julanka komentáře u knih

Kdo by to byl řekl, že Anglie už za občanské války v 17. století byla tak vyspělá, že žena na vozíčku (!) zde mohla bezbariérově jezdit sem a tam jen za pomocí tlusté služky. V téhle oblasti sice autorce fantazie nechyběla, zoufale ji ale chyběla při popisu milostných scén. Když už tak posté čtete, jak generál Richard za invalidní Honor přišel, nějaký čas pobyl a pak zase odešel a vy teda nevíte, jestli se doprčic něco stalo nebo jak, tak vám už začne být i ten zbytek války ukradený. A to i přesto, že autorka v půlce knihy pro zvýšení dramatičnosti začala za všechny věty dávat vykřičníky! Kromě generála Richarda, který je asi pěkný magor, v knize vystupují další desítky postav, z nichž tak polovina se jmenuje John nebo Johnatan.

2 03.11.2017

Knihu jsem si z nějakého zvláštního rozmaru koupila v Levných knihách, jako údajné super další dílo autorky Vlhkých míst (neznám). Z názvu knihy, anotace, barvy obálky a z prvních stran musí každého okamžitě napadnout - Ha! To bude nějaká těžká erotika! Ale omyl, kromě prvních tří stran, které měly očividně sloužit k nalákání publika Levných knih a kromě třech stran na konci se nekoná žádné drama. Zbytek knihy netvoří žádný děj, jenom rozbor života jedné německé psycho ženy, který by směle mohli použít studenti psychiatrie jako studijní materiál. Ale abych nekřivdila, kromě slabších míst (třeba popis utírání zadku hlavní hrdinky apod.) se v textu objevují i zajímavější pasáže, ze kterých se dá vymámit i nějaké to zamyšlení. A ten happyend byl prostě nádherný..

2 28.12.2016

Nalákal mě příslib dramatu - celé je to o tom, že se pomalu přestává otáčet zeměkoule. Tohle by bylo opravdu mrzuté, takže bylo třeba knihu koupit a pro jistotu se na to připravit. Bohužel, nebyl v ní recept, jak zemi zase roztočit, ale jinak dost zábavné čtení.

2 28.12.2016

I když by se podle názvu někdo mohl zděsit, že nebude rozumět, jde pouze o šprým překladatele a kniha je česky. Kromě několika dramaticky vykreslených mezilidských vztahů jde především o studijní literaturu pro pokročilé až středně pokročilé kriminálníky. Doplňkově ji mohou využít i profesionální teroristi, kteří zrovna nemají inspiraci. Plus za množství podrobností, mínus za docela předvídatelný konec.

2 28.12.2016

Časté přirovnání použité v knize, například - "Krev ve mně pobíhala jako nájemník v novém domě" mě dovedla rozesmát, totéž platí i o velmi osobitém stylu mluvení hlavního hrdiny Phillipa Marlowa. Ačkoliv je zápletka poměrně zajímavá, kniha se mi četla pomalu protože jsem si u četných popisů situací ne vždy vytvořila přehledný obraz o tom co se vlastně děje, nicméně v druhé polovině začíná mít příběh zajímavější spád. Abych to shrnula, myslím, že jestli se mně někdo za pár let zeptá zda jsem četla tuhle knihu, odpovím že si už přesně nepamatuju o čem byla, ale že stojí za přečtení, protože hlavní hrdina je vtipný.

Bohužel, upřímně mě překvapilo, jak špatná kniha může v dnešní době vyjít. Nedostatků je tolik, že je obtížné je nějak stručně shrnout, nicméně se o to pokusím.
Kniha je koncipovaná tak, že obsahuje abecední seznam španělských slov, pod nimiž je vždy napsán a přeložen idiom či idiomy, spolu s jednou přeloženou příkladovou větou.
Hned první nedostatek vidím v tom, že samotná klíčová slova nejsou přeložena. Autor sice v úvodu vysvětluje, že nejsou přeložena záměrně, protože „není smyslem suplovat slovník“, ale já to pokládám spíše za pohodlnost autora a překlady mi opravdu chybí. Některá slova totiž nejsou příliš frekventovaná – např. coronilla (temeno), concha (krunýř), u jiných není jasné, jestli jde o hovorový výraz nebo spisovný – např. coco, u některých zase nevíme, který z významů slova je myšlen - např. slovo CRISTO dle slovníku znamená Kristus nebo křížek na krku – ale zrovna tady autor i v následném příkladu ani nerozlišil malá a velká písmena („estar sin CRISTO – nemít ani krejcar“).
Lepší překlad bych ocenila i u samotných idiomů – nejlepší by byl pokus o doslovný překlad, spolu s oficiálním překladem autora. Takto by totiž mohla idiomy lépe pochopit. Používané překlady jsou velmi volné a někdy autor dokonce ani nepoužije český ekvivalent, i když existuje. Uvedu nějaké příklady, jak autor překládá: „más claro que el agua - jasné jak slunce“, „como anillo al dedo - akorát“,“estar como una cabra – být ztřeštěný“, „clavar un clavo noc la cabeza – být umíněný jako koza“.
Výhrady mám i k příkladovým větám. Dle úvodu autora kniha obsahuje „vazby, jaké lze uplatnit při každodenním hovoru“ a může tak třeba „posloužit podnikatelům moderního typu“. No, a potom vidíte jako jediný příklad u idiomů věty jako: „Zdivočelý pes byl v čele smečky vlků.“, „S mým psem se nedá jít na žádnou výstavu, protože dělá vše podle svého uvážení“. „Mám rád lyžovat, ale před dvěma týdny jsem se nešikovně zranil“. „Ani zbla mi na tom nezáleží, že se chceš oženit s mojí sestrou, protože ona nestojí za zlámanou grešli“.
Jestli se vám z těch předchozích vět zdá, že třeba „mám rád lyžovat“ nezní moc česky, tak to není jen ojedinělý pocit. V překladech se objevují takové výrazy jako „překlad z franštiny“, „nezapomnět“, nebo dokonce „harampátí“.
Velmi často se také stane, že autor uvede idiom, ale v příkladové větě použije idiom v jiném tvaru, s úplně jinou předložkou, nebo ho dokonce nepoužije vůbec a v příkladové větě je úplně jiný výraz. Např. „de cabeza – nazpaměť; Todos los poemas uno tiene que aprender de memoria.“
Takto bych mohla pokračovat dost dlouho, protože chyb a nesrovnalostí jsem jenom na prvních 25 stranách našla desítky. Ale už nemám nervy se dál do té knihy dívat a ztrácet tím čas.

