jarynek komentáře u knih
Kniha obsahuje tři příběhy, které každý vyzní hodně odlišně (což neznamená, že by byly špatné, ale po dočtení každého z nich budete mít hodně odlišné pocity). První dinosauří příběh mne úplně nenadchnul. Samozřejmě, je to nahláškované, je tam akce, ale mám pocit, že se z návštěvy pár drobečků v Gothamu dalo vytěžit více. Zato Staré páce není až na trochu předvídatelný konec moc co vytknout. Silný příběh, kde jde Ennis do hlubin Tommyho duše - ale nejen jeho. Možná zatímní vrchol celé Hitmanovy série. Je vidět, že Hitman dokáže bavit i bez humoru. I když ani ve třetím příběhu není konec šťastný, tak zde se napak bez humoru neobejdeme, což u Šestípíva a jeho party Paragraf 8 ani jinak nejde. Hodně ujetá partička, po ktreré se mi bude stýskat.
Magie už moc na světě nezbylo, ale Doctor Strange i s tím málem, co má k dispozici, s pomocí svého důvtipu a s pomocí svých přátel dokáže odolat všem svým protivníkům - a že jich v této knize je nemálo. Tak trochu psychedelická jízda pokračuje a pořád baví.
Kniha začíná úsměvným vánočním příběhem - před Vánoci si ho přečtu znovu, abych se naladil na tu správnou atmosféru. Dokonce je to ve verších. A pak už je to celkem na vážno vyprávěný příběh, kdy Tommyho s Nattem dohání hříchy minulosti v podobě party z SAS. Samozřejmě nechybí vtip, hlášky, nadsázka a kupa rozstřílených mafiánů, ale v tomto příběhu to není ten hlavní atribut - alespoň pro mne nebyl. A zase nechybí pár nových nezapomenutelných postaviček - tentokrát předevím Pánský WC Louie. No a ještě bych chtěl zmínit, že je vidět láska autorů k hospodám - to, jak si vyhrají s různými postavičkami a občas na pozadí hodí nějaký ten vtípek, opravdu pobaví.
Začátek ještě jde, pár hlášek pobaví, ale celkově spíše nuda rozdrobená do příběhů jednotlivých postav. Bez vzájemné interakce to spíše působí jako nastavovaná kaše, což jsem u Bendise úplně nečekal. Nakonec nejvíce mna bavil Venom, což v případě, že se má jednat o knihu Strážců Galaxie vypovídá o všem. A k tomu ještě střídání kreslířů, přičemž ne vždy je to ku prospěchu. Takže celkově zklamání.
Těžko se mi hodnotí. Hudba Nicka Cavea se mi líbí. Kniha je životopisná jen částečně, spíše reflektuje tvorbu Nicka Cavea a výborně vystihuje jeho uměleckou rozervanost a jeho dílo. Autorovi se povedlo v poměrně abstraktní formě s využitím citací z písní a knihy popsat umělecký vývoj Cavea. Přesto mne kniha nedokázala chytit a četl jsem ji spíše ze zvědovosti než ze čtenářského požitku. A čtenáře neznalé tvorby Nicka Cavea bude kniha zřejmě obtížně oslovovat. No raději si půjdu pustit nějakou Caveovou hudbu.
Tak už se pomalu zatáčí do cílové rovinky, kde už bych čekal začátek finiše, ale autor si ještě dovolí udělat pár odboček, převratů a jiných nečekaných úkonů. Z postav pokračujících v závodě některé utrží poměrně velké šrámy, až je otázka, zda budou schopny pokračovat. K již dlouho předpokládaným finišmenům se přidává ze zálohy několik postav, jejichž existenci jsme v některých případech tušili, v některých případech ne. Jo, série mne začíná bavit čím dál více a zatím nevím, kam ta cílová rovinka bude směřovat.
První část byla ještě OK a navazovala kvalitou na předchozí knihy, ale pak to šlo hodně rychle z kopce a končil jsem knihu s hodně rozporuplnými pocity. Kam se podělo to napínavé a na mnagu nadprůměrné vyprávění. Autor bez vysvětlení skáče v čase, příběh doplňuje zbytečnými postavami a celkově je to takové dosti nesourodé. Ve finále tedy zklamání z nevyužitého potenciálu.
Čtení stále baví, ale stejně jako název tohoto pokračování, mi přijde, že vyprávění se trochu točí "v kruhu". Sice se dozvídáme, proč Yorick a Ampersand přežili, ale něco mi tam pocitově chybí, i když nevím co. Tak uvidíme, zda se v další knize z kruhu posuneme.
Tak toto už není Liga výjimečných - sice tam nějaké styčné body jsou, ale už tam není žádná z postav LV, už to není ta skvělá týmovka s výbornou interakcí mezi jednotlivými postavami, které známe z dobrodružné a sci-fi literatury a s dobře zvolenými odkazy tak, že vše zapadalo do smysluplného čtivého příběhu. Tak jako se Nemova dcera snažila vyrovnat svému otci a navázat na jeho odkaz, tak se zřejmě Moore těmito příběhy snažil vyrovnat Lize výjimečných a navázat na ni, ale tady to nějak nefunguje. Vše je postaveno pouze na jedné postavě a různé odkazy a alternativní historie již nemají tu údernost. Možná je to krátkostí příběhů, takže autor více nerozvinul všechny nápady a musel vše rychle uzavřít. První příběh hodnotím jako nejslabší, , naopak nejpovedenější byl příběh poslední. A pak mi vadilo hodně bublin německého textu, kde jsme neměl sílu vše prohánět překladačem.
