Irikihawa
komentáře u knih
Farma zvířat
George Orwell (p)
Skvělá kniha, kterou jsem četl jen kvůli povinné četbě k maturitě. Popravdě mě ale její příběh uchvátil. Tak skvěle napsaná alegorie se jen tak nevidí! Jak zde je již napsáno, tak je od začátku naprosto jasné, kdo je kdo. A ačkoli jsem toužil po jiné, nakonec jsem měl tuto knihu u maturity, a skvěle jsem s ní pobavil komisi. I proto budu na tuto knihu rád vzpomínat a určitě si ji přečtu znovu!
Dej mi své jméno
André Aciman
Před lety jsem viděl film, který mě naprosto uchvátil. Nyní jsem se dostal konečně i ke knize. Nevím, zda je to filmem, ale cítil jsem z ní naprosto totožnou atmosféru - pohodové parné léto u moře bez času. Kniha je opravdu fascinující čtení, jelikož dokáže čtenáře do příběhu tak moc zatáhnout, že má dojem, jakoby tam byl také. je to krásné čtení o ostýchavé, ale velmi silné lásce. Kromě pasáží, kdy člověka příběh doslova vzrušuje, se vyskytují naopak velmi smutné okamžiky, kdy jsem se neubránil slzám. Rozhodně doporučuji jak knihu, tak film. Dle mého je úplně jedno, co bude první, protože je obojí zpracováno fantasticky. Už se těším, až si přečtu pokračování!
Záhada hlavolamu
Jaroslav Foglar
Jako dítě jsem miloval komiksy s Rychlými šípy. Nevím, jak je možné, že jsem se dostal ke knize teprve skoro ve třiceti... Každopádně jsem si knihu velmi užil, je svižná a zábavná, příběh je dobře promyšlený, a i v dnešní době je možné si vzít z knihy nějaké poučení! Rozhodně si musím koupit a přečíst pokračování!
S kouzelnickou hůlkou: Magické dospívání filmového čaroděje
Tom Felton
Knihu jsem si vybral náhodou, protože jsem potřeboval nějakou autobiografii, a když jsem zahlédl někoho z HP, tak to byla jasná volba. Ještě, že jsem tuto náhlou volbu udělal! Kniha se od začátku čte úplně sama, autorův styl je skutečně skvělý. Dost mě ale překvapilo, a doteď jsem si neuvědomoval, jak veliké množství práce vlastně musí stát za tak velkou produkcí, jako byl bezesporu Harry Potter. Odhlédnu-li ale od toho, tak jsem velmi rád nahlédl do osobního života tohoto skvělého herce, a možná i spisovatele. Velmi mě šokoval závěr knihy, na druhou stranu to ale ukazuje, že všichni jsme nakonec prostě jen lidi...
Da Vinciho kód
Dan Brown
Kniha je velmi čtivá, má zajímavé téma a velmi povedené zařazení tak starého tématu do současné doby. Jako spousta jiných jsem měl problém se od knihy odtrhnout, autorův způsob vyprávění je skutečně skvělý, krásně popisný. V knize není žádné slepé místo, děj stále velmi svižně ubíhá, a to ten příběh vlastně trvá jen o pár hodin déle, než je doba čtení. Postavy jsou propracované do úžasných detailů s vlastnostmi, se kterými se člověk v knize jen tak nesetká. Propracovanost příběhu a jednotlivých situací je dokonalá, až jsem se nestačil divit, jak mistrně je autor schopný vykonstruovat celý děj. Potěšilo mě, že ze všech zvratů v úplném závěru děje, jsem prokoukl dopředu jen jediný, tudíž jsem se v závěru nenudil, ale hltal to ještě víc! Rád si přečtu v budoucnu znovu a určitě si rozšířím sbírku o další knihy tohoto autora.
