Holly.W
komentáře u knih
Jedna dobrá vec
Alexandra Potter
Pokaždé když vyjde novinka od Alexandry Potter, tak ji musím mít. Její příběhy jsou krásné, dojemné, vtipné, k zamyšlení, prostě ze života. Hlavní hrdinka této knihy - Olivia se po bolestném rozvodu stěhuje na anglický venkov, aby zde začala znovu. Koupí polorozpadlý domek u hřbitova ve vesničce, kterou zná ze svého dětství. Adoptuje starého a nemocného pejska Harryho, kterého někdo opustil a vyhodil. A právě díky Harrymu a procházkám s ním se seznamuje se starým a osamnělým Valentinem a bojácným chlapcem Stanleym. Olivia se také seznámí s Mayou - nerudnou teenagerkou a znovu se setká i se svou dávnou platonickou láskou. Příběh plyne, Oliviin život se pomalinku zlepšuje, a nejen jí, ale i dalším lidem ve vesnici, a to díky ní. V knize je plno drobností a nenápadných větiček, u kterých si člověk někdy řekne "to je pravda", nebo "to znám", nebo "jako bych četla o sobě". Prostě taková moudra k zamyšlení. Je to příběh, který se může stát každému z nás. Každý z nás někdy může skončit na dně a díky jedná malé úžasné věci se od toho dna zase odrazí.... A ano, i jako pejskařka, která má taky jednoho doma dávám tak vysoké hodnocení :)
Našeptávačova hra
Donato Carrisi
Donato Carrisi je skutečně mistrem svého řemesla. Každá jeho další kniha posouvá laťku o něco výš. Tantokrát tady máme mimořádně zajímavou virtuální realitu, do které je Mila nucena se ponořit. A nového, děsivého našeptávače. Ten nápad s videohrou je vskutku skvělý a neotřelý, vše je popsáno do detailu. Noříme se také hlouběji do nitra hlavní hrdinky. Kniha je opět plná zvratů a nečekaných momentů, od začátku až do konce napínavá jak malé gatě. Autor si pohrává se čtenářem jako kočka s myší. Konec mě dostal, vyděsil, bála jsem se jak to dopadne a autor mě zase překvapil. Nemůžu se dočkat dalšího dílu!
Vlk samotář
Jodi Picoult
Poslední dvě knihy, které jsem od Picoultové četla mě nadchly. Proto jsem se těšila i na tuto,a to i proto, že se měla týkat vlků - těch nádherných zvířat. Co můžu z této knihy hodnotit jako vysoce nadprůměrné a pro mě velice obohacující jsou právě poznatky o vlcích.
Máme tady morální dilema k zamyšlení. A to sice člověk v komatu, bez zdánlivě možného návratu k normálnímu stavu a k nabytí vědomí. Věřím, že když blízcí lidé člověka v komatu, toto dilema prožívají, tak se rozhodují v řádu měsíců nebo let a ne dnů jako se tady rozhodovali Lukovi děti.
Kniha je vyprávěna z pohledu mnoha postav, dle mého názoru zbytečně, stačilo by vyprávění z pohledu rodiny - Georgie, Cary, Edwarda a Luka.
Vyprávění z pohledu Luka bylo pro mě nejpoutavější. Jeho výzkum, vztah k vlkům a jeho soužití s nimi v divočině jsou úžasně napsané. Z příběhu vyplynulo, že Luk se cítil lépe ve společnosti vlčí než té lidské, což naprosto chápu.
Málokdy se mi u některé knihy stane, abych vůči některé postavě pociťovala tak silné antipatie, tady to byl Edward, a to od samého začátku. Cara se mi zprotivila na konci. Konec mě zklamal, čekala jsem něco jiného, nějaké překvapení, zvrat, něco šokujícího. Bohužel, nic takového nepřišlo, proto to nízké hodnocení.
