JankaV80 komentáře u knih
Naprostou souhlasím s hodnocením knihy uživatele Isew. Po přečtení 2. dílu se syn těšil moc na 3. díl ....... tak moc, že jsme ho začali číst hned, jak bylo možné. Opravdu vydařená série :)
Hvězdiček bych dala 2,5, protože to ale nejde, tak za mě 2. Musím říct, že jsem od knihy očekávala víc. Asi i proto, že jsem na tuto spisovatelku slyšela jen samou chválu. Jenže já se do knihy nemohla začíst a když už se mi to podařilo, děj se nějakým způsobem buď zasekl nebo zmrzl. Styl vyprávění mi prostě neseděl. Budu asi zvažovat delší dobu, zda se pustit do dalšího dílu.
Za mě "ani aj" ..... Kniha popisuje prostřednictvím jednotlivých příběhů život v Itálii. Je pravda, že díky krátkým příběhům se člověk dozví o Italech věci, které jsou zajímavé.
Nicméně nesedl mi způsob, jakým je kniha psaná. Bohužel už je to několikátá kniha od blogerky, která se mi stylem psaní nelíbí. Ale chápu, že převážné většině čtenářů a čtenářek se kniha líbí.
Četl syn na přelomu konce 2. třídy a prázdnin. Příběh malého detektiva Kvítka ho zaujal natolik, že konec knihy hltal a nechtěl přestat číst, dokud nebude vědět, kdo je pachatelem :)
Příběh je jednoduchý, má normální a uvěřitelné rozluštění, nic složitého pro děti (což já osobně kvituji). Kniha je psaná velkými písmeny pro začínající čtenáře, takže syna bavilo čtení víc, protože četl relativně rychle.
Knížku doporučuji, je ideální pro kluky a hlavně začínající čtenáře. Není nutné číst před 2. dílem díl 1., nenašla jsem v příběhu žádnou návaznost, která by syna v příběhu omezovala.
Zatím ze všech dílů, co jsem s Percy Jacksonem četla, nejslabší. Asi je to způsobeno tím, že tento díl má hodně pomalý rozjezd a pořádné grády kniha nabírá až za polovinou. V tu chvíli nastává okamžik, kdy jsem se od knihy nemohla opět odtrhnout.
Četla jsem hned po knize Třetí vlna, ve které nikdy nebylo řečeno, ve kterém městě se dej vlastně odehrává. Tady je to jasný hned z prvních stránek a žít po uplynutí třetí vlny chřipky v Praze byl asi mazec. Daleko větší, než ve městě za Prahou. No, v Praze radši nezůstávat! Anebo raději ani nepřežít třetí vlnu chřipky.
I druhý díl se mi moc líbil. Pokračování vydařené, i když daleko drsnější. Mrzí mě jen, že v elektronické knize je hromada překlepů.
(SPOILER) Percy opět jako hlavní hrdina, nikoli ale jako řecký, ale římský. Ztráta paměti a pobyt u Lupy ho dovedou do římského Tábora Jupiter, ve kterém se ale dlouho nezahřeje, protože je spolu s dalšími dvěma členy tábora poslán na výpravu. Výpravu, která začne pomalu odkrývat spletité sítě některých bohů, kteří stojí o záchranu Olympu.
Na pokračování série se moc těším .....
MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY!!!
Celý děj je super, má spád, člověka nenechá chvíli v klidu. Z celého děje je mi ale záhadou jedna věc - v knize se pořád dokola opakuje, že Giganta může zabít jen bůh a polobůh dohromady. Ale Giganta Alkyoneuse zabili tři polobohové (Percy, Hazel a Frank), ale bez jakékoli pomoci libovolného boha. Jak je to možné?
Pokračování série Dárce a přece je to příběh jiný. Netýká se Jonase, ale Kiry, která žije ve velmi krutém společenství s přetvářkou. V takovém, ve kterém by chtěl žít jen málokdo z nás, protože pro toto společenství jsou děti otravné, lidi s postižením jsou na obtíž, protože společenství nic nepřináší, stejně jako lidi velmi staří. Prostě život a smrt mají pravidla a ty musí společenství dodržovat, stejně jako jiné rituály.
