jindrich7442 komentáře u knih

S odstupem času jsem si vzpoměl na jeden fakt, který jsem chtěl do svého hodnocení ještě zahrnout, ale nějak mi to vypadlo. Neskutečně mě zklamalo, že zrovna p. Vondruška do svého příběhu zahrne nesmysl, jako že normané (vikingové) nosili na přilbách rohy. Což je Wagnerova romantická představa, kterou zahrnul do svého Prstenu Nibelungů...

21.01.2018

Mám tuto knihu již zhruba dva roky, otevřít mě ji donutila vlastně až čtenářská výzva, i když jsem to nechal takřka na poslední chvíli. Proto jsem ji četl více v kvapu než v klidu, jak by si zasloužila. Jednoduché nebylo pročíst se ani úvodem a vzhledem k náročnosti literárního žánru, ani samotnou statí. Každopádně příběhy ve mně opět po dlouhé době probudili zájem k specifickým severským příběhům. Několik podobných žánrů na mě ještě v knihovně čeká.

31.12.2017

Opět čtení které jsem si užíval. Nenarazil jsem na příběhové nesrovnalosti, velice netradiční zápletka , středověký organizovaný zločin, který v kontextu tohoto komentáře může znít komicky, ale ve skutečnosti je to podáno dost důvěryhodně. Hodnotím jako návrat k prvním knihám.

18.12.2017

Když jsem si knihu na doporučení kupoval, nevěděl jsem pořádně co od ní očekávat. Popravdě jsem byl připraven na moderně zpracované příběhy ze 17. století. Měl jsem skutečně radost, když jsem se ponořil do prvních řádků velice - dnes již - netradičního jazyka a literárního stylu. Tak jako u severských ság mě zaujala jednoduchost a strohost příbehů, která však samotný příběh nikterak nešidí. Děkuji za ukázku Krakonoše, tak jak byl vnímán před staletími, a která je zároveň tak odlišná od večerníčkového Krakonoše (nejen) mého dětství.

05.12.2017

Mohu si jen pochvalovat návrat k "tradičnímu" vyšetřování. Jediné matoucí je ta časová posloupnost příběhu jako celku. Trochu jsem se v některých souvislostech ztrácel, takže jsem se musel z části, která se týká Oldřicha, párkrát vracet k části Ludmily.

19.11.2017

Stále stejně čtivé a napínavé. S historickými nesrovnalostmi (především osoby v některých funkcích) jsem se už smířil a beru je jako nutné zlo pro potřebu příběhu. Trochu mi do realisticky vedeného příběhu nesedí ta kouzelná událost vlastní sebevraždy a zázračného uzdravení panoše Oty. Obdobný výjev byl v závěru druhého dílu série "Zdislava a ztracená relikvie", kde mimochodem také zemřela kejklířka Beatrice...

25.10.2017

O tom, jak jsem si zamiloval tuto sérii a jak se mi Oldřich z Chlumu dostal pod kkůži se není třeba sáhodlouze rozepisovat. Jediné co mi je trochu proti srsti je, jak se každá nová kniha dějově odehrává ještě před tou předchozí. Vraždou v ambitu jsme nahlédli do samých počátků a Oldřichova útlého mládí. Olomoucký bestiář a Staroboleslavské mysterium nás vrací do "současnosti" dějové linie, Román o růži do doby bezprostředně po nezdařilém spojení rodů Vartenberků a pánů z Dubé.

06.10.2017

Není nad to, zamilovat si nový příběh a těšit se na každý další díl.

26.09.2017

Nemohu než opět chválit. S každou autorovou knihou se přesvědčuji o tom, že v jeho dílech nelze sáhnout vedle. Líto mi přišel krutý osud panoše Oty, ale pro další pokračování bychom zřejmě přišli o zásadní postavu. Vzhledem k realistickému stylu autorova psaní a náhledu hlavních postav mi na závěr neseděl ten pekelný výjev smrti.

02.09.2017

Co do příběhu, musím hodnotit jedině kladně. Bohužel styl jakým autorka píše mi nějak nesedl. Okamžik kdy hltám jednotlivé řádky a nemohu se odlepit od příběhu se nedostavil a dočtení knihy bych spíše přirovnal k setrvačnosti a rozhodnutí, že když už jsem začal, tak to zkrátka dočtu.

23.08.2017

Na tuto edici jsem se připravoval celkem dlouho. Těšil jsem se, že známá historická témata, respektive postavy budu moci poznat v novém světle, Bohužel mě trochu zklamal literární žánr připomínající více červenou knihovnu, nežli historický román. Ač jsou v příběhu uvedeny drobné historické souvislosti v mnohém si však myslím, že byl příběh přizpůsoben zmíněnému milostnému žánru. Na edici zanevřít nechci hlavně z důvodu, že mám pozitivní zkušenost s Jaroslavou Černou, jejíž knihy jsou součástí edice. Toto dílo Melity Denkové se s ním zřejmě nemůže rovnat.

