hejsahopsa komentáře u knih
Narovinu říkám, že nebýt karantény, tak knihu snad ani nedočtu. Neztotožňuji se s hlavním hrdinou. Je toho až moc, co mi na něm vadí. Například neustálé projevování sympatií k “těm zlým”, čaté obracení se k čtenáři s lacinými poznámkami, neustále opakované fráze “víte, líbil se mi” a “promiňte, nechal jsem se unést”.
Celý nápad s palácem jako vypravěčem, je jistě dobrý, ale za mě poněkud nevyužil svého potenciálu.
Kniha čtena před lety a teď hodnotím: děj si už přesně nepamatuju, ale jako puberťačku mě rozesmávaly situace typu: "Já nejsem tvoje matka, ale tvoje sestra. A já nejsem tvůj strýc, ale tvůj dědeček!". Ovšem ve finále jsem brečela, to si pamatuji dobře. Z toho mi vyplývá: kniha, která vás rozesměje i rozpláče.