Ačkoliv se Sága ve svých pokračováních drží stále stejného základního schématu, tak mne nepřestává překvapovat nápaditostí - ať už některými dialogy či postavami - v této knize například nápad s imaginárním bratrem či rodinka "kentaurů". Méně mne bavily poslední dvě kapitoly, které od hlavní dějové linie odbočily a já se přistihnul, že si po delší době od předchozích knih všechny detaily z těchto "vedlejších" linek nepamatuji, ale to neznamená, že by byly špatné a je jasné, že i tyto části budou hrát důležitou roli v hlavní linii
Realita mísící se s imaginací hlavního hrdiny vytváří poměrně hodně depresivní studii lidských a hlavně rodinných vztahů. Především střední pasáž knihy s dialogy rodičů v autě je hodně silná a buduje atmosfétu zmaru, bezvýchodnosti a celkového odcizení, naopak závěr mne trochu zklamal, ale možná to bylo přílišným očekáváním. Černobílá výborná kresba se k vyznění celého příběhu hodně hodí.
Občas je to trochu zmatečné a vyvolává to otázky, které zůstávají nezodpovězeny, občas bych si představoval, že souboj magie a vědy bude probíhat trochu jinak, ale na druhou stranu mne nepřestává dostávat způsob, jakým se Aaronovi podařilo pojmout svět magie a příběh s postavou dr. Strange. Netradiční kresba pak magický svět skvěle vystihuje.
Tak nějak jsem s novým začátkem čekal od Snydera něco více. Ne, že by to bylo špatné, ale ve srovnání se začátkem v New 52 je to o prostě slabší. Road trip Batmana s Two-facem, při němž se v příběhu mihne celkem dost dalších (ale spíše méně známých - alespoň pro mne) záporáků, přináší zase jednou zápletku, která vychází z Batmanova dětství. Two-face zde za záporáka neberu, jeho pojetí beru za největší klad knihy. Ke konci jsem však čekal větší gradaci, to ukončení mi přišlo takové rychlé.
Toto mne moc neoslovilo, ani děti to moc nebavilo. V průběhu čtení jsem se podivoval, za co tady tomuto dílu byly dány různé ceny. Příběh jednoduchý, postavy, které nezaujmou a ani nejsou moc propracované a ta část nadpřirozena, která se v knize objeví, ale není ani náznakem vysvětlena, toho moc nezachrání. Takž kvůli konci tomu dám ještě šanci, ale zatím spíše zklamání.
Zajímavě vykreslený postapo svět s uceleným příběhem nešetřícím emocemi. Postavy maji celkem hloubku, Alita má v průběhu knihy určitý vývoj a přestože je děj dostatečně akční, tak se najde i místo na nástin vážnějších témat o životní cestě za svými sny a ceně za dosažení takových cílů Oproti Ghost in the Shell je vše srozumitelné a mnohem čtivější. Kresba pěkná, detailní, vyvážená a až na výjimky jsem u každého políčka věděl, co znamená (což se mi u mang ne vždy daří:)). Z mang, které jsme četl rozhodně jedna z nejlepších, přesto dávám jen 4*, protože zůstalo hodně nedovysvětlených otázek. Tak snad budu moci dát plné hodnocení u pokračování.
Crossovery jsou hodně ošidné, protože kvalitně spojit dvě linie a přitom ani jednu moc neupozadit, je těžké. Zde znám jen příběhy Strážců, ale úplně nadšený jsem ze spojení nebyl. Přišlo mi to takové hodně umělé propojení obou sérií. U samotných Strážců bývá více hlášek, tady to bylo o trochu více vážné, takový Rocket byl jen odvarem sebe samého. Zápletka byla očekávatelná, ale přesto se z toho vyklubal celkem dobrý příběh a potenciál Phoenix byl fajnově využit. Takže kniha nenudila, ale zase u vytržení jsem z ní nebyl.
Kresba byla fajn, ale příběh mne neoslovil. Možná někdo s hlubokými znalostmi historie DC hrdinů to ocení více, ale mne asi mnohé unikalo. Asi autor chtěl zakomponovat co nejvíce postav a navnadit čtenáře na jednotlivé série, ale na tak malém prostoru, který kniha poskytuje, to bylo dosti zkratkovité.
Oproti předchozím dílům méně morbidní, ale přesto příběhy stále dostatečně tajemné a strašidelné. Jen tím, že se jede podle obdobného vzorce, tak je celkový koncept knihy méně překvapivý.
Akční, celkem konsistentní příběhy a především vtipné. Od knih tohoto druhu asi těžko očekávat něco více a to, co jsem od Rocketa očekával, jsem i obdržel v míře vrchovaté. Armáda po zuby ozbrojených ex-přítelkyň pobavila, ale za mne určitě nejlepší byl Grootův příběh. Z komiksů typu "vtip musí být na každé straně" rozhodně jeden z těch lepších kousků.
Hodně originální komiks se skvělou atmosférou tajemna. Některé otázky z jedničky zodpovězeny, spousta informací zapadla do sebe, ale stejně tak je tu spousta nových otázek. Každá kapitola začíná skvělou obálku a ačkoliv tyto kapitoly skáčí mezi postavami, čase, prostoru i mimoprostoru:), děj je kompaktnější než v jedničce. Škoda, že u nás další díly nevyjdou, předpokládám, že až po dočtení posledního dílu by mohlo být možno docenit i tyto předchozí díly.