A Kira začne postupem času zjišťovat, že tohle společenství není takové, jak se zdá, že Rada starších si bere, co chce, ale dělá o tak chytře, aby to vypadalo jako náhody nebo nehody.
Stejně jako v případě Jonase je i příběh Kiry z budoucnocti a je krutý. Člověka se, ať chce nebo ne, dotýká. A protože oba dva jdou svým způsobem v něčem výjimeční, myslím si, že se potkají. Zda v tom dalším díle, to nevím, ale doufám, že ano.
Po více než roce jsem se opět dostala k sérii "Skleněný trůn". Měla jsem obavy, zda se po takto dlouhé době bubu orientovat v postavách (ano, na Aelin, Jeřába, Aediona, Manon, Doriana a pár dalších postav člověj prostě nezapomene) ději, ale děj další knihy člověka vtáhne tak rychle do děje, že moje pochyby byly zbytečné.
Pátý díl je super, obvzláště na konci knihy to je jeden zvrat za druhým. Když už si člověk myslí, že ho nic nepřekvapí, BUM, zvrat. A za chvíli, BUM, další zvrat. Navíc se ke konci páté knihy také ukazuje, jak byly jednotlivé činy, které Aelin v prvních čtyřech dílech dělala, dělány za určitých účelem tak, aby z toho mohla vytěžit něco pro sebe a pro Terrasen.
Super pokračování, vytkla bych mu snad jen to, že v tomto dílu není vůbec nic (ani náznak) o Chaolovi a Nesryn. Tak snad v tom dalším ...
Z této knihy mám rozporuplné pocity, vlastně ani moc nevím, o co ni napsat. Jako dospělý člověk jsem čekala víc, ale můj syn byl z knihy naprosto nadšený. A protože je to knížka pro děti (a ne dospělé), hodnotím knihu dětskýma očima .....
Strašibraši to jsou strašidla Baf a Bubu, kteří jsou téměř jako bratři a které, překvapivě, strašení nebaví a ani jim moc nejde. Baf a Bubu jsou tak moc nešikovní, že raději prchají ze strašidlácké školy do věže malého a zapadlého městečka Kamsehraby. A v Kamsehrabech Baf a Bubu straší, ale straší tak nešikovně, že jedna nehoda stíhá druhou. A aby tomu tak nebylo, Baf a Bubu se rozhodnou, že by se měli naučit čarovat pořádně. Protože jen strašidla, která umí svoje řemeslo pořádně, jsou hodna toho, aby mohla zůstat ve věži v Kamsehrabech. Povede se jim to? Napraví se a zaslouží si Baf a Bubu svůj nový domov?
Má smysl psát komentář ke knize, když zcela souhlasím s komentářem, který tu byl ke knize uveden od uživatele/uživatelky Inugoya? Asi ne, stačí si přečíst tedy komentář ke knize pod tím mým.
Jen jednu věc bych dodala. Kniha se "rozjíždí" až teprve ve chvíli, kdy se na scéně objevuje Rowan ... takže 150 stránek musí člověk přetrpět a pak je to zase super čtení.
Zatímco série Kouzelná třída (syn 3 knihy z této série četl před touto knihou) od této autorky nás doma nadchla, tak tato kniha nám už moc zajímavá nepřišla. Jednak je to v podstatě na stejném principu a jednak byl tedy děj hodně předvídatelný, takže pro dítě pak už žádné překvapení.
Hodnotím však podle syna, knihu četl on, líbila se mu, ale kvůli předvídatelnosti závěru strhávám jednu hvězdičku.
Moc pěkný příběh o klukovi Šimonovi, který je jedináček a moc si přeje psa. Náhoda tomu chce, že tatínek koupí od neznámého muže původně sousedovic štěně Báru, kterou má Šimon moc rád. A právě s Bárou zažívá Šimon správná dětská dobrodružství - naučí se s pomocí Báry plavat, pozná psí kamarádství, včetně Báry velké lásky psa Bojara. A aby toho nebylo málo, Šimon a Bára do té své povedené party přiberou kocoura Eliáše. Prostě povedená trojka.
