JitulHa komentáře u knih
Zámek hříchů aneb příběh, který vás chytne, vtáhne, nepustí a vy se cítíte opravdu tak trochu jako v jiném světě. Zkrátka vás zajímá, co vše se tam odehraje a tak společně s hlavním hrdinou, který je vtipný, pohotový i uvěřitelný zároveň, postupujete chodbami tohoto zvláštního a ano, více či méně zvráceného místa - záleží na úhlu pohledu - v touze odkrýt mnohá tajemství, která ve svých útrobách uchovává... Kniha nabídla, kromě pikantních pasáží, také chvíle napětí či bádání v myšlení postav, není proto jen dalším erotickým románem v řadě. Jinými slovy, rozhodně stojí za vaši pozornost.
Pokračování (ne)kouzelného dobrodružství Simona Snowa, aneb kniha, na kterou jsem se těšila už od té doby, co jsem zjistila, že vůbec existuje! A opravdu se to čekání vyplatilo, autorka své jedinečné postavy tentokrát uvrtala do roadtripu - vážně, kdo by si nepřál jen tak vypnout, prohánět se po liduprázdné silnici v kabrioletu a mít vítr ve vlasech - samozřejně se k tomu přimíchali různé nesnáze především magického charakteru. Jenom mi tady trochu scházelo více snow-baz momentů, to jejich pošťuchování a kyselé komentáře v předchozím díle, bylo prostě něco nezapomenutelného!! I tak příběhu rozhodně nescházel autorčin ostrovtip či osobitý styl psaní. Jo a Shepard je naprosto boží postava! Ale, ten konec? Vážně?? Potřebuji další díl. "Ať už nic není skryto." Okamžitě!
Na příběhu V podsvětí bylo hodně zajímmavé právě prostředí, ve kterém se odehrávalo, jelikož ději dodávalo takový ten temný, nebezpečný, napínavý nádech. I samotní hlavní protagonisté si určitě zasloužili bližší pohled, kterého se jim dostalo a díky tomu jsme pak lépe pochopili, proč se stalo to či ono. K tomu přimíchaná velkolepá romance a milostné pletky... Tahle autorka prostě ví, co píše a já mám její knihy moc ráda.
Příběh Simona je takovým prototypem YA žánru, autorka si s knihou opravdu vyhrála. Je milý, zábavný, místy trochu napínavý (zvláště, když společně s hlavním hrdinou pátráme, kdo se skrývá pod přezdívkou Blue), hlavně je ale dokonalým okénkem do života teenagerů. Neboť školní docházka, kamarádi, trable s láskou, úskalí sociálních sítí... To vše tu najdeme, navíc obohacené o LGBT problematiku.
Pohádka o princi z Walesu a jeho velké lásce? Přiznejme si to, nebýt zde toho LGBT prvku, byl by to nejspíš příběh jako každý jiný. Ale takhle, je to něco docela jiného! Zvláště, když druhou polovičku tvoří právě první syn spojených států. Vážně! Pokud čekáte především cukrkandlový příběh, možná budete mírně překvapeni, alespoň ze začátku. Najdeme tu totiž takové to hate - love (což zaručuje dostatek vtipných situací), které se pak zvrtne ve spoustu tajných dostaveníček (skoro by se dalo polemizovat nad typem žánru) až na konec vyústí do úplného zaláskování ve smyslu obláčků, srdíček a jednorožců barvy duhy. Jestli, tedy hledáte zábavnou, neotřelou, víceméně pikantní, zamilovanou knihu, je tohle ten správný mix!
Tohle bylo hříšné, sexy a naprosto odzbrojující dílko! Coby tzv. 0,5 kniha ze série Hříšníci perfektně dostála svému názvu. Ano, příběh to byl trochu zvrácený a v některých částech přes čáru, ale myslím, že přesně takový záměr autorka pro tuhle sérii zamýšlela. No, povedlo se jí to zatraceně skvěle! Nemůžu se dočkat, co předvedou ostatní hříšníci!
Příběh to nebyl špatný, nicméně postrádal v ději jakoukoliv gradaci. Neustále se totiž opakovalo to samé dokola, a sice Chase dělá Reese neslušné návrhy, ona si hraje na nepřístupnou, přitom sama nemyslí na nic jiného. Když se tohle jejich vzájemné slovíčkaření protáhlo přes polovinu knihy, bylo mi v podstatě už jedno, kdy do toho oba konečně praští. Mnohem více mě zde zaujal příběh Chase a Peyton, což je asi špatně, vzhledem k tomu, že se jednalo pouze o vedlejší linku příběhu. Knihu proto hodnotím spíše jako průměr, Alfa od stejné autorky je zdaleka lepším čtením!
