jefff komentáře u knih
Bohužel. Snažil jsem se, ale nešlo to. Změť ruských jmen, podivná zápletka, která se ne a ne posunout příběhově dál a spousty nudných dialogů o ničem. Tahle plavba byla za trest. Nedočteno.
Super knížka, která je svou útlostí skromná na nové informace o mistru Kingovi, ale i tak přináší nezvyklý pohled na jeho názory a přemýšlení. Dva rozhovory jsou moc fajn, i když se částečně točí kolem aktualit (z roku 2007 a 2008), které už aktuální nejsou. První část má pak edukační charakter a je rozdělená do několika tématických kapitol. Doporučuji.
Žádné velké literární umění to není, ale příběh šlape, má spád i dobrou atmosféru. S tou by se sice dalo pracovat určitě ještě lépe, ale i kvůli necelým dvěma stovkám stran to celé docela funguje. Fajn horor, u kterého je potřeba počítat s neoriginalitou a slabším zpracováním. Béčko, ale dobré.
Rohy jsou knihou, u které jsem si jistý, že se k ní nevrátím. Depresivní, nepříjemné psycho-drama s prvky podivného fantasy mě nijak nenadchlo a vlastně nevím, co mi mělo říct. Líbila (dá-li se to tak říct) se mi ústřední milostně-tragická linka, ale vše kolem na mě nefungovalo a spíš otravovalo.
Na tuhle detektivku z prostředí geocachingu jsem se dlouho těšil. Nakonec je to ale tak za tři a půl hvězdy. Vraždný modus operandi vraha je určitě zajímavý a originální, ale jinak samotné vyšetřování je bídné a postavy taky nic moc. Konec mnohé zachránil, protože jsem nečekal, že z té změti vyleze něco smysluplného a ono jo. Dobrá, spíš lehce nadprůměrná detektivka. A hrozně se mi líbí obálka :-)
Sbírka má velice dobrou atmosféru a téma Vánoc a žánr hororu společně skvěle fungují. Některé povídky jsou lepší, jiné slabší, ale ve výsledku má sbírka poměrně vyrovnanou kvalitu, byť je třeba brát ohled na rok vzniku. Samotná pointa není tak důležitá, jako vykreslení kulis, atmosféry a budování strašidelna.
Smrt na druhou je jedním z mnoha kousků série Stop hrůzy a nijak z ní nevyčnívá. Ani v dobrém ani ve zlém smyslu. Příběh holek trochu připomíná horor Tajemství loňského léta. I tady se odkrývá určité tajemství a na konci čeká čtenáře překvapivý twist. Není to zlé, když pomineme horší sloh, triviální děj a klasicky kostrbaté vyprávění. Atmosféru to ale má dobrou.
Zatímco první díl Kámen mudrců byla fajn pohádka, která mě nechala spíš chladného, druhý díl je o poznání napínavější, dotaženější a atmosféričtější. Oproti filmovému zpracování, které je z celé série nejslabší, je kniha skvělá. Velký fantasy zážitek, který mi léta unikal.
Kvůli svému mini formátu jsem si knížku vzal sebou na trek do hor. Dobře jsem udělal. Úžasná povídka s mrazivým (doslova) příběhěm, která řekne víc, ne mnohé tlusté romány. Navíc vydavatelství si s ní dalo práci a i vizuálně stojí za to ji doma mít.
Občas se ke Stopám hrůzy vrátím. Mr. Popularity je jedním z těch lepších kusů, byť občas je stylistika podivná a vývoj příběhu příšerně zkratkovitý. Ale formát knihy je jaký je a je třeba k němu tak přistupovat. Cením napětí, originální zápletku, super kulisy a docela slušný dějový twist ke konci.
Trochu nevyrovnaná sbírka, kde je několik hodně dobrých povídek v čele s Kingem nebo Connellym a několik vyloženě slabých. Inspirace obrazy Hoppera je ale skvělý nápad, který mě bavil.
Zajímalo mě to z hlediska náhledu do světa Laponců. Ale z toho mi kniha moc nenabídla a samotná krimi zápletka byla hodně slabá. Trochu mi připomínala krimi seriály německé produkce v sobotu odpoledne. Ale zase úplně špatné to nebylo. Kulisy atraktivní, vcelku fajn vyšetřovatelé a konec měl slušný spád. Znovu už to ale číst nepotřebuji.
