KadetJaina
komentáře u knih
Batman: Kult
Jim Starlin
Jsem ráda, že se k nám Kult dostal. Připomínal mi trochu Soví parlament a Soví tribunál v tom, že scénárista postupně Batmana psychicky rozkládá. Je skvělé vidět sílu osobností a jak někdo dokáže manipulovat davy. Myslím si, že to, jako téma nikdy nebude neaktuální.
Harrow Devátá
Tamsyn Muir
Ze začátku čtení jsem si myslela, jestli mi nehrabe nebo je moje paměť první knihy tak špatná.
Ale ne, to nejsem já. Je to jen Harrow.
Když už jsem byla nohama pevně na zemi, přišel konec a zase mi rozbil celé moje přemýšlení a očekávání.
Inu, chce to třetí díl.
Batman - Špatný den: Penguin / Riddler
Tom King
Já mám prostě ráda příběhy, které jsou o Batmanových záporácích (a nejsou Joker).
Příběh Penguina je typický mafiánský příběh o tom, jak se dostává ze škváry zpátky k moci.
A příběh od Riddlerovi je zase o tom, že bychom neměli podceňovat směšného génia, protože je to stále koneckonců génius. Autoři z něj udělali opravdu děsivého protivníka.
Dotek viatáru
Kristina Waagnerová
S druhým dílem čtenář už vklouzne do vybudovaného světa, takže problémy jedničky se vytrácí. Zůstává jen politikaření, osnování, dvorské intriky, souboje a tvrdé tréninky. Zároveň nás Kristina Waagnerová vede do světa, kde nikdo není v bezpečí. Skvělá epická sága pro fanoušky složitějších zápletek a s hrozně sympatickými postavami. A to i těmi, co sympatické nejsou :)
Tomie
Džundži Itó
Junji Ito je moje srdcovka, jeho horory miluju, jsou děsivé, jsou odporné a zarývají se pod kůži. Tomie je super, ale v jednu chvíli má člověk pocit, že už se hodně opakuje, což je škoda. Každá kapitola má sice něco nového, ale princip je pořád stejný. Až poslední tři kapitoly vypadají, že přijde nějaký zvrat a ty mě s tou úplně první bavily nejvíc.
Když nás temnota miluje
Elizabeth Engstrom
Líbí se mi práce s časem v první povídce, říkáte si, že Sally Ann se teď ztratila v jeskyni a najednou je tam rok, osm let, dvacet... To mě bavilo. Ve druhé povídce jsem zase soucítila s Marthou, její charakter byl popsaný moc krásně a fandila jsem jí.
Obě povídky jsou moc fajn. A tím to asi hasne. Knihu jsem si moc užila, ale neobjevilo se v ní nic, na co bych časem vzpomínala.
Veniss Underground
Jeff VanderMeer
VanderMeera miluju, ale Veniss už na mě bylo moc divné. Je vidět, že je to starší práce, protože práce s jazykem tu není tak lehká. Přesto mě fascinuje, jak jen pár slovy a pohledy dokáže navodit atmosféru a předat pocity postav.
Čepel azylu
Lucie Lukačovičová
Lepší než první díl, s postavami je člověk už seznámen (i když román má být schopný stát sám o sobě, pak nevím, jak by se mi s postavami sžívalo, když bych ho četla bez prvního dílu) a teď jen pozoruje, kam dál se dostávají. Čepel Azylu je napsaná podobně jako první díl - je to vlastně taková malá encyklopedie mýtů a duchů zaobalená ve vyšetřování. Těším se, až se s hrdiny potkám v další knize.
Soumrak mužů
Christina Sweeney-Baird
Tuhle knihu jsem četla hned po Světové válce Z, takže způsob vyprávění rozdělený na několik postav mi přišel jako návrat domů. Oproti SVZ je ale příběh ucelenější a máme tu méně postav, sledujeme jejich příběhy od začátku do konce a máme víc prostoru si na ně udělat názor. Ale stejně, jako u SVZ, i tady mi pak konec přišel víc utahaný.
Možná je to tím, že první třetina knihy je emoční náser, pak se věci vyklidní a pak už jen sledujeme pomalý dojezd. Potom kniha začne působit nudně, i když by za jiných okolností nebyla.
Kdybyste těch pandemií neměli za posledních pár let plné zuby, tak doporučuju k přečtení.
Dům v blankytně modrém moři
TJ Klune (p)
Moc krásný příběh z (trochu magického) života, s hromadou naděje na jeho konci.
Zaslíbená Země Nezemě 4
Kaiu Širai
Příběh se stále stupňuje a nikdo není v bezpečí. Líbí se mi, že se napětí drží.
Do smrti daleko
Michal Březina
Dalo mi práci se Do smrti daleko prokousat a to i přesto, že je to útlá knížečka a děj vlastně ubíhá jako nic. Autorův styl mi vůbec nesedl. Nešlo ani tak o humor, který byl padni kam padni (občas vyvolal úsměv na tváři, ale většinou jen ušklíbnutí), jako spíš chování postav. Jsou to všechno uplný blbečci. Sice záměrně, ale satira to na mě byla až moc povrchní.
Ale abych jen nespílala. Kapitola Zavařenina mě pobavila svým koncem, tam se humor trefil. A Zabitá neděle byla velmi dobře napsaná, ale nakonec jsem uznala, že je to proto, že autor zvládl dobře akční scénu a ti blbečci postavy se tam neměli prostor moc projevit. I tady byl konec dobrý.
