InesRodriguez komentáře u knih

Jeden z nejlepších románů, které jsem kdy četla. Ani nevím, co víc dodat. Jakoby se slova zdála zbytečná.
Snad jenom: "timšel"....

15 18.07.2017

Knížky jako tyhle mě dělají šťastnou, i přesto, že při jejich čtení bulím jak malé dítě.
Khaled Hosseini je brilantní vypravěč a příběh, který vypráví, je příběhem, který by měl být vyprávěn. A to nejen proto, že člověka seznámí s afgánskou kulturou, mentalitou a válkou, která v Afgánistánu stále probíhá.
Když jsem si potom na Googlu vyhledávala města, o kterých se autor v knize zmiňuje, a namísto nádherné architektury a zelených údolí jsem našla fotky rozbombardovaných ulic a prašných cest, mísila se ve mně hrůza, vztek a smutek.
Strhující román, který se mi zaryl hluboko pod kůži.

"Pro tebe třeba tisíckrát..."

14 19.10.2018

Věřím, že pro mnoho introvertů je tato knížka pohlazením na duši, jakým byla pro mě. Autorka odvedla velký kus práce - skrze komparaci mnoha vědeckých a psychologických studií a příkladů ze života otevírá čtenáři obzory o tom, co všechno se za introvertností doopravdy skrývá, jaké jsou rozdíly mezi introverty a extroverty, a že všechno není tak černobílé, jak se na první pohled může zdát. Pro extroverty může být tato kniha velmi dobrým prostředkem k pochopení introvertů, introvertům dodá sebevědomí a sílu být tím, kým ve skutečnosti jsou, a ukázat jim, že být introvertem není nic špatného, a hlavně - že nejsou sami (jak by se v dnešním extrovertním světě mohlo zdát).

13 09.02.2015

Až se mě někdo zeptá, jak si představuji opravdovou lásku, povím mu: "Přečti si Než jsem tě poznala. Nějak takhle."

Tenhle příběh se mi zaryl tak hluboko pod kůži a nevím, jestli je to tím, že jsem se v Louise našla, nebo tím, že Will je neskutečný sympaťák, nebo tím, že v knížce jsou vynechaná některá "love story" klišé a cukrování (naštěstí), tolik typická pro příběhy o lásce.
Nevím. Jenom vím, že autorce se podařilo slovy zachytit a popsat něco krystalicky čistého a krásného, co může vzniknout mezi dvěma osobami a co se nastane každému.

Někdo si stěžoval, že tahle knížka vlastně schvaluje smrt. Ale tak to není. Tahle knížka je o lásce a o životě a všech jeho podobách. Tenhle příběh přesahuje smrt.

11 04.12.2015

Tenhle příběh rezonuje s mojí duší tak moc, že se mi nedostává slov.
Děkuju, mami.

10 17.01.2021

Autorka této knihy vychází z předpokladu, že některé ženy mohou být (anebo jsou) ochočené, ztracené, nenaplněné, bojácné, zoufalé, prázdné.
Předpoklad je správný, protože kdyby tomu bylo naopak, pak by nebylo žen, které pomlouvají a poštvávají ostatní proti sobě, nebylo by žen, které by sváděly otce od rodin a svoji sexualitu zneužívaly, nebylo by žen, které se mstí, žárlí, nebo si nepřipadají dostatečné krásné, potřebné a zajímavé. Nebylo by žen v hlubokých depresích, žen nešťasných a zoufalých...
Victor Hugo do předmluvy ke svému románu Bídníci napsal, že "(...) pokud na světě nepominou nevědomost a bída, nebudou knihy tohoto druhu bez užitku."
Já bych řekla to samé o Ženách, které běhaly s vlky. Dokud bude ochočených, ztracených, nenaplněných, bojácných, zoufalých a prázdných žen, nebudou knihy jako je tato bez užitku.

10 28.05.2019

(SPOILER) Parádní příklad psychopatického narcise (vrah).

9 28.10.2021

Pro milovníky historie, napínavých příběhů s nádechem tajemna a osudových lásek je Stín větru dobrou volbou. V literárních žánrech se příliš nevyznám, ale domnívám se, že příběh má kromě gotických prvků i něco z dark romance (?). Až do asi 480. strany jsem chtěla dát spíš 4 hvězdy - některé dialogy jsou slabší a způsobem vyjadřování jsou si některé postavy dost podobné. Zvlášť Daniel mně svým vyjadřováním neseděl. Ale gradující závěr knihy a konec mě "dostal". Za skvělé popisy barcelonských čtvrtí a uliček, temnou atmosféru a výborně promyšlený a napínavý příběh si 5 hvězd v rámci žánru zaslouží. A taky za Nurii...

"Kniha je zrcadlem, v němž spatříme pouze to, co v sobě nosíme. Při četbě uplatňujeme svou mysl a duši, což je v dnešní době nedostatkové zboží čím dál hůře k sehnání."

9 24.03.2019

Jedna z těch knih, u které jsem prožívala pocity radosti - z toho, že jsem ji objevila a můžu ji číst; z toho, že žiju a z toho, že právě ty neprošlapané cesty, kterými jsem se rozhodla vydat, mají smysl.

7 10.05.2020

Tahle kniha je jedním z mnoha příkladů, proč mám tak moc ráda klasickou literaturu. V příběhu je něco, co vás chytne a už nikdy nepustí. Díky, pane Tolstoji, za tenhle výlet do minulosti, za rozšíření obzorů, za všechny ty malé meditace, které jsem prožívala, když jsem, stránku po stránce, četla váš román.