Tohle nebyla Picoultová v nejlepší formě. Jediné pozitivní, co si z knihy odnáším byli vlci.
Odvrácená tvář lásky
Colleen Hoover
Já nemusím přeslazené romanťárny. A tahle kniha k nim prostě patří. Sice to trochu vyvažuje Milesovo vzpomínání na minulost, ale slaďárna to je i tak. A na mě bylo moc i toho sexu. Mám ráda knihy od Colleen, ale ty které mají opravdovou hloubku, jako Námi to končí, Pravna nebo lež a To nejlepší v nás. Tahle kniha takových kvalit bohužel nedosahuje.
Spřádači snů
Barbara Erskine
Erskinová je jedna z mých nejoblíbenějších autorek a píše překrásné příběhy kde se minulost prolíná s přítomností. Vše je popsáno do nejmenšího detailu, takže si čtenář může všechno živě představovat a je vtažen do magického příběhu. Tentokrát máme v současnosti Beu, která žije se svým manželem farářem, snaží se pomoci jedné mladé dívce a přitom sleduje příběh princezny a později královny Eadburh v devátém století a její obrovské lásky, jejíž ozvěny přetrvávají dlouhých dvanáct století. Líbilo se mi to mystično, které z knihy dýchá. Toto mám ráda, věřím na duchy i minulé životy. Zajímavé bylo také zakomponování náboženství. A konečně, oceňuji, že autorka vychází ze skutečných historických postav i míst, které skutečně existovali a existují.
Pavouk
Lars Kepler
Strašně jsem se těšila na nového Keplera! A moje srdíčko zaplesalo, Joona opět pracuje se Sagou. První polovina knihy ubíhá v neuvěřitelném tempu, čtenář napětím zadržuje dech a nemůže se odtrhnout, jedna brutální vražda za druhou. Ovšem pak se to začne kazit. Až příliš brzo se dozvídáme kdo je pachatel. Kde je to hádání? A když už víme kdo je pachatel, tím víc se to stává neuvěřitelné a strašně přitažené za vlasy. Pachatel má až nadpřirozené schopnosti (snad má křišťálovou kouli) a je rychlejší, silnější a chytřejší než všichni ostatní. A to co jsou schopni překonat Joona i Saga.... no já bych se na jejich místě už několikrát zasebevraždila. Shrnuto: Jako detektivce tomu nic nechybí. Ale pro mě lehké zklamání, asi nejslabší dílo od Keplera. A upřímně, kdyby to nebyl Joona, tak dám jenom tři hvězdičky.
Přání
Nicholas Sparks
Co k tomu dodat? Dokonalé a kouzelné. A velice smutné. Připravte si kapesníčky, protože budete brečet. Já brečela, a hodně. Kniha mi zlomila srdce, a to hned dvakrát. Sledujeme totiž dva příběhy Maggie, a to v minulosti a v současnosti. Jako šestnáctiletá je Maggie těhotná a rodiče ji pošlou na řídce obydlený ostrůvek k tetičce, kde navazuje nejen důležité přátelství se svou tetou, ale pozná zde i životní lásku. V současnosti je Maggie těžce nemocná, je uznávaná fotografka a v těžkých životních chvílích je jí překvapivou oporou jeden mladík, kterému vypráví svůj životní příběh. Kniha nám ukazuje, že vše v životě je pomíjivé, nic není samozřejmé a člověk si má vážit každého okamžiku. Člověk může poznat vyjímečné lidi v nejneočekávanějších chvílích života. Četbou jsem se trefila zrovna do vánočních svátků, které v knize prožívá i dospělá Maggie a možná o to víc mě kniha zasáhla. Zamilovala jsem si ji a určitě se k ní jednou vrátím. Sparks je prostě génius, a to nejenom proto, že umí vyprávět překrásné milostné příběhy, ale jeho příběhy jsou uvěřitelné, ze života, a můžou se přihodit každému z nás.
