Hanka_Bohmova komentáře u knih

Kouzelné ilustrace. Obluda-batole Gruffalinka (a její panenka) je neodolatelná.

Je to fajn odpočinková četba, akorát mě zklamalo, že žena inteligentní a akční musí být ošklivá :o)

6 03.10.2023

Četla jsem začátkem roku Teilhardovu korespondenci, v níž reflektuje vznik některých svých děl a zároveň poskytuje duchovní vedení. Proto jsem už trochu tušila, co můžu čekat, když jsem otvírala tenhle dávný knihobudkový úlovek. A dopadlo to nad očekávání. Je pro mě těžké to nějak komentovat. Snad jen že patřím mezi ty, "kdo milují svět" (jimž je věnováno Božské prostředí), že se autor zabývá skutečnostmi, na něž jsem citlivá už od volby svého povolání, a že jsem mu hrozně moc vděčná, že je takhle promyslel. Do krajnosti, s tak hlubokým osobním nasazením. Veliká inspirace, jak žít neustálou adoraci uprostřed světa, v dobrém i ve zlém.
A bohužel, jeho obavy o některé cesty katolické církve se mi tady u nás zdají být nepěkně aktuální.

3 03.10.2023

Já prostě ráda plánuju věci. Takže spokojenost.

03.10.2023

Knížka mi moc nesedla, i když Steinbecka mám ráda a téma je z těch, která mě dokážou připoutat. Podle komentářů nejsem první, komu byly protivné Ethanovy slovní manýry - úplný pan Kopfrkingl! A překlad se mi opravdu špatně četl, místy působil jak z počátku minulého století, divný slovosled, divné předložkové vazby, divné výrazy. (Teď nemyslím jen tu zmíněnou Ethanovu manýru, ale i jiné postavy.) Z některých vět jsem, řečeno slovníkem překladatele, "nevyrozumívala" nic.

1 03.10.2023

Kratší příběhy od A. Christie většinou nejsou kdovíco. Ale když je čtu v angličtině, mám aspoň pocit, že se jakože vzdělávám :o))

Lidské vztahy v komplikovaných situacích. Autor má zvláštní způsob psaní, pronikavý, přitom poklidný a téměř bez hodnocení, i když postavy jsou emocemi nabité (většinou aniž by jim rozuměly) a hodnocení se čtenáři dere na mysl.
Příběhy odhalují mnoho nepřiznaného - manželé si nepřipouštějí, že svého partnera podvádějí, lichotky a přehnaná péče slouží k připoutání a "pojištění si" milované osoby, intelektuální nebo duchovní vedení je prostředkem ovládání, přivlastnění. Zastřeně a oklikami se bojuje o moc. I kontrastující čistota mládí často znamená jen chybějící zkaženost, a jako taková je manipulována a stává se obětí. Klopotně se z ní ale může zrodit skutečná vnitřní integrita, která je tu také krásně vyjádřena.
Vypravěčův styl mi připomínal klidnou a popisnou řeč terapeuta. Čtenáři se po jeho boku otvírají oči pro vnitřní nouzi postav, a copak jen postav, vždyť koho z nás se tohle nějakým způsobem netýká?

1 09.09.2023

Byla jsem moc zvědavá, protože i moje deníky jsou pokreslené hrady spatřenými (a kdečím jiným spatřeným, očima či přes mikroskop). Cítila jsem se u Máchy jako doma, i ty seznamy a toulací itineráře zněly povědomě. Úplně mě to láká nějak využít k výuce, uvidíme, uvidíme...
Text knihy tvoří studie zaměřená na Máchovy kresby, interpretaci jejich soupisu a vztah mezi výtvarným a literárním vyjádřením u něj i dalších autorů romantismu.

Pořád to ve mně zůstává trochu vzpříčené, připadá mi, že žena tu nevystupuje jako člověk, ale spíš jako prostředek vysněný k vypravěčovu (a autorovu?) vykoupení. Monolog převlečený za dialog. Nějak se mi to nezdá správné.

