Hehehe komentáře u knih
Čtivé to je, rozhodně to má zajímavý příběh, který ale není přehnaně zamotaný, což je super. Není to laciné ani přehnaně brutální a hrající na krev a vyvrhnutá střeva. Jediné čím bych to tedy nenazvala je "napínavé". Od začátku bylo myslím dobře patrné jak to celé skončí a kdo za všechno může. Ale to mi vůbec nevadilo.
Kniha s poutavým příběhem a fakty. Doporučuji, obojí stojí za to.
Nejde se nezamilovat. Neskutečně čisté a opravdové. Na nic si nehraje, od nikoho nic nečeká a nic nepotřebuje. Občas mi to připadá až jako nějaké drzé nakukování do soukromí jednoho velmi talentovaného mladíka. Škoda, že s námi nevydržel dýl. Nepochybně jsme byli jeho odchodem nevědomky ochuzeni o mnoho skvělých počinů, jak už literárních, tak muzikálních.
Další poklad, za který vděčím maturitě z češtiny, kterou tak odsuzuji. Villon se rozhodně narodil ve špatné době, mnohem lépe by mu bylo později, nenechal se ale odradit a za to mu patří velké dík. Rozhodně je potřeba brát dílo v kontextu jeho života. Jenom by mě zajímalo, kde a jak skončil tento velikán.
Ještě jsem nečetla větší "NIC". Zajímavé je, že bych knihu nikomu nedoporučila, přestože mi sama dala skutečně dost. Přečetla jsem ji osm hodin před maturitou, a kdybych si ji vytáhla, dokážu o ní mluvit klidně dvě hodiny. Nejhezčí na ní je, že si tam najde každý něco jiného.
Kniha, která mě zasáhla a ovlivnila asi nejvíc, co kdy jaká literatura zvládla. Příběh o velikém laskavém srdci, které se stalo lidmi nepochopené, a tak se uchýlilo do náruče přírody. Krásné silné dílo, které by se podle mě mělo stát úvodem do studia filozofie na všech školách. Doporučuji přečíst s odstupem času podruhé, pak už to nebude o starci a stromech, ale o něčem úplně jiném.
Mě to oslovilo. Mnoho smutku a krutosti podáno v poměrně jednoduchém čtivém příběhu.
Nevím no. Možná jsem moc mladá, ale tohle je na mě příliš velká nuda. Je to nepřirozené a strojené. Patrně je to tím, že jsem přibližně ve věku hlavních hrdinů a vztahy se teď prostě vnímají jinak. Dočetla jsem knihu jen kvůli kulise války, která tomu všemu dávala nějaký vyšší význam.
O krutých věcech se musí psát velice špatně. Ale tohle? Čiší z toho všechno. Smutek, vášeň, oddanost, hrdost, odvaha, no prostě nádhera. Vím, že nejsem úplně silná povaha a podobná témata prostě nezvládám. Tohle byl ale skvělý zážitek a knihu mohu doporučit. Velmi silné čtení.
Můj učitel francouzštiny kdysi řekl, že Kunderu může pochopit jenom muž a ještě k tomu po čtyřicítce. Co je na tom pravdy nevím, obecně ale vidím mnoho důvodů, proč má asi početnější pánskou skupinu příznivců. Kunderu obecně miluji za to, jakým způsobem píše. Literárně neskutečně nadaný člověk, od kterého je radost číst každé slovo. Vyloženě požitek. Bohužel se ale nedokážu ztotožnit s myšlenkami povídek. Naprosto se mi příčí světlo, ve kterém líčí ženy a vztahy mužů a žen. Samozřejmě je to čistě moje věc a na kvalitě díla to neubírá, připravte se ale na jednoduché ženušky, které jsou loveny muži a svět kolem sebe vnímají v jaksi jiných úhlech, než by měly. Jejich duše a mysl je pokřivená žádostivostí těla. Ženy nemohou dosáhnout podobných duševních hodnot jako muži. S tímhle pocitem jsem knihu odkládala a nebylo mi z toho moc dobře. Zajímavé čtení.
(SPOILER) Po předchozích dílech bohužel zklamání. Zápletka dobrá, myšlenka fajn, tempo bylo dobré a četlo se skvěle jako vždy, ALE... Bohužel patřím ke čtenářům, kteří nepotřebují detailní popisy mučení, znásilňování ani sexuálních scén. Téma mi nevadí, ale brutální nechutné scény, které měly podle všeho přitáhnout pozornost čtenářů, kteří se stávají imunní vůči krvi a potřebují víc, mě neskutečně odrazovaly. Knihu jsem dočetla a i konec mě značně zklamal. Chápu, že psychické poruchy jsou lákadla, protože je to tak trochu neprozkoumaná půda, ale tohle už je moc. Keplerovci by si mohli dát na chvíli odraz, nasadili příliš rychlé tempo a už se to ukazuje jako kontraproduktivní.