Iva095 komentáře u knih
Brutální ale zároveň geniální fantasy.
Bylo tam pár kapitol, které mě moc nebavili, ale bylo jich hodně málo.
Těším se na pokračování.
"Válka nerozhoduje o tom, kdo má pravdu. Válka rozhoduje o tom, kdo přežije."
Freyja i Huldar mi v tomto díle sedli o něco víc než v tom předchozím, ale kdo mě vytáčel celou dobu byla Erla. Příběh byl o dost slabší než předchozí díl a konec byl zase nic moc.
Po přečtení nejnovější knihy této autorky což je Není úniku jsem se těšila až se pustím do nějaké starší sérii, ale bohužel nejsem tak nadšená jak jsem doufala, že budu.
S každým dílem je to horší a horší. Ten konec byl naprosto o ničem. S touto sérii končím.
"Pojď Mio pojď" už mi začalo lézt pořádně na nervy.
(Audiokniha)
V podání Kláry Cibulkové se kniha krásně poslouchala.
Netrvalo moc dlouho aby si mě příběh získal.
Kniha byla zajímavá, troufám si říct, že i originální.
Způsob jakým vrah zabíjel byl šílený.
Kdo mi úplně nesedl byl Huldar, ale ani Freyja mi nepřišla moc sympatická.
Kdo je vrahem mi došlo chvilku předtím než to jméno tam zaznělo.
Jednu hvězdičku ztvhávám za to celé rozuzlení, které mi přišlo zbytečně složité a vlastně i celkem dost divné.
Každopadně v sérii budu určitě pokračovat a myslím, že zůstanu u formy audioknih.
Kniha se snaží být tajemná, napínavá a mrazivá, ale za mě byla neuvěřitelně zdlouhavá a nudná.
Na moje první setkání s autorkou jsem zvolila audioknihu.
Ze začátku jsem si nebyla jistá jestli budu nadšená jako většina, ale po pár kapitolách jsem se zaposlouchala a už mě to nepustilo.
Kniha se krásně poslouchala a byla neuvěřitelně napínavá. Několikrát mi přejel mráz po zádech.
Samozřejmě jsem přemýšlela nad tím kdo je vrahem. Konec mě přesvědčil o tom že jsem byla úplně mimo.
Kniha byla celá dost děsivá, ale nejděsivější byl ten konec.
Tato série je prostě skvělá.
Dokonalý svět, dokonalé postavy, děj plynul neuvěřítelným tempem.
Nyktose i Serafínu jsem si zamilovala ta chemie mezi nimi je neuvěřitelná.
Prosila bych další díl.
České fantasy nečtu skoro vůbec, ale tato kniha mě mile překvapila.
Kus jsem poslouchala jako audio a kus jsem četla a obě verze mě bavili.
Příběh krásně plynul a i přesto, že kniha obsahuje celkem dost postav tak se v nich dalo vyznat.
Co mi trošku vadilo bylo to, že tam nebylo žádné upozornění, že jsou některé části z minulosti, já jsem si toho všimla až někdy okolo strany 200 ani nevím jestli bylo možné si toho všimnout dříve.
Mám spoustu otázek, ale žádné odpovědi. Konec zůstal hodně otevřený.
Do druhého dílu se určitě pustím.
Jsem ráda, že se mi podařilo tuto knihu přečíst celou.
Ze začátku jsem byla nadšená a příběh mě moc bavil, hlavně tedy první část. Pak už to začalo být chvíli dobrý, chvíli zase nuda. Bohužel jsem se dostala do bodu kdy mě příběh prostě přestal bavit.
Postavy byli takové všelijaké. Oblíbila jsem si Kaladina a Šalán, ale ostatní mě nějak moc nezaujali.
Jsem ráda, že jsem si ještě nepořídila druhý díl, protože si vůbec nejsem jistá jestli budu v sérii pokračovat. Každopadně od autora chci zkusit i jiné knihy.
"Neměl byste nutit své lidi dělat, to co byste sám nedělal."
"Myslím, že nestranný pohled je velmi cenný."
"Život před smrtí. Síla před slabostí. Cesta před cílem."
"Na některé problémy asi neexistuje dobrá odpověď. Jenom spousta špatných."
"Člověku se vždycky víc líbí, co mají ostatní, než co má sám."
Úvod do nové série byl dost průměrný.
Inspektorka Kay Sharpová není nic moc zajímavá, jako spousta jiných má né úplně pěkné tajemství z minulosti, které se snaží skrývat.
