Harry Potter komentáře u knih
Jestli jste si zamilovali Fangirl (a já věřím, že určitě ano), doporučuji i Nedej se, ačkoliv musím přiznat, že je Fangirl lepší.
Začátek je poměrně zdlouhavý, nic moc se nestane a příběh začne mít spád teprve s příchodem druhé hlavní postavy: Baze.
Tuhle sarkastickou a chladnou postavu jsem si oblíbila, je přesným opakem Simona a díky němu se děj neustále posouvá dopředu.
Čemu se (aspoň ze začátku) neubráníte, je srovnávání s Harrym Potterem.
Je nesporné, že autorka se jím lehce inspirovala, ale ve výsledku je Nedej se úplně jiné.
Všechny postavy jsou nějakým způsobem nešťastné, všem jim je věnován větší prostor.
A taky se zde velmi zajímavě pohlíží na magii a na hrdinství a na to, jaké to je, když jste vyvolení.
Což není nic lehkého, aspoň podle Simona, který se ale NEDÁ =D
Flavie de Luce je jako vždy ve skvělé formě. Tato jedenáctiletá dívka řeší už třetí případ vraždy, který se stal na poklidném ( i když trochu midsomerovském) anglickém venkově.
Oproti předchozím knížkám je zde věnován větší prostor Harriet - Flaviiné matce, která tragicky zahynula při horolezeckém neštěstí. Také se ukazuje, že všichni členové rodiny jsou ztrátou maminky a manželky nějakým způsobem poznamenání a Flavie si začíná uvědomovat, že jí maminka moc chybí.
Kniha určitě není jen pro mladší čtenáře, Flavie neuvažuje jako dítě, nechová se jako dítě. Je sarkastická a chladná. A u jejích kousavých poznámek jsem se nejednou pousmála =)
Začátek je sice trochu únavný, ale zbytek je úžasný.
Kniha byla velmi čtivá, přečetla jsem ji za den, měla velmi rychlý děj, který udržuje čtenáře v napětí. Ovšem autorčin styl je pro mě takový hutný, kdyby ten zvláštní rytmus vět byl jenom v některých pasážích, bylo by to lepší, takhle to na mě působí tak, že autorka se za každou cenu snaží o údernost. Taktéž jednání postav je zmatečné a nelogické, hlavní mužská postava je. zdá se beznadějný alkoholik, navíc závěru schází výraznější pointa. Kladné je naopak popsání traumatu Janie.
Druhý díl je vtipnější než ten předchozí, ale jaksi se z toho vytratila ta cynická Bridget, která měla pro vše nějakou trefnou poznámku, a která hrdě hájila práva všech singlů.
Druhý díl více staví na situačním humoru, Bridget se stávají velmi komické situace, které jsou sice nesmírně vtipné, nicméně působí poněkud neskutečn
ě.
Další z příběhů o dospívání. Výstižně ukazuje křehkost a zmatenost, se kterou se každý potýká.
Tori byla/je typický teenager, který vlastně neví co se sebou a díky Solitairu to zjistí.
Je to pěkné, ale chybí mi tam to "něco", co dělá knihu výjimečnou.