Jass komentáře u knih

Za mě asi nejsilnější díl... Nečekaně hluboké a bolestné myšlenky. Místy to na mě bylo tak silné kafe, že jsem nemohla číst dál. Nemůžu úplně říct, že se mi to líbilo, ani, že to bylo krásné. Bylo to moc... ale bylo to taky zatraceně dobrý.

3 17.02.2019

Přiznávám, že mě tato sbírka oslovila hodně, obvzlášť její první polovina, pak přiznávám, že už to nebylo tak skvělé. Obě níže zmíněné básně patří mezi mé oblíbené, ale jestli mě některá skutečně dostala, pak to byla tato:

JE MI ZLE, AŽ TÉMĚŘ KRÁSNĚ
Přesto jdu spát, sfoukl jsem svíci
ani čaj jsem nedopil
Co chci, to vím celkem jasně
jenom nevím, jak to říci,
abych to sám pochopil

Sen už dohrál... Cívka se snem
dokola se prázdná točí...
připadá mi víc než zcestné
k bezesným snům zavřít oči

Copak mohu mít se rád?
usínám, a nejdu spát
a přitom mi vůbec nikdo
nebrání v tom, abych spal!
a tak je to u mne se vším
-něco chci, a dělám všechno
jen abych to nedostal

3 04.09.2018

Druhé setkání s Dantovou poesií, která na jednu stranu není úplně mým šálkem kávy, na tu druhou je překrásně sladkou milostnou lyrikou první a nezapomenutelné lásky (těch témat je tam sice víc, ale...). Což z dnešního pohledu je trochu zvláštní (až patologické), protože pojetí lásky tehdy a dnes je diametrálně odlišné. Minimálně mě se zdá poněkud zvláštní, že se zamiloval do ženy se kterou za celý život téměř nepromluvil a tahle láska mu vydržela na celý život. Nicméně to vždycky byla platonická láska a oba si vzali někoho jiného. Dneska by se preferovala spíš péče psychologa, aby se přes její ztrátu přenesl... Nicméně to nic nemění na tom, že je to krásná sbírka poesie.

3 29.08.2018

Ježiši, to byla taková slátanina... Ale kupodivu to fungovalo. Přerovnávám a třídím obří rodinnou knihovnu, tuhle knížku jsem našla naprosto rozsypanou, takže jsem začala rovnat listy a přečetla si popis, který mě donutil vyprsknout smíchy.... To jako vážně?! Pak jsem začala číst, a přesto že to bylo páté přes deváté... jsem ji neodložila, dokud jsem neměla dočteno. Uf, tahle autorka je vážně čarodějnice... :D
P.S. Co mě ale rozčiluje je násilná stránka Gavinovi povahy. To, že vás někdo flákne tak, že spadnete na zem rozhodně není sexy.
A jeden komentář mi připomněl... Máte tušení, jak v té době byly šaty drahé? Pekelně... Dámy se rozhodně nepřevlékaly každý den do nějakého nového modelu a... No to je fuk.
A celkově se o historické přesnosti nedá vůbec mluvit. Jindřich s Alžbětou mě vyloženě pobavili, takový pohádkový král s královnou...

3 16.08.2018

První část této knihy patří mezi mé oblíbené, Airbowan jsem si zkrátka naprosto zamilovala, a stejně tak Toma a Sama. Druhá část, na druhou stranu, už mě tolik nebavila, respektive, moc mě nebavila ta zápletka s Tulem (i když Tul je fajn), ale moc se mi líbil popis středního stupně magického vzdělávání, vážně, já chci taky! :D

3 11.07.2018

Únosce draků je díl, který už má spád a člověk se od něj nemůže odtrhnout. Není to můj top favorit, ale vzpomínám si, že když jsem ho četla jako mladší, tak jsem ho milovala. Nevím, co víc dodat...

3 11.07.2018

Druhý díl je daleko lepší než ten první, i když dle mého názoru se úroveň celé série později ještě výrazně vylepší. Trošku mě mrzí, že některé věci nejsou rozepsány tak podrobně, jak by mohly být, ale je pravda, že knížka je určená pro děti a je potřeba, aby rychle odsípala, což skutečně odsípá. Bolí mě hlava, tak jen rychle dokončím, že pokud se vám první díl zdál rozvleklý a nezajímavý, rozhodně to se sérií nevzdávejte, lepší se to.