Taky se mi líbil nápad restrospektivního vyprávění.
Myslím si, že pokud si čtenář sedne s autorovým humorem, kniha ho fakt bude bavit. Já bohužel nebyla cílovka.
Zaslíbená Země Nezemě 2
Kaiu Širai
Ještě pořád dobrý, ještě pořád napínavý. Stále se stupňuje, bojím se, aby v dalších dílech napětí právě kvůli tomu neupadalo. Zatím ale stále jeden z lepších manga počinů, co u nás vycházejí.
Trochu mě místy mrzí kresba, chápu, že mangy se vydávají jak na běžícím páse a kreslí se rychlostí blesku, ale totálně rozhozené oči a obličeje občas zamrzí. Obzvlášť, když umí autoři tak dobře vyjadřovat vnitřní pohnutí a hororové chvilky.
Zaslíbená Země Nezemě 1
Kaiu Širai
Manga se mi do ruky dostala náhodou, nečetla jsem ani anotaci, ani jsem nehledala, o čem je. Premisa mi potom vyrazila dech. Rozhodně koupím další díly, v rámci vycházející mangy je jedna z lepších.
Kill Creek
Scott Thomas
Za mě ušlo, i když jsem doufala v něco jiného než v zajeté klišé. V pohodě jsem tím zabila tři odpoledne, nikdy mě to nenudilo. Postavy byly poměrně sympatické a to i v tom špatném slovasmyslu. Všehovšude je to ale bezpečný horor - zajeté scénáře, zajeté stereotypy, zajetý konec.
Virální životy
Felix I. D. Dimaro
To, co mi dala tohle kniha, jsem tak trochu čekala od Trolla (než mě vytrollil). Výborně vybudované, zábavné čtení, kdy se těšíte, jak to osud hlavní postavě všechno vrátí.
Pět životů: Neznámé příběhy obětí Jacka Rozparovače
Hallie Rubenhold
Začnu pozitivy. Autorka je skvělá vypravěčka, při čtení jsem měla pocit, že se po Viktoriánské Anglii a na jejích nejhorších místech procházím spolu s lidmi z knihy. Dokázala vykreslit bídu a špínu a pocity, které život chudých v 19. století musel vyvolávat. Kdyby byla kniha jen příběh, zasloužila by si pochvalu.
Jenže kniha se tváří jako historický text. A to je průšvih. O životě obětí se neví mnoho z toho důvodu, že je o nich málo záznamů. Proto si autorka musela mnohokrát pomoct hádáním a "jak to mohlo být". Předává nám své představy, u kterých si ale nikdy nebudeme vědět, jestli vůbec mohou být pravda. Přičemž ve čtenáři, který není v historii tak zběhlý, můžou zůstat jako fakta.
Nejhorší prohřešek je ale autorčina práce s prameny. Aby si potvrdila svou domněnku o tom, že oběti nebyly prostitutky, ignoruje zdroje a upravuje si ty, které se jí nehodí. Její závěry jsou pak nedůvěryhodné ať už si dala práci jakoukoliv.
Nedoporučuji jako literaturu faktu.
Dvě slunce
Iva Majerová
Dvě slunce mě hrozně bavily číst, užívala jsem si autorčin styl popisů i dialogů, postavy mě bavily, když jsem si zvykla na velmi dramatický styl psaní (něco se uděje, postavy reagují s velkým dramatem, věc se uklidní, něco dalšího se uděje...) tak i styl, kterým autorka psala.
Bohužel musím sundat hvězdičky za strašné množství trojteček v textu. Dialogy vypadaly, jako by měly všechny postavy problém s mluvením a neustále se odmlčovaly. Časem se to dalo ignorovat, ale v dramatickým momentech ty pauzy vždycky vylezly na povrch a já jejich proslovy četla jako by se zadrhávaly za každým slovem. Zároveň jsem měla pocit, že některá dramata byla v příběhu opravdu jen kvůli tomu, aby vzniklo nějaké drama a postavy se tak nechovaly úplně logicky, nebo nezapadalo do příběhu.
Všehovšudy jsou ale Dvě slunce strašně fajn příběh a i přes ty chybky mě bavilo je číst. Atmosféra mě vtáhla a opravdu jsem měla pocit, že na tom divokém západě mezi kovboji jsem.
Bedny - Zabít sráče!
Rosana Zvelebilová
Bedny jsem si hrozně užila, všechny ty děsné a zvrácené věci. Postavy, které si jdou brutálně po krku, ale postupně o nich odhalujete protichůdné informace a zavrtávají se vám do srdce jako červi. To všechno v bizarním světě, který jsem si velmi oblíbila.
Ale nemůžu dát plnou pálku, protože kniha je místy zmatečná. Množství postav mi dokonale rozhodilo čtení a některé scény nejsou úplně dotáhlé do konce. Sazba mi místy taky vadila. A některé komiksy jsou v knize ještě před scénou, takže působí jako spoilery.
Inspektor Šin'ja Kógami 2
Midori Gotó
Psycho-Pass miluju, příběh je dobrý, detektivka ze zajímavého světa (i když bez původní mangy/anime se člověk může trochu ztratit).
Mizerně hodnotím práci nakladatele, spoustu bublin i textu je ustřižených. Je to první manga od Gate (pod hlavičkou Dobrovský), kterou jsem četla, ale z víc směrů jsem slyšela, že problémy jsou i u ostatních. Je smutné, že tohle vypustí ven.
