jasminecka komentáře u knih
Kniha se mi libila. Myslela jsem, ze o otroctvi uz se moc noveho nedozvim, ale kouknout na kontext jinych nez americkych kolonii nebo na spojitost s carodejnickymi procesy bylo moc fajn. (Nakolik je samozrejme mozne slovo FAJN pouzit v tehle souvislosti.)
Jedine, co me tam rusilo, byl anachronismus typu: "z tebe by feministka nebyla" atp. To uz mi prislo, ze autorka vklada postavam do ust teosku moc dneska...
Tak tohle me dojalo. Chysta se testovani na detech :)
Cetla jsem do ucha a docela me to bavilo, ale pocet hvezd odpovida tomu, ze z ni ve mne mnoho nezustalo...
Backmanuv smysl pro humor me strasne bavi. Plus ta moudra o manzelstvi, rodicovstvi, lidstvi... jsou vetsinou pomerne nevtirave podana. A toho si cenim.
Libi se mi komentar @Mol378, jen s tim zaverem se neztotoznuju. Jako kritika tehdejsich pomeru fajn, sarkasmus me obcas bavil. Trvalo mi identifikovat, co mi na knize (poslouchane na CRo) tak vadi - ze TAKHLE melodramatickeho chlapa proste neznam (a ze nemam uplne maly vzorek pratel), za me proste uveritelnost nula.
Poslouchano jako cetba na pokracovani. Nebylo to spatne, rozuzleni mi prislo super, ale obvas jsem se ztracela ve jmenech postav. Kolikrat se mi zdalo, ze uz by mohl byt konec, ale pak se NECO stalo, nekdo se zjevil jako a posunul dej. Jako by autor pospojoval X ruznych drobnych historek. A pridavam se k predchozim pochvalnym komentarum, co se stylu humoru a neotrelych prirovnani tyce, to me bavilo.
Dalsi z knih, kterou bych rada mela i hmatatelne, ne jen jako ebook.
Moc ocenuju, ze se autor s P. Glogarem bavili nejen o tom, co dela, ale take o rodine, zazemi, mladi a dospivani, ceste ke knezstvi, nevyhybaji se ani dalsim peripetiim. Pobavil me napr. postreh, ze v mladi si "vybral" revoltu proti rezimu a ze rodina a vira mu tedy byly spise oprou (na rozdil od mnohych, kteri revoltuji prave proti rodine a hodnotam).
Spiritualita, kterou zije, je predstavovana jazykem, ktery by mohl byt srozumitelny i lidem "nevericim" a presto duchovnim.
Odnasim si hodne podnetu k zamysleni, nejen o vztahu ja-Buh, ale taky ja-ja/clovek vedle mne/pritomnost. A taky zpytuji, ve ktere ze ctyr pomyslnych fazi duch. rustu se nachazim.
Radim se k tem, kteri zamenili Katyn a Katyne. Svuj omyl jsem si uvedomila velmi zahy, ale to uz jsem byla v zajeti autorovy ironie. Myslim, ze mistrne davkoval hnusna fakta i filosofovani, absurditu, vtip i erotiku. Uplne si me omotal kolem prstu a ja byla rada, ze mam knihu v audioverzi, takze se nekolikahodinovy uklid jevil jako top plan na odpoledne!
(SPOILER) Docela by me zajimalo, jak pribeh vznikal. Noriho pobyt na planete, odrizle od civilizivanejsich oblasti vesmiru, oskus nema mnoho zpuaobu uniku, mi pripomnela dobu lockdownovou. Muz zase spatruje odkazy na Stoparova pruvodce, at uz nahodnym ocitnutim se na cizi lodi, nebo treba praslikem jako aluzi na genialni mysi predstirajici zabednenost, aby dokazaly ovladnout... vlastne uz ani nevim co.
Kazdopadne obrazky, rozsah kapitol, ukoly... to vse se mi libi. Ocenuju i exkurz do historie (lety do vesmiru), fyziky (newtonovy zakony), literatury... A co me jeste bavilo - jmena :).
Ve ctvrtine knihy me napadlo, ze knihu asi nedoctu. Ve tretine jsem si otevrela zdejsi hodnoceni, cimz jsem mela zacit - nemusela jsem se trapit ja s knihou a autorka s ctenim komentare, ktery ji nepotesi.
Fandim vsem, kdo se raduji ze svych uspechu, opravdu. Ale v tehle knize mi to prislo jako poza. Nekde to jiste byla nadsazka (jdu si koupit jachtu) a poznamka typu "vim, ze jsem slavna jen v tom nasem rybnicku" naznacuji nejakou sebereflexi, ale toho koupani ve vlastni slave je tma prece jen na mne moc. Kdyz se k tomu prida opevovani jedne znacky hodinek, nemuzu z hlavy vyhnat myslenky na obycejnou reklamu.
Jasne ze ocenim, kdyz me tramvajak nezavre do dveri, jasne ze jsou nekdy cestujici ci ucastnici dopravniho provozu neprijemni a existuji vyhoreli ridici. Ale uprimne, jsem asi radsi, kdyz si nejen tramvajaci vsimaji spis toho, co se deje na silnici, nez aby se kochali krasami secesnich budov ci vychody slunce, jakkoliv jsou krasne.