7 26.04.2020

Za mě je InTyMně autorčina nejlepší knížka. Pominu vysokou míru ztotožnění se s její osobností, skutečnost, že jsem se při každé druhé až třetí stránce musela nahlas smát i v MHD nebo ve vlaku (což se mi běžně nestává). Pominu i to, že mi tímhle vyprávěním připomněla jedny z nejlepších let mého života. Píšu "pominu", protože tohle všechno jsou vysoce subjektivní věci, a přiznejme si, že ne každý z nás je introvert narozený koncem 80. let, který se snaží zapadnout do dnešního šílenýho uhánějícího světa a zároveň neztratit to úžasný, co v sobě má.

Z objektivního hlediska šla autorka s kůží na trh a čtivě, vtipně a s obdivuhodnou mírou sebereflexe sdílela obrovský kus sebe a svého života. Navíc se jí podařilo autenticky zachytit devadesátá léta, takže je tahle knížka tak trochu i kronikou.
Díky! :)

5 21.09.2020

Bídníci ve mně probouzejí vzpomínky na odpoledne strávená u kamen, kdy mi do zad svítilo slunce, jehož zatoulané paprsky vykreslovaly tiskařskou čerň písma na stránkách ještě silněji. Připomínají mi krásné, naivní a bezstarostné období v mém životě, kdy mi bylo patnáct let a já se nechala strhnout příběhem, který mi dodnes vhání slzy do očí.
Tenhle nádherný a nadčasový román mě naučil vidět svět úplně jiným způsobem, než na jaký jsem byla do té doby zvyklá. Naučil mě cítit vůni deště, moji představivost rozvířil do nekonečných hloubek i výšin, ukázal mi, co je to soucit a bolest, jak krutý a nespravedlivý může být život a jak nádherná a povznášející je láska.

5 05.02.2016

Tahle knížka patří mezi ty, po jejichž přečtení sedíte a nevíte, jestli máte brečet, nebo cítit naději. Příběh Izzeldina Abuelaishe je sice tragický, ale zároveň inspirující a posilující. Obdivuji Abuelaishe, že přes to všechno, co se mu v životě stalo, se nikdy nesnažil o pomstu, ale vždy volil mírové řešení. Pro mě je to jeden z nejlepších příběhů o odpuštění, naději a víře v mír a svobodu každého člověka na této planetě.
Víc už psát nemůžu, knížku si musíte přečíst. A je jedno, zda se o izraelsko-palestinský konflikt zajímáte, nebo ne. Je jedno, jakého jste vyznání. Tenhle příběh vám ukáže, co je v lidském životě opravdu podstatné.

5 21.11.2015

Další výborná knížka z prostředí psychoterapeutické praxe. Některé příběhy mě dojaly a autorčina osobnost mi byla velmi sympatická.

4 25.11.2017

Ačkoliv mám knihy s tematikou osobního rozvoje celkem ráda, tuhle jsem nedokázala číst dál než do 40. strany, zbytek jsem spíš "prolítla". Nevím, jestli je to tím, že jsou podle mého názoru na trhu daleko lepší a propracovanější knihy na podobné téma, nebo jestli mě odradilo docela časté generalizování a opakování některých vět. Za mě bohužel nic moc, ale věřím, že se najdou tací, kterým knížka může pomoci.

4 15.02.2016

Dan Brown opět nezklamal. Tento čtivě psaný příběh ve kterém se napětí prolíná s historií, uměním a vědou, jsem četla jedním dechem. Sice jsem ze začátku měla pocit, že se Brown trochu opakuje (Robert Langdon opět řeší případ ve společnosti ženy a ostatní stojí proti nim), později jsem zjistila, že je všechno tak nějak jinak a autor velmi mile překvapil!

4 27.11.2013

Velmi znepokojivý a hluboký příběh o manipulaci, moci a různých podobách lásky (i "lásky"). Výborně a originálně zpracované téma sexuálního zneužívání.

3 28.12.2020

Na kratším konci ulice jsem četla po pár stránkách za den. Takto čtu knížky, které nechci, aby skončily. Mám ráda sarkasmus, náhledy do dob, které jsem nezažila, a životní příběhy lidí. To všechno Brussig velmi vkusně a nenuceně skloubil. Už dlouho se mi nestalo, abych se na veřejnosti (ve vlaku) zasmála nahlas. Ráda si od něj přečtu další knížku.

3 08.10.2019

Tahle knížka by měla být povinnou četbou v rodinné výchově na ZŠ a pak ještě pro zopakování na středních školách, popřípadě součást nějaké výbavy do života pro ženy :D
Hlavní poselství knihy:
1) Vždy věřte své intuici. Když něco "nehraje", tak OPRAVDU něco nehraje.
2) To, jak se někdo chová v přítomnosti, naznačuje zcela jasně, jak se bude chovat i v budoucnu = v určitých rysech (hlavně těch destruktivních) se lidé nemění.
3) Vzdejte se nápadu léčit "nebezpečného muže" svoji láskou. Je to nemožné a vymstí se vám to.

3 03.03.2018

"Neodporujte síle protivníka. Poddejte se a zvítězíte."

Tahle knížka je nesmírně osvobozující. A ten klid...

3 23.01.2017