3 08.07.2018

Zkouškové je v plném proudu, takže mám samozřejmě spoustu času číst knihy ke kterým jsem se ještě nedostala... Po "Náhradním klukovi" jsem měla neuvěřitelnou chuť, přečíst si od autorky něco dalšího a rozhodně nelituju... (litovat budu až u té zkoušky...) :D
Autumn byla sympatická a celkem snadno se s ní člověk sžil. Stejně tak Daxe si člověk musel zamilovat. Vlastně... když nad tím tak přemýšlím... Byla tam vůbec nějaká záporná postava? Dobře, možná Dallin, ale to se snad ani nedá počítat. Vážně se mi to líbilo, jen mi trochu vadilo, že mi to místy neustále připomínalo "Překroč svůj stín", i když tohle se mi líbilo asi víc, navíc to bylo takové celkově pozitivnější...
(čteno v angličtině)

3 09.06.2018

Úplně jsem zapoměla, jak je tahle knížka pěkná. Úplně se mi z toho zastesklo. Nutně potřebuju vyhrát v loterii a jet na prázdniny do Paříže. Bez St.Claira by to ale dost možná nebylo ono.
Miluju Annu, miluju Étienna, miluju Meredith a Rashmi a Joshe... miluju narážky na Islu... Zkrátka jsem si ji pak musela rovnou přečíst a dokonalost... Musím se jen teď udržet a nepustit se i do Loly...
P.S. A nepřipadám si změkčile, když dám "4 hvězdičky kdejaké kravině" (nejedná se o přímou citaci z knihy, na to jsem moc líná...), ony si to ty kraviny mnohdy svým způsobem zaslouží...

3 05.06.2018

Po Platónově Faidónu byl Plútarchos příjemně lehký, přečteno za dvouhodinovou cestu vlakem a navíc jsem v něm našla víceméně to, co jsem hledala. Díky za naprosto příšerně a nesmyslně seřazenou filosofickou literaturu v naší knihovně, protože jen díky tomu, že jsem musela projít každý titul jsem našla tenhle poklad. Vhodné pro filosofy začátečníky a zájemce o řeckou antickou kulturu.

3 29.04.2018

Tak tohle byl vážně porod, nejvíce mě dostalo prohlášení ve smyslu "myslím, že to vysvětlil jednoduše a srozumitelně i pro posluchače mdlejšího rozumu", které následovalo za pasáží, kterou jsem četla asi padesátkrát a nemohla jsem ji pochopit... Řekla bych, že jako řadu jiných knih to nejlépe vystihuje popis; je to bolest, ale krásná bolest... Jsem ráda za doplňující přednášky k tomuto dialogu, jinak by mi toho uniklo daleko víc... Nicméně je vidět, že jsem to, stejně jako Sokratovi učedníci, tak úplně nepochopila, protože poslední dvě stránky jsem proslzela...

3 28.04.2018

Božebožebožebože... Jsem naprosto ztracená. Vážně by mě zajímalo, jak to tahle autorka dělá, protože její knihy nejsou bůhvíjak úžasný, ale Ridley... Od jeho prvního zjevení na scéně - skrze videohovor - jsem věděla, že ho budu zbožňovat... Což samozřejmě neznamená, že bych mu nejradši občas nedala pěstí... a Bryn ještě víc, protože ty její racionální rozhodnutí mě naprosto ničej, o to víc, že se nimi v podstatě souhlasím, ale... Bože! Nutně potřebuju další díl...

P.S. Když vidím, jak všichni drbou hlavní hrdinku, skoro se bojím přiznat, že jsem jí v dost ohledech podobná...

3 04.03.2018

Mrzí mě, že jsem si Panenku z kostí nemohla přečíst jako desetiletá, protože tahle knížka je jednoduše nádherná, jen já už jsem na ni drobet stará. Stejně jsem si ale knížku maximálně užila, protože takové sympaťáky jsem jako ústřední trojici dlouho neviděla. Zachary, Alice i Poppy byli prostě naprosto skvělí. Bohužel strašidelné mi to až zas tak nepřišlo, mráz po zádech mi z toho ale trochu běhal, protože přeci jen panenka z kostí... No, a ještě musím pochválit odkazy na jiné knižní poklady, protože už jen to, že se Zach s Poppy seznámili díky knihám Roalda Dahla...

Neodolám a za mě asi nejvtipnější situaci sem přepíšu (obsahuje mini spoilery)
Nechtěl nevídat Alici. Než to v sobě stačil potlačit, vyhrkl: "Takže kdybych tě někdy pozval, abys šla se mnou do kina..."
Opřela se o linku, podívala se na něho, jeden koutek se jí zvedl v úsměvu. "Zveš mě na rande?"
"Jo," řekl a otíral si ruce o džínsy. Začaly se mu potit dlaně. "Ano. Šla..."
"Ano," přerušila ho, vyslovila to velmi rychle, ale nepodívala se na něho. Přemýšlel, jestli se cítí taky tak rozpačitě jako on. Byl rád, že se zeptal, a byl rád, že mu odpověděla ano, ale byl taky rád, že má domácí vězení, takže k tomu nedojde tak brzy.

3 16.08.2017

Po dokonalém prvním díle byl tenhle spíš zklamáním. Při čtení jsem se bavila, ale... očekávání byla příliš vysoká a ukončení prvního dílu bylo skvělé. Když jsem se doslechla o pokračování byla jsem nadšená, ale taky překvapená, protože pokračování podle mě prostě nebylo potřeba. V tom jsem se možná trochu pletla, protože situace a otázky, které knížka rozvíjela byly rozhodně na místě. Jen mám pocit, že úplně nenaplnila svůj potenciál, mohlo to prostě být lepší...