Oceňuji, že autor pracoval s mnoha reáliemi (osoby, místa, události), protože vrhnout se do něčeho takového je vždy složitější než si vše jen "vymyslet" na zelené louce. Bohužel, po dějové stránce je to dost bídné. Postavy se pletou mezi sebou, vraha tušíte už od začátku, inspektor v jednom kuse někoho vyslýchá, aby pak poznamenal "mnohé se tímto vyjasnilo", ale vám jako čtenáři se to už bohužel nevyjasní nikdy, jenom na konci přijde uspěchané a nepravděpodobné rozuzlení. Vpodstatě celá kniha je napsaná podle mustru: zbytečný popis banalit (pití čokolády, popis psů inspektora) - rozhovor - popis prostředí - trocha akce. A když už nějaká osoba v popisu dostane přirovnání, např. "obr z Padovy", tak se to pak v knize zopakuje aspoň stokrát.

1 24.06.2020

Tři hvězdičky za Čeníška, taková blbost, ale tohle mě opravdu pobavilo.

1 17.05.2020

Žádná složitá literatura, docela čtivé, ale vadilo mi několik věcí - pozor, následují SPOILERY:
1) Každá postava je expertem na vše. Třeba Joe, který má předstírat, že je znalec obrazů, a jenom podle svých obecných znalostí pozná obraz, období a dokonce jako opravdový odborník zjistí, že je to falsifikát. Nebo to, jak kdykoliv někdo jenom řekne Waratah, všichni reagují: "Myslíš loď společnosti Blue Anchor Line, která se ztratila roku 1909?" Velmi důvěryhodné..
2) Nechápu, když měl Kurt celou dobu v hlavě mikročip, jaktože nesledovali jeho polohu.
3) Nechápu, jaktože Kurta při průniku na jachtu neodhalil radar, sonar ani jiné zařízení.
4) Nechápu, proč by armáda posílala do závěrečné akce dva civilisty, jednoho z toho zrovna probraného z komatu, a ještě riskovala zničení ultradrahého vybavení.
5) Calista je skvělý hacker, umí ovládnout loď, ponorky, vlastně cokoliv, ale stejně pořebují hromadu dalších hackerů, aby se pro ně nabourávali do vládních organizací.
Kdybych to měla shrnout, přijde mi to jako scénář pro klasickou americkou béčkovou akční blbost.

1 18.12.2019

Jako celek pro mě zajímavé a přínosné, ale bohužel asi nechápu tu posedlost konkrétní motorkou. Jako jo, úmysl objet na ni celý kontinent je krásný, ale v okamžiku, kdy na začátku knihy měla tato motorečka už dvacátou poruchu a do shánění náhradních dílů bylo angažováno asi tak padesát lidí, mě to už štvalo. Přišlo mi to sobecké, neekologické, neekonomické, prostě nepochopitelné. Za ty peníze si tam mohla koupit jinou, klidně stejně malou. Taky jsem nepochopila třeba to, jak za každou cenu musela Dominika i přes zlé počasí jeden konkrétní den na solnou pláň, aby pak z vyčerpání dostala jakýsi tyfus a další týdny ho léčila. Sama bych na to rozhodně neměla odvahu, ale taky bych neměla povahu na podobné využívání téměř neznámých lidí..

1 22.10.2019

Velmi velký odpad. Zvládla jsem dočíst jen do str. 22 a stále nechápu, jak tohle může někdo vůbec vydat.

