Kacka6 komentáře u knih
Poslední kniha od Remarqua; mám pocit, že je to takové rekapitulování toho, co během života zažil, proto nemá tak rychlý spád jako ostatní díla od tohoto spisovatele.
Jako když se všechny předchozí knihy snoubí v této jediné, která ústí ke konci, který by měl být radostný (končí válka), ale není, jelikož stíny budou navždy už přetrvávat v duši konkrétního člověka (vzpomínky).
Další úžasná kniha od úžasného spisovatelee Několikrát mě rozesmála (okapová roura např.), poslední kapitola mě regulérně rozbrečela a také mě donutila si tak hezky filosoficky popřemýšlet.
Kniha mě mile překvapila, učili jsme se o ní mnoho na základní škole, ale převyprávěná knížka se nemůže rovnat tomu, když si to můžete přečíst sami. Líbily se mi postavy i prostředí. Některé povídky jsou nudnější a většina má rychlý spád a čtou se jedním dechem.
Vůbec jsem nevěděla, že se něco takového dělo; že lidé nemohli žít ve své, ale ani v žádné jiné zemi. Vlastně jen překáželi. Zajímavé sledovat, jak si státy hrdiny této knihy přehazovali jako kupu uhlí. Konec mě dostal. Jedna z nejlepších knih.
Každá povídka měla silný příběh. U každé jsem si řekla, jak mohli lidé stejným lidem jen s jinou národností udělat tolik zla...a u každé povídky jsem obdivovala statečnost se tomu zlu postavit.
Dílo je ovlivněno dobou a komunismem, přesto neztrácí na hodnotě.
Kniha se mi líbila, málem mě odradily všechny různé názory lidí, kteří nemohli "skousnout" ty lyrické části popisující přírodu. Já sama nemám ráda různé popisy a tím méně přírody (např. Máj), ale v této knize se daly lehce přečíst letmo, aniž by narušovaly zajímavý příběh. Mně se kniha líbila. Zkuste si to přečíst, kniha je zajímavější než názory lidí o ní. ;)
Opět mě kniha dostala. Nejvíce situaci, kdy je hrdina na dovolené z fronty. Opravdu nezapomenutelné.
První kniha, kterou jsem četla kvůli maturitní zkoušce od tohoto vynikajícího spisovatele. Poprvé se mi stalo, že jsem se od knihy nemohla odtrhnout. A pokračuje to i v dalších knihách, které jsem četla.
Co mě na knihách od Remarqua dostává je, že zdánlivě nudné a nezajímavé téma zpracuje tak výborně, že se člověk nemůže odpoutat. V podstatě mi tato kniha nepřišla příliš zajímavá, věděla jsem, jak skončí, ale díky výbornému stylu psaní jsem četla denně sto stran.
Líbí se mi nenucené filosofické zamyšlení lidí v trapných situacích. Mnohem čtivější povídky než v Božích mukách.
Poprvé jsem knihu nedočetla, byla pro mě příšerně nudná...možná, že za to mohl i věk, bylo mi 18, ale nyní o dva roky později se mi kniha líbí. Krátké nenáročné příběhy. Doporučuji, když se chcete odpoutat na chvíli od reality.
Musím se přiznat, že ,,děj" knihy mě tolik nezaujal, asi k němu musím ještě dospět. Překvapilo mě, jak byla Arkadina zlá na svého syna Trepleva...asi proto, že sama měla co dělat se sebou. Konec se u takovéto hry dá, myslím, očekávat.
Nevím co víc o tomto dramatu napsat, snad jen, že pro úplné vžití se do postav ještě jednou přečíst...zatím se mi více líbí hudební zpracování od Tomáše Kluse. Víc tomu rozumím.
Kniha obsahuje velké množství politických událostí, popisuje školské prostředí a život v maloměstě a jak se na nich popsala druhá světová válka a komunistický režim.
Knížka mě obohatila o nové informace a pomohla mi udělat si obrázek jak to přibližně zde v minulosti vypadalo.