Suma sumarum - pred polovinou odkladam - na svete je tolik skvelych knih, ktere budu cist radeji...
Ackoliv pro me bylo trosku tezsi se do deje dostat, jsem rada, ze jsme vytrvala. Pro deti to ma tak akorat namichany jinotaj i vysvetlovani, rodice si najdou jiste i dalsi presah. Doufam, ze se k ni jeste s detmi vratime...
Cteno do ucha. Nevim, no. Asi to neni uplne muj zanr... Alespon ze ma autorka bryle, takze si ji muzu dat do ctenarske vyzvy.
Ačkoliv je velká část knihy věnována všemu jinému, než Antonínu Kalinovi, ve finále to zas tak nevadilo. Autor dělá opravdu široký exkurz jak do prvorepublikových reálií z baťovské éry, věnuje se ale taky podrobně celkovému fungování koncentračních táborů, což dost pomáhá pochopit šíři a hloubku jednotlivých událostí. Práce se zdroji je obdivuhodná a rozhodně zmiňuje tituly, které si zařazuji na seznam k přečtení.
Četla jsem v originále, takže překlad hodnotit nemohu. Povídky mě ale bavily hodně, v hlavě mi jich překvapivě zůstalo docela dost - Paříž pro jednoho, o vyměněných botách, mezi tweety nebo loňský kabát. Tam jsem se opravdu nasmála i zamyslela.
Prvni cast o Edite me nebavila, jazyk mi vubec neprisel uveritelny, sceny nevyvazene, kdyz se pustila do valecnych zalezitosti, tak jsem to mela vazne chut odlozit. Mozna kdybych zrovna nemela rozectenou i literaturu faktu ze stejneho obdobi, iritovalo by me to mene. Nastesti se to pak prehouplo do vypraveni Irmy, ktere me bavilo o poznani vice, navzdory nekdy nejasne plynoucimu casu (aby mohl byt ctenar, historii nepolibeny, poucen)...
Tohle melo velky uspech, testovano od tri let vys. I kdyz nektere veci jsou jine nez u nas, dakt skvele zpracovano...
Napad zajimavy, provedeni prijatelne - kniha neni tak preplacana, jako jine od tehle autorky... detem se libila, podle veku je zajimaji bud obrazky, nebo text.
Zajimavy napad na test, jaky jsi kamarad, na konci knihy.
(SPOILER) Knizku jsem dlouho odkladala, ale zhltla jsem ji behem chvile. A jsem tomu rada. Pobavila, primela k zamysleni i zamrazila drsnou realitou.
O hvezdicku min, neb jsme se ztracela ve jmenech a pribezich... i kdyz - mozna to byl zamer, ze i cloveku v lecebne zacnou pribehy splyvat a ze je vlastne ve finale jesno, kdo co zazil, protoze se (v necem az desive) podobaji, ackoliv kulisy se treba mohou lisit?
-
"Ne, jen si myslim, ze od urcity chvile zacnou vsichni abstinujici alkoholici mluvit pravdu."
-
"Taky kazda ceska rodina skryva pred svetem sveho kvartalniho alkoholika nebo hladinkare, ktery si mysli, ze piti je normalka."
-
"Jo a na dolecovani chodim na konzultace k jedny psycholozce. Tak slouho jsme spolu konzultovali, az jsem si jednou vsimnul, ze soulozime. Svet je zajimavy misto."
-
"HOMO SAPIENS ALCOHOLICUS
Poddruhy: Hladinkar, Kvartalni pian
Vyskyt: Po celem svete. Stahuje se predevsim do vetsich mestskych aglomeraci.
Rozmnozovani: Rozmnozovaci schopnost mala (nepatri mezi priority druhu), obcas v prubehu kopulace usne."
-
Zacek me velmi mile prekvapil. Nektere uryvky ze sbirek me teda moc nebavily, zejmena porevolucni, ale zase jsem dost rada za zjisteni, ze nepise jen pro deti...
Kdyby to slo,dala bych knize tri a pul hvezdicky.
Co me nebavilo - monotonni intermezza, kdy se autorka vraci k vypraveccine pritomnosti.
Ze stylu vypraveni jsme byla taky rozpacita. Plynuti vyoraveni se docela povedlo zachytit, ale nekdy to bylo dost zmatecne. Pokud to byl zamer, pak ok, ale prislo mi to zbytecne.
Co me naopak bavilo, bylo prostredi, moznost nahlidnout do zivota sluzebnych, kontrasty. Je mozne srovnat vidensky zivot Anny s jeji domovinou v Banskej Stiavnici, Annu a Lizu, zivot sluzebnych v tomto dome a u chudsich panu, tovarnicky, lehke zeny... Ruzne pohledy na moralku. Bohatstvi a chudobu. Naivitu a protrelost... Bavily me i ty otazky, bez vnucene odpovedi: je takto prozity zivot sustojny, k necemu dobry, nebo promrhany a zbytecny?
Nakoukla jsem i na trailer k filmu Sluzka, ktery mel byt natocen podle teto knihy. Kdybych nevedela, ze scenar je take z pera pani Lasicove, rekla bych si, ze autori filmu videli z knohy leda anotaci, a to jeste z rychliku... Ale film tu nehodnotime. Kniha mela neco do sebe a mela jsem chut se k ni vracet. Takze slusne tri hvezdy.