iLuciferie komentáře u knih
Milý, napínavý příběh (nejen) pro děti, které nemají školu až zas tolik rády.
Autorka má super nápady, jen mi přijde, že by z nich mohla vytěžit více.
Ano, autorka píše pořád skvěle, jen mi tentokrát úplně nesedlo téma. Linie s Frostovou byla příjemným zpestřením. Na příští díl se samozřejmě těším, i když v rámci naznačeného směru mám trošku obavy, no uvidíme..
U třetího dílu mi přišlo, že už je téma bohužel dost vyčerpané.
Líbil se mi příběh i styl vyprávění. Knížka však rozhodně není pro každého.
Kingovy povídky mám ráda, i toto dílko se četlo dobře, ale místy jsem měla pocit, že je v textu zbytečně mnoho vynecháno. Ano, možná trošku zbytečně nevyužitý potenciál, ikdyž jsem ráda, že to nemělo 1000 stran, protože to bych to pak určitě nečetla..
I druhý díl obsahuje příjemné, veselé příběhy, jejichž hlavní záměr poučit je zřejmý, avšak celkem překvapivě nerušivý. Co nás zde trošku rušilo bylo nesmyslné přejmenování Emilky na Emu, ale jinak opravdu rovnocenné pokračování.
Knížka se mi četla dobře, to ano, ale myslím, že už tak od čtvrtiny se mi do mysli stále dokola vkrádala otázka "Proč je to proboha tak dlouhý?!"
Nejsem sice uplně cílovka, ale poslední dobou mě baví si občas dát nějakou "pohádku" na odlehčení, a tak jsem v rámci ČV sáhla po tomto dílku.
Začátek mě vlastně i dost bavil, ale postupně mi začalo vadit víc a víc věcí. Například nechápu, proč musí být ve většině fantasy světů tolik postav typu víly, jednorožci (o, pardon, tenkorožci)... Nestačil by uplně svět plný časodějné magie bez jiných zbytečných fantasmagorií?.. A pak samozřejmě chování hlavní hrdinky. A tak nějak hlavní hrdinka obecně. Ano, chápu, že je cílem mladší generace, ale musí to být až takto hloupé?..
No, takže ve výsledku, ne že bych přečtení knížky považovala za zcela vyhozený čas. Ono je zajímavé si občas lehce rozšířit obzory, ikdyž to není zas tak šálek té správné kávy. Ale na další díly bohužel nalákaná nejsem. A málem bych zapomněla - takto otevřené konce tedy vážně nemam ráda.
Ze života :D Ale řekla bych, že je knížka víc pro maminky než pro děti.(?)
Příjemné, veselé příběhy, jejichž hlavní záměr poučit je zřejmý, avšak celkem překvapivě nerušivý.
Ilustrace pořád pěkné, ale přijde mi, že autor nemohl nic vymyslet, tak dost vaří z vody..
Mě to bavilo. Nepovažuji se za nějakého fanatického fanouška HP (ano, knihy jsou sice tak trošku moje srdcovka, ale filmy jsem viděla asi každý jen jednou, možná první tři dvakrát..) a i v knížce mě vlastně část o kouzelnickém natáčení bavila zrovna nejmíň. Velmi jsem si užívala zejména začátek, kdy mi přišlo, že autor píše s takovou milou lehkostí. Jestli to psal opravdu sám, tak tedy klobouk dolů!
Ilustrace jsou nádherné, hledání písmenek zábavné a k tomu fajn hudba. Co mě nebavilo byly básně, chápu, že je to holt takový neduh překládaných básní obecně, ale celkový dojem mi to prostě kazí.
Jinak tedy Dan Brown mě mile překvapil, snad to není jeho poslední knížka...
Ten začátek mi tedy přišlo, že snad ani nečtu Cooka. Tato knížka je spíš rádoby detektivka, bohužel však jsou děj i zápletka dost předvídatelné. Bavila mě asi jen tak třetí čtvrtina, začátek byl naivní hrůza a konec vlastně taky..
Ano, zase jsem se nalákala na vysoké hodnocení, krásný obal, lákavě napsanou anotaci a zmínku Joe Hilla na obalu. Ach já hloupá :)
Za mě celkem průměrný příběh (dokonce ani ta pointa mě až zas tolik nepřekvapila), který se sice nečetl špatně, ale že by byl napsaný nějak extra poutavě mi také nepřišlo. Hvězdičku navíc dávám za obrázky, které mi vlastně přišly jako jediný děsivý element a jejichž zařazení jsem si užívala víc než psané slovo. Škoda, že autor z nápadu nevytřískal víc.
První jsem četla Juliette v Paříži a ta mi přišla celkem sympatická svou snahou o přiblížení známého města malým čtenářkám. Zde je nejspíš na škodu, že prostě New York není tak zajímavý jako Paříž. A hlavní "zápletka"?! No ta je tedy vyloženě uplně pitomá...
Tato autorka mě vlastně dost baví, i když zároveň v každé knížce najdu takové nějaké "ale"... Zde jsem byla ze začátku hodně nadšená - zajímavé prostředí, postavy, téma. Co mi naopak přišlo hodně na škodu je zbytečné opakování téhož znovu v rámci popisování soudního procesu.