Dlouho jsem to považoval za jasně pětihvězdičkovou knihu, ale poslední řekněme třetina byla taková slabší - opakující se scény, děj se tak nějak nikam neposouval a autor trochu popocházel na místě. Ale první dvě třetiny mají všechno, co by mysteriózní thriller/horor měl mít. Jsou tam náckové, zamovznícení, indiánská kouzla, policejní vyšetřování, opera. Prostě koktejl jak má být. Bavilo mě to.
Nakonec tuhle pseudo true-crime hodnotím třemi body, i když je to spíš na dva a půl. Pozitivně beru celkový vizuál s fotkami a vykreslením okolností, díky čemuž případ působí opravdu věrohodně. Horší to je se samotným textem, který je na mě hrozně umělohmotný a neživoucí. První část o vyprávění historie města a autorova života je hrozná a šroubovitá, teprve pak dostane prostor případ samotný a začíná to být lepší. Ale některé části, které s případem nesouvisí jsou vlastně o ničem a nezábavné. Kvůli tomu celá kniha dost trpí a s ním i čtenář. Spíš zklamání.
Stroj času je trochu po povrchu klouzající sci-fi, ale je třeba brát ohledy na datum vzniku. Na druhou stranu tu je několik překvapivě nadčasových úvah. Je to fajn dobrodružství na pár stránkách a exkurze do prehistorie sci-fi literatury.
První setkání s Danem Simmonsem jsem docela oddaloval. Zejména proto, že v rámci hororu nemám úplně nejlepší zkušenosti se silnějšími knihami (vyjma Kinga). Od Temného léta jsem čekal velký zážitek, hororový milník, pecku, na kterou budu vzpomínat. Ničeho takového jsem se nedočkal. Vlastně mě to nebavilo, nezaujalo, nelíbilo a podle mého jde o docela nevydařenou variaci na To. Prvních třista stran (!) se tam toho příliš po hororové stránce neděje a samotné vykreslování dětského léta je takové fádní. Srovnání s To tu je na místě, ale Kingovo majstrštyku se tohle nehrabe ani po paty. Druhá půlka je lepší a občas probleskly skutečně mrazivé úseky a velmi dobré nápady. Škoda, že jich tu bylo jako šafránu. Být to o půlku kratší, ničemu by to nevadilo. A ani finále za moc nestojí. Pořádné vysvětlení chybí, zlo nemá úplně jasné kontury a celý příběh je hrozně mlhavý. Velké zklamání.
Popravdě, moc jsem od toho nečekal. Snad jen průměrný thriller. A on to většinu času vcelku průměrný thriller taky je, jenže naštěstí příběhově funkční, bez velkých logických lapsů, dobře napsaný a napínavý. A to se cení. A nevadí, že originalita tu není zrovna podstatná. Oddychový thiller, který rozhodně neurazí.
King napsal lepší romány, o tom není pochyb. Jeho hrátky s UFO a sci-fi jsou takové až dětinské, ale jinak jde o silný příběh evokující jeho Nezbytné věci. Nikoliv kulisami, ale vývojem a celkovým nádechem. Je cítit, že King nebyl v době psaní úplně v psychické formě a hodně zabíhá do nedůležitých detailů. Proto vůbec nevadí, když mnohé odstavce přelétnete - nic se tam často nedozvíte. Seškrtat to o alespoň stopadesát stran, příběhu by to pomohlo. Přesto zklamaný nejsem a atmosféru to má dobrou. A některé "scény" si budu pamatovat dlouho.
Ač jsem to po první zhruba čtvrtině nečekal, Zpěv drozda je jednou z nejpůsobivějších knih, které jsem kdy četl. Jedním slovem nádhera. Jazyk, příběh, kulisy a navíc neuvěřitelná předvídavost autora, jehož dystopie je mnohem reálnější, než ta Orwellova. Ke konci jsem měl problém zadržet slzy. To se mi u knihy často nestává. Vlastně téměř nikdy.
Nebylo to snadné čtení. Oddíl je jeden z nejdrsnějších a nejnaturálnějších hororů, které jsem četl. Škoda, že příběh nemá větší švih a sloh je takový kostrbatější. Jinak by to byl perfektní horor.