Pan Kaplan má stále třídu rád
Leo Rosten
O knize jsem se dozvěděl díky audioverzi Českého rozhlasu. Pustil jsem se ale do klasické četby... Příběhy ze třídy večerní školy, do níž dochází pan Kaplan, jsou skvělou situační komedií. Jedná se o skvěle využitý námět. Jakkoli jsou lingvistické hrátky skvělé a mnohdy velmi vtipné, tak je nutno v tomto případě podotknout, že se z logiky věci nemůže jednat pouze o překlady. Oba překladatelé jak první, tak druhé knihy, jež vyšly v jednom svazku, museli při své práci v podstatě napsat úplně nové knihy jen s využitím existujících kulis školy v New Yorku. Vytvořit takto propracované dílo využívající odkazy do tolika jazyků i si hrající s často zapomenutými rody a tvary českých slov, muselo být nesmírně náročné. Oba překladatelé se toho ale zhostili naprosto bravurně! Nutno ale podotknout, že co do komické stránky, je hra s jazykem u druhé knihy více propracovaná než v prvním případě. Jelikož je mezi oběma knihami ale dost velký časový rozestup, tak to může být způsobeno právě i "překladem" v jiné době s jinou mírou přijímání dvojsmyslných žertů, jelikož druhá kniha se občas lehce dotýká již té pomyslné hrany. Nikdy ji ale nepřekročí, a přes všechnu nápaditost pevně drží mantinely slušné zábavy na svém místě. Bylo to skvělé čtení, a celou dobu jsem byl v úžasu, jaké skvělé jazykové kreace je možné zkonstruovat. Smekám! PS: Vůbec nevím, zda pana Kaplana miluji, nebo nesnáším...
Zákeřná Ebola
Richard Preston
Příběhy v této knize jsou v jistých pasážích poněkud drsné, a nemusí je nést dobře každý s dobrou představivostí. Naturalistické podání je ale to, co dělá tuto knihu tak zajímavou. Díky tomu člověku utkví v hlavě na dlouhou dobu. Jelikož se nejedná o nic smyšleného, ale o fakta, tak jsem si během pandemie Covidu párkrát vzpomněl na některé popsané scény z této knihy, které v té nelehké době ovlivňovaly mé chování - v jistých ohledech platí virus jako virus. Není to tedy kniha pouze pro přečtení a rozšíření všeobecného rozhledu, ale i kniha, která může potenciálně připravit člověka na méně běžné události v životě, se kterými se běžně nepočítá a provést jej jimi s větší jistotou v rozhodování.
Kronika konce světa
Shigor Birdman (p)
(SPOILER) Postapokalyptické příběhy mám nejradši, takže jsem neváhal s koupí, i když jde o neznámého autora a nehledal žádné recenze. Styl, kterým autor píše mi naprosto sedl: kniha se čte krásně, svižně a upoutá už po pár větách! Zombie příběh zasazený do českého prostředí je samozřejmě pro krajana velmi sympatický, nicméně charaktery jednotlivých postav jsou skvěle propracované. Jediný problém jsem měl s povahou Tryskáče, ale proto, že takové typy lidí prostě nemám rád. Jinak samozřejmě do příběhu patří, a nebylo by to bez něj ono. Stejně jako většinu zde mě mrzel rychlý konec knihy bez jakéhokoli vysvětlení.
Město mečů
Robert Jackson Bennett
(SPOILER) Po více než roce jsem se konečně dostal k tomuto pokračování. Moje očekávání dobrodružství Shary a Sigruda bylo sice velmi brzy zhaceno, když jsem zjistil, že hlavní postavou je generálka Mulageshová. Avšak velmi rychle jsem byl nadšen pro její dobrodužství. Stejně jako v první knize pro mě byla přibližně první polovina taková utahanější a místy dezorientovaná. S příjezdem Sigruda se děj ovšem pochopitelně zase rozjel, a opět finále nabralo neskutečné obrátky, kdy jsem snad četl rychlostí deseti stran za minutu... V závěru přišla samozřejmě touha okamžitě otevřít pokračování, které ale nemám po ruce. Příběh je velmi zajímavý a bylo by podle mě skvělé, kdyby se toho zhostil nějaký schopný režisér, a převedl to na filmové plátno! Zprvu nesympatická Signa se mi velmi zamlouvala, a její smrt mě skutečně mrzela, protože měla skutečně neochvějný charakter! Závěrem musím opět vyzdvihnout skvělou propracovanost tohoto fiktivního světa. Nenarazil jsem na žádné rozpory v logice, v historii ani v motivech postav. Těším se na pokračování!