Jak tohle zhodnotit? Rozhodně plným počtem, protože jinak to ani nelze! Další Apollónovo dobrodružství mohu nejvýstižněji shrnout asi takto: co slovo - to perla! To se vážně nedá vydržet, musíte se postřehům hlavního hrdiny, stejně i všem těm neuvěřitelným situacím, prostě neustále smát, až na vás okolí divně civí způsobem, jako kdyby jste právě spadli z nebe, ostatně jako sám Apollón! Autorovy knihy se zkrátka nikdy neomrzí ani nezklamou. Není co dodat - božská záležitost!
Na knize oceňuji především to, že v ní nechyběl humor, proto hned první kapitola vážně stála za to! Autorky tak po celou dobu držely čtenářovu pozornost, i když se jim musí přiznat, že to neustálé protahování dilematu "být či nebýt spolu" mezi hlavními protagonisty, po nějaké době začínalo být trochu vleklé. Nicméně celkově se jedná o povedený čtivý příběh, který určitě nijak nezaostává mezi jinými příběhy svého žánru. Simon byl jedním slovem dokonalý, možná až moc, na to aby mohl existovat třeba i ve skutečném světě, škoda.
Rebelantský muzikant a falešná přítelkyně? To zní přesně jako to pravé dosti šťavnaté sousto pro Erin Watt. Tudíž námětu samotnému rozhodně není co vytknout, nicméně se to autorky tentokrát rozhodly pojmout trochu jiným směrem než je u nich zvykem. Kniha proto bohužel nenaplnila má očekávání. Příběh to byl celkem čtivý, ale co si budeme namlouvat - Royalové vedou!
Příběh Dawn mě mile překvapil, byl čtivý a děj rychle ubíhal. Nebyly zde žádná hluchá místa nebo zbytečné pasáže. Pořád se odehrávalo něco napínavého a soustředění tak běželo na plné obrátky. Postavy byly dobře vyklesleny a děj určitě propracovaný. Nicméně autorce se musí nechat, že své hrdince nedala možnost vydechnout a připravovala neustále další a další příkoří. Zejména proto celá kniha působila velice ponuře až depresivně, toho hezkého v ní bylo opravdu pomálu, což ale příběhu rozhodně neubírá na kvalitě. Za mě tedy skutečně kniha, která stojí za povšimnutí.
Závěrečná čtvrtá část Rozbřesk, je rozdělena do tří oddílů, a kromě Belly, doposud vypravěčky všech předešlých knih, je zde vypravěčem také Jacob. Ke svému překvapení mě kapitoly z jeho pohledu hrozně baví a často se u nich směji, přece jenom vlkodlak mezi upíry. Ač mě tedy Jake někdy rozčiluje a v zásadě se dá říct, že je v příběhu trošku navíc, v Rozbřesku dostává své místo, a já si uvědomuji, že tohoto hrdinu jsem si tak nějak oblíbila. Dokonce se nebojím říct, že by si příběh o něm a vy víte o kom (nemyslím Voldemorta:) zasloužil nějaké to spin-off, to bych si vážně ráda přečetla. U ostatních postav, mám na mysli především Cullenovi, se autorce hodně povedlo, že každému z nich vymyslela svůj vlastní příběh. Zkrátka musím říct, že tento díl se mi společně s druhým líbí z celé série asi nejvíce.
U Papírových měst jsem se opravdu hodně nasmála, ačkoliv některé popisované situace leckdy všechny zúčastněné stály spoustu nervů, tak v podání hlavního hrdiny vyznívaly skutečně komicky. Jak totiž bývá autorovým zvykem, jeho postavy nejsou žádní nepřemožitelní ranaři, ale naprosto klasičtí teenageři s naprosto klasickými potřebami a starostmi teenagerů. Tahle knížka je proto opět důkazem toho, že John Green umí napsat příběh s velkým kouzlem, který v sobě zahrnuje neotřelý děj, city, myšlenky a sympatické postavy, jejichž jednání doplňují vtipné či hluboké, ale vždy vše potrhující hlášky.
Hledání Aljašky bylo typicky johngreenovské, Zpočátku se mi to zdálo jako běžný příběh o někom, kdo není ve škole zrovna oblíbený, tak odejde do jiné. Tam se účastní všemožných lumpáren, nemluvě o přinejmenším trochu trhlé Aljašce, která převezme vládu nad jeho srdcem. A ono by to takové v podstatě i bylo, ale to by nebyl John Green, který píše naprosto (ne)obyčejně obyčejným způsobem, jakým to dokáže jen on. Pod povrchem, toho příběhu se totiž skrývali a říkali věci, u kterých jsem se musela zastavit a uvědomit si, že na nich vážně něco je. Autorovy knihy jsou pro mě důkazem toho, že příběhy mohou svým dějem znenadání překvapit.
