JanaDor komentáře u knih
Líbili se mi přátele Cary, kteří měli své problémy a přesto se snaží ze všech sil Caře pomoci. Moc hezká je tu romantická linka. Je jemná a milá. Tak jak by měla první láska vypadat.
Kniha se dobře četla. Hlavní postava mi byla sympatická. Byla nějaká, udělala něco, poučila se a je jiná, lepší. Je to o odpuštění a o smíření se se smrtí. Kdy si musíme uvědomit, že nemůžeme mít nad vším kontrolu, že osud také existuje a něco prostě nezměníme.
Kniha se výborně četla, postavy byly dobře vykresleny a bavila mě. Nina mi byla sympatická i přestože nevěděla, co ji baví. Sebastián si uvědomoval, že je protivný, ale nemohl si pomoc. Má tolik práce a jeho pekelně bolí noha, která ho omezuje v pohybu. A vykreslené prostředí Paříže je prostě kouzelné. Kdyby to šlo, hned bych se tam rozjela a prozkoumala místa jako Nina, i když ta se hlavně věnovala své cukrárně.
Doporučuji.
Příběh je moc milý a klasický. Ukazuje na tradiční hodnoty jako dobro, laskavost, ale i důvtip a polepšení hříšníka. Hlavními postavami jsou děti a touha pomoci. Což k vánocům taky patří. Takže pokud hledáte nový typický vánoční příběh, tento je přesně pro vás.
Autor pomocí různých zdrojů, co nejpřesněji přiblížil osud dvou lidí během války. Gustav si psal tajně deník, takže to pomáhalo upřesnit data a místa.
Kniha je napsána vypravěčským stylem s fakty, takže když pomineme obsah, četla se dobře. Jenomže oddělit mi to nešlo. Obsah se stylem je propojen, a tak jsem si musela dělat přestávky od knihy, abych strávila, co se v ní dělo. V závěru knihy jsou poznámky, kde jsou uvedeny zdroje událostí z každé kapitoly.
Doporučuju přečíst všem. Je to jen kapka v moři tragédie, která se nedávno děla v Evropě, a je naší poviností si ji připomínat.
Celkově se to dobře četlo a velmi jsem vnímala sílu toho malého kluka, který překonal předsudky okolí a dokázal spoustu věcí, které neuměli ani zdraví kluci. Je to hodně inspirativní až místy dojemné. Obdivovala jsem postoj rodičů, kteří ho podporovali, i když se o něj báli, ale před Alanem to nedali najevo. Alan má v sobě tolik odvahy, houževnatosti a vytrvalosti, že si to nedovedu ani představit.
Jak někdo může tak moc někoho týrat fyzicky nebo psychicky. Jak dokonalý může být člověk manipulátorem a záludně umí ubližovat. Jak moc je k tomu okolí pokrytecké a zavírá oči před pravdou. Nebo jak moc se umí agresor skrývat, že si toho nikdo nevšimne.
Velmi dobře je vykreslena psychika oběti i viníka. Román je krátký, ale velmi čtivý a působivý. Soustředí se na Helenu, ale zároveň poznáváme i okolí a její přátelé, kteří svým způsobem na toto přátelství také doplatí. Vířivka je symbol očisty a relaxu. Čtenář to pochopí už během čtení a v závěru si vzpomene na karmu. Vše špatné i dobré se ti jednou vrátí. Ať je to později, ale vrátí…..
Přečetla jsem ji během dvou večerů a byla úžasná!!!! Pan Svěrák nezklamal. Příběh ve formě dopisů je milý, čtivý, pestrý osobami a nechybí jeho typický laskavý humor. Mnohokrát jsem se zasmála od srdce nahlas a někdy jsem to předčítala i své dceři, která musela vědět, proč se směji a nakonec jsme se smály obě.
Jediná vada na kráse této knihy je, že by mohla být delší. Velmi rychle mi to uteklo a na konci jsem chtěla pořád číst. V duchu jsem volala: „Ještěěěěě!!! Moc krátkééééé! “ Pan Svěrák se asi drží hesla dobrého pomálu. A díky za to málo. Byl to pro mě úžasný literární zážitek daný jak formou napsání příběhu, ale i popisem postav, okolí a příhod. Nechyběla ani poučná, lidsky milá a pravdivá pointa. Více takových knih, prosím.
