Jaruttkayova komentáře u knih

Tuto knihu bych chtěla především doporučit Všem lidem. Její děj je jasný a konkrétní a protože je kniha psaná formou bajky, nutí každého čtenáře se zamyslet. Opravdu dobrá kniha.

Velmi známá a uznávaná kniha, po přečtení vím proč. Poutavě napsaná kniha, u níž jsem jen hltala slova a musela číst pořád dál.

Tato kniha na mne zapůsobila ještě víc než film, který jsem po přečtení shlédla. Její příběh je velmi silný, plný odvahy válečných letců nejen na bojišti, ale i v normálním životě, protože se na nich válka podepsala nadosmrti. Velmi doporučuji hlavně těm, kteří se zajímají o válečné knihy.

Tuto knížku jsem měla přečtenou opravdu rychle, dějem mne do sebe vtáhla, ale oproti ostatním válečným knihám, které jsem četla, mi nepřijde její dějaž tolik reálný, vše v něm probíhá docela hladce. Ale jinak moc dobrá kniha, rozhodně doporučuji.

Hra byla sice místy vtipná, hrozně se mi ale táhl děj, vše se stalo až ke konci knihy.

Tuto knížku jsem musela přečíst do školy, jinak bych ji ani nedočetla. Velmi obtížné jsem zaznamenávala děj, některé části jsem si musela přečíst dvakrát. Na druhou stranu je to velmi významné dílo české literatury a každý by měl alespoň pár nejznámějších částí znát.

Knihu jsem musela číst jako povinnou četbu ještě na základní škole, vůbec mi to ale nevadilo, hleď mne kniha zaujala a s chtít jsem se hned po přečtení koukla i na filmové zpracování. To však nebylo ono, lepší pro mne byla rozhodně kniha, dává velký prostor fantazii a lépe vyjadřuje pocity.

Kniha se mi četla velmi dobře a rychle, docela často jsem se u ní zasmála. Jediný problém jsem měla s orientací ve jménech, ale rozhodně je Zkrocení zlé ženy jednou z nejpovedenějších Shakespearových komedií.

Ne že by se mi kniha nelíbila, je hezky napsaná ale působila na mě děsivě, nedokázala jsem předvídat, co bude dál a o to víc mne překvapil její konec.

Opravdu krásný příběh formou deníku francouzského pilota Piera Clostermanna z druhé světové války. Je to velmi pěkně zpracovaná knížka nejen přes barvité popisy okolí a líčením Clostermannových pocitů, místy dokonce i pobaví. Ovšem na druhou stranu není tak optimistická, postupně se ztěžují podmínky války a s tím se mění i vedení deníku, ke konci jsou tam spíše popisy boje než jeho pocity.