happy-smile komentáře u knih
Pokud vás zajímají severské mýty a máte rádi knihy ve stylu Staré řecké báje a pověsti, tak určitě neváhejte. Jedná se o báje, mýty, pověsti, pohádky - a takovým stylem je kniha taky sepsaná. Jako když si lidé příběhy kdys předávali mezi sebou. Pokud tedy hledáte něco vědečtějšího, potom pro vás tento kousek asi není. Za mě moc pěkné a poučné.
Líbilo se mi, že tentokrát byl hlavní postavou detektiv Ruiz. Už minule jsem si totiž říkala, jak se k tomu Joe připlete - tady teda jenom pomáhá kamarádovi. Vzhledem k tomu, že už tentokrát nebyl psycholog jako hlavní postava, tak ani kniha tolik nehrála na psychologickou notu. Samotný příběh se mi líbil, i tak ale shledávám, že tento autor na mě píše moc rozvláčně a zatím v jeho dalších knihách asi pokračovat nebudu...
Kniha se dobře četla, byla docela lehce napsaná, ale jinak musím říct, že pro mě to nic extra nebylo. Někdy jsem se i malinko nudila. Zatím se asi na další díl nechystám, za mě průměr.
Líbilo se mi to. Kniha měla mysteriózní atmosféru. Autor rozehrál hned několik záhadných událostí, které bylo třeba objasnit, a toto tajemno z knihy dýchalo. Musím ále přiznat, že ostatní knihy od Dorna byly lepší. Člověk měl nervy více na pochodu. I tak je to ale pro fanoušky jasná volba.
Každá podívka má snad méně než 10 stran. Tomuto se dá říkat kniha? Ale tak jinak mě to pobavilo a to byl asi účel. Musím se podívat po ostatních Šabachových knihách, tento spisovatel má opravdu potenciál.
Kniha byla opravdu napínavá, skoro jsem se nemohla odtrhnout. Tak do první třetiny je člověk opravdu totálně zmatený a neví, čemu má věřit. Kdo má pravdu, Erik nebo Joanna? Potom už si člověk udělá docela pevný názor, ale stejně pořád neví, jak se to všechno semlelo. Navíc se do toho zaplétají stále podivnější okolnosti a nakonec je z toho až skoro špionážní thriller. Doporučuju.
O žádnou detektivku se rozhodně nejedná. Vražda je jen prostředek k tomu, jak dostat Fina na ostrov a nechat jej znovu prožít svou minulost. Případ se potom celou knihu vlastně neřeší, až na konci díky vhledu do minulosti dojde k jeho vyřešení... Jedná se o román, kde dostanete naservírováno, jak je těžký život na těchto ostrovech, jaké je to vyrůstat tady, jaká jsou dětská přátelství, jaká je soudržnost mezi přáteli, první láska, boj o ni. Je to velmi poutavé čtení, jenom musíte vědět, do čeho jdete, ať nejste zklamaní.
Máme velké štěstí, autor si pořád drží stejnou laťku (ano, dala jsem sice o hvězdičku míň, ale to je asi přirozené, že člověk po tolika dílech už není tak učarován). Ani nevím proč, ale přišlo mi to, že tentokrát to přece jenom maličko vybočilo ze zajeté dějové linie - nedokážu úplně přesně říct čím, ale působilo to na mě vesměs pozitivně. Brutality jsou pořád stejné, možná horší. Až si člověk říká, že s Chrisem Carterem nemůže být něco v pořádku. :-) A tentokrát si na nás Chris nachystal pěkný chyták, který vás zaručeně dostane.
Přečteno jedním dechem. :-) Opět se stejně jako Svědkyně ohně drží jedné hlavní dějové linie (narozdíl od prvních dvou knih) a neustále udržuje čtenáře v napětí. Výlet do Ruska mi připadal jako Deus ex machina, ale čert to vem, i tak se to dobře četlo.
