ikul komentáře u knih
Už dlouho jsem nečetla nic od Nory Robertsové a tak jsem byla v očekávání. Kniha mě nezklamala. Naopak. Námět byl děsivý a já se bála o hlavní hrdinku Naomi od samého začátku knihy. Výborné spojení krimi žánru s romantikou.
Tak tohle opravdu není čtení pro sobotní večer pod lampičkou. Každá kapitola mě donutila zamyslet se nad sebou a nad svým životem. Úžasně popsané stavy a jevy, se kterými se člověk potýká, které vnitřně zná, ale nedokáže je správně uspořádat. Srovnání s Biblí pro mě ateistu bylo velmi poučné. Chvílemi jsem měla pocit, že si musím běžet pro tužku a zatrhávat si některé pasáže knihy. Ke knize se určitě budu vracet.
Je to fiktivní příběh jedné německé rodiny postavený na faktických protokolech a hlasových záznamech výpovědí svědků a soudců v Osvětimském procesu.
Příběh ukazuje na to, jak bylo a nebo možná ještě je pro Němce těžké vyrovnat se s minulostí. Hlavní hrdinka Eva je konfrontována se skutečnostmi, které jako malá holčička zažila a zjišťuje, jak vůbec nezná svou rodinu. Její problematický vztah s přítelem ještě umocňuje dramatičnost vyprávění. Autorka skládá hold přeživším svědkům, kteří byli ochotni přes veškerá osobní traumata, vystoupit proti svým trýznitelům. A mám husí kůži, když si uvědomím,že se dnes znovu objevují hlasy popírající holocaust.
Romantický příběh z doby napoleonské, okořeněný zápletkou pátrání anglické tajné služby po francouzských špionech. Vztah Damiana a Kiri je plný vášně a lehké erotiky. Hezké odpočinkové čtení.
Nechejte svou domácnost držet dietu, která bude mít dlouhodobé výsledky. To je moto k této knize. Autorka má dobře srovnanou domácnost, ale hlavně to má srovnané v hlavě. Pokud někdo tápe, určitě se poučí. Ale je to docela nudné čtení s opakujícími se radami a určitě by knize slušelo víc inspirativních obrázků.
Byla jsem zvědavá, jak si Tilly Bagshaw poradí s pokračováním knihy Sidney Sheldona Pokud přijde zítřek. Myslím, že to zvládla dobře. Sice se osud Jeffa a Tracy nečekaně rozdělil, ale po nudném rozjezdu příběh nabral na napětí. Trošku tomu chyběl ten Sheldonovský překvapivý závěr, ale co není může být příště.
Po dlouhé době jsem si knihu přečetla znovu, protože vyšla navazující kniha od Tilly Bagshawe a bylo to jako bych ji nikdy nečetla. Okamžitě mě autor vtáhl do děje a příběh bezúhonné holky, která se stane pomalu bondovskou podvodnicí mě bavil. Konec byl otevřený, tak jsem zvědavá, jak se s tím popere Tilly.
Hodně mi to připomnělo bílou edici Harlequin Romance. Dýchlo na mne to erotické napětí, k jehož naplnění nedošlo.
Velmi oddechové, velmi čtivé, hezké.
Těm, kteří zažili velkou lásku, Spřízněná duše připomene ten nezapomenutelný euforický stav mysli. Těm, kteří na svou lásku stále čekají, Spřízněná duše dodá naději, že nikdy není pozdě.
Nepatřím už dávno k cílové skupině, pro kterou to autorka psala. A proto velmi oceňuji výkon spisovatelky, jak perfektně vyjádřila pocity aktérů. Hezký příběh, hezké čtení.
Na počátku mi bylo trochu smutno po předchozích hrdinkách a měla jsem pocit, že to má slabší rozjezd jen s Dorou a Lucy. Ale pak do toho vtrhla Effie a vzalo to trochu jiný vítr. V každém případě mě kniha nezklamala, ale už si nedovedu představit další vývoj. Přesto je to super oddychovka.
