Jrsnbl komentáře u knih
Naprostá pecka! Jakožto politickému geografovi se mi tento Marshallův počin velice líbil. Knihu sice nelze brát jako odbornou četbu, ovšem právě proto to svým populárně-naučným stylem a stravitelným jazykem, dává jistý pocit lehkosti.
Marshall se v tomto díle zaobírá specifickými státy (v případě Sahelu i regiony), které mají ve světové geopolitice velké slovo, ale nevešly se do Marshallovo předešlého spisu V zajetí geografie.
Musím říci, že mě tento díl upřímně bavil i více. Írán se Saúdskou Arábií mě vždycky zajímaly, překvapila mě do jisté míry i Británie s Austrálií, ale nejvíce mě dostala závěrečná kapitola o vesmíru, kterou jsem zprvu upřímně ani neměl v plánu číst. Nabudila mě takovým optimismem, ale i strachem, že to v řádcích nelze jen tak popsat. :D
Každopádně čtěte, je to super!
Vzhledem k tomu, že jsem se kvůli studiu vysoké školy přestěhoval do Ostravy, byla zde jakási povinnost se literárně ponořit do místních autorů. A Bezručovy Slezské písně jsem opravdu vynechat nemohl. Tož kraj razovity...
Strašně zajímavý román. Abych se přiznal, nic s podobnou tématikou jsem do této chvíle nečetl. Kniha nám nabízí tři dějové linie, které se zprvu zdají býti sobě vzdálené, postupně se však prokousáváme k tomu, jak moc propojené jsou.
Autorka je japanoložkou a s tím se rovnou pojí dvě roviny příběhu, které mě osobně zaujaly nejvíc - Janino studium japanistiky na Karlově univerzitě a také postupné pátrání po indiciích a překládání děl spisovatele Kawašity. Právě popis každodenního života na filozofické fakultě mi přišel velice poutavý. Hlavně pak postava Klímy, kterou považuji za jednu z nejlépe napsaných postav z děl českých autorů, která jsem v nedávné době četl.
Rozhodně doporučuji. Kniha stojí za to.
Po dočtení vlastně vůbec nemám pocit, že by titul Sputnik, má láska, měl jakékoliv dočinění, či spojitost s Norským dřevem. Nevím, proč je toto propojení tak propagované, i přesto, že v jádru jsou obě knihy naprosto odlišné.
Vzhledem k tomu, že Murakami je mým nejoblíbenějším autorem, sám pociťuji, že jeho díla hodnotím skrz růžové brýle. Je to však těžké, jeho příběhy, styl a témata mě prostě vždy pohltí. V tomto případě jsem se však do úplného pohlcení nedostal. Neříkám, že to je román špatný, to bych říct fakt nedokázal, jen je prostě něčím jiný.
Asi jsem taky naštván tím, jak to skončilo. Nechci zde spoilovat, a proto se nebudu zaměřovat na jednotlivé dílky příběhu. Cítil jsem však jistou odfláknutost s blížícím se koncem. Spíše je však pravděpodobnější, že jsem autorovo sdělení nepochopil.
I tak je to literární dílo se vším všudy. Haruki psát prostě umí. Je to umění.
Kniha nenese název "10 zaručených tipů, jak vydělat rychle a hned", a proto je třeba se k ní tak i chovat. Koukám, že v recenzích tohoto titulu se vyskytuje dost naštvaných reakcích, ve kterých se lidé vypisují, že jim kniha z praktického hlediska vlastně nic nepřinesla. To je dle mého názoru blbost.
Bohatý táta, chudý táta mě trochu ponořila do světa peněžního. Nikdy jsem o něj nejevil zájem, byl jsem k němu skeptický, na výraz "investovat" jsem byl alergický a bál jsem se ho. Robert Kiyosaki vás nějakým způsobem dostane do té "podnikatelské" nálady. Dovede vás nad svými útratami a příjmy opravdu přemýšlet. Jakožto 19letý student mám možnost se v rychle měnící se době ještě zařídit. Jsem otevřen změnám a příležitostem, které dnešní doba nabízí. Nebýt této knihy, o tom složitém ekonomickém světě bych nic nevěděl, a asi bych se ani nic dozvědět nechtěl.
Jak jsem již zmínil, je třeba tuto práci brát s jistým odstupem. Nemůžeme ji brát doslovně. Je však důležité se nad svým životem zamyslet a zeptat se, zda svůj život vedeme správným směrem. A k tomuto přemýšlení vás titul rozhodně dovede. Nemohu dát hodnocení nižší jak 5 hvězdiček, od knihy jsem toho totiž moc nečekal, dala mi toho ale neskutečně mnoho.