04.08.2017

Bohužel v poslední době nebylo moc příležitostí vzít si knihu do ruky, takže se mi čtení celkem protáhlo. Nicméně to nikterak nesnížilo kvalitu příběhu. Pokud bych chtěl být hnidopich nějaké to mínus bych samosebou našel, Rollinsovi knihy jsem si však oblíbil, pro jejich vědecké podklady a témata, které mi nenásilnou formou rozšiřují obzory v oblastech, o které bych já osobně zájem normálně neprojevil. Akční scény jsou drobátko předvídatelné, ale i přes to si kniha zachovává napínavé pasáže, které Vás nutí přemýšlet o tom zda už půjdete spát, nebo jednu kapitolu ještě zvládnete.

Chviličku mi trvalo se vrátit do všech dějových souvislostí, po půlroční pauze. Velice mě překvapilo úmrtí Julie, která je v rejstříku postav popsána jako "nešťastná manželka" - nebo je to důsledek nevhodného překladu? Bohužel jen 4 hvězdy, neboť i přes svou čtivost a barvitý popis mě trochu zklamalo "zbytečný" třídílný návrat do Británie a v dalším díle čeká Catona a Macrona cesta do Hispánie.

08.07.2017

Tak z druhého pokračování jsem byl ještě víc nadšený než z toho úvodního. Jak jsem již poznamenal u prvního dílu, tak farmacie není téma pro mě. Druhý díl to jen potvrzuje.

06.06.2017

Ačkoliv jsem se tak nějak nutil k tomu abych konečně knihu dočetl, přisuzuju to spíš změně v zaměstnání a počací vybízejícímu k práci na zahradě. Faktem ale je, že nejsem velký příznivce chemie a biologie, takže i téma knihy pro mě bylo trochu méně záživné. I tak se ale těším na další díl.

23.05.2017

Možná budu trochu přísný, když uberu jednu hvězdičku. Styl autorův se mi již zaryl pod kůži, bohužel oprati Labyrintu z kostí jsem měl trošku problém. Napětí perfektní, akorát nejsem příznivce sci-fi a geneticky naklonovaný svět zlého francouzského vědátora a utajený podzemní svět na Antarktidě pro mě bylo trochu přitažené za vlasy. Měl jsem proto problém se do příběhu vžít tak jako u výše zmíněného.

02.05.2017

První zkušenost s autorovou tvorbou, opět trochu podnícená čtenářskou výzvou, kde si vyčítám pouze fakt, že mi kniha ležela tak dlouho v polici a tak dlouho jsem upřednostňoval jiné knihy. Labyrint z kostí může být předlouhou knih, které chci číst s touhou knihu přečíst ihned a doufat, že nikdy neskončí.

17.04.2017

Na knihu jsem narazil náhodou, když jsem v knihovně procházel regály a rovnal knihy. Zaujalo mě upozornění o Pulitzerově ceně , po prověření, zda je autorka skutečně takto oceněna, jsem se pustil do čtení (čtenářská výzva 2017). Od počátku jsem věděl, že co se týká žánru, nejedná o můj šálek kávy. Nicméně musím podotknout, že nevšední styl jakým je kniha psána mi vynahradil předvídatelné rozuzlení zápletky, končící šťastnou láskou. Dalším pozitivem pro mě je obraz americké společnosti a života tamních lidí.

29.03.2017

Opět se nemohu ubránit radosti, která mě hřála při čtení dalšího dílu. JEden by řekl že se v těch Římských "sériovkách" jeden už nemůže vyznat, ale po prvních pár stránkách je člověk "zpět doma" i přes to, že musí trochu vzpomínat nad událostmi předcházejících dílů, které četl před 1/2 nebo několika lety. Rozhodně mohu potvrdit, že hlavním hrdinům románu (autorovi) to v ulicích Říma moc nesvědčilo, neboť jsme se v poli dostali opět trochu pohybu. Ačkoliv musím podotknout, že některé dialogy jsou zbytečně překombinované a přesycené. Nevím jestli to na mě dříve tolik nepůsobilo...

26.03.2017

Pouze 3/5 neboť příběh je hodně chaotický. Zejména první třetina knihy, kde je spousta zbytečných detajlů, které s tématem příběhu nemají příliš mnoho společného a samotné čtení je dost nudné, nezáživné a únavné. Po prokousání zmíněnou první třetinou knihy se konečně začíná něco dít (samotné zajetí) a člověk poté začíná hltat slova, věty, odstavce i stránky. Část poválečná je řekl bych opět návrat k začátku. Nicméně jsem zvědav jak se s příběhem popral filmový průmysl a chystám se shlédnout i film.

05.02.2017