Honzeecheck komentáře u knih
Trochu míň hlášek než v prvním díle za to víc hnusu a zla. Laťka zůstává pořád stejně vysoko, zlatá medaile za nejlepší komix už je jsitota, přesto jsme teprve v pětině. Nemam slov
Mam rád starýho Simmonse - Hyperion nebo Ilion jsou špičkový SF, Dobu mrchožroutů jsem ve svý době vyloženě hltal. Jeho novej trend kombinace historických událostí okořeněnejch vlastní fantasií mi moc nesedne. Smekam před jeho talentem - nejenom, že má dobový reálie nastudovaný do posledního detailu (viz rozhovor k Black Hills, kde vysvětluje jakou práci mu dalo zjsitit jakým směrem se točilo Velký kolo na světový výstavě v Chicagu), díky čemuž jsou jeho knihy i celkem poučný, ale... ve výsledku to spíš knize ubližuje. Je rozvláčná, často se tam nic neděje, a skoro mi přijde že jen machruje. Určitě to neni špatný, spíš nejsem cílovka, ale než si dam další jeho knihu bude to zas ěnjakej pátek trvat.
Hodně ženská detketivka s danovou poradkyní jakožto hlavní postavou. Je to přimočarý, neoriginální, a občas nelogický (já jsem dobrá kamarádka Sanny, takže vám zakazuju předávat děti praroridčům a budu je vyzvedávat jen já) ale pěkně čtivý. Pěkná látka pro film, kdyby se toho chytil takvoej Schumacher nebo Cronenberg tak si du hned stoupnout do fronty na lístky
Často si u SF povídek řikám, že ej takovýho námětu škoda jen pro jednu povídku a chtělo by to minimálně jeden román. Prstenec Singualrity je ukázkou, jak to vypadá, když se to tak opravdu stane. Výtečnej nápad shluků byl vytěženej až do mrtě, a nebejt neustálýho střídání prostředí i formy vyprávění, asi bych byl mnohem zlejší. Rozdíly mezi kapitolama, jsou opravdu výrazný, připomíná to spíš povídkovou sbírku s jednotícím příběhem.
V kontextu Ennisovy tvorby je to prostě slabota, i tak jsem se ale bavil