Pomalu hořící oheň
Paula Hawkins
Po 120 stranách jsem musela odložit. Na tomto nebylo absolutně NIC, co by mě jen trošičku zaujalo. Děj absolutně o ničem. Postavy hrozné, nezajímavé, odpudivé. S takovými knihami nebudu ztrácet čas a nechápu jak toto může mít nálepku Bestseller.
Jiné životy
Sofia Lundberg
Tato autorka mi nesedí. Otazník jsem ani nedočetla a kdybych odložila i tuto, tak bych o nic nepřišla. Příběh byl nudný, nezáživný, nezajímavý. Hlavní hrdinak byla neodbytná, otravná a ufňukaná. Marně hledám nějaká pozitiva, ale žádná mě nenapadají, možná ta hezká obálka, ale to je tak všechno.
Čas odejít
Jodi Picoult
Jodi Picoultová je pro mě už PANÍ spisovatelka. Kniha je vyprávěna z pohledu čtyř vypravěčů – Jenny, která hledá svou matku, která zmizela před deseti lety. Virgila – soukromého očka, který se nemůže vypořádat s vlastní minulostí. Serenity – vědmou, která komunikuje s mrtvými, ale svůj dar ztratila. A Alice – matkou Jenny. Postupně se před čtenářem odkrývají dva příběhy – jeden, kdy se Jenna snaží vypátrat svoji zmizelou matku a druhý – kdy Alice líčí svůj život ve sloní rezervaci. Poznatky o slonech byly pro mě nesmírně zajímavé a obohacující. Nadpřirozeno strhující – já tohle můžu a věřím tomu. Asi 100 stran před koncem jsem měla dojem, že je případ vyřešen, ale to byl omyl. Musela jsem číst dál a dál, nemohla jsem knihu ani na okamžik odložit. Konec mě naprosto rozsekal, bulela jsem jako želva. Tohle byla neuvěřitelná, nezapomenutelná kniha. Jedna z nejlepších, jaké jsem letos četla! Čas odejít…. Proč se kniha jmenuje Čas odejít, říkala jsem si? Pochopila jsem až na konci.
Sedm dopisů z lásky
Sinéad Moriarty
Silná, dojemná, srdceryvná kniha. Kniha o velkém, nekonečně těžkém rozhodnutí – co je správné pro jednoho člena rodiny, nemusí být správné pro druhého. Kniha o síle a soudržnosti rodiny, o lásce ke svým blízkým. Líbilo se mi, že ač je ústředním bodem tragédie, tak sledujeme i osudy ostatních členů rodiny, jejich životy jdou dál a oni musí pokračovat. Všechny jsem si je oblíbila a trpěla s nimi. Tato kniha čtenáře také přiměje se zamyslet nad tím, že nic není samozřejmé. Člověk by si měl vážit svého života, toho, že je zdravý, měl by svým milovaným říkat, jak je má rád. Protože stačí vteřina a všechno může být jinak. Jediné, co bych vytkla, že ke konci toho bylo už moc. Už se to moc vleklo a opakovalo. Kniha si zasloužila méně stran, rychlejší ukončení. Nicméně ve mně zanechala hluboký dojem a určitě si přečtu i další dílko od této autorky.
Než jsem zemřela
S.K. Tremayne (p)
Sedím a moc nevím co k tomu napsat. Čím dál jsem se prokousávala touto knihou, tím víc jsem přemýšlela….. co nám tím autorka vlastně chce říct? Kam to směřuje a jak to všechno dopadne? Jedna z mála zajímavých věcí na této knize byl popis ponuré krásy vřesovišť a života na nich. Bohužel, ani hlavní hrdinové mi nepřirostli k srdci, jediná trochu zajímavá byla Tessa a úplně nejvíc si mě získala Lyla. Nakonec bylo sice malé překvápko, ale jinak to nebylo žádné terno. Myslím, že na tuto knížku velice brzo zapomenu.
