Janulica komentáře u knih
Kniha se mi nelíbila. Velmi obtížně se čte, má nehezké formátování stránek, nahuštěný text, nepřehledné uspořádání a názvy odstavců. Je tam poměrně rozsáhlý historický exkurz, který sice může být důležitý pro dovysvětlení našich stávajících vzorců chování, ale kdyby tento exkurz zabral jen třetinu textu a nebyl tak neutěšeně rozsáhlý, jako je teď, tak to úplně stačí.
Navíc kniha nám ukazuje, že nemáme v životě dělat kompromisy, máme si jet plně svou vlastní cestou, abychom se sami cítila za všech okolností dobře a na ostatní nebrat ohled. Buď budou mít jiní stejnou cestu nebo nemají v našem životě co dělat.
Myslím si, že pokud bychom se poučkami v knize řídili, tak zůstaneme na světe bez jakýchkoliv vztahů a zcela opuštěni.
Moc zajímavá kniha. O Salonu Podolské jsem hodně slyšela, ale vůbec jsem netušila, že život paní Podolské byl tak komplikovaný.
Moc zajímavé téma knihy. Střídavá péče je určitě fenoménem dnešní doby a podívat se na to z pohledu malého chlapce, jak nese těžce rozvod rodičů a následnou střídavou péči, je určitě zajímavé. Děj však nějak zvláštně přešlapuje na jednom místě, moc neplyne, je tam spousta odboček, které jsou nakonec slepé a zbytečné, a to dává celému čtení knihy zvláštní těžkopádnost.
Moc jsem nevěděla, co od této knihy očekávat. Principiálně mě tématika mornomů či jiných náboženských skupin nezajímá. Ale víc než o nějakém vyznání je to sonda do jedné rodiny a touha hlavní hrdinky vzepřít se zaběhlým pravidlům a principům. Moc zajímavá kniha, která je o to zajímavější, že má autobiografické prvky.
Zajímavá detektivka, která vtáhne do děje. Co mi ale v knize nesedlo, byla milostná zápletka mezi vyšetřovateli. Přišlo mi to tam zcela zbytečné.
Stejně jako první díl - napínavé, strhující, akční a velmi čtivé.
Povedená detektivka, i když množství brutality mě překvapilo a zaskočilo.
Vše začalo nevinně - při hledání důkazu v drogové kauze byly v zatopeném lomu nalezeny ostatky dívenky. Kdo je ona holčička, kdo může za její smrt, jaké tajemství skrývá její rodina? Skvělý námět na příběh a základ pro výbornou detektivku. Bohužel je v knize spousta nereálností a nelogičností a někdy jsou situace až moc překombinované a nedůvěryhodné.
Kniha poměrně drasticky a místy až nechutně popisuje jednotlivé vraždy. Příběh se sice dobře čte, na druhou stranu je děj tak rychlý a poměrně povrchní, že teď čtete o vraždě číslo 3 a o půl hodiny později jste už u vraždy číslo 20. Z knihy mám pocit, že je to jak jízda v rychlíku (nemyslím v rychlíku Českých drah). Stylově mi to trošku připomíná pana Cartera.
Neurazi, nenadchne. Pribeh, ktery uz byl knizne i filmove zpracovan mnohokrat a vlastne jeste nikdy jsem necetla ani nevidela zajimave zpracovani. I toto je ten stejny pripad.
Styl psaní paní Třeštíkové mi vůbec nesedl. Mnohokrát jsem nerozuměla tomu, v jaké dějové linii se zrovna nacházíme. Navíc v knize bylo obrovské množství postav, ve kterém jsem se ztrácela. Za mě byla tato kniha jeden velký nesrozumitelný chaos, proto jsem ji ani nedočetla.
Zajímavý a velmi dobře čtivý thriller. Na dovolenou ideální kniha.
Z kniha jsem byla naprosto nadšená. Čtivě napsáno, skvěle podáno. Zejména ženská psychologie je zvládnutá na výbornou. Mužskou psychologii nejsem schopná posoudit, ale ta mi přišla povrchní a málo rozpracovaná.
Dámský gambit je jednou z mála knih, u nichž jsem nejprve viděla seriálovou předlohu a teprve poté jsem četla knihu. Musím říct, že jsem byla nadšená z obojího, i když určité odlišnosti knihy od seriálu tam byly.
Jediné, kdy mi trochu vázl knižní děj, byl dlouhý popis šachových partií. V seriálu mi to nevadilo, v knize se přiznám, jsem drobně přeskakovala.
Nádherný příběh plný lásky, citů, smutku a naděje. Kniha je moc hezky napsaná, i když mě trochu vyrušovalo přeskakování v čase. Doporučuji k přečtení.
Hezká kniha pro milovnice a milovníky umění. Životní příběh malíře Raffaela Santi z Urbina, který se rozhodl splnit přání svého otce ze smrtelné postele stát se nejslavnějším malířem na světe. Jenže ouha, ve stejnou dobu, kdy Raffael v Římě maluje papežovy soukromé komnaty, maluje také jeho největší sok Michelangelo strop Sixtinské kaple. A to hned vedle. Sofistikovaný román o největších malířích své doby postavený na reálných základech.
Knihu jsem dostala a když jsem ji uviděla, tak jsem se velmi těšila, že si ji přečtu. Vzhledově je kniha moc pěkná, obsah mě ale neuspokojil.
V knize je nakousnuto mnoho témat z oblasti etikety, témata jsou ale zpracována velmi povrchně a v řadě případů je k dané problematice napsán jen jeden krátký odstavec. Pokud člověk nějak přiměřeně ve svém běžném životě vnímá pravidla slušného chování a oblékání, tak v knize není nic moc nového, co by neznal.
Včera jsem knihu dočetla a doposud jsem knihou úplně plná. 800 stran skvělého děje, který začíná v roce 1900 v Gruzii a končí o více než sto let později.
Na čtení knihy je potřeba mít čas a klid. A po přečtení knihy je rovněž potřeba mít čas a klid. Taková nádhera nejde rychle vstřebat.
wow, wow, wow. Dokonalá kniha.
No páni. Kniha ve mě zanechala velmi hlubokou stopu. Pana Třešňáka mám načteného už z Respektu a vždycky se mi jeho témata a styl psaní líbily. Teď je v tom navíc ještě hodně osobní a emotivní roviny. Smekám před oběma manžely, jak to všechno zvládají a staví se k tomu.