jarynek
komentáře u knih
Krutá hra
Dan Simmons
Příjemná oddychovka, kde se to krví a mrtvolami jen hemží - na jednoho hrdinu snad až příliš, aby ho policie nevypátrala. Jinak ale dějové zvraty v tak krátkém díle byly překvapivě časté, přesto poměrně uvěřitelné. Akce stádá akci a na nějaké velké povídání okolo není čas.
Koruna stínů
Joe Hill (p)
To bych nevěřil, kolik různých klíčů se v příběhu objeví. A přesto je vyprávění kompaktní a drží čtenáře v napětí od začátku do konce. V tomto třetím díle musím vyzdvihnout kresbu – celostránkové obrázky jsou výborné plus velmi mne zaujaly propracované a nápadité kresby stínů, z nichž jde opravdu strach. Ačkoliv jsem nad některými kresbami strávil více času, čtení knihy mi tak rychle uteklo, že se budu muset rychle vrhnout na čtvrtý díl, abych ukojil svůj rychle narůstající zámkoklíčový absťák.
Hlodání
Jason Aaron
Do věčných lovišť se odebralo v tomto díle více postav, které utvářely děj, než jsem očekával. Zlý kůň mezi nimi samozřejmě nebyl, ale přesto bych v jeho rudé kůži být nechtěl - v téhle simultánce, kde se nehraje úplně podle pravidel, mu může dát mat kterýkoliv ze soupeřů.
Černá hora
Laird Barron
Barronovy povídky mám hodně rád, první kniha s Izajášem Coleridgem se i hodně líbila, takže na pokračování jeho dobrodružství jsme se hodně těšil. A byl jsem poměrně dost zklamán. Hlavní příběh začíná dobře, ale nějak se postupně rozpliznul do nudy a halucinací hlavního hrdiny a doputoval do konce, který nenadchnul. Pár sekvencí je hodně dobrých, ale noirovou lahůdku z toho uvařit nelze. Ani motivy chování některých postav mi nepřišly úplně logické. 3 hvězdy spíše za první půlku.
Magické pouto
Larry Correia
Akční jízda v alternativní historii třicátých let USA. Poté, co se Grimnoir vypořádal s rozpínajícím se Impériem, by se mohlo zdát že se dostanou na výsluní přízně mocných. Je tomu však naopak, vzrůstající odpor vůči Aktivním sílí nejen mezi obyčejným lidem, ale především mezi různými vládními agenturami, které ve svém boji o moc neváhají použít jakékoliv prostředky.
Druhý díl Grimnoirských kronik není tak přímočarý jako jednička, máme tady více vedlejších zápletek a i v rámci rytířů možno sledovat různé skryté zájmy. Ocenil bych záporné postavy - především agenta Crowa a Torua - každá projde v příběhu zcela jiným vývojem, ale obě bylo radost číst.
All you need is kill - Stačí jen zabíjet
Rjósuke Takeuči
Film jsem neviděl, takže nemohu srovnávat, ale ani nevím, zda ho nyní chci vidět, trochu se po dočtení bojím, že by mi Tom Cruise zkazil dojem z dobré knihy. Knížku už mám doma celkem dlouho, ale čtení jsem stále odkládal. Což bylo škoda, protože se jedná o nadprůměrou mangu. Napínavý sci-fi příběh o boji s mimozemskými agresory - mimiky), který hlavní hrdina v obměněné podobě prožívá neúspěšně opakovaně, je protkán vztahovou linkou s nejúspěšnější vojačkou (alespoň v boji s mimiky). Děj je možná trošku odhadnutelný (tedy až na samotný závěr), ale přesto jsem se ani chvíli nenudil. Právě zakončení bylo z mé strany ne úplně očekávané, ale o to bylo povedenější. Ke spokojenosti přispěla i přehledná kresba.
Aldebaran
Leo (p)
Na tomto komiksu nejvíce oceňuji vykreslení vesmírného z velké části vodního světa plného zcela originálních živočichů a rostlin. Jeden nápad lepší než druhý. Scény s těmito tvory jsem si opravdu užíval. Zápletka postavená na putování hlavních hrdinů a odkrývajících tajemství, která se kolem nich neustále objevují a vyúsťující v boj proti malému okruhu lidí snažících se zavést diktaturu a toužících po věčném životě sice není úplně originální, ale naštěstí vyprávění rychle ubíhá, takže se čtěnář nenudí. Tak jak byl autor vynalézavý při vymýšlení mimozemského života, tak bohužel nebyl při práci s potavami a vytváření děje s nimi spojeného. Postavy mne nějak moc nezaujaly a přestože občas se chovaly poněkud naivně, tak se jim vše dařilo, kam se hnuly, tam se dělo něco převratného, neměly problém se náhodně potkávat i po velmi dlouhé době, ... No rozhodně ale jsem moc rád, že to u nás vyšlo a budu rád, když budou následovat další pokračování.
