harena komentáře u knih
Zemřela žena, která byla těžce nemocná a na morfiu, ale jejímu sousedovi, detektivu Kincaidovi, se přirozené úmrtí ani sebevražda nezdály. Pátrání probíhá pozvolna, klidně, člověk má kolikrát chuť jim pomoci, ukázat, kam se mají oba dva detektivové zaměřit.
Přestože je už knížka poslepovaná a bohužel i trochu počmáraná, jak si ji děti samy četly, ještě jsem ji schovala, třeba někoho ještě potěší. Do věku tak 3 - 4 let patřila k nejoblíbenějším. A bavilo nás, jak se děti učily písmenka. Výborný nápad od paní Ladové.
Irskou zimu a vyšetřování, kam se poděla April, to vše se náš patolog Quirke snaží zvládat pokud možno jen s malou mírou alkoholu. Vyšetřování tu moc není, spíš se dozvíme o životě jeho dcery Phoebe a jejích kamarádů. Mám ráda styl psaní Benjamina Blacka, ale tady příběh plynul tak nějak hodně pomalu. Uvidím další díl.
Před lety jsem četla tuto sérii a byla jsem nadšená. Proti Chtorranům, kteří se snaží přetvořit planetu do jejich obludného ekosystému, bojuje neporazitelný a sympatický hrdina, který si občas ještě zafilozofuje, neschází akce, napětí a to vše prostřídáno lehce psychologickými citáty.
Tak to mě dost zklamalo. Rozhovor dvou mužů, kde jsem se v odpovědích dozvěděla věci jako "...je to možné", "...možná ano", ..."ani bych se nedivil, kdyby to tak bylo", ..."ani by mě to nepřekvapilo". A pak je tu řeč o aférách, které byly, které jsou všeobecně známé, dále kdo byl potrestaný a kdo ne, - je to takový souhrn známých kauz a názor pana Spurného a pana Randáka na ně. Byla jsem zvědavá, jestli to přece jen nebude ke konci trochu zajímavější, ale nic. Vím, že nemůže moc konkrétně mluvit, ale proč to tedy číst. Velké zklamání.
Jedna z knih, která se mi opravdu líbila. Inspirující a zajímavá, psaná s humorem. Kromě užitečných rad jsem ocenila i návod na 10denní ozdravný program.
Dost děsivý příběh, který nakonec nemusí ani být daleko od pravdy. Výborné zpracování, akční od začátku do konce, styl psaní jednoduše brilantní ale je to snad nejbrutálnější kniha od Craise, kterou jsem četla. Zpočátku mě zaskočily časové skoky, ale jde o zvyk. Není sporu o tom, že Crais psát umí.
Další kniha, která bude patřit mezi nezapomenutelné. V knize je vše - je v ní život.
Wang Lung, patřící mezi nejchudší na venkově, bojuje o přežití své rodiny a dosáhne toho, že ke stáru patří mezi nejbohatší měšťany.
Opravdu pohlcující vyprávění, je umění napsat knihu, abych všechny trable, problémy prožívala zároveň s hrdinou, ale tady, jestliže:
"...... mu srdce v hrudi štěstím přetékalo.......", cítila jsem to veliké štěstí i já.
Krásně napsáno, ano - takový je život. Určitě doporučuji.
Čtvrtá část rozsáhlé ságy a stejně jako díly předtím se čte lehce a stejně statečně bojuje náš hrdina Uhtred za Alfréda Velikého, i když stále zvažuje, do jaké míry je vázán přísahou věrnosti, kterou mu složil. Láska, zrada, přátelství, dobrodružství, boj - to vše popsat Cornwell mistrně zvládá. Určitě si přečtu i další díly.
Není sporu o tom, že Hana Hindráková je opravdu dobrá vypravěčka. Kniha se čte lehce, za den ji jistě přečtete a zůstane vám po ní příjemný pocit. V knize je stejnou měrou napětí, dobrodružství, romantika, kouzla, magie i láska. U knížky se i usmíváte, protože - jak už bylo někde řečeno - chvílema laděno až do pohádky . A právě proto, že Hana Hindráková tak lehce čtivě píše, byla bych ráda, kdyby se víc rozepsala o Keni, víc o životě tamních obyvatel, protože právě díky ní mě Keňa začíná víc zajímat. Ale je to dobrý román pro ženy a pro mě to byl opravdu příjemně strávený večer. A jestli si chcete užít maličko dobrodružství v exotické Keni, odpočinout od denních starostí, přečtěte si ho. A já se opravdu těším na její další knížku.
Tak to je překvapení, tak pěknou knihu jsem ani nečekala. Tak uvěřitelně popsané emoce matky, která prožije nejhorší tragédii, co se ženě v životě může stát. Když už se mi ke konci románu zdálo, že román je spíš pro ženy a muže neosloví, přece jen přišel zvrat a překvapení. Musela jsem si držet ruku, abych se nepodívala, jak, J A K to tedy dopadne. Konec byl nečekaný, žádná limonáda, Erika to vyřešila skvěle. Kdyby to bylo v opravdovém životě, tak klobou dolů.
Citáty byly vložené s citem a skvěle se tam hodily, kniha je odlehčená vtípky a jemným humorem.