Kniha má, kromě zajímavých a opravdu sympatických postav, napínavý děj i spád, nejsou v ní žádná hluchá místa. Přečetla jsem ji téměř za dvě odpoledne. Příběh je psán obzvláště čtivým a lákavým stylem, ve kterém se střetává ženská logika s tou mužskou. Po celou dobu tudíž sledujeme vyprávění hlavních aktérů, Sydney a Kylera, jejichž pohledy se střídají v průběhu každé kapitoly. Což je ze strany autorky skvělá volba, je zajímavé vidět, co se odehrává v hlavě každému z nich - to všechno udělalo z tohoto na první pohled obyčejného románu, naprosto báječnou knihu. Vážně není nic, co bych jí mohla vytknout.
Z počátku to vypadá jako typický příběh - hlavní hrdinka se rozchází se svým přítelem, aby pak mohla potkat toho pravého. Jenže ono to není tak jednoduché, protože je tu daleko závažnější zápletka. Naštěstí v té nejhorší chvíli měla Jacqueline při sobě svého anděla strážného aneb Lucase. Ten byl tak báječný, že se obávám, že někoho podobného by jste jen těžko hledali. Nejvíce bych u knihy ocenila styl psaní, protože ten příběh byl skutečně velice čtivý, knížka postrádala takovou tu očekávanou prvoplánovost. Nechtěla jsem prosedět u čtení téměř celé odpoledne, ale nedalo mi to. Začetla jsem se, čas ubíhal, ale já minuty ani nevnímala a s napětím sledovala předkládaný příběh.
Rick Riordan se svými příběhy je vždy značkou kvalitního čtení. Proto, je skutečně dobře, že poslední dobou konečně i u nás začaly vycházet tzv. doplňkové knihy z jeho světa. Další v řadě, je právě Příručka pro polobohy, která kromě třech krátkých povídek - teď už mimo jiné víme, jak to celé vlastně bylo s titánem Bobem - nabízí také rozhovory s některými postavami, luštění a podobně. Co se týče designu, kniha sice není celobarevná ani nijak zvlášť vymazlená, ale jako menší počteníčko pro dlouhé odpoledne či další riordanovský kousek do knihovny, naprosto skvělá!
Twisted aneb série, která je v knižním světě skutečně hodně slyšet. Není divu, protože tenhle příběh má fakt grády! Jakože předčí veškerá vaše očekávání, zkrátka ten vývoj událostí i romantická linka... To všechno je jako vratká trhavina, která hrozí každou chvíli vybuchnout. A když se to stane, nezůstane kámen na kameni. Doslova. Zárověň je to jedna z těch sérií, kde už v první části poznáváte celou partu hrdinů, kteří si vás okamžitě získají, a vy prostě umíráte zvědavostí, jaké budou jejich vlastní příběhy. Následující knihy jsou tedy naprosto samozřejmá věc! Bylo to zvrácené. Bylo to divoké. Bylo to nervy drásající. Bezpochyby se jedná o top sérii, co se týče moderních romancí.
Mělo se za to, že pátá kniha Srdcerváčů bude tou poslední, ale není tomu tak, Alice Oseman se rozhodla sérii rozšířit ještě o jeden (prý už doopravdy závěrečný) díl. Zatímco, předchozí komiks hrál na hodně depresivní notu, jelikož se v něm Charlie i Nick potýkali s nelehkými situacemi a problémy. Následující pětka, je typicky YA, protože si tu naši hrdinové prochází spíše obyčejným obdobím dospívání... Tudíž, se řeší, zejména vzájemná intimita či rozhodování, kam směřovat ve studiu, tedy i v životě dál. Setkáme se také se všemi starými známými, a možná trochu nakoukneme i do vztahu Tori a Michaela... Co dodat, tohle si prostě musíte zamilovat už jen kvůli osobitým ilustracím, a vůbec těm citoslovcím v textu! Uvidíme, co přinese pověstné velké finále.
Kniha přečtena - není divu, jak se objeví novinka od této autorky, je to v podstatě nutnost! I tentokrát se jednalo o dobrou dějovou linku, kde se vlastně z fake date stane real date. A je opravdu zábavné sledovat ty dva, jak přemýšlí nad tím, co se mezi nimi tak najednou změnilo. Prostě takový myšlenkový ping pong. Je zde vidět také určitý vývoj postav a uvědomění si svých chyb. Příběh se autorce opět povedl, byť oproti jejím ostatním knihám nešel tolik za hranu. Zkrátka je to řekněme odlehčený příběh z hudebního a školního prostředí, který v sobě promítne i nějaké to vážnější téma. Autorka tedy rozhodně nezklamala, i když jsem možná čekala něco trochu temnějšího a kořenějšího...