Za trochu krve
Jason Aaron
Takže z toho hajzla, jenž byl v první knize sakra nesympatický a čtenář by mu nejdraději tu baseballovou pálku vrazil hodně hluboko do zadku, je ve druhém díle hlavní hrdina, kterého je vám skoro líto. Tedy ne úplně, ta krvavá cestička, kterou si vybral, byla samozřejmě jeho volba, ale už to není tak černobílé, jak to vypadalo po prvním pokračování. Celé je to hodně hutné, syrové vyprávění, kde se na žádný soucit nehraje. No jsem hodně zvědav, co s tím vším udělá postava, na jejíž příjezd asi už brzy dojde.
Universal War One 5 a 6
Denis Bajram
Závěrečný díl byl hodně povedený. A i když jsem zřejmě vše nepochytil a potřeboval bych si to celé přečíst znovu, tak konečně v celku to do sebe zapadlo a finální dojem je mnohem lepší, než jsem zpočátku předpokládal. Cestování v čase i prostoru, díky čemuž se v ději objevují postavy, jež by měly být pod drnem, v rolích, které bych od nich po přečtení předchozích dílů nečekal., je asi největší přednostní tohoto zajímavého sci.fi příběhu.
Rudá země
Joe Abercrombie
Na jednu stranu Abercrombie tak, jak ho známe, plný zajímavých nejednoznačných, ale přesto zábavných a sympatických postav a plný surového násilí, krve, špíny a prostředí, kde lidský život nemá skoro žádnou cenu. Na druhou stranu mi styl vyprávění, ačkoliv volně navazuje na několik předchozích knih, přišel jiný. Není až tak epický, hrdinský a ačkoliv postav je opět ve vyprávění nepřeberně, tak těch hlavních tam není tolik. Střídá se zde rychlé akční tempo s pomalejšími pasážemi, což jen umocňuje westernový nádech ala Clint Eastwood. A závěr jsme úplně nečekal. Rozhodně ale u něj dáávm palec nahoru. Za mne hodně povedená kniha, jedna z autorových nejlepších.
Vision: O trochu horší než člověk, o trochu lepší než zvíře
Tom King
Toto bylo hodně povedené. Řadím mezi jeden z nejlepších superhrdinských komiksů. Asi proto, že to typický superhrdinský kus není. Postava Visiona pro mne dosud byla jen nudnou, bez projevování velkých emocí nezajímavou postavou v rámci širokého Marvel universa. Když po dočtení o této postavě přemýšlím nyní, tak vlastně Vision o moc jiný nebyl ani v tomto příběhu. Ale přesto se díky celkovému kontextu vyprávění, zajímavým postavám (zde nutno vyzdvihnout Visionovu manželku, na níž celý příběh i díky své nejednoznačnosti hodně stojí) a výborně vybudované atmosféře, která je čím dál více tísnivější, jedná o příběh, na který se bude těžko zapomínat. Syntezoidi, kteří opravdu v některých aspektech myšlení a jednání jsou hodně odlišní od lidí, aby naopak v některých emocích byli lidštější, než velká část lidí, ve své touze být těmi obyčejnými ldimi z předměstí, to mají těžké - především pak děti ve škole, kde každá odlišnost je důvodem k odstrkávání. A když se k tomu přidá oosba, která má pocit, že má s touto rodinou nevyřízené účty, je na problémy zaděláno. Kniha není ani tak o akci, jako spíše o pocitech Visionovy rodiny a o čím dál více tísnivé atmosféře, kde tak nějak tušíte, že tohle nemůže dopadnout dobře. A v tom je opravdu hodně silná.
Do švestek jsme doma
Martin Nekola
Je dobré si tyto časy připomínat. Slušel by tomu větší rozsah - takto je příběh přece jen trochu zkratkovitý. Ale i tak jsou v knize zajímavá fakta, o tom, že ani za železnou oponou to pro mnohé alespoň ze začátku nebyla procházka růžovou zahradou.
Pradávná historie
Garth Ennis
Příjemné poslední setkání s některými vedlejšími postavami této skvělé série. Je to spíše takové volné doplnění, které nemá žádný vliv na Kazatelův příběh, ale i tak potěšilo. Za mne určitě nejlepší Hoši z jihu - nakonec bych si ty dva hajzlíky ještě zamiloval, což si tedy za to, co provedli Jessemu a jeho rodině, nezaslouží. Hodně mne bavil i Příběh vy-víte-koho - věčného lůzra, který ke štěstí nepřišel. Naopak lehké zklamání jsem pocítil u Cassidyho příběhu, který tak nějak neměl tempo - ale i zde jsem se bavil kupou hlášek a rádoby gotických postav.
