Jossie
komentáře u knih
Jiskra života
Erich Maria Remarque (p)
Pro mne nejlepší Remarquova kniha a to jsem je přečetla všechny.
Spasitel
Jo Nesbø
U mě zatím nejlepší Nesbo. Na tomhle autorovi je nejlepší, že si každou chvíli myslíte, že vrah je někdo jiný. A nakonec je to někdo úplně jiný.
Dolores Claiborneová
Stephen King
Nemůžu si pomoct, ale Dolores Claiborneová mě strašně nebavila a dosud je to pro mne nejslabší kniha od Kinga.
Babička pozdravuje a omlouvá se
Fredrik Backman
U mě nejslabší Backman, i když i tak samozřejmě dobrý, ale pohádková část mě hrozně nebavila.
Už zase sloužím o Vánocích
Adam Kay
Vtipné, čtivé, se spoustou zajímavých doktorských příhod a ještě jsem se dozvěděla nějaké užitečné medicínské věci.
Marco
Jussi Adler-Olsen
Trochu mi vadilo, že Carl nějak zlenivěl a prakticky celá kniha je hon na Marca, takže to bylo trochu jednotvárné, ale jinak mě to bavilo.
Faja
Petra Stehlíková
Druhý díl mě na ten větší obsah chvílemi nudil, hlavně když stále navštěvovali další sklenařská města, to bylo opravdu zdlouhavé a nudné. Jinak samozřejmě skvělá fantasy, ale kdybych věděla, že to je na pokračování a třetí díl v nedohlednu a kdoví, jestli bude poslední, tak bych to popravdě nečetla. Tyhle věci čtu na jeden zátah, když jsou série uzavřené.
To prší moře
Radka Třeštíková
Většina těch postav mi lezla na nervy a nejvíc Hanka, ale četlo se to moc dobře a bylo to pořádné psycho. Po dočtení jsem sjela znovu první kapitolu a dobře jsem udělala, protože to bylo jako když se kruh uzavírá - byl tam odkaz na postavu, která se objeví později a už jsem si to nepamatovala.
Ready Player One - Hra začíná
Ernest Cline
Rozjezd je takový vlažnější, I když chápu, že je potřeba trochu představit svět, ve kterém se kniha odehrává, ale pak už je to jedna velká napínavá jízda. Film jsem viděla až po přečtení a velmi mě zklamal.
Zlato Arkony. Kniha první
Juraj Červenák
To je můj první Červenák i když jsem se na něj chystala už dlouho a jsem velmi spokojená - krev teče proudem, pořád se něco děje, ty magické věci jsou zajímavě pojaté, líbí se mi dokonce to sepětí s naší historií a sem tam je to štrejchnuté i humorem. Povídka na konci byla také dobrá.
Tanec Maora
Emma Temple
Začátek knihy je neuvěřitelně nezáživný a nudný, ale doporučuji to překonat. Jakmile začne stará maorka vyprávět, je to hned čtivé a napínavé.
Hledání přítomného okamžiku
Ruth Ozeki
Hodně drsná kniha v pasážích, které se odehrávají v Japonsku a zároveň velmi zajímavá. V každém případě mi přijde, že po přečtení člověk ztratí všechny hezké iluze o zemi vycházejícího slunce.
Bábovky
Radka Třeštíková
Skvěle napsané, nesmírně čtivé, napínavé, osudy všech žen byly hodně zajímavé a u některých mi přišlo, jako když popisuje některé mé známé. Střídání času dá chvílemi zabrat, ale vlastně je to dobré oživení děje. Na konci mě malinko zklamalo, že některé příběhy nebyly dotažené do konce, ale možná je dobře, že si je musím domyslet podle svého.
Stalker
Lars Kepler
Stalker mě bavil zatím nejvíc, někdy od půlky už jsem se od toho nedokázala ani odtrhnout. Nejdřív jsem se strachovala o Joonu, pak zase o Erika, Adam mi lezl na nervy, Margot tak střídavě, závěr byl trochu přitažený za vlasy, ale stejně to bylo dobré.
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
Mám raději historické romány od Körnerové, ale tuhle knihu jsem přečetla jedním dechem. Poutavé vyprávění o neobyčejném životě jedné ženy a kus naší neslavné historie.
Policie
Jo Nesbø
Tak to bylo napětí bez přestávky a jedna naprosto hnusná vražda, kterou člověk těžko zkousne. Jako obvykle u Nesba si mockrát myslíte - to udělal tenhle - ale já už mu nevěřím a čekám, čím překvapí na závěr. A vždy se dočkám. Zcela výjimečně mě pobavil závěr. Jinak doufám, že Nesbo bude ještě dlouho živ a zdráv a bude ho bavit psát, protože na každou knihu se neuvěřitelně tším.
Růžové moře
Eva Vejmělková
Hlavní hrdinka mi přišla padlá na hlavu a lezla mi v jednom kuse na nervy. Kdyby to nebylo tak krátké, tak to nebudu ani dočítat.
Na Věrnosti
Tana French
Myšlenkové pochody Francise mě občas přiváděly v úžas, ale líbilo se mi, že Dělovka Kennedy tu byl za pitomce a z Šestnáctky šel úplně mrazivý strach, takže mně se to líbilo.
Taťána a Alexandr
Paullina Simons
Druhá kniha mi přišla mnohem čtivější a napínavější, než Měděný jezdec, hlavně samozřejmě pasáže z Ruska a Německa.. Navíc mě Taťána přestala rozčilovat, protože už nebylo pro koho se nesmyslně obětovat.
