janica09 komentáře u knih
Na synův skoro nátlak a jeho nadšení z vánočního dárku jsem si přečetla a můžu říct, že už dlouho jsem od knihy neodtrhla do pozdních nočních hodin. A je fajn, že teď můžeme diskutovat a polemizovat... Já to vidím jako příběh zasazený do skutečně odehraných událostí a myslím, že Igor a spol neexistují, syn říká, že proč ne.... . Jen bych vytkla styl psaní, řekla bych takový jednoduchý jako od dítěte.
Autorka opět nezklamala. I když si vždycky říkám, že je to trochu červená knihovna, přesto se k ní ráda vracím.
Četla jsem všude samé kladné komentáře a mě knížka ničím neoslovila. Vadil mi pražský dialekt, vadilo mi, že o každé ženě mluvil jako o babě. Nevyrovnaný člověk, který se stále na něco vymlouvá. Snad poslední třetina mě trošku chytla, ale tak jak jsem měla původně v plánu přečíst víc knih od Dvořákové, tak teď to zvažuji.
Ale jó, zase mi to sedlo. Sice jak už tu někdo píše, je to trochu mimo realitu, ale přesto, Kepler prostě dokáže udržet pozornost na maximum. Zatím nejdrsnější a nejméně realistický díl.
Opět vynikající, navíc téma, o kterém jsem doposud nečetla. Jodi je prostě jednička.
Kniha se mi velice líbila, zvažovala jsem zda si nejdřív přečíst nebo se podívat na filmové zpracování. Knížka dočtena, teď uvidíme jak se s tím poprali filmaři, ale myslím, že všechno to trápení Einara-Lili nejde přenést na plátno.
Dnes asi po 14 dnech filmové zpracování. Proč se tvůrce nedržel trochu víc knižní předlohy... Kdybych nečetla knížku, tak by se mi snad film i líbil...možná. Stále jsem se snažila zapomenout, že v knize je hodně věcí jinak, ale moc se mi to nedařilo. Vím, že do úst nelze vložit všechny myšlenky...Einar přece byl drobné postavy, jeho žena naopak mohutnější. To vážně nešlo najít podobné představitele?Einar neměl v knížce moc vztah k sexu, byl spíše stydlivý, snažil se mu vyhýbat a ve filmu se prvních snad 15 minut točí kolem sexuálních scén. Kde nechali Gerdina bratra? Určitě by se do filmu vešel.... Velké filmové zklamání a o to víc plusů knize.
I když se s tématem holocaustu člověk setkal několikrát, vždycky ho to svou surovostí zasáhne a chvilku to nemůže vypudit z hlavy. O hodně víc to zasáhne v psané podobě než zfilmované. Tady je to velmi čtivě podané, jde z toho hrůza a nechce se tomu věřit. Vždycky si pak říkám, jak člověk jako Minka, dokázal žít dál a nezbláznit se..... Část vyprávěná babičkou je velice pěkná, trošku to pokazil závěr a laciné rozuzlení.
Výborné, přečteno na jeden zátah, prostě nešlo se odtrhnout.
Moc, moc krásné pohlazení po duši, krásný jazyk, krásné ilustrace. Přirovnání zamčených, zavřených dveří.... krásné.
Jako sem tam jsem se pobavila, ale na to, jakou jsem slyšela chválu, tak u mě za 3, čili dobrý.
Velice příjemným způsobem jsem se dozvěděla o Japonsku věci, které by mě třeba v cestopise nezajímaly. Přečteno snad za den a doporučeno asi 10 dalším lidem, kteří byli z knihy také nadšeni.
Otevřela jsem knihu k opalování a bylo to příjemné překvapení. Nemohla jsem se odtrhnout, což bych od takového tématu vůbec nečekala. Jediné co mi vadilo byla ta spousta anglických výrazů a úplně si nejsem jistá, jestli jsem závěr dobře pobrala. Od autora už mám přečtenou sérii detektivek ročních období a zase za 1 :)
Četla jsem ji snad půl roku a několikrát odložila a zase se vrátila. Prostě jsem musela dočíst a jsem za to ráda.
Ze začátku jsem to měla přesně jako u Britt-Marie, šíleně mi šel na nervy. V průběhu knihy jsem si Oveho zamilovala, stejně jak celý příběh. V závěru jsem byla smutná, že se musím rozloučit.
Jedna z mých nejmilejších knih, hodně mě chytla za srdíčko a všem čtenářům ji doporučuji.
Tak trochu z nostalgie a trochu ze zvědavosti jsem sáhla po této autorce, která "prý začala psát pro dospělé", ale stejně mi to připomínalo pubertu a trochu červenou knihovnu s předem jasným koncem. Troufám si říct, že jsem se někam posunula.
Jedna z těch, co si přidám do TOP.