Příběh je čtivý, silný, s důrazem na duševní sílu a lidskost. Romantiky je tam málo, o to je silnější. Ben myslí na svou ženu Rachel, která je jeho opravdová láska. Během čtení jsem tušila, že mě čeká překvapení a autor si jej nechal na samotný závěr. V knize více vyčnívala postava Bena, protože on ten příběh v knize vyprávěl.
Viděla jsem i film, který byl hodně jiný než kniha, ale líbil se mi také. Oboje se dle mého povedlo.
Příběh je opravdu originální, romantický, dojemný a vede k zamyšlení. Není to přeslazené, je to velmi čtivé a opravdové. Bohužel málokdy dostaneme druhou šanci, proto si musíme dát pozor, abychom nepromrhali první možnost. Stačí se trochu zamyslet nad sebou a nemyslet jen na sebe. Tento román nám to krásně ukazuje. Dostala jsem nejen malou porci romantiky, ale i spoustu námětu k zamyšlení a v neposlední řadě velmi hezký příběh.
Tento díl budu chválit, protože pro mě není v knize co vytknout. Čtivost soupeřila s vypracovaným příběhem plným překvapení a skončilo to remízou. Bylo to vyrovnané a tato série – ač v prvním díle vypadala na jemně zamilovaný románek s nádechem magie – se v třetím díle vyklubala v drsnou podobu touhy po ovládnutí světa.
Série má vzestupnou tendenci. Díl od dílu se mi líbí více a více. Těším se na závěrečný díl.
Nejvíce se mi líbilo, jakým způsobem byla romantika dávkována. Jemně s náznakem osudové lásky a velkého tajemství, které vygradovalo v samotném závěru. Román házel kolem sebe stovky malých jiskřiček a já jsem si je při čtení užívala. Miluji, když se romance rozebíhá pomalu a vy tušíte, že to je láska s velkým L. Není to nic sladkého a přitom to kouzlo v příběhu je. Kouzlo, které cítíte, které překvapí, které vás dožene k úsměvu i k pláči.
Autorka umí příjemně popsat prostředí a postavy. Děj postupně odkrývá záhady a na čtenáře čeká nejedno překvapení. To největší je v samotném závěru, který je velmi povedený. To jsem opravdu, ale opravdu nečekala.
Už při čtení anotace jsem dostala pocit, že tato kniha bude něco ojedinělého. Měla jsem pravdu. Byl to pro mě neuvěřitelně krásný a hluboký čtenářský zážitek. Po delší době kniha, která mě chytla. Když jsem dočetla poslední stránky, jen jsem seděla a hleděla. Nemohla a stále nemůžu strávit osud hrdinky. Není to happy end, není to šokující tragédie, je to obyčejný příběh ze života. O mladé ženě, které se to časem nějak zamotá a ví, že má dvě možnosti. Ať se rozhodne pro jakoukoli z nich, vždy někomu ublíží.
Kniha je úžasná, velmi čtivá, krásně propracována a moc dobře jsou vykresleny charaktery postav.
V knize nenajdete šokující překvapení, mrazivé napětí či duchovní poslání. Je to román, ve kterém se sžijete s hrdinkami a pochopíte malý objev důležitého rozměru. Ať jste v minulosti udělala hlouposti, ať se cítíte nespokojená, ať jste bohatá nebo chudá, vše se změní, když začnete mít ráda sama sebe. A to je to, co vás jemně a mile zahřeje na srdci a prosvětlí nejen chvíle pečení. Mít ráda sama sebe, takovou jaká jsem.
Vřele Lásku s chutí makronky doporučuji.
Román je ze života, velmi dobře se čte, hlavními hrdinkami jsou ženy. Po celou dobu čtení jsem tušila tajemství, které se přede mnou v textu hezky schovávalo a na konci jsem získala zajímavé překvapení. Ve vyprávění se střídaly tři ženy – kamarádky a ještě to bylo proloženo poznámkami známých, které jsem přiřadila úplně někomu jinému než komu byly určeny. Tyto poznámky byly vtipné a leckdy ukazovaly, jak moc lidé potom o té situaci vyprávějí, jak ji chtěli vidět. Tak vznikají drby. Oni si myslí….a už to jede…Vřele doporučuji.
Kniha mě zaujala nejen svou anotací, ale i reklamou. Je to první vydání, kdy jsou oba díly v jedné knize. Ale každý díl již vyšel zvlášť a chvály se na něj nešetřilo.
