JitulHa JitulHa komentáře u knih

☰ menu

Zasvěcená Zasvěcená Cynthia Hand

Zasvěcenou, coby druhé pokračování Nadpozemské, jsem dychtivě nevyhledávala, chtěla jsem si ji koupit a přečíst, ale vždy ji předběhla nějaká jiná kniha, kterou jsem musela mít nutně doma, až asi na popáté na ni konečně došla řada. Bylo to tím, že první díl mě nijak zvlášť nenadchl, musím však říci, že jsem po dočtení byla mile překvapená, protože Zasvěcená mě rozhodně bavila více než její předchůdkyně. Charaktery postav se sice v ničem nezměnily - Clara byla pořád neskonale úžasná, Christian zůstal mužem dívčích snů, Tuck byl stále ten sympaťák, kterému jsem držela pěsti. A Jeffrey a Angela u mě v oblíbenosti nijak neklesli, spíše naopak. Přesto byla dvojka andělské trilogie určitě čtivější. Bylo to zejména tím, že děj byl celkově mnohem napínavější, zvraty povedené, události prokreslenější, vůbec celá kniha vyznívala pestřejším dojmem.

05.03.2018 4 z 5


Nadpozemská Nadpozemská Cynthia Hand

Ke čtení Nadpozemské jsem se rozhodla ve chvíli, kdy jsem byla bez sebe nadšením z fantasy série Drahokamy od Kerstin Gier, dostala jsem chuť přečíst si něco podobně fantastického a romantického, tehdy jsem narazila na tuhle knihu. Příběh o andělech s příměsí zamilovanosti se zdál být přesně to pravé ořechové. Avšak Nadpozemská má očekávání bohužel nenaplnila. Přišlo mi, že všechny ty věci kolem andělů byli v knize jenom na pozadí, aby měla nějaký ten zvláštní nádech. Řešila se zde hlavně samotná ústřední hrdinka Clara, její úvahy a problémy. Navíc autorka téměř v každé kapitole psala o Clařině bezchybnosti a všestranném talentu - Vím, byla přece anděl, a k andělům dokonalost patří, přesto mi připadalo, že na to autorka dávala přehnaný důraz. Podobný pocit jsem měla i z Christiana, který byl také jako vystřižený z katalogu. Mnohem více jsem si v knize oblíbila postavy vedlejší jako například Jeffereyho, Angelu nebo Tuckera. Navíc děj i samotný byl hodně předvídatelný, za mě tedy dost průměrný příběh.

05.03.2018 3 z 5


První stříbrná kniha snů První stříbrná kniha snů Kerstin Gier

Téhle knihy jsem se nemohla dočkat, protože právě Kerstin Gier napsala úžasnou sérii Drahokamy. Stříbrná je jiná a stejná zároveň. Příběh je čtivý a zábavný, dění zpestřují poznámky hlavních hrdinů (hlavně ty Jasperovy), a zaměření na snový svět je, od předešlého cestování časem, zase něčím novým. Je tu opravdu hodně zapeklitá zápletka, díky tomu všemu je děj originální, neobvyklý a trochu více tajemný. To vše dohromady tvoří dohromady skvělý mix, jaký dokáže namíchat jedině tahle autorka.

05.03.2018 4 z 5


Za zrcadlem Za zrcadlem Alina Bronsky

Světem Juli je normalita, kde je vše pevně dáno. Nestěžuje si, je spořádanou studentkou lycea, ale jednoho dne její matka zmizí a ona netuší čemu věřit, a začíná pochybovat o svém dosavadním životě. Příběh to byl zajímavý. Místo, kde se děj odehrával, bylo promyšleno do sebemenšího detailu, což odráželo autorčinu jasnou představu o příběhu. Stejně tak byla dobře zpracována změna v úsudku hlavní hrdinky. Příběh byl jako dobrodružná cesta, která pomaloučku začínala dávat smysl. Avšak ve chvíli, kdy se zdálo být všechno jasné, to autorka dokázala smést jednou jedinou větou.