Oběť
Doug Moench
Líbilo se. Dobrý superhrdinský komiks je hodně o záporácích - tady jsou dva a jednání a motivace obou jsou uvěřitelné. Kromě nich má Batman problémy i s policií, takže na nějaká hluchá místa není čas a prostor. Zvláště pak, když děj je ještě doplněn o sice menší, ale celkem zásadní linku s Catwoman. Tísnivá atmosféra smyčky stahující se kolem Batmana je z příběhu úplně cítit a tentokráte jsem opravdu Batmanovi fandil, aby se z toho dostal:).
Hrobař 5 a 6
Xavier Dorison
Za mne trochu zklamání. Kresba je stále výborná a atraktivita westernového prostředí tomu napomáho, ale scénáristicky mne to tentokráte neoslovilo. Hlavní hrdina bez bázně a hany, který je schopen dostat se z těch nejkrkolomnějších situací, mnohdy za přispění málo uvěřitelné náhody, a proti kterému ani velký počet ozbrojených záporáků nemá šanci. Ne, že by to bylo úplně marné, ale předchozí části Hrobaře byly mnohem povedenější kousky.
Cesta kostí (sběratelská verze)
Richard Douek
Zápletka možná není z nejoriginálnějších, ale přesto mne kniha hned chytila svojí atmosférou. Hned od začátku se ve vyprávění propadáme do čím dál většího marasmu, beznaděje, násilí. Cesta hlavních hrdinů za svobodou je dlážděná nejen kostmi, ale i krví. K tomu trochu fantaskna a závěr, který ač spíše otevřený, tak byl hodně zajímavý. Syrová kresba se výborně hodí ke stylu, jakým je příběh podán. Kniha na jeden večer, ale rozhodně ne večer tuctový.
Den zesnulých: Podzim komisaře Ricciardiho
Maurizio de Giovanni
Asi nejpovedenější z u nás vyšlých příběhů komisaře Ricciardiho. Detektivní zápletka povedená, vyústění překvaivé, ale věrohodné. Dalším plusem je nástin plíživého, ale všudepřítomného, nástupu fašismu v Itálii. Mínusem je za mne milostná linka - ty pasáže jsou tak pomalé, nudné a skoro až těžko uvěřitelné, že kdyby byly z knihy vyškrtnuty, tak by to vyznění knihy hodně prospělo. V první knize mi ještě tato dějová linka nevadila, ale když už se s tím setkávám ve čtvrtém díle, tak skřípu zuby:).
Pro Tebe
Pavel Čech
U tohoto autora už taková klasika - krátké příběhy s minimem slov a s velkou pointou, která chytne za srdce. Vždy mne přepadává vlna nostalgie. A tradičně krásně graficky zpacováno. Tohle se neomrzí.
Píseň krve
Anthony Ryan
Ze začátku mne vyprávění hodně bavilo. Rychlé vtáhnutí do děje, žádné dlouhé přešlapování na místě a rychle do akce, trochu magie, tajemství a intriky v okolí hlavního hrdiny. A i když se kniha čte dobře a vlastně mne díky ději bavila po celou dobu, tak mé prvotní nadšení se začalo postupně vytrácet. Jednak kvůli "písni", která dávala hlavnímu hrdinovi příliš velkou výhodu oproti ostatním, a která zatím byla využívána autorem trochu jako deux ex machina, když bylo potřeba. Hlavně však díky jednotlivým postavám, a především hlavnímu hrdinovi, k němuž všichni hned od jeho mládí vzhlížejí s pokorou, může si dovolit dělat věci, které by si jiný nedovolil, dozvídá se věci tajné, zapovězené, každý se před ním rozpovídá a kam vkročí, tam se děje něco zásadního. Celkové vykreslení postav mi přišlo hodně povrchní a černobílé a nedokázal jsem si k žádné z nich najít cestu. Přesto si rád přečtu pokračování. Hodně jsem zde váhal u hodnocení, ale nakonec i kvůli nenaplnění velkých očekávání z velmi dobrých recenzí dáávm jen za 3 a lepší si nechám na pokračování.
Akira 1
Katsuhiro Otomo
Krásně udělaná kniha, věřím, že toto se originálu podobá více, než originál:). Kresba mi zatím po prvním dílu přijde lepší, než děj - propracovaná kresba je bez chyby. Příběh je zajímavý a pný akce. Jen mi trochu vadilo, že pár teenagerů je schopno poměrně snadno překonávat všechny nástrahy, zákazy a především, že na ně nemá ani vycvičená elitní armáda. Každopádně první díl je spíše jen intro a moc se těším na pokračování.