Samotný příběh byl celkem dost obyčený, ničím zajímavý ani originální. Vlastně mě tam vůbec nic nepřekvapilo ani ten vrah.
Druhý díl si ještě přečtu a pak se teprve rozhodnu jestli budu pokračovat nebo ne.
Pro mě je tato povídka zklamáním. O proti Nejkrásnějšímu dárku to bylo celkem dost průměrné.
Nebylo to špatné, ale Dcera zimy se mi líbila o trochu víc.
Pěkné a milé čtení.
Nenajdete tu žádné velké zvraty nebo nějaké velké napětí, ale to vůbec ničemu nevadí.
Myslím, že každy kdo miluje Kouzla rodu Thornů si tuto jednohubku prostě přečíst musí.
Pět autorek, čtyři povídky. Každá byla jiná, ale všechny byli moc pěkné. Ale mě osobně se nejvíce líbila ta poslední.
"Kde je vůle, tam je cesta."
Desátý díl romantických útěků nás zavede na francouzskou vinici, kde se hlavní hrdinka Hattie, která je svatební koordinátrka chystá připravit svatbu pro svojí sestřenici.
Mám přečtená všechny díly této sériie a některé mě bavili více a některé zase méně. Bohužel tento díl patří do té druhé kategorie a to jen z jediného důvodu a to je romantická linka mezi Hattie a Lucem, která mi prostě nesedla. U knihy kde je romantika jednou z hlavních součástí příběhu je pro mě důležité aby se mi právě romantická linka líbila což tady úplně nevyšlo.
Odpočinková jednohubka s jasným koncem, ale za mě průměrný díl.
Zatím mě nejvíce bavila Čajovna v Tokiu a Chata ve Švýcarsku.
Další díl z Jessicou a další skvělí příběh.
Kdo mě víc a víc zajímá je tajemný Damien.
Možná ten konec na můj v kus byl moc uspěchaný, ale to je jediný mínus.
Jinak jako vždy čtivý, napínavý příběh a skvělá hlavní hrdinka.
Já jsem maximálně spokojená.
"Nejsou silnější zbraně než slova."
Jako první musím ocenit vzhled knihy obálka i ořízka jsou moc pěkné.
Věk přízraků je historický román s trochou fantasy. Příběh se odehrává v čechách v Olomouci.
Kniha se pěkně četla. Jedná se o krásný, originální a čtivý příběh.
Rozhodně stojí za přečtení.
Samotnou mě překvapilo jak moc se mi tato kniha líbila.
Helena se snaží najít sama sebe a pochopit co od života vlastně chce.
Uvažování Heleninýho manžela Martina mě dokázalo pořádně vytočit ("sní jenom spím, ale tebe miluju") to jako fakt.
Souhlasím s tím, že příběh připomíná trošku romantické útěky.
Kniha se krásně četla má krátké kapitoly což mi maximálně vyhovuje. S každou stránou mě víc a víc zajímalo jak se Helena vypořádá se svým životem.
Pěkný příběh.
"Myslím, že se člověk musí umět ke všemu postavit čelem a neutíkat před pravdou."
"Když se člověku zhroutí svět, nemůže být tak zatraceně zodpovědný."
I přesto, že nejsem moc velký fanoušek fantasy od českých autorů tak si jednou za čas nějakou přečtu a Trnitá kletba mě nalákala svojí obálkou a anotací.
Zajímaví příběh to rozhodně byl. Kniha se i pěkně četla. Ale abych řekla pravdu tak že bych byla nějak moc nadšená tak to nejsem. Na můj vkus až moc dlouho trvalo než se začalo něco dít.
Začíná tu i jaká si romantická linka mezi Elin a Epinem, která zatím není nic moc, uvidíme v druhé části knihy jak se to bude rozvíjet.
S čím jsem trošku zápasila tak byla výslovnost různých jmen a názvů než jsem si všimla že je na konci knihy slovník pak už to takoví problém nebyl.
První část této knihy hodnotím jako průměrnou a jsem zvědavá na část číslo dvě. Doufám že na ní nebudeme čekat příliš dlouho.
Z jednoho vězení se dostala a v dalším skončila.
Na začátku jsem chvilku bojovala s tím abych se začetla, ale jak se mi to podařilo tak už jsem se od knihy nemohla odtrhnout.
Brexley je tak trošku superhrdinka a Farkas je prostě dokonalost sama. Bez koho by to nebylo ono je Mrňouska a Opie, nejvíce vtipných situací tak bylo s nimi.
Těším se na pokračování doufám, že na něj nebudeme čekat zase celý rok.