Opravdu moc krásná kniha, ať už pro začínající čtenáře nebo mírně pokročilé. Text knihy je psaný většími písmenky a je doplněný o velmi podařené ilustrace. Knihu určitě doporučuji. Synovi se kniha líbila moc a byl velmi smutný z toho, že příběh skončil (ale skončil s opravdu moc pěkným koncem).
Očekávala jsem víc a z mé strany tedy zklamání. Nenadchlo mě to, čtení mě ani moc nebavilo. Další díly rozhodně číst nechci.
Nakonec jsem zkusila film a ten byl o něco málo lepší než kniha.
Třetí díl z této série hodnotím, zatím, jako nejslabší. První polovina knihy se mi hůř četla, někdy mi připadlo, že se ztrácím jak v ději - jsem teď ve škole nebo s Marinou doma, protože z textu děje to šlo děsně špatně poznat a zdál se mi neuspořádaný - tak v popisu některých činností, které studenty tercie čekají.
Druhá část knihy už se čte daleko líp, kniha dostává opět spád a byť jsou v textu příběhu náznaky, že už se Marina se svým vyvoleným Lvem potkala, zatím se čtenář může jen domýšlet, kdo by to mohl být.
Únavné ale bylo neustálé "pofňukávání" a "lítostivý" postoj Mariny.
Závěr knihy mě však nenechává na pochybách, že se určitě pustím i do dalšího dílu z této série.
Aktuálně mám od Hartla přečtené všechny knihy, které vydal. Tuto řadím mezi ty slabší, na Malý pražský erotikon a Prvok, Tečka, ... to prostě nemá, přesto je to dobré odpočinkové čtení.
Myslím si, že některé části knihy, kdyby se vypustily, by knize spíš pomohly.
Zatím asi nejslabší díl celé série. V předchozím díle dvojčata poznaly otcovu část rodiny, tentokrát mají tu čest poznat část rodiny jejich maminky - jejich tetu Rebecu. Ta, jak se zdá, nemůže vystát nikoho v černé barvě, takže nejen že je nepřátelská vůčí panu Vegovi, ale i Brendanovi. Nejdřívě nehoda (uteče Štístko, oblíbený kůň maminky Olivie a Ivy) na jejim ranči zapříčiní, že Brandova témeř nesnáší, ale ve štěstí se všechno nakonec obrací.
Druhou linií je divadelní hra Romeo a Julie, která se má na škole hrát. Nejdříve konkurz na obsazení rolí a potom premiéra ve škole. Tak tady jsem se bavila, hlavně pojetím té hry, to mi připadlo opravdu vtipné :) a ten závěr hry, ten je taky mimořádně vydařený .....
Ivy a Olivia už ví, kdo je jich biologický otec. Ten se ale rozhodne, že se i s Ivy odstěhuje do Evropy za pracovní nabídkou, kterou nelze odmítnout. Je tomu opravdu tak? Opravdu chce pan Vegy do Evropy jenom kvůli práci NEBO je za tím skutečnost, ře chce dvojčata rozdělit, protože se bojí, že by upír mohl obyčejného člověka v podstatě zničit?
A tak se dvojčata, které od prvního okamžiku váže neuvěřitelné pouto, rozhodnout udělat cokoli, aby stěhování zabránily.
Opět super pokrčování.
Synovi se kniha moc líbila, četla jsem mu ji, když mu bylo 5 let. Nyní je mu 8 let a ak doufám, že si ji přečte sám. Má piráty a příběhy o pirátech moc rád.
Za mě osobně velmi dobré pokračování načaté série. Děj má stále spád, pořád se něco děje, autorka v tempu rozhodně nepolevuje.
Ve třetím díle se dvojčata Ivy a Olivia pustí do pátrání po svých biologických rodičích. No a protože jsou šikovné a protože je jich na pátrání hodně, děvčata mají kamarádky a Ivy přítele, který za ni stojí, rozhodně se jim podaří vypátrat alespoň to, kdo je jejich otec.
Druhou linií třetího dílu je pak odhalení skutečnosti, že Olivia zná pravdu o upírech. A tak musí postoupit zkoušku, že si zaslouží znát Tajemství krve. Zvládne to? Projde touto zkouškou, když je "jen" obyčejný člověk?
... a já jdu rovnou na daší díl :-)