsem čekala."...
Úchvatné, strhující, poutavé a přitom tak citlivé, dojemné, živé, pravdivé. Černobílý svět je kniha, kterou stojí za to přečíst a hlavně o ní přemýšlet. Nádherně vykresluje niterné vztahy černých hospodyň a jejich bílých paniček, založených na předsudcích a rasové předurčenosti - odhaluje, trochu šokuje, ale zcela určitě překvapuje.
Černobílý svět je především silný příběh, u kterého se vám chce smát i brečet. Je to fascinující vyprávění, které snad ani nemůže být skutečné (Opravdu bychom se k sobě mohli chovat tak necitlivě?), i když všichni tušíme, že postavy jsou natolik reálné, až hmatatelně vystupují ze stránek. Ačkoli je Černobílý svět fikce, je založený na skutečných životech. A právě v tom se ukrývá jeho sdělení, obyčejné, ale přece tolik důležité.

10 13.08.2013