Tak už vím, proč ta knížka stála jenom 29 Kč, a nevím, proč je u nás Viewegh tak oblíbený. Byla jsem na tohoto v současnosti oblíbeného českého autora hodně zvědavá, stejně tak hodně jsem potom byla i zklamaná. Viewegh píše takovým hodně jednoduchým stylem, který mě dost nudil, stejně jako příběh. Těšila jsem se aspoň na rozuzlení, které ale bylo odbyto na dvou stránkách, takže mi připadla celá knížka absolutně o ničem... rozhodně nedoporučuju.
Trochu rozporuplné pocity. Zápletka se mi líbila a asi do poloviny jsem četla jedním dechem. Potom se mi zdálo, že už se s tím, kdo to udělal, motáme v kruhu. Tak jsem se těšila na rozuzlení, ale to bylo naservírováno tak nějak jenom mimochodem. Ach jo, potenciál tam byl, ale prostě se to pak nějak pokazilo.
Za mě zklamání. Knihy z této série netrpělivě očekávám, protože se u nich pobavím a dozvím se něco o cizí kultuře. Tady to ale bylo nějak zacyklené, děj se nikam neposouval a pořád se jenom opakovalo to samé. Už v půlce jsem se modlila, aby byl konec. Zklamání, snad bude další kniha stejně dobrá jako ty předchozí.
Tak u této knihy jsem se válela smíchy, tekly mi slzy a hýkala jsem jako potrefená husa. Autorka dost sází na fekální humor a sprostá slova, což by někomu mohlo vadit. Ale v těch situacích to bylo jaksi přirozené a pokud nadávala, tak to prostě bylo ze života a člověk by v té situaci reagoval stejně. Předpokládám (doufám), že v některých situacích byly popisy situací trochu přehnané a psané s nadsázkou. Pokud ne, tak autorku lituji. Jestli ještě něco od Camilly vyjde, tak knihu okamžitě kupuji, protože takto jsem se již dlouho nezasmála. Doporučuji tedy číst jedině doma, protože na veřejnosti se při čtení můžete vystavit nebezpečí, že budete vypadat, jako byste utekli z Bohnic.
Bryndzovy knihy se čtou samy. Začnete číst a prostě musíte pokračovat až jste najednou na konci knihy. Nová vyšetřovatelka Kate Marshallová mě baví a těším se na další její příběhy.
Tentokrát mě Ursula zklamala. Kniha mi přišla nudná, celé se to tak nějak táhlo a nic moc se tam nedělo. Hlavní hrdinka se neustále ohlížela přes rameno, kdy ji někdo dostane, a tohle byl asi ten hlavní kámen úrazu. Bylo toho moc a už mi to potom docela lezlo na nervy...
Stejně dobré jako předchozí knihy. Část děje se tentokrát odehrává v USA. Chvílemi si člověk myslí, že už ví všechno potřebné a nic ho nepřekvapí, ale autor má přece jen ještě esa v rukávu, a to nejen při pokeru v kasínu.
Tato série mě prostě baví. Norské detektivky mají něco do sebe, možná je to tím, že hlavní vyšetřovatel je většinou nějaký závislák, který ne vždy hraje podle pravidel, ale vždy má vysoké cítění pro spravednost. A tady tomu nebylo jinak.
Musím říct, že se mi tento díl zatím líbil nejvíce. Přišel mi takový nejdynamičtější. Předchozí díly měly pomalejší tempo a nenavnadily čtenáře tolik na další díl. Ale teď už jsem opravdu zvědavá, jak to všechno dopadne. :)
Theo Cray, nezničitelný terminátor s mozkovou kapacitou umělé inteligence. :) Buď mu to žerete nebo ne. Tohle je jedna z těch sérií, kde jste buď absolutním fanouškem, nebo trpíte totálním odporem. Já patřím do té první a užila jsem si skvělou jízdu.
Kniha byla dobře napsaná a pro fanoušky série a Martinovi Servazovi je to nutnost. Já ale musím říct, že nejsem moc spokojená s tím, jak se tento příběh vyvíjel. A to už od začátku, kdy Martinovi trvalo dost dlouho, než se odhodlal pohnout zadkem, i když měl to, co tak dlouho hledal, na dosah. A rozuzlení mě opravdu zklamalo. Celé jsem si to představovala jinak. Proto u mě o hvězdičku míň...