Město schodů
Robert Jackson Bennett
Jedná se o moji první knihu Roberta Bennetta, kterou jsem četl na doporučení kamaráda. Autor v knize vytvořil velmi zajímavý svět, který se mi moc líbil a chtěl bych jej vidět na vlastní oči. Měl jsem ale trochu problém se celou první polovinu knihy v příběhu zorientovat. Nevím, čím to je, ale nebyl jsem schopný si zapamatovat jména postav a názvy měst, míst,... Kvůli tomu pro mě bylo čtení trochu složitější. Od druhé poloviny, kdy už začal být děj poněkud akčnější, jsem začínal mít docela dobrý přehled, a poslední třetina, když to nabralo skutečně vysoké obrátky jsem knihu doslova hltal a nemohl ji odložit! Určitě si chci půjčit i pokračování, která jsou údajně lepší než první kniha - velmi mě zajímá, jak bude pokračovat osud Shary a Sigruda.
Ententýky
M. J. Arlidge
Skvělý příběh o životě southamptonské policejní inspektorky. Tento žánr nemám příliš v oblibě, takže jsem měl zprvu trochu obavy, že knihu nedočtu. Příběh mě ale naprosto uchvátil. Propracovanost příběhu je v tomto případě dost precizní. Nepředvídatelnost dalších kroků všech postav je bezchybná.
Silmarillion
J. R. R. Tolkien
(SPOILER) Četl jsem v rámci soukromé čtenářské výzvy. Bohužel v únoru. Ne, že by to nebylo zajímavé, že bych se dozvěděl málo informací nebo by to bylo nudné. Vzhledem k tomu, že Quenta Silmarillion je psána pouze jako kronika se spousty jmen a názvů, tak je čtení dost zmatené, a vlastně jsem ve spoustě případech vůbec nevěděl, o kom se vlastně zrovna píše. Paradoxně mi přišla lepší první část - Ainulindäle - kde se sice vesměs moc nedělo, ale bylo to celkem přehledné. Valaquenta ale přidala další desítky podobně znějících jmen, že už jsem z toho měl úplný zmatek. Akallabeth už je sice příběhem, ve kterém si bohužel autor dal tak moc záležet na folkloru obyvatel středozemě, že jsem měl ve jménech a názvech ještě větší zmatek, protože pro každou rasu je několik pojmenování, každý má jméno v několika jazycích odlišné a vše to zní podobně! Alespoň na závěr při čtení o Prstenech moci jsem si odpočinul a trochu se navrátil ke stylu Pána prstenů. Závěrem je to dobrá kniha, plná velmi užitečných detailů, které vysvětlí spoustu věcí z Pána prstenů (Hobita jsem ještě nečetl). Ale je to peklo!
Odysseia
Homér
Řecká mytologie je velmi zajímavá. Při čtení knihy mi došlo, že jsem se od ní (co už jsem neměl ve škole dějepis) docela odvrátil. Přitom má mnoho co nabídnout. Přesto jsem si nemohl všimnout dost společných věcí se severskou mytologií, která mě zajímá asi trochu více. Příběh knihy je dost zajímavý, ale popravdě veršované vyprávění mi příliš nesedí - občas jsem měl problém správně zavnímat text, když byla vlivem verše věta přerušena v nevhodné části. Ale asi je to o cviku... Stejně tak mě celkem obtěžovaly části, kde se text opakoval. Zpravidla věty, tam je to v pořádku. Ale když jsem po několikáté četl třeba dvanáct stejných veršů po sobě, tak už mi to bylo nepříjemné. Postavy jsou ale sympatické, kniha čtenáře vtáhne do děje, a i přes volné tempo se příběh kupodivu netáhne, takže kniha nenudí.
Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
Jack Thorne
Kniha jejíž kvalita se velmi blíží původní předloze od paní Rowlingové. Je to kvalitně napsáno se zajímavými zápletkami a funguje i nostalgie po čtení původních knih. Samozřejmě se to nemůže rovnat příběhům o Harrym, Ronovi a Hermioně ani se o to nesnaží, je to přece jen scénář. Každopádně jsem se do úžasného světa kouzel díky této knize rád vrátil. Určitě více, než knihám typu Bajky Barda Beedleho, Fantastických zvířat apod.
