Janiny komentáře u knih
Když dočtete tuhle knihu hodinu po půlnoci, moc dobře se vám pak nespí. Od začátku tísnivá atmosféra, během čtení jsem se skoro bála i nadechnout. Detaily, které do sebe děsivě zapadají a při odkrývání souvislostí mě skutečně mrazilo. Tenhle psychothriller budu mít ještě nějaký den v hlavě a ještě dlouho, předlouho budu myslet na to, kolik "Jacků a Grace" možná přehlížíme. Vlastně ve skrytu duše doufám, že vážně nikdo není tak šílené pokřivená a psychopatická povaha jako on, ale kdo ví?
Závěr s Ester a barvou pokoje...velmi povedené.
K Helsinkám jsem musela dozrát. Když vyšla, tak jsem nebyla schopna se začíst a odložila jí na neurčito. Takže danke, Den nepřečtených knih, protože jinak bych tuhle knížku měla stále založenou v knihovně. Mám ráda věci, na které myslím ještě x dní po přečtení a tohle je přesně ono. Závěr mě překvapil i rozhodil. A tak to asi mělo být. On ten Rudiš ty příběhy prostě vyprávět umí.
Od dětství jedna z nejčtenějších a nejprohlíženějších knih(ještě z knihovny po mé mámě). Občas se k ní nostalgicky vracím i dnes a pořád stojí za to.
Tato kniha by skutečně měla být zařazena do povinné četby! Neuvěřitelné svědectví z ženské věznice...
Pokračování, po kterém jsem x let toužila. My děti ze stanice Zoo jsem znala nazpaměť a chtěla jsem vědět, co bylo dál. Žije, fetuje, má rodinu, děti? Několik článků z novin to nezachránilo. Můj druhý život jsem uvítala a přečetla jedním dechem. Byla jsem překvapená, chvilkama zhnusená a Christiane mi bylo v závěru vlastně líto. Doporučuji přečíst. Už to dávno není příběh teenagera, který se dostal k drogám, ale "dospělé" matky, která se nikdy nedokázala se závislostí vypořádat...
Silná žena a silný příběh! Přečetla jsem tuhle knihu během jednoho večera a paní Fantlovou velmi obdivuji..
velice zajímavý a poutavý příběh. Přečetla jsem jedním dechem, nešlo přestat..
nenadchlo, nepobavilo...nemastné-neslané...jednoduše NUDA!
nepochopila jsem důvod, proč tahle kniha vůbec byla napsána..je to nuda a znovu nuda
dostala jsem jí kdysi k narozeninám a četla tajně s baterkou pod peřinou. Strašně jsem se tehdy bála, ale i dnes v ní ráda zalistuji
V určitém období jedna z nejoblíbenějších knih vůbec. Brala jsem si jí s sebou na každou delší cestu. Lydia je skvělá!
Čteno tajně pod pultem na povinné praxi!! Dnes také nesmí chybět v mé knihovně...
Šílený příběh, četl se mi tentokrát vážně špatně. Hnusné téma. Nerovný vztah, který (narozdíl od Temné Vanessy), nebyl nikdy žádným tajemstvím. Všichni ho tam nějak bez problému tolerovali. Manipulace. Strohý styl autorky to jen podtrhl.
Chápu autorku, byla to nejspíš velmi potřebná terapie, vypsat se z traumat.
Přečetla jsem v návaznosti na knihu Hedy Margoliové-Kovalyové Na vlastní kůži. Velmi zajímavá kniha syna paní Margoliové a jeho pohled na celou tehdejší situaci...
Nechala jsem si na léto, protože knihy od Martiny Formanové mám ráda. První polovina byla fajn, ale kdybych měla říct o čem byla ta druhá...Na Skladatelku voňavého prádla tato kniha nedosáhne.
četla jsem dávno, snad v roce 2002 po zajímavé besedě s autorem a byla jsem nadšená(pokud se to vůbec dá při takovém tématu říci). Lidice jsou příběh známý, ale tentokrát jsou to Lidice trochu jinak...Moc pěkně zpracované!
proč ne...přečteno za jeden večer
přes den se synem jedna z nejčtenějších knih:-)