Kniha je psána v duchu Agathy Christie. Ve srovnání s paní Christie je tento příběh vyprávěný jednoduchým jazykem, klouže po povrchu. Nedá se mu upřít dobře vylíčená mrazivá atmosféra. Skutečný vrah mě na malou chvilku napadl, ale protože jsem nenašla motiv, tak mě ta myšlenka rychle opustila. Hezké lehké čtení.
Kniha mě nalákala svou obálkou, neboť jsem pejskařka. V knize ale nedominuje psí příběh, ale vztah dvou sester dvojčat. Je to alfa omega celé knihy. Špatným osudem se ocitají bez domova a nakonec se díky tragické události odloučí. Kara hledá sama sebe, ale hlavně hledá svůj vytoužený domov. Na cestě ji doprovází parťák Hemi, pes který se k ní přidal, když vytušil její dobré srdce. Na cestě je potká pár velmi hodných lidí, až se tomu nechce věřit, že je svět tak laskavý. Jedno setkání s opačným druhem lidí nás ale vrátí do reality. Připadá mi, že kniha vychází z duše autorky a ta duše má tmavá zákoutí. Bojí se ale velkých emocí a je to z její knihy cítit. Příběh klouže po povrchu.
Vydržela jsem u celé trilogie, protože mám ráda rodinné ságy. Třetí díl hodnotím jako nejlepší. Vztahy se vyřešily a život rodiny Melzerů bude pokračovat v jejich potomcích. Ale to už jsou jiné příběhy.
Sandru Brown čtu velice ráda a vím, že mě nezklame. Tentokrát se to chvilkami malinko táhlo, ale nakonec jsem tento předvídatelný příběh musela pochválit. Když se na počátku vztahu dva hašteří a nakonec se sblíží, to je to pravé okořenění knihy.
Druhý díl Panského domu jsem začala číst se zájmem, ale v polovině mě to trošku nudilo. Přesto mě autorka znovu vtáhla do děje. V pozadí probíhá první světová válka a ženy v domě se snaží žít statečně. Ale ani jim se nevyhnou tragické okamžiky. Když příběh skončí, napadne vás jak absurdní a zbytečná válka bývá.
Hezké čtivé vyprávění přibližující pocity tří ošetřovatelek působících ve válečné polní nemocnici. Každá je z jiného těsta a překvapí vás jejich reakce v zátěžových situacích. Někdo to označuje za červenou knihovnu, ale průběh děje je popsaný celkem reálně, protože se autorka opírá o skutečné osudy. Jen jedna příhoda je vymyšlená (děti a SS). Tato příhoda zvedla dramatičnost osudu jedné z ošetřovatelek.
Autorka je bezesporu výborná vypravěčka a proto mě příběh rodiny Melzerů ihned vtáhl do děje. Dýchla na mne atmosféra při čtení červené knihovny u babičky na půdě. Těším se na další díly. Už jsou připravené na nočním stolku.
Za strašný čin dědečka prince Fabrise postihla jejich rod kletba. Tu může zlomit jen sám princ, když nikdy nevezme do ruky zbraň. Ale copak je možné, aby dvanáctiletý kluk nevzal do ruk luk, když ho čeká slavnost dvanáctiletých a ještě k tomu dostane od nejbližších přátel k narozeninám krásný meč? A tak se stalo, že Fabris vzal zbraň a uvrhl zemi do bídy a utrpení. Tady by mohl příběh skončit, ale on dostává druhou šanci a musí projevit velké odhodlání a statečnost. Knížka je plná dramatických scén, kdy se čtenáři tají dech. Knížka je tajuplná a vytváří prostor pro vlastní fantazii i díky ilustracím Václava Šlajcha. Pro mě kniha Dany Šianské nese opět důležité poselství důležité v dnešní konzumní době. Je to víra v sounáležitost s rodinou, dobro a spravedlnost.
Z edice Srdcovky to byla má první kniha a moc jsem se na ní těšila. Maličko mě zklamala současnost v podání Emily, nicméně to vynahradila minulost a příběh Esther. Tajemství opředené kolem jejího příběhu mě zaujalo a zvýšilo atraktivitu románu. Rozuzlení téměř detektivní překvapilo a zcela zastínilo happy end. Vůbec by mi nevadilo, kdyby příběh skončil bez něj. Pro mě kniha skončila s Esther.