HiNataLi komentáře u knih

Rozhodně jedna z nejlepších knih které jsem kdy četla. ♥
(A to už mám za sebou na desetitisíce stránek.)

Hra věží je originální, poutavá a skvěle promyšlená kniha a i když se děj zpočátku (a popravdě, často i v průběhu) zdá místy zamotaný, všechno má svůj účel. Dějová linie se střídavě zamotává a rozmotává a důvod poskytnutí zprvu zdánlivě zbytečných informací začne teprve o dvě stě stránek později dávat smysl. Prostě skvost.
Představivost vložená do všech postav - hlavních i vedlejších - a jejich nadpřirozených schopností je vskutku obdivuhodná. A o postupném vývoji charakteru nejen hlavní postavy ani netřeba ani začínat.

Určitě jsem na mnoho aspektů knihy, které jsem chtěla vychválit zapomněla, ale musím vám, kteří jste knihu ještě nečetli a teprve se rozhodujete nechat nějaký prostor, ne? ;)

Abych byla i trochu objektivnější, je pravda, že knížku bych nedoporučila každému. (Rozhodně to není pohádka.) Vzhledem k temnější atmosféře celé knihy jsou některé pasáže značně naturalistické a s odstraňováním postav si autor servítky příliš nebere. (To se všichni nakazili od G.R.R. Martina?)
Pokud však slabší povahy nejste a ani jedno ani druhé vám problém nečiní, určitě po knížce sáhněte!

Pevně doufám že se dočkáme překladu druhého dílu - Stiletto - který vyšel už v minulém roce. (Protože na uzavření některých - nejen postrannějších - dějových linií jsme se na konci Hry věží nedočkali... A neříkejte, že vás nezajímá jak to všechno pokračuje.)

6 02.09.2017

Mrzí mě, že tato knížka má tak nízké hodnocení, neboť na jinou takhle pěkně podanou knížku o dracích z "encyklopedického" hlediska jsem ještě jinde nenarazila. Snad ostatní zklamalo, že nenarazili na beletrii draky se hemžící? Že knížka nemá dostatečné množství hrdinů a oslavu jejich skutků? Nevím, ode mne má ale knížka pět hvězd, a tento názor nezměním. ☺

4 18.10.2013

Skvělá, skvělá, SKVĚLÁ knížka!!!! Odtrhnout jsem se od ní nemohla, u některých částí jsem se u ní smála jak potrhlá, jindy se mi chtělo sáhnout po kapesníku. PŘESNĚ TAKHLE si představuji dobře napsanou knížku. ♥
Jestli o ní někde "zakopnete", rozhodně s ji přečtěte! (^^)/

3 30.01.2014

Knížku jsem četla až dlouho po vydání filmu, v originále, ale to nic nemění na tom, že jsem si ji moc užila.
Roku 1997, kdy byla tato kniha vydána vznikla legenda... a za to můžu J. K. Rowling jen děkovat. ♥

3 18.10.2013

Oproti druhému dílu z mého pohledu zlepšení, ale zklamalo mě, že když děj začíná nabírat na obrátkách, Bella začne magořit (-_-). Snad už je to způsobeno odstupem času, ale já si Bella samotnou snad nikdy neoblíbila. Mnohem více mě zaujaly vedlejší postavy, kterým bohužel v tomto dílu není dáno moc prostoru. Jinak se to ale nečetlo špatně.

Mě osobně se tento díl asi líbil nejméně (ač se mi líbí zpracování obálky), Bellin způsob vyrovnání se s odchodem Edwarda a její následná tendence k "adrenalinovým sportům" mi přijde až komická. O to spíše, že když začíná cítit něco k Jacobovi, a sama to i přiznává, stačí lusknout prsty a jede do Itálie, skočit Edwardovi do náručí... ... (-_-)... I tak měla ale knížka světlejší místa, která ale postupem času a medializací z mé paměti vybledla. Stejně jako první díl nehodnotím.