Kniha je opravdu velmi povedená. Čte se dobře, je jemně mile vtipná a také romance je udržována ve střízlivé rovině. První díl se mi líbil více. Pro mě mohl autor klidně zůstat jen u jednoho dílu. Dobrý proti severáku působil reálně a má konec, který jsem si představovala. Druhý díl si udržel stejnou notu, jen byl více romantičtější a pohádkovější.
Celkově je to dobře napsána kniha, která mě hodila do pohody a oddechového režimu. Líbila se mi. To, že je napsána formou emailů, ji dělá zajímavou a nevšední. Prostě se povedla. Pokud jsem vás navnadila, jsem ráda a radím, jenom do ní.
Je to neuvěřitelně čtivé. Je to opředeno tajemstvím. Je to sonda na jih Ameriky, kde i v osmdesátých letech dvacátého století je pořád cítit nadřazenost bělochů nad černochy. Je to prostě skvělý příběh, který přečtete jedním dechem. Autor vás chytí od první stránky a nepustí. Je to perfektní vypravěč.
V příběhu se objevuje hodně postav a jmen, ale to mi vůbec nevadilo. Dobře jsem se orientovala. Styl psaní je jednoduchý a přitom velmi přirozený. Závěr jsem tušila, přesto jsem byla překvapená. Kolik zloby může člověk cítit jen kvůli barvě pleti. Kolik zlého udělá jen proto, aby ublížil nevinnému člověku? Je potřeba na toto téma psát, protože i současnost přináší hodně špatného nevinným lidem, jen proto, že se třeba odlišují vírou.
Kniha je nabitá událostmi, které v sobě obsahují spoustu témat na přemýšlení.
Nejen během čtení, ale i po přečtení jsem na tuto výjimečnou knihu musela často myslet. Opravdu mi rozšířila vnitřní obzory. Co vše může člověk překonat, aby přežil. Často jsem měla nechápavý výraz s otázkou proč to dělají? Ví, že je mohou provázet obrovská rizika a přesto to podstoupí. Ať je to z pocitu dobrodružství či pomoci. Nejraději bych je všechny poslala domů. Ale pak jsem si uvědomila, že lidé mají v sobě zakódovanou touhu pro dosažení nových cílů a objevů. Kde bychom byli, kdyby lidé nepřekračovali uznané hranice a netoužili by v té době po nemožném či nepředstavitelném?
V knize je dvacet pět příběhů. Dvacet pět neuvěřitelně silných, odvážných hrdinů, kteří překonali sami sebe a přežili (tedy skoro všichni). Příběhy jsou velmi působivé, dobře napsané, líčí bez kliček tu hrůzu co museli hlavní představitelé překonat. V každé kapitole je foto hlavního hrdiny a citát, který ho charakterizuje. Na konci je seznam literatury, z které bylo čerpáno.
Knihu jsem zavírala s pokorou a s vděkem za to, co mám. Bude mít v mé knihovně čestné místo a pokud si kdokoli bude stěžovat na nějakou blbost, že se má špatně, vytáhnu ji a dám mu přečíst jednu kapitolu. Upozorňuji, že některé pasáže jsou dost drsné a proto kniha není určená pro slabé žaludky. Vřele ji doporučuji.
Dalo by se říci, že je to tuctový příběh. Ale kdepak, je něco více díky hlavním hrdinům. Oba jsem si doslova zamilovala.
Skvěle napsaný a úžasný příběh. Bavil mě. Dojímal mě.
Nejvíc se mi líbilo vylíčení pocitů, kdy oba poznávají radost z toho, že mají v tom druhém oporu. Že se mají na koho obrátit, když se stane něco nečekaného a člověk opravdu někdy potřebuje podporu ve svém okolí. Než se poznali, byli na vše sami. Pocit, že mají blízkou osobu jim dává křídla. A to ani nepijí Redbull. :-)
Je to kniha, která vypráví životní příběh Emilky a její rodiny od první světové války až po sametovou revoluci. Knihy tohoto typu miluji. Je to o lidech, jejich strastech i slastech a prostě mě to baví. Musím vyzdvihnout autorčinu češtinu. Popisy situací i charaktery postav byly vykresleny živě a líbil se mi styl vyprávění, kdy autorka něco naťukla a já byla zvědavá, jak se to stalo a rychle jsem četla dál.
Pro mě je to zatím nejlepší kniha tohoto roku, co jsem přečetla.
Osud Cussy Mary mě chytil a já s ní prožívala tu nespravedlnost, jak se k ní lidé chovali, pro jinou barvu kůže. Opravdu fascinující příběh svým prostředím, dějem a city, který vám z celého srdce doporučuji.