01.03.2018 4 z 5


Lituji, minuli jsme přistávací dráhu Lituji, minuli jsme přistávací dráhu Antje Blinda

Kniha je jakýmsi okénkem do světa létání, specifická je bezesporu tím, že pohled na cestování vzduchem zde není podán optikou těch nejpovolanějších, tedy pilotů a dalších leteckých pracovníků, nýbrž samotných pasažérů, kteří tu poměrně barvitě a bez příkras líčí své příhody při cestě letadlem. Jednotlivé příběhy dokážou přesvědčit o tom, že leckdy mohou dosti nevinné hlášky posádky, které byly z její strany původně zamýšleny jako vtip, vyvolat u cestujících nevídanou paniku, stejně jako neuvážené oznámení pilota. Občas si však nějakou tu ironickou poznámku přisadí i sami cestující. Musím říci, že u některých příhod jsem se opravdu pobavila, avšak při představě, že bych v letadle sama seděla, by mi takové poznámky nejspíše vtipné nepřipadaly. Struktura knihy, byla velmi přehledná, všechny příspěvky byly navíc pečlivě rozděleny do příslušných kapitol, dočtete se o perličkách spojených s technickými problémy, se startem a přistáním, včetně dalších situací. Kniha naplnila má očekávání, byla čtivá a na ten malý rozsah se toho do ní vešlo celkem dost, nebyla jen komická, ale i poučná.

28.02.2018 4 z 5


Měsíční píseň Měsíční píseň Patricia Briggs

První kniha ze série Mercy Thomson se četla téměř sama, zápletka byla zajímavá a rozuzlení nečekané. Dalším plusem knihy je určitě to, že příběh jako takový je zde uzavřený a tím pádem není nutné číst další díly, pokud zrovna nemáte náladu. Samozřejmě co se týče hlavních hrdinů, jejich radosti a strasti pokračují dál a bezpochyby na ně čeká v průběhu série ještě mnoho dobrodružství. Ale jak říkám, zápletka knihy je vyřešena, takže si nemusíte lámat hlavu nad tím, co se stalo v následujícím díle, což je podle mě příjemná změna. Každá z postav je něčím sympatická a do příběhu zapadá, s vyjímkou Samuela, který mi lezl neskutečně na nervy. Určitě se jedná o povedenou sérii, která si našla spoustu fanoušků. A není se čemu divit.

27.02.2018 4 z 5


Nikdykde (komiks) Nikdykde (komiks) Mike Carey

K téhle knize jsem se dostala jen tak náhodou, a protože se jedná o komiks, četla se vážně sama. Byl to zajímavý a tajuplný příběh, ve kterém bylo třeba rozklíčovat spoustu věcí. Hlavní hrdina byl sympaťák, který díky úplné náhodě, tedy vlastně dívce, která mu doslova vpadla do života, konečně zažil opravdové dobrodružství. A že to bylo dobrodružství s velkým D, o tom nelze pochybovat. Celý ten svět, zápletka, postavy - všechno to bylo dobře promyšlené, i když je nutno říci, že bylo trochu znát, že je to zkrácený výňatek z původní knižní předlohy, proto některé scény a situace působily poněkud osekaně. Přesto byl v komiksu vidět velký potenciál, který se příběhu jako takovému rozhodně nedá upřít. Každá postava měla svůj určitý způsob jednání, například šarmantní a přitom lehce jízlivé vystupování markýze De Carabas, temně vytříbený humor záporáků Croupa a Vandemara, či Richardova pasivní poslušnost vůči své manipulativní přítelkyni. Prostě pestrá změť postav jakou má správný příběh obsahovat. Pokud jde o grafické zpracování, líbilo se mi, dokonce mi připadalo, že ty kresby odpovídají charakteru příběhu. Na druhou stranu nevím, na kolik tohle mohu posoudit, jelikož jsem nečetla původní nekomiksovou verzi, ale jak říkám, zdály se mi vydařené.

27.02.2018 4 z 5