Jedna z nejúžasnějších knih, co jsem kdy četl. Naprosto dechberoucí! V díle je skryto mnoho mouder, které odkryjete pouze tehdy, když se nad nimi opravdu zamyslíte. ;)
Spis, který je snad jedním z nejskloňovanějších ve společensko-politických debatách vůbec, ačkoliv jej pouhý zlomek debatujících doopravdy četl a snažil pochopit.
Stále v mnoha ohledech aktuální Manifest komunistické strany stojí za přečtení. Nezáleží na tom, zda se identifikujete jako pravičák, centrista nebo levičák, je nutné si tuto čtyřiceti stránkovou knížečku projít a třeba přijedete na to, jak se masám lidí povedlo svrhnout carský režim v Rusku.
Marx s Engelsem jsou ve spisu v mnoha věcech mimo jiné nadčasoví. Některé fráze a úseky lze s pohodou použít v díle popisujícím skutečnost dneška a čtenář je v klidu mohl přijmout bez otazníků.
"Dosavadní nižší vrstvy středních stavů - drobní průmyslníci, malí obchodníci a rentiéři, řemeslníci a rolníci - všechny tyto třídy klesají do řad proletariátu, zčásti proto, že jejich malý kapitál nestačí k provozu velkých průmyslových podniků a podléhá v konkurenci s většími kapitalisty, zčásti proto, že jejich odborná zručnost je znehodnocována novými způsoby výroby." - Karl Marx, Friedrich Engels
Od Sepetys mám zatím její sbírku načtenu celou. Musím konstatovat, že nejnovější román popisující příběh týkající se rumunského boje za svobodu, je dle mého subjektivního názoru, zatím nejslabší kousek autorčiných děl.
Je logické, že v historickém románu nemohou být veškeré okolnosti, detaily a chování hlavních postav na sto procent přesné, přijde mi ovšem, že v mnoha případech Sepetys skutečnost zjednodušovala a přibarvovala tak, aby ji hrála do karet v rámci příběhu.
Hlavní hrdina mi na můj vkus přijde až moc románový. Nejchytřejší, nejlepší, zvládne všechno bez větších problémů, dokáže každého přelstit. Škoda.
I přes mé výhrady je román samozřejmě skvělou prací zachycující důležitou historickou událost nejen rumunských, ale celosvětových dějin. Ceausescu byl grázl. Sám jsem měl tu možnost Bukurešť navštívit. Jeho palác je sice budovou impozantní, ovšem politou krví.
Jen málokdo měl tu příležitost navštívit Severní Koreu... a autorka, Nina Špitálníková, v Pchongjangu dokonce usedla do školních lavic.
Podobnou knížku jen tak neseženete. Speciální výpověď o "Erasmu" v DPRK.
"Nechápu, jak by někdo mohl volit levici. Vždyť jsme tady měli pořádný komunismus. To ti těch 40 let nestačilo? Nic dobrého, jen samé hrůzy," povídají zdrcení mladí voliči Spolu ve chvíli, kdy jim řeknu, že inklinuji spíše k levici.
Od toho ale máme knihy. Člověk, který si něco načte, má větší šanci podpořit své argumenty fakticky ověřenými studiemi. Ve chvíli, kdy tak učiníte, vaše světonázory se stávají validnějšími, neboť je dokážete o něco opřít a nevaříte z vody. Z této knihy rozhodně čerpat budu.
Vždyť už jen název knihy dává smysl. Ve chvíli, kdy bude většina životního rozhodování záviset na manželovi, který oplývá veškerým ekonomickým kapitálem rodiny, žena si svévolně nemůže užívat sexu natolik, jako ve vztahu, kde si jsou partneři ekonomicky rovni.
Mateřská dovolená, zmenšování gender pay-gapu, zavedení volebního práva žen, placení výživného. To jsou vše do jisté míry výdobytky politické levice, která je svou sociální politikou na kompletně jiné úrovni než pravice. Ale i tak je levice špatná, protože komunismus!
Čtěte, čtěte, čtěte.
Člověk se občas musí vypořádat se svou minulostí, aby mu vůbec bylo umožněno pokračovat dál. Někdy je váš život událostmi časem vzdálenými ovlivněn natolik, že žádné příznivé východisko pro vaši osobu nemusí existovat.
S takovou minulostí se musí vypořádat i Cukuru. Vyráží na pouť minulostí.
Nemám co vytknout.
