Haskra komentáře u knih
Na konci mi připadalo, jako bych odhalila velké rodinné tajemství a jako bych se měla cítit lehce nepatřičně, že to Věrce nemůžu sdělit.
Dočteno. Všichni byli občas trochu na facku, popisování vztahů bylo občas trochu moc, ale zase to byla autentická sonda do duše (především do duše lesního zvířete).
Mně se to líbilo, chtěla bych s nimi jet a kamarádit a.. taky bych je pochválila za výběr grafického zpracování.
U knížky jsem přemýšlela, jestli měla být vůbec vydána a neměla skončit v šuplíku jako osobní zpověď. Cítím tam velmi terapeutickou linku.
S dětmi v podobných stádiích jsem v kontaktu, mít vyhraněný názor je přetěžké.
Knížka mi určitě ještě nějakou dobu zůstane v hlavě.
(SPOILER) ...Nevím, jestli vůbec existovala, než ho potkala. Představuju si, že ano. Nejspíš připomínala primitivní, neurčitě průsvitnou jednobuněčnou formu života. Amébu. Ektoplazmu. endoplazmu, jádro a trávicí vakuolu. A tohle skoro nic v kontaktu s mým otcem postupem let naplnila bázeň..
Tohle je prostě skvělé! Styl psaní autorky je výborný. Zklamal mě lehce konec knihy, kdy to najednou proměna byla vlastně lusknutím prstu. To vše zakořeněné v mozku přece nezmizí během jednoho okamžiku.
Na začátku jsem se do knihy vůbec nemohla začíst. Často jsem se chytala za hlavu a říkala jsem si "Tyhle náhody v městě jako je Boston?". Bylo to na mě asi dost prvoplánové. Stejně tak například situace, kdy je Alyssa poprvé v obchodě. Druhá část knihy byla o něco lepší, zajímalo mě, jak to všechno dopadne. Ten happy end na konci byl dle mě zbytečný.
Do young adult ještě chvíli spadat budu, ale tohle asi úplně nebyl můj šálek kávy.
Ač jsem stále mladá (a vždy budu!), měla jsem pocit, že je kniha určena spíše mladším čtenářům. "Náhodné" potkávání se v obrovské škole a jinde, mi občas připadalo trochu naivní. Celé se to vine vlastně v jedné jednoduché lince.
Jinak zajímavý příběh lidí, kteří si svoji cestu životem museli sakra prošlapat.
Bylo to silné. Přiatihla jsem se, jak ji povzbuzuji, ať už proboha něco udělá. Poutavé, postavy skvěle vykreslené. Ještě mi to bude nějakou dobu rezonovat v hlavě.
Mně to vůbec nedošlo. Ani podle názvu! Ach! Takový šok.. Jak mi to mohlo nedojít?
Moc pěkná kniha.
Na tuhle knihu jsem se moc těšila, možná jsem měla moc velká očekávání. Knížku jsem četla víc než týden (!), což u mě není zvykem. Nějak mě to úplně nepřitáhlo, nebylo tam to napětí, proč se ke knížce po chvilkách vracet. Líbil se mi konec a prolínání času, to mám ráda. Závěrečná pointa byla taky fajn.
V prvních 2/3 knihy jsem byla nadšená, líbil se mi styl vyprávění i lehce sarkastický podtón hlavního hrdiny. V poslední třetině už jsem ale jen vrtěla hlavou. Rozuzlení zkazilo celý dojem z knihy.
Chybělo mi zodpovězení některých otázek.. Nemám ráda otevřené konce. Jinak velmi čtivé, přečteno za půl dne.