Kniha Dračí let byla první knihou, se kterou jsem se od Anne Inez McCaffrey setkala. Tohoto setkání dodnes nelituji ani v nejmenším, a to i přes to, že mou první pobídkou k tomu, abych si knížku přečetla byl obdiv k drakovi na jejím přebalu. :)
Má mysl byla pohlcena příběhem a mé srdce bylo společně se srdcem hlavní hrdinky. A ač vím že názory na ní se liší, tato knížka, je bude a zůstane skvělou, a to mi nikdo nevymluví. ♥

3 18.10.2013

Čtivý příběh, se zajímavým hlavním motivem.. škoda že další díly u nás nevyšly...

3 18.10.2013

Na třetím díle mě překvapila změna kreslířky. Není vyloženě do očí bijící, ale rozhodně viditelná. Elise Kwon ovšem nemůžu upřít, že muselo stát hodně námahy přizpůsobit se stylu jiného kreslíře. .. .. A můj jemnocit doteď tráví modrý hřbet knížky, vedle těch dvou černých v mé soukromé knihovničce poměrně bije do očí (-_-)

Tuhle knížku mám doma v angličtině, a ač vidím, že názor na ní je poměrně negativní, tak mě prostě nadchla. Konec konců i "fantastická zvířata" jsou něčím, co je pro svět Harryho Pottera poměrně typické, a v této knížce se o nich můžeme dovědět i z jiného úhlu. Navíc komentáře a přepsané informace, které v knížce jsou jí přidávají jakési osobní kouzlo.
Nemůžu se dočkat filmu. (^^)

3 16.10.2013

"Achilleova píseň" ... neboli "The Song of Achilles", jak na mě knížka v originálu pomrkávala z poličky...
Na přečtení této knížky jsem se připravovala hodně dlouho. Snad jsem si ji mohla přečíst už dávno, ale vidina konce, o kterém jsem věděla že na konci knížky prostě BUDE... Jsem si jistá, že téměř každý, kdo má o tomto příběhu z Antiky alespoň nějaké ponětí kvůli tomu alespoň na okamžik zaváhal... A přesto jsem si tu knížku přečetla.
A povím Vám, tohoto počinu nebudu nikdy litovat.
Knížku jsem přečetla jedním dechem, a to téměř do slova a do písmene. Jakmile jsem přečetla prvních pár slov, už jsem věděla, že tuhle knížku prostě NEODLOŽÍM dokud si ji celou nepřečtu.

Tahle kniha, a její děj, je prostě Ú.Ž.A.S.N.Á a to mi nikdo nevymluví.

Řečtí bohové... nedotknutelní, krutí... spravedliví? Nejenom oni byli v této knize zobrazeni tak jak si je mnozí z bájí představují a mnohem lépe. (Thetis bych z jejího popisu opravdu nechtěla potkat v noci.)
Postupný vývoj charakterů postav a jejich vztahů, popisy tak podané, že si člověk připadal, že je v centru děje, že se může hrdinů a jejich okolí téměř dotknout... to ani nemluvím o tom, že nemůžu být jediná, kdo by si s Achillem a Patroclem dal ty fíky. :D
A konečně Patroclos a Achilles samotní...
Patroclos, zavržené dítě, které se dostalo do Phtie a tam potkalo svůj osud v podobě polo-boha Achillea... jak avizuje i popis knihy samotný "jejich cesty se nikdy neměly zkřížit"... a přece se tak stalo.
Jejich příběh, ač známý, je v této knize podaný v takovém světle a tak přesvědčivě, že sem se musela zamyslet. "Co když to bylo opravdu přesně tak?"
Nevím... faktem je, že od proroctví o blížící se smrti "nejlepšího z Myrmidonů" (nebo jak je to v češtině podáno :p) jsem měla na krajíčku, a posledních cca. 50 stránek jsem probrečela.
Víc říkat nebudu, neboť ač je příběh známý, detaily, jak je v knize podaný nejsou, a kazit vám jí nechci.