Tady nemohu dát jinak než pět hvězdiček. Vzhledem k tomu, že Murakamiho naprosto zbožňuji a sám se snažím psát, beru tohle jako jakousi Bibli.
Titul je zároveň jedním z mála zdrojů, kde se autor sám vyjadřuje o svém životě, myšlenkách a samozřejmě jeho práci. Tohle je prostě zlato, které nikde jinde neseženete.
Silný příběh. Vzhledem k tomu, že jsem tělem a duší cestovatelem, obdivuji podobné cesty, kde člověk každým kilometrem balancuje nad propastí. Vyprávění z pera Tadeáše Šímy mi dost připomnělo Tomíka a jeho putování tuktukem z Bangkoku do Hranic na Moravě.
Tadeáš je však trochu odlišný. Má jiný styl humoru, který mě osobně sedí. Je také vytrvalý a trpělivý. Silný. Ujet na kole tolik třešňáků by na Saharské poušti dokázal pouze šílenec. Jsem rád, že jsem jej skrz tuto knihu poznal.
Co se týče krizových situací, které Táda v Maroku nebo Namibii musel řešit, smekám klobouk. Při čtení těchto momentů jsem měl husí kůži a každou částečkou svého těla jsem se za cestovatele z Prachatic modlil i přesto, že nejsem věřící. Je neskutečné, že to ani tak Tadeáš nevzdal a ve své cestě pokračoval stůj co stůj. Máte můj respekt, pane Šímo! ;)
Greta je pro mnohé útokem vtipů. Lidé ji uráží za její vzhled, diagnózu nebo věk. "Tomu přece nemůže rozumět takové děcko, já mám nejlepší světonázor," pochází z hlav tradičních čecháčků a nejen nich. Problém je však v tom, že Greta klimatické změně rozumí dost. Neskutečně dost.
Knihu napsala společně se svými rodiči. V první části se dovídáme o jejím dětství, poruchách potravy, šikaně nebo Aspergerovu syndromu. V závěru Scén od srdce se však dostáváme ke Grétinému zájmu o aktivismus, ekologii a studentskou stávku.
Před přečtením, ač jsem člověk, který se silně snaží omezit svou uhlíkovou stopu (nejím maso, nelétám letadlem...), jsem měl na Gretu Thunberg tak trochu negativní náhled. Knihu jsem však hltal každým slovem a z Grety se mi v hlavě rázem stala frajerka. Náš názor na určité věci se převážně tvoří z informací, která nám jsou předkládána médii... A pokud se člověk ze všech stran dočítá, jakým pomateným děckem Greta je, za pomatené děcko ji v hlavě pokládat budete.
Náš dům je v plamenech. Je třeba ho začít hasit. Ihned.
Chytlavé verše a nevšední témata. Dokáží pohladit na duši, za večer je máte přečtené. Já jsem ovšem člověk, který poezii moc neholduje, moc ji nerozumím, a nedokáži ji plně ocenit jak jiní. Proto hodnocení nechávám na nich, to své zde z tohoto důvodu sdílet nebudu.
Naprosto skvělá hra! Zpočátku jsem se sice nechytal, v průběhu mě to ale úplně polapilo. Má první ochutnávka Havla a těším se na další díla!
Na tento titul jsem narážel ze všech možných stran, a už jsem tlaku nemohl vzdorovat, tak jsem se do Stopařova průvodce Galaxií začetl. Nejprve musím vyzdvihnout autorovu fantazii, která snad nezná hranic, stejně jako vesmír. Příběh byl však po mnoha stránkách nedomyšlený a zjistil jsem, že tento typ žánru asi není úplně pro mě. Každopádně cením nově vytvořená slova, vesmír a teorie, která Adams ve svém díle využívá a už se těším, až si namixuji ten nejtvrdší drink v celé Galaxii. ;)
Film jsem již párkrát před přečtením viděl, takže jsem věděl, co očekávat. Scénář nezklamal, oddechové počtení plné čar a kouzel. Díky scénáři jsem se zároveň dočetl o věcech a detailech, které mi ve filmu unikly, takže za mě to účel více než splnilo.
Řekl bych, že jsem našel další skvělou severskou detektivní sérii. Bohužel jsem zatím nenašel velké sympatie k Joonovi Linnovi, tak jako k Harrymu Holeovi. Nějak mi prostě nesedí. Na druhou stranu tento díl byl o hypnotizérovi, Eriku Maria Barkovi, jehož postava byla naprosto úžasně popsaná a strašně jsem mu po celou tu dobu fandil. S Lars Kepler jsem určitě neskončil a těším se na další díl. ;)