Vítr to ví
Amy Harmon
Překrásný, dojemný příběh, který čtenáře chytí za srdce. Hlavní Hrdinka Anne se přenese do minulosti, ve které je nucena se přizpůsobit a žít. Seznámí se s Thomasem a jsme svědky jejich veliké lásky. Kniha popisuje historické události v Irsku, což bylo pro mě velice zajímavé a obohacující. Deníkové zápisky Thomase a verše Yeatse dělají knihu, jestli to jde, ještě úžasnější. Čím více jsem se blížila konci, tím více jsem se děsila, jak to může dopadnout. A pro mě to dopadlo uspokojivě, měla jsem slzy v očích. Kdo má rád knihy o cestování časem, velké lásce a úžasných postavách, ten nebude litovat, když po této knize sáhne. Já jsem okouzlená a tento nádherný příběh budu mít ještě dlouho v mysli.
Světlo a stíny
Leigh Bardugo
Šest vran mě nadchlo. Griša mě zklamala. Tato kniha měla veliký potenciál, bohužel nevyužitý. Začalo to dobře. Ale pak to šlo už jenom z kopce. Nezajímavé postavy, bohužel ze všech nejmíň hlavní hrdinka. Nápad to byl dobrý, ale autorka měla věnovat více hloubky úplně všemu, celému tomuto úžasnému světu. Všechno si to zasloužilo barvitě popsat, více čtenáře vtáhnout do děje. Dalo se z toho vytěžit mnohem více. Čtenář necítí vůbec žádné pouto k hlavním hrdinům, nemá čas si je zamilovat. Konec byl useknutý. No jednou si pokračování přečtu, ale brzo to asi nebude
Kaštánek
Søren Sveistrup
Seriál mě nadchnul, byl výtečně udělaný, ta ponurost, děsivé vraždy, sympatičtí vyšetřovatelé. Kniha byla také skvělá, ale je pravda, že jsem si ji nevychutnala asi tak moc jako by tomu bývalo bylo, kdybych nevěděla, kdo je pachatel. Nicméně zase bylo super, že jsem si vše mohla přesně představovat podle seriálu (postavy, prostředí, atd.). Řekla bych, že seriál do puntíku kopíruje knihu, v knize bylo jen o něco mále víc informací, které v seriálu možná nebyly. Nicméně jde o velice povedené dílko, hlavní dva vyšetřovatelé Thulinová a Hess se mi hrozně líbili. Děj je promyšlený, proč vrah začal vraždit je také dobře vysvětleno, všechno na sebe hezky navazuje a zapadá do sebe. Nechybí napětí a překvapivé momenty. Doufám, a opravdu moc bych si to přála, že autor napíše další knihu, kde se opět setkáme s touto sympatickou dvojicí vyšetřovatelů a dalším zajímavým případem.
Letní zahrada
Paullina Simons
Měděný jezdec byla jedna z nejlepších knih jaké jsem v životě četla a určitě se k ní jednou vrátím. Taťána a Alexandr byla rovněž skvělá a nezapomenutelná kniha.
Během prvních více než sto stran Letní zahrady jsem několikrát měla chuť knihu odložit. Měla jsem pocit, že čtu snad Padesát odstínů šedi. Dialogy o ničem: tady budeme bydlet, tady nebudeme bydlet, budeme nebo nebudeme žít v poušti. Jsem ráda, že jsem vytrvala.
Jakmile se Taťána s Alexandrem usadí a začneme sledovat jejich každodenní život, tak to začne být zajímavé. Jejich snaha se v Americe prosadit, jejich zaměstnání, budování domova, snaha o další dítě, velká manželská krize. Rovněž pasáže z Taťánina dětství, to vše vtáhne čtenáře a už nepustí. Během krize, kterou Taťána s Alexandrem prožívali, se mi dost znechutil Alexandr a jeho snaha ovládat životy druhých, aby bylo po jeho vůli a nedej bože když tak nebude. To, co Taťáně provedl bylo dle mého, neodpustitelné. Ale to by potom nebyl příběh té obrovské lásky, která přežila všechno. A Alexandr si s dalším průběhem knihy mou náklonost opět získal.