Štěkot uvázaných psů
Jakub Dušek
Hezký a zároveň smutný příběh o naší nedávné minulosti zpracovaný v neobvyklé, ale kvalitní a působivé kresbě.
Moře rzi
C. Robert Cargill
Knihu jsem četl jako druhou v pořadí. Tedy až po Dni nula. Musím říct, že na té druhé knize je asi znát, že už se autor trochu vypsal. Tato kniha mi především ze začátku přijde taková neohrabaná, až se mi ji číst moc nechtělo. Ale naštěstí se to asi po 50 stranách rozjelo na celkem slušné obrátky, skoro jako u prequelu. Poloha vyprávění robota podle mě není tak dobře dotažená, jelikož působí vyprávění až moc lidsky. Asi to bude vše stejné - je to dobrá kniha, ale má své porodní bolesti, které se podařilo ve Dni nula již eliminovat.
Město mezi zelenými kopci - Antologie povídek českých autorů
* antologie
Příjemně čtivý soubor povídek. Všechny jsou zajímavé a dobře napsané.
Křik mlčení - můj boj proti Vladimíru Putinovi
Ildar Dadin
Velmi silná knížka. Nevědět, že je aktuální, tak si myslím, že je to další díl Souostroví Gulag! Tak moc se v ruském státním zřízení změnilo mezi napsáním těchto knih... Příběhově asi není moc co hodnotit, protože se jedná o autentickou zpověď.
Rituál
Adam Nevill
(SPOILER) "Vezmeme to zkratkou. Je to sice dál, ale zato horší cesta!"
Asi prvních sto stran pro mě bylo celkem těžké se do knihy začíst a nechat se unášet příběhem. Pak se to ale nějak zvrtlo, a děj mě chytil! Jsem milovníkem filmu, takže mi trochu neseděly charaktery postav v knize do filmových obličejů. Ale nějak jsem to nakonec dovedl potlačit. Při čtení jsem většinou poslouchal hudbu z filmu, která krásně dokresluje napínavou a temnou atmosféru, kterou kniha vytváří. Ačkoli jsem si často u prvního příběhu říkal, že film je lepší, tak po nalezení starého kostela jsem tuto myšlenku opustil. Od té chvíle se totiž kniha v mých očích doslova rozjela! Druhý příběh jsem hltal s neskutečnou zvědavostí, protože děj každým odstavcem překračuje vysoko postavenou laťku filmového zpracování. Vždy, když už jsem si říkal, že to horší být nemůže, tak ta parta deathmetalových vikingů ještě přidala na brutalitě. Chvílemi až absurdně moc. Vlastně jsem si celou druhou polovinu říkal, jaká je škoda, že ty scény nejsou také ve filmu. Ale skutečně až po dočtení poslední věty mi došlo, že natočit film tak brutální, jako je kniha, tak by se nedostal na žádné filmové plátno. A to by byla větší škoda!
Den nula
C. Robert Cargill
(SPOILER) Ačkoli vlastním Moře rzi mnohem déle, než Den nula, tak jsem ji ještě nečetl. Rozhodl jsem se tedy si přečíst tuto jako první, takže nemohu porovnávat. Asi to ale ani nevadí, protože nemám skoro co vytknout! Od samého začátku se to čte samo (čistého času nějakých 5-6 hodin), styl vyprávění mě velmi baví, líbí se mi, že vypravěčem je robot, a že až na pár neuhlídaných pasáží je jeho vyprávění podáváno tak, jak si asi představuji, že by děj mohl vyprávět robot. Je z toho cítit taková lehká citová omezenost, některé logické rozpory v té umělé mysli jsou pro člověka, pro kterého by taková rozhodnutí byla automatická, velmi povedené. Od začátku do konce jsem děj prožíval s hlavními hrdiny a oba jsem si je moc oblíbil. Na konci mi bylo obou dost líto. Hodně mě (ani vlastně nevím proč) potěšilo číslování kapitol ve dvojkové soustavě. Je to taková ta bezvýznamná blbost, která dělá knihu ještě zajímavější. Doufám, že se brzy dostanu k první knize!