Stejně jako v komentáři čtenářky "koala " si myslím, že :
CITACE:
"................. lákavější obálku i název. Možná něco, co by ještě více zaujalo ženy, na venek kniha vypadá spíš jako detektivka, ale je to vlastně takový vztahový román. Klobouk dolů před citovostí autora."
Jinak také ještě jednou děkuji autorovi za knihu s věnováním a postupuji ji dál.
Klobouk dolů před tím, co Joe Simpson dokázal. Obdivuji všechny, kteří dokáží nepředstavitelné. I když nejsem horolezec a neznala jsem některé výrazy, vůbec to nevadilo, protože kniha je psaná velice čtivě a napínavě. Fascinující, neuvěřitelný příběh, půjčím si i další knihy Joea Simpsna.
Malá, útlá knížečka, lehounké čtení, milá a hlavně plná optimismu. Spíš bych řekla, že se hodí pro hodně mladší ročníky, já jsem ji několikrát musela odkládat, protože jsem přestávala vnímat, co čtu.
".........potom jsme si četli z jeho knížky Racek a nakonec Robert citoval některé výroky tohoto moudrého pána.: Tvojí jedinou povinností v životě je být pravdivý k sobě. Být pravdivý ke komukoliv jinému je nejenom nemožné, ale je to i znamením falešného mesiáše. Mrak nikdy neví, proč se pohybuje právě v takové rychlosti a v takovém směru. Cítí pouze impuls.... toto je místo, kam mám jít. Ale obloha zná důvody a ví určení všech mraků, a ty je budeš znát také, až se zvedneš tak vysoko, že uvidíš za horizon."
Jsem na rozpacích z toho, jakým stylem je detektivka napsaná. Asi proto, že je to stará kniha, tak ten sloh působí divně a rádoby vtipné dialogy mi nepřipadají vtipné. Psáno dost rozvleklým způsobem, dlouho jsem čekala, až se něco opravdu stane. Takové "přátelské povídání" mě nijak nebavilo. Sice se pak řeší, kdo zavraždil Jindřišku, ale napínavé mi to nepřipadalo. Škoda, není to můj šálek kávy.
Je dobré si knihu přečíst, líbilo se mi zabočení do historie, kdy se války vyhrávaly díky dezinformacím a manipulacím. Už i Themistokles díky tomu vyhrál válku. Kniha je krátká a co říci na závěr? K informacím je třeba přistupovat kriticky a vždycky zapojit mozek. Což platí také u čtení této knihy.
Hodně zajímavá kniha o tom, jak se v minulosti nejen v Rusku vyvíjely biologické zbraně, jak se také v Americe testovaly na lidech např na Adventistech sedmého dne, o antraxu, černých neštovicích, ebole, tularemii atd. Ken Alibek zasvěceně vypráví nejen o výzkumu a jaké následky může mít použití určité biologické zbraně, ale také o politické situaci v Rusku až téměř do současné doby. Jsou to dost děsivé představy. Čtivé, poutavé, naučné a zajímavé čtení.
Tak tady jsem sáhla vedle, tato kniha je určená těm, kteří se už léta zajímají o akupunkturu, provozují ji nebo zcela vážně ji dělat chtějí. Sám Doktor John Cross tady píše, že by rád přivítal každého, kdo by otestoval jeho závěry v kontrolních experimentech. Za "symptomatické píchání špendlíkem" pak považuje to, co se učí v krátkých kursech, kdy akupunkturu používají k úlevě od bolesti s použitím spouštěcích bodů. " A to není akupunktura."
Knihu jsem prošla celou, je tu třeba diagnóza jazyka, diagnóza pulzu, léčba nemocí pomocí čakrové akupunktury, biomagnetika atd. Je to zajímavá a inspirující kniha, kterou bych doporučila každému, kdo se již akupunkturou zabývá.
Způsob, jakým Márai popisuje postavy a vypráví jejich příběhy a životní osudy je dechberoucí. Vyslovení nevyslovitelného, zveřejnění tajných myšlenek, bilance života. Krásná a moc zajímavá kniha.
Mnohem lepší, než první díl. Opět se setkáváme s Davidem Saracem, na kterém se podepsal masakr v prvním díle a je hospitalizován na psychiatrické klinice. Bohužel jen krátce. A hlavní postavy v této knize? Tady nejsou "hodní" a "zlí" , je to jako v životě a hlavně "nikomu nevěř, všichni lžou". Vyšetřování je čím dál zamotanější, nikdo není v bezpečí, série nečekaných zvratů, napětí a adrenalin stoupá ve vašem těle až do poslední stránky, kdy údivem zůstanete s otevřenýma očima zírat .
Napínavý román z prostředí organizovaného zločinu, autor ví, o čem píše, čerpá ze svých zkušeností a tím je to zajímavější. Doufám, že Anders už sedí u svého počítače a píše další svůj příběh. Určitě doporučuji k přečtení.
Opět klasická cookovka, které jsem svého času četla jednu za druhou. Infekce patří mezi ty skvělé, napínavé a ne nervy drásající. Bezvadná četba pro chvíle odpočinku.