A tak postupně plyne život Taťány, Alexandra a jejich dětí, až se jejich nejstarší syn dostane do zajetí ve Vietnamu – zde jsou pasáže, při kterých čtenář napětím ani nedýchá, pasáže které knihu neskutečně oživí. Čtenář má mnohdy i slzy v očích.
A jsme na konci, Taťána s Alexandrem jsou staří a obklopení početnou rodinou, vzpomínají na své mládí a rekapitulují svůj život.
Jsem ráda, že jsem knihu neodložila, bylo to krásné završení celého příběhu. U některých pasáží jsem nic jiného než četbu nevnímala, tak mě vtáhly do děje. Některé pasáže mi přišli zbytečné, zdlouhavé a nepodstatné, autorka si je klidně mohla odpustit. Přesto mám z celé trilogie úžasný pocit, jsem ráda, že mi přišla do cesty a když jsem se na poslední straně s těmito úžasnými knižními hrdiny loučila, bylo mi smutno. Hodnotím nejvyšší možnou známkou.
Kořist
Darcy Coates
Super! Horor není úplně můj šálek kávy, čekala jsem co z toho vyleze, ale z knihy jsem byla velice příjemně překvapená. Bylo to hodně napínavé. Postavy všechny perfektní. Líčení putování lesem bylo popsané věrohodně a mrazivě, všechno jsem si to dokázala živě představit. Konec mě velice překvapil. Řekla bych, že to byl spíše velice dobrý thriller než horor. Knihu jsem si moc užila, skvělý čtenářský zážitek!
Dilema
B. A. Paris (p)
Bavilo mě to tak do půlky. A velice brzy jsem začala tušit jak to dopadne. Přišlo mi, že snad každá postava v knize má nějaké svoje tajemství a dilema, zda to svým blízkým říct. Vivien, která se snad celou knihu zabývala jen dávnou křivdou - tím, že v minulosti neměla svou vysněnou svatbu a tím co provedla její dcera. A Adam, který neví, jestli má nechat proběhnout vysněnou oslavu svojí milované ženy, nebo jí říct něco, co jí navždycky zničí život. Bohužel, od druhé poloviny knihy to bylo omílání stejných myšlenek hlavních hrdinů pořád dokola, mohlo to mít klidně o 100 stránek míň a možná by to bylo lepší. Nějak mě to nenadchlo.
Zrcadlový muž
Lars Kepler
Joona Lina je jedním z mých nejoblíbenějších knižních vyšetřovatelů. Veliký sympaťák, těším se na každou další knihu. Co bych knize malinko vytkla, je, že u některých pasáží jsem měla pocit, jako bych je už někdy četla, že už se to opakuje. Nicméně prostě Joona je Joona, mistr dedukce a mistr vyšetřovatel. Skvěle stupňované napětí až do konce. A ten konec mě dostal, kdo je vrah jsem neuhodla. Skvělé, už teď se moc těším na Pavouka.
Nebe nad Kilimandžárem
Leah Bach (p)
Začátek odehrávající se v Německu se mi líbil. Líbily se mi i pasáže o příjezdu Charlotty do Afriky, o tom, jak si založila podnikání v nepříznivém podnikatelském prostředí ovládaném Araby, Indy a černochy. Působivý byl i popis okolí, hlavně afrických krás, takže jsem si všechno dokázala živě představit. Nicméně musím konstatovat, že knize by slušelo minimálně o 100 stran méně. Ke konci mi už přišlo, že děj začíná pokulhávat, je to přeplácané, nudné a hlavně nekonečné. Jestli si někdy přečtu druhý díl, tak za hodně dlouho. Stačilo to.