Řeknu vám jen, že vám ji VŠEM (kteří netrpí předsudky o vztahu dvou mužů, to by jste asi nezkousli) NEJVŘELEJI DOPORUČUJI, protože tahle knížka je PERFEKTNÍ a vystřelila v mém osobním seznamu tak vysoko, že ostatní knížky skopala z příček cestou nahoru, a sdílí první místo s několika málo dalšími, které se rády o toto místo podělí (nebo je donutím).
(Teď už jenom vrátit kamarádce její vypůjčenou kopii a sehnat si vlastní ;))

2 03.08.2014

Už je to dlouho co jsem knížku četla, jako ostatně všechny knížky ze série, ale tahle je jedna z těch, které mi uvízly v paměti. (teda... děj a edice uvízly :D)
Rozhodně je tato kniha jednou z těch, ke kterým bych se chtěla někdy vrátit, i kdyby jen proto, abych porovnala, jaký bude mít mé "vyzrálejší já" na knížku názor... (tentokrát už si snad připravím kapesníky)

2 27.01.2014

Poslední díl série a byla jsem za to i ráda. Knížku jsem četa spíš na setrvačník, než cokoli jiného, ale nebylo to až tak strašné. Co mě rozhodně zaujalo byl Jacobův náhled na události. Dokonce i zapojení Rosalie do běhu příběhu ve větším rozsahu bylo milým překvapením, ač rozhodně tato upírka není zrovna sladkostí sršící. Konečná "bitva" byla ale zklamáním. Kdo četl chápe, kdo bude číst pochopí... Tečka.

Musím přiznat, že když jsem knížku poprvé vzala do ruky, moc jsem od ní nečekala, obzvlášť, protože se naše první setkání krylo s návalem upířích příběhů, po úspěch Stmívání. Byla jsem příjemně překvapena. :)

Knížka, která, ač se na první pohled nemusí zdáti příliš zajímavá, je naplněna informacemi, na které člověk jen tak nenarazí. Nemyslím, že je to zrovna čtivo pro člověka, jež se o Japonsko, jeho historii, či o samotnou samurajskou třídu nezajímá, ale pro ty, kteří se, byť sebeméně, snaží ztotožnit s touto východní kulturou, je to skvělý způsob jak utratit nějaký ten čas a ponořit se do minulosti. :)

Moje zamilovaná manhwa. Je to již dlouho co jsem Deník pána démonů zahlédla poprvé, ale byla to láska na první pohled. Kombinace úžasné kresby a poutavého příběhu si mě rychle získala a na Raenefa a Eclipse nedám dopustit.
Co se první knížky samotné týče, je v porovnání vidět, že se autor příběhu liší, ale to kvalitě na ničem neubírá. 2 krátké příběhy vzniklé spoluprací Kary se Soome Lee, jsou tragické, ale o nic méně úžasné.
Abych to neukončila na tragické notě, ve zpětném kontextu mě rozesmálo, že dokonce i překladatele zmátla genderová identita jisté rytířky. ;)

2 17.10.2013

Společně s první knihou této nedopřeložené série, je Strážce visutých zahrad vázán ke krásným vzpomínkám dřívějších let. Sirruše, který zdobí obálku jsem si zamilovala tak, že jsem ho i kreslila, a je to jeden z prvních obrázků "nedětského nadšení" o kterém ssi pamatuji, že jsem na něj byla i přes několik nepřesností skutečně pyšná. To ale nemění nic na faktu, že se cítím ochuzena o zbylých pět dílů série, a pamatuji si, že jsem ještě několik let po vydání sledovala, zda se snad další díly neobjeví. Neobjevily.

2 17.10.2013

Pastely jsou poněkud méně známým médiem, ve srovnání s obyčejnými pastelkami. To jim ale neubírá na zajímavosti a kvalitě. Knížka Pastely vám toto médium přiblíží a snad si i díky ní k němu vypěstujete vztah, u mě to tak fungovalo. :)

2 17.10.2013

Klasika, přiznám, že nebýt povinné školní četby, asi by mi trvalo než bych se na ní podívala, ale zklamaná vůbec nejsem. A navíc... aktuálnost se jí upřít nedá.

2 17.10.2013

Rozhodně techničtější knížka než "Fantastická zvířata a kde je najít", ale o nic méně zajímavá.
Český překlad jsem nečetla, ale co z angličtiny mohu soudit, tak nám knížka poskytuje mnoho informací, které nám mohly o tomto netradičním sportu vrtat hlavou. Vás snad nikdy nezajímalo jak můžou všichni vypadat tak v klidu, když lítají i několik hodin na poměrně nepohodlně vypadajícím koštěti? :D

2 16.10.2013