Joy komentáře u knih
Zatím nejslabší díl série. Přijde mi, že čím více se autorka pouští do líčení Anitiných vztahů, tím nudnějšími se knihy stávají.
Druhý díl ságy Pátá vlna představuje výjimku, která potvrzuje pravidlo. Udržuje si stejnou kvalitu jako úvodní část. Ačkoliv možná není tak depresivní, čtivost ani hutná atmosféra se mu upřít nedají. Pokud si i poslední díl zachová tak vysokou úroveň, budu moct prohlásit, že Pátá vlna patří k tomu nejlepšímu v YA literatuře.
V knize konečně dochází aspoň k nějakému vývoji postav, to když se Anita rozhoduje mezi svými dvěma nápadníky. Jinak se kvalitativně drží na přibližně stejné úrovni jako předchozí díl.
Opět slabší díl. Přijde mi, že od té doby, co se Anita začala muchlovat s upírem Jean-Claudem, série jde kvalitativně dolů.
Poslední díl čtyřdílné série o posádce vesmírné lodi Červený trpaslík zažívající nejrůznější dobrodružství představuje důstojné ukončení příběhu. První díl Nekonečno vítá ohleduplné řidiče v mých očích díky své vtipnosti nicméně zůstává nepřekonán.
Slabší než předchozí díl. Přiznám se, že postupem času mi jednotlivé části série dost splývají dohromady. Prostě jde o literaturu, kterou přelouskáte, třeba se u ní i pobavíte, ale časem zapomenete, že jste ji vůbec četli.
Namlsána výborným předchozím dílem jsem se na završení ságy těšila o to víc... a bohužel jsem narazila. Závěr mi přišel poněkud zmatečný a neurčitý. Přesto celou sérii doporučuji k přečtení, lepších českých upířin moc nenajdete, obzvlášť se silnou ženskou hrdinkou v hlavní roli.
Pokud se chcete dožít vysokého věku, neudělejte stejnou chybu jako Anita a nenaštvěte královnu vúdú. Stále čtivé, stále vtipné pokračování. Jen ten Jean-Claude, Anitin upíří nápadník, mě dohání k šílenství (a ne v dobrém smyslu slova).
Spolu s prvním dílem Sladká jak krev pro mě osobně vrchol série. Vztahy mezi postavami se uvěřitelným způsobem mění, o napětí zde není nouze a mé cynické srdéčko potěšily i občasné záblesky humoru. Navíc vzhledem k místu děje Neomillnerová kouzlí atmosféru tak hustou, že by na její prokousnutí nestačily ani ostré upíří zuby.
Série o upírce Tině Salo si stále udržuje vysokou úroveň. Tento díl především rozvíjí vztahy mezi postavami a detektivní linka taktéž není špatná. Vydařené pokračování.
Třetí díl ságy Nástroje smrti. Dle mého názoru zde měla autorka skončit, ale ne, musely vzniknout další tři pokračování. Hlavní dějové linky jsou důstojně uzavřeny, o to víc mě mrzí, kam se série vydala v následujícím díle (který jsem zkoušela číst, ale nebavil mě a nakonec jsem ho odložila). Každopádně Město ze skla je stejně jako předchozí dva díly - Město z kostí a Město z popela - napínavé a čtivé dílo.
Třetí díl ságy o upírce Tině Salo, a jeden z těch lepších. Tentokrát se ocitáme v sousedním Polsku, kde se intrikuje jedna báseň. První díl Sladká jak krev v mých očích zůstává nepřekonaný, ale Past na medvěda je důstojné pokračování.
Tina je sympatická hrdinka (sympatická ve smyslu, že vás baví o ní číst, ne že by vám nutně musela být sympatická), ale váš postoj k tomuto dílu se bude odvíjet přímo úměrně tomu, jak moc ne/máte rádi vlkodlaky. Já je zrovna dvakrát nemusím, a tak pro mě v sérii o Tině Salo druhý díl představuje spíš slabší kousek, jakkoliv se stylu autorky nedá nic moc vytknout.
Druhý díl příběhu o podivných dětech ze sirotčince slečny Peregrinové není tak vydařený jako první. Částečně je to kvůli ztrátě kouzla z nepoznaného, které bylo tak výrazné v prvním díle a v pokračování absentuje. Kniha má své silné momenty, ale v některých pasážích se táhne a výsledný dojem z ní je poněkud rozpačitý a neurčitý. Ani doprovodné fotografie, které byly jedním z největších kladů prvního dílu, tentokrát nepomáhají dokreslit patřičnou atmosféru. Třetí díl Knihovna duší si nicméně přečtu.
Nejslabší díl série Sukuba, kde se takřka nic nestane. Georgia je uvězněna, vzpomíná na minulost… a takto pořád dokola. K dalšímu čtení mě nutilo pouze vědomí, že následující díl bude poslední.
Třetí a finální díl série. Ultimátní happy end nemohl chybět, ostatně je to čtení pro mladší. Ze série mě nejvíc oslovil druhý díl, který byl nabitý vtipy, tento za ním trochu pokulhává, ale jako uzavření příběhu posloužil dostatečně.
Sbírka povídek. Pokud jste nečetli předchozích pět románů, nejspíš se nebudete příliš orientovat, což je škoda, protože vesměs jde o povedené, vtipné a napínavé kousky. Víc se mi líbily povídky z Henryho úhlu pohledu, přece jenom skoro pět set let starý upíří levoboček Jindřicha VIII. je větší terno než čerstvě proměněná soukromá vyšetřovatelka. :)
První díl mě bavil více, pokračování mě příliš neuchvátilo. Tak to dopadá, když vás natolik štve hlavní hrdinka, až byste ji nejraději vygumovali ze stránek knihy. Nebýt Čtyřky, dost možná bych knihu nedočetla. Závěrečný díl trilogie ale stejně přelouskám... Když už jsem se jednou dala do boje, tak také bitvu dovedu až do konce!
Pokračování se občas vyvede stejně jako první díl. Město z popela je toho dobrým příkladem. Autorka své hrdiny očividně ráda dostává do situací, v nichž jde o krk, za což hrdinové sice nejsou vděční, ale čtenář si může vesele hvízdat. Od minulého dílu se ještě víc zašmodrchal vztah mezi hlavní hrdinkou Clary a lovcem démonů Jacem. Nástroje smrti si mě získaly a moc ráda bych i druhý díl viděla zfilmovaný (existenci seriálu odmítám brát na vědomí, děkuji pěkně).
Pokračování se občas nevyvede natolik jako první díl. Tentokrát k tomu nicméně nedošlo. Kořist je stejně svižně napsaná, čtivá a napínavá. Vztahy mezi postavami se prohlubují a jejich tajemství a ošklivé vlastnosti vycházejí na světlo. V rámci upírské young adult literatury jde o vydařenější kousek. Především díky živoucím postavám, které si sice nemusíte oblíbit, ale jejichž osudy vás budou zajímat. V tomto díle se mi hodně líbil prvek uzavřené komunity, která na pohled funguje jako dobře promazaný hodinový strojek, ale ve skutečnosti je od základů prohnilá. Nejde o nový motiv, ale Fukuda s ním pracuje způsobem, z něhož zamrazí.