Čtivě popsané zákulisí policejní práce, pro právníka vítaný pohled z druhé strany. Škoda jen příliš krátkého rozsahu, je to v podstatě takový obecný úvod do pozadí vyšetřování, ale samotné kauzy jsou popsány jen okrajově. Plus ne příliš dobrá korekce, všimla jsem si mnoha překlepů.

1 24.07.2018

Kniha zajímavá, ale překlepů opravu velmi mnoho.

1 16.01.2017

Krátký příběh závodníka Kaie v sobě nese hodně životních mouder a zamyšlení. A kupodivu ne ze světa závodnictví ve starých autech, ale spíše o mezilidských vztazích a o ženách. Závodníkovi Kaiovi se totiž nabízí 3 možnosti vztahu, a on pořád neví, jak se rozhodnout, tak to rozehrává na všechny strany. Remarque umí skvěle (a pro mě až překvapivě) popsat, co každý tak nějak cítí, ale je obtížné to dát na papír. Čtenáři, které intriky nezajímají, mohou některé části přeskočit, a užít si napínavě popsané závody.

1 28.12.2016

Představte si, že vás čeká další tradiční večer v hospodě se starými kamarády, akorát jste se viděli už tolikrát, že všechny svoje historky znáte a nové se odminula neurodily. Přesně pro takovou situaci se dá využít tato kniha, která je v podstatě takovým zásobníkem kraťoučkých historek. Než půjdete na věc, naučte se několik univerzálních historek na zpamět, přátelům doporučte, ať se také naučí příslušné party, a večer bude konečně zábava a můžete dělat dojem na tiché znuďence u ostatních stolů.

1 28.12.2016

Vida, tak nejen studenti zoufale vkládají do svých prací spoustu zbytečných mezer a neviditelných znaků, když už fakt nevědí co napsat, ale pořád je to nějaké krátké. Pan Viewegh v Mafii používá tento trik tak často, že za jedno posezení na záchodě přečtete klidně dvacet kapitol (každá cca o deseti řádcích textu a dvaceti řádcích volného mista), a to se stačí jen vyčurat. Děj není špatný, ale na mě příliš stručný a zkratkovitý. Postavy černobílé a nic mezi, lovestory nudná (jediný volný mladý nabušený muž se samozřejmě zamiluje do jediné volné mladé nádherné ženy na scéně). Prostě, je to jak jsem napsala na začátku - taková nedodělaná bakalářka, jen aby byl rychle ten titul (odměna). Ale nejvíce mne trápí, kdo to mohl být ten Stanislav Langross :(

1 28.12.2016

To člověk o knize pořád slyší - bible anarchie, zlatá kniha anarchie, anarchie sem, anarchie tam, anarchistický styl, anarchie everywhere. A pak zároveň zjistí, že se lidem většinou nejvíce líbí hlavně ten šokující objev, který uděláte zhruba v tříčtvrtině knihy, někdo dříve. Ten ale s anarchií nemá nic společného. Tak celkově, fascinující pro mě byl spíše právě ten přerod člověka, který má podle dnešních měřítek pohodový život na na psychošílence, bydlícího ve favoritovi soutěže Nejhnusnější dům roku a vyrábějícího mýdlo z matky své psychopřítelkyně. A pak je tu ještě ten bojovnický klub. Normální člověk, když zjistí, že kyne, začne chodit do posilovny, běhat nebo, když se chce připravit na násilné střetnutí, tak třeba na box, karate, taekwondo, kickbox, capoeiru, šerm, kendó, aikido nebo cokoliv jiného. Ale, pro někoho je to moc složité, takže radši bude provozovat bitku-freestyle ve sklepě, příjde třeba o obličej a přidá se do pochybné armády vyrábějící mýdlo a sázející rostlinky na zahradě. Za mě tedy super, jako studie schyzofrenie.

Uf..jestli má recyklace najít své místo u širší veřejnosti, tak se musí v dnešní době prezentovat už trochu moderněji, ne pouze jako tento klasický "lesanový" styl, který sice pro část žen může být lákavý, ale většina populace ho prostě nenosí. Ze starého oblečení se dají vyrobit funkční, jednoduché věci- to je přece základ slow fashion, že se dají kousky kombinovat. Nevím, co je slow fashion na Fusekláčích nebo šatech jak do cirkusu. Podobných výmyslů je na internetu přehršel, takže tohle je opravdu škoda papíru.

04.06.2022

Škoda, že ačkoliv autorka často v knize popisuje, jak pořád píše a píše (svůj výzkum), této knize zřejmě tolik času nevěnovala..Stručnost je asi účel, ale já bych si klidně o nakousnutých tématech přečetla více. A přečetla bych si ráda i více o zážitcích autorky, protože zjevně umí poutavě a neobyčejně psát.

31.03.2022

Zpočátku jsem byla velmi nadšená, jak netradičním námětem, stylem psaní a zajímavými reáliemi. První část knihy je opravdu skvost, jak tady již ostatní píší. Druhá část se mi ale četla o poznání hůře, zejména proto, že se mi pletly postavy kamarádů a děj jakoby najednou úplně ztratil na zajímavosti. Škoda.

03.11.2021