ippokorny komentáře u knih

Knihy sice vypadá na první pohled jako náboženská a je plna náboženských úvah, ale autor do ní vložil i "akční" tématiku a zápletku "hodnou" Shakespeara.

Kniha mě překvapila svou čtivostí a příběhem bez obvyklých rozvláčností.

Dvě pohádky od Jarmily Glazarové jsou z roku 1960. Odehrávají se patrně za tzv. 1. republiky, tedy mezi rokem 1918-1939 nebo mezi rokem 1945-1948, kdy bylo možné svobodně podnikat. Ale jak by dopadly pohádky, kdybychom je nebrali jako pohádky?

Jak zničit zákony pohádku Zahradník Hejduk
Hejduk žil v chaloupce u lesa a chtěl trávit život v lese, práci v lese ALE jako nekvalifikovaný dělník najít nemohl. Živil se prodejem lesních plodů, což bylo a je z hlediska práva přestupek, sběr lesních plodů je možné pouze pro vlastní potřebu, nasbírané cizí lesní plody se nesmí prodávat. Hejduk získával maso pytlačením zajíců, což bylo a je hrubé porušení trestního práva, dnes s trestní sazbou až 2 roky. Tím, že Hejduk nutil svou dceru sbírat cizí lesní plody, tak jí nutil k trestné činnosti. Další trestné činnosti se Hejduk dopouštěl tím, že dceru nutil k práci, sběr lesních plodů na prodej a vlastní podomní prodej práce určitě je, dětská práce je navíc zákony zakázaná. Při návratu domů Hejduk dceru bil prutem, což je z hlediska zákona týrání a dnes to řeší sociálka a několik zákonů. Týral i zvířata, psa bil proutkem a kanára stéblem. Patrně šlo i o zanedbání zdravé výživy, špatné bytové podmínky. Sociální dávky by dnes Hejduk nedostal, práce v blízkém městě byla a měl majetek, dům a rozsáhlé pozemky u lesa.
Z dnešního hlediska by šlo také o to, jak byl charakter pozemků v katastru, tedy zda by bylo možné na nich provozovat zahradnictví bez změny jejich charakteru. A zda pozemky byly v nějak chráněné oblasti či zda nebyly v působnosti územního plánu, který řeší, zda je možné na nich zřídit zahradnictví či ne. Pak otázka povolení čerpání vody pro podnikatelskou činnost.
Kupovat do firmy pánev za pytlík hříbků bez účtenky a EET dnes nelze. Předpokládejme, že Hejduk nějak získal účetní, dnes by jí musel platit minimální mzdu, že řádně odváděl daně a vedl daňovou evidenci.

Jak zničit zákony pohádku O Lidušce, malířce pokojů
Liduška chodila do školy. Otec si patrně neplatil zdravotní pojištění a ležel doma bez lékařské péče. Rodina dlužila kupcovi, řezníkovi a pekařovi, dnes by se rodina dostala do exekuce, akorát rodině malíře nebylo co zabavit, prostředky k výkonu podnikaní se zabavit nesmějí.
Liduška se rozhodla, že přestane chodit do školy a začne za nemocného otce pracovat.
Dnes není možné, aby školačka přerušila školní docházku a šla místo nemocného otce pracovat. Zameškané hodiny by řešila sociálka a někdy i soudy jako zanedbání povinné péče. Devět dětí v domě a rodina bez příjmů, to je patrně zanedbání zdravé výživy, špatné bytové podmínky. To, že huťař zaměstnal školačku, jde o porušení zákona o zákazu dětské práce, tento zákon porušil i její otec, když jí pomáhal se na práci připravit.
Když se otec Lidušky uzdravil, pokud nestonal další 2 roky, kdy by Liduška skončila povinnou školní docházku, tak Liduška patrně přestala chodit do školy a začala pracovat, což dnes nelze.

V knížce je zmíněn údajný let balonem naplněným teplým vzduchem rjazaňského písaře Krjakutného v roce 1731. Tento údaj bývá většinou citován jako příklad ruské (sovětské) propagandy, než jako realita.

Další díly příběhů o pilotu Standishovi, které česky nevyšly (jejich názvy zní obdobně jako názvy knih o pilotu Bigglesovi):
Překlad je
Standish of the Air Police 1935 Standish z letecké policie
Standish Gets his Man 1938 Standish dostal (?sestřelil) svého muže
Standish Loses his Man 1939 Standisch ztrácí svého muže
Standish Pulls it Off 1940 Standish to zvládá
Standish Holds On 1941 Standisch se drží (?vyčkává)

Na rozdíl od jiných thrillerů z poslední doby tato kniha vyčnívá tím, že nejde o podivné nesmyslné kombinace. A po přečtení závěru jsem si říkal, že jde o příběh v běžné a reálné rovině a že umění je to umět podat napínavě. Akorát to právní vysvětlování a ještě opakovaně, to je trochu pro Evropana složité.

James Harrington napsal knih Republika Oceána, je uvedena na tomto webu. Její téma je podobné. Podobnost názvů obou knih asi není náhodná, Leonov ho patrně převzal od Harringtona.

František Doskočil popisuje v 1. kapitole realitu socialistické vojenské služby. Ta byla rozhodně bez humoru z Černých baronů, na takový reálný popis jsem v knize ještě nenarazil a mohu tu realitu potvrdit, ano taková byla.