Jero komentáře u knih
O návratu domů. Ale tiráž slibuje víc, než v knize je - moc odpovědí doma nenalezla. Hezky se čte. Zarazila mě nezralost postav - všech, snad jen s vyjímkou matky (jinak jí neřekne, ani nevíme, jak se vlastně jmenuje). Ta jediná má nějaký směr a ví, co se životem. A ví, kdy má odejít a tím (snad) pomůže Elišce aby vzala svůj život vážně. Nářečí se mi líbilo.
Rozvedená přednáška o tom, jak (ne)mluvit o Bohu, tedy jak mluvit o Tajemství. Nemůžeme o něm mluvit a nemůžeme o něm nemluvit... jsme tak podobni klaunům, kteří se blekotavým jazykem snaží přiblížit to podstatné. Někteří se smějí, někteří chápou.
Ta druhá kniha je lepší, doporučuji!
Zamyšlení nad situací lidstva a světa, přednášky a eseje, doporučuji všem, komu není obojí lhostejné. To co je nové - lidé si uvědomili, že mohou skončit nejen jako jednotlivci, ale jako druh - už neplatí (jistě) “budu žít dál ve svých dětech, národě...”. Bystrý úsudek a trochu hra se slovy. Kritická - ale jasně a srozumitelně. I přes název není pesimistická, je i o naději. Hned od začátku mě zaujala a jistě se k této knize vrátím, koupil jsem si i první, která od autora u nás vyšla.
Není to úplně kniha k přečtení, spíš nakouknutí do situace v Sýrii pohledem lidí, kteří tam žili za války a který je jiný, než obvyklý pohled našich médií.
Malá knížka, zachycující úvahy - rozjímání o modlitbě Páně. Uspořádal je manžel Raissy Maritainové Jacques a doplnil svými - ne vždy úplně povedenými - komentáři (někdy příliš tomistický). Ale celkově velmi hezká a inspirující. Určitě se k ní ještě vrátím.
Krásná knížečka o modlitbě růžence, R. Guardini má dar psát o věcech víry srozumitelně a přitom s hloubkou, s velkým respektem k tajemství. Doporučuji všem, kdo se chtějí o růženci něco dozvědět, nebo dostat i novou inspiraci. Kratičký výklad jednotlivých tajemství.
Dobře se četla, sympatické je, že hlavní hrdina vlastně vůbec není "hrdina". Zapůsobila mě kapitola o "rozuzlení" vztahu s Karen - popis té nerozhodnosti, jak se zachovat.