3 21.06.2017

Příjemným osvěžením knihy byla hlavní hrdinka, ač jsem se s ní nemohla příliš ztotožnit příjemně mě překvapilo, že to nebyla další... hmmm, jak to popsat... no, však to znáte ona se o kluky nezajímá nebo kluci se o ní nezajímají, čeká na příchod toho pravého/ dřív jí nějaký kluk ublížil, tak je teď všechny nenávidí (no, dobře, tohle poslední trochu sedí, ale pořád...). Klišé se v téhle knize samozřejmě nevyhneme, ale... bylo to vcelku osvěžující. Navíc... Cass byl skvělý... Stereotyp chudého drsňáka a bohaté nevinné princezny tu byl otočený naruby a bylo to pěkné (Cass je skvělá princezna... XD ). No a pak tu byl skvělý Emory se Schovkou, které prostě nemůžete nemilovat, děda Ben chrlící jednu portugalskou frázi za druhou, plaváním posedlý Nic, šíleně řídící Vivien, neodolatelný Spence...
Když to tak po sobě čtu, skoro to vypadá jako bych s tou knihou byla spokojená... ale... Neskutečně mě rozčilovalo, jak dlouho trvá, než se dozvíme něco kloudného o tom, co se vlastně mezi Cassem a Gwen stalo, potom vás čeká velké zklamání, že to vlastně nic moc nebylo, a pak už jen sledujete, jak to kazej (chtěla jsem použít poněkud peprnější výraz) znovu a znovu a znovu a znovu. A to vás prostě rozčiluje (věřte tomu, nebo ne...). Takže výsledný dojem... není zas až tak hvězdný.

3 21.06.2017

Dlouho jsem nevěděla, co vlastně chci napsat, protože na jednu stranu to bylo nádherné, dojemné - protože kdo v dnešní době by něco takového pro své děti dělal a ještě tak pečlivě (tím si nechci stěžovat na mé rodiče, jsou úžasní :) ) a je to Tolkien...
Na tu druhou to bylo příliš krátké (nezajímají mě ty očividné důvody proč) a nebyla to tak úplně kniha. Když se člověk ale s těmihle fakty smíří je to prostě dokonalé. Všechno důležité už bylo řečeno v komentářích pode mnou, tak snad můžu jen dodat, že naprosto miluju Ledního medvěda.

3 21.06.2017

Komentář k téhle knize jsem musela psát s odstupem, protože mi přišlo, že je naprosto úžasná, i když zároveň jsem si uvědomovala, že zas až tak dokonalá není. Rozhodně má slabší pasáže, rozhodně mohly být vybrány lepší scény, ale víte co? Je mi to fuk (teda, pokud napíše další povídkovou knihu s těmi dalšími momenty, tak jsem rozhodně pro...), protože tenhle náhled do minulosti byl průřezem nejdůležitějších životních momentů těch postav, měly být důležité pro ně, což se myslím vcelku povedlo. Ne vždy nám musí připadat zajímavé to, co je pro druhé důležité. Vím, že u čtení mě některé povídky bavily krapet míň než jiné, ale teď mi přijdou všechny naprosto dokonalé :D. Zoufale chci víc.

3 11.06.2017

Tahle knížka byla vážně krásná, a jindy bych ji dost možná hodnotila pěti hvězdičkami. Ale četla jsem ji do školy, na rychlo a ve chvíli, kdy jsem na něco takového vůbec neměla náladu. Každopádně musím pochválit nádherný styl, volba slov byla skutečně excelentní a... prostě nádhera. Příběh byl jednoduchý, romantický - to byl ale asi u mě právě ten kámen úrazu, bylo to příliš jednoduché, nevybízelo to k žádné mozkové aktivitě. Ale jinak vážně není co vytknout, vytkla bych naprostou neuvěřitelnost a nepravděpodobnost celé romance, ale... tak je to v takovýhlech knížkách vždycky :)

3 06.01.2017

Skvělá knížka u které se zasmějete a vypnete mozek, nebo se marně budete snažit dešifrovat všechna slova. Tahle knížečka si ale vždycky udrží nějaká tajemství, ať už ji přečtete kolikrát jen chcete. Já mám skutečnou slabost pro neexistující slova, takže tahle knížka pro mě byla skutečně to pravé, nemůžu si na nic stěžovat.

3 25.12.2016

Pro mě skutečně těžká kniha k hodnocení, příběh je relativně jednoduchý, přesto svým poselstvím poměrně těžký. Rozumím, že Nora potřebovala odejít, že nemohla žít svým dosavadním životem, pro mě je ale prostě představa opuštění dětí nepředstavitelná.

3 19.11.2016