Už za studia jsem manželovi záviděla atmosféru, která u nich na škole vládne. Tahle blbinka k tomu taky nějak patří. Ach není tu, není, perpetuum mobile... :o)

Manžel mě vzal na rande do muzea, tak jsem si rovnou vyprosila i katalog, abych si trošku té nádhery odnesla domů. Doprovodný text o minerálech vulkanických hornin a o nejdůležitějších vulkanických regionech světa je zajímavý, ale hlavní devízou brožury jsou samozřejmě barevné fotografie.

09.09.2023

K téhle knize jsem se "prostudovala" oklikou přes banány a... no je prostě neuvěřitelná, dozvíte se tu první poslední o historii kofeinových nápojů. Já tohle všechno vědět - tedy všechno ty prameny probádat, pročíst, mám hlavu jak pátrací balón. Obdivuju autora. A není to vůbec nudné, dojde i na verše nebo se dozvíte, kdo jsou to "kávové sestřičky". Užitečné pro mě byly také odkazy na další literaturu, např. v oblasti archeobotaniky.
Pro úplnost doplním, že na kafe, čaj ani čokoládu jsem při čtení chuť nedostala :o)

3 09.09.2023

Četla jsem Vrby před usnutím, a to jsem neměla dělat...

2 09.09.2023

Lahůdka! Vždycky mě povzbudí, když někdo žere Bratry Karamazovy :o)

09.09.2023

Půjčila jsem kvůli dceři, která moc ráda lepí modely architektury. Ji to nezaujalo, jen litovala, že je knížka z knihovny a nemůže si tudíž složit obsaženou vystřihovánku soběslavského kostela a radnice. Já jsem si těch pár rozhovorů a vzpomínek přečetla ráda.

Obrazově skutečně dobře zdokumentované, ezo pasáže jsem nějak přetrpěla.

Místy snad trochu šroubované, ale to lze přejít. Kdybych měla knihu vyjádřit jedním slovem, tak tedy konfrontace. Postavy mají určité sebepojetí, určitý přístup k životu - a do tohoto prostoru vstupují události, jimž se nelze vyhnout. A jimiž se leccos v člověku odhaluje. Napjatost a donucení ke střetu jsou tu strašně silné. Zase jsem si musela vzpomenout na Bernanosovu větu o tom, jak jsme všichni společně svázáni hříchem - jedni aby se jím kochali, druzí aby jím trpěli.

1 09.08.2023

Jako obvykle oceňuju, že tenhle učební text věnuje velkou pozornost základním konceptům. Knihu jsem otvírala už po určitém promýšlení tématu (vzděláním jsem chemik, ne biolog) a měla jsem v hlavě hned několik průřezových otázek, k nimž jsem si chtěla něco vyhledat. Všechny tu byly osvětleny nebo okomentovány. A s nimi i další, které bych ani nedokázala zformulovat. Pro mě velmi obohacující.
Ilustrace tradičně rozverné.

1 09.08.2023

Vzala jsem ji dětem :o) Knížka plná baronů Prášilů, v uměřeném množství je to zábavné, na více stránkách už by asi unavovalo. Vyprávěním se proplétají praštěné Bornovy ilustrace z (pořekadlového) života čertů.

V knihovně mi na ni zrušili rezervaci, kniha prý přestala existovat. Přechozímu čtenáři asi připadala tak skvělá, že než ji vrátit, raději s ní uprchl do Mexika.
Každopádně je to zajímavé čtení. Protože se na proměnách kuchyně učíme se synem dějepis, jde mi hlavně o historicky nové postupy a suroviny, což je zde v receptech i v doprovodném textu pěkně doloženo (vidličky, patizony). A recepty jsou... no, taky zajímavé, ehm, samé maso nasladko... naštěstí syn dokázal vybrat pár jídel, která je ochoten spoluvařit a hlavně pak ochutnat.

2 09.08.2023