Heyhey komentáře u knih
Některé dny si pamatujeme, protože jsou významné pro nás osobně. Některé dny nám utkví jakoby zpětně, protože se stalnou významné historicky. Tento projekt je velmi zajímavý a bez debaty přínosný. (viz Paulus.1987)
Nadšení. Skvěle napsáno. Napětí přiměřené dětem. Mírní poučení. Příjemné ilustrace.
Zajímavé téma zpracované prvoplánově a tak nějak lajdácky. Laciný příběh znevažující realitu událostí z roku 1942.
Obdivuji autentičnost autorčina stylu. Kniha mě oslovila víc než Rekonstrukce.
Překvapení. Nádhera. Milé. Reálné. Poučné mezi řádky. Díky Marko, že jsi nezůstala jen princeznou.
Tohle bylo tak osobní, skutečné, reálné... Opravdu spíš psychologický román. Dlouho mi to uvízlo v hlavě.
Můj komentář by vlastně jen opakoval slova 85098211. Až na to, že jsem knihu četla, ne poslouchala. A vydavatel by měl jazykovému korektorovi sáhnout na prémie.
Neobvyklá zápletka se ztrátou paměti mě chytila od začátku. Čtení mě bavilo a můžu jen doporučit.
Čekala jsem víc, hloub, protože vím, že v jiných knihách Petry Dvořákové to bylo. Ale možná každý najde na různých místech různé něco, podle svého momentálního rozpoložení.
Gradace krátkých kapitol. Jiný pohled na konec války. Obdivuhodně napsáno.
Při čtení mě napadly tři věci: paní spisovatelka umí skvěle psát, to o čem píše je její srdeční záležitost, musela nastudovat spoustu materiálů do hloubky. Nemůžu se dočkat třetího dílu, který zahrne padesátá léta.
Velké zklamání. Styl brožury z devadesátek. Škoda, nalákal mě název.
Byl to skvělý zážitek ze čtení. Zapomněla jsem na vše, co se děje kolem. Příběh mi připomínal nejen Agathu Christie ale i Daphne du Maurier.
Trefné krátké postřehy, které připomenou něco z naší minulosti.