kaffa komentáře u knih
divoké devadesátky se vším, co k tomu patří :-) jo, kdo se tenkrát uměl otáčet, tak si mohl přijít na slušný jmění.... hodně lidí se "otáčelo" po svém, ale téhle partičce obyčejných chlapíků z pošty a z ovy ste rozhodně museli držet pěsti....
možná mi trochu scházela v druhé půlce příběhovost nebo jak to napsat.... ne že by se tam nic nedělo, ale kontrastovalo to celkem s první polovinou stylem psaní, kdy se vykreslovalo prostředí a hlavní aktéři, přičemž sme mohli zahlédnout postavy v běžném životě.... skoro mi to připadalo, jako bych pak četla jiného autora.... možná by tím utrpěla dynamika příběhu, kdo ví, ale pak děj s těmi ostravskymi chlopaky nějak rychle utekl, což je škoda, nerada opouštím oblíbené knižní postavy! :-)
pochopitelně celý příběh vyšperkovalo nádražácké a poštovní prostředí, neocenitelný vhled do minulosti našich obrovských národních gigantů, jejichž sláva a jedinečnost upadá společně pod tíhou dlouhodobého neekonomického hospodaření v tomto sektoru.... skutečně krásné memento....
setkání sourozenců pohne světem.... a to do samého základu všehomíra.... je potřeba peklo? lze uniknout smrti? co dělat s darem, co ste ani nechtěli? a lze odpustit křivdu, bolest a utrpení trvající před 10 tisíc let?
JO JO JO! ještě lepší než první díl, mohu dát 6 hvězd? naprosto upoutávající k četbě, knihu šlo odložit jen velmi těžko! nemám slov, tohle bylo prostě perfektní, nedá se to vyjádřit jinak :-) kam se na tohle hrabou všechny ty upasupatrupa thrill bestcelery.... ty tomu nesahají ani po kotník ;-)
příběh, děj, zápletka, vše je vystavěno tak čistě a jasně, je to lahodné číst něco takového :-)))) nejspíš sem pořád plná dojmů, takže nedokážu k tomu napsat nic věcného, ale myslím, že výtečné knihy nepotřebují velkou reklamu ;-)
no myslela sem, že to bude prda... ale jaksi mě to neusadilo vůbec na zadek.... druhá zkušenost s pratchettem a zase nevalná a další zkušenost s gaimanem v próze a taky nevalná.... těžko tady hádat, co z toho byl pan P a pan G, jasné hranice to mít nebude....
námět a postavy - super, bylo to i místy dost úsměvné, ale zdálo se mi to až celé zbytečně překombinované, upovídané a těch postav tam taky mohlo být míň.... množství postav podle mě nutilo autory dát v knize každé svůj prostor, ovšem na úkor děje a čtivosti... snad kdyby to bylo psané jako sága, na více dílů a v posledním by se ty osudy spojily, možná by to mělo správný náboj.... takhle mi to připadalo, že se moc dobrého snaží vměstnat na malý prostor....
cože? ten konec? musela sem to přečíst třikrát, abych to pochopila a i tak si nejsem jistá, jestli sem to pochopila správně! nebýt toho, dávám plný počet....
moc ráda bych to viděla zfilmované, hlavně kvůli těm svatým, kteří byli dost zábavní :-) to ale i ostatně renata, samotné vyšetřování a mé sympatie si získal i starý pán veteše - tohle vyprávění vás chytne a nepustí, toužíte tam být s hrdiny, procházet s mrtvými a svatými starou vilou plnou veteše, pátrat v minulosti a po pravdě, odkrývat jdu vrstvu za druhou a pak si dát večer s renatou krupnik(brrrr) :-)
"Proč tu máte tolik židlí?"
"To ten pitomec z agentury, řekl jsem mu, že budu mít oslavu narozenin, a on to všechno vytahal."
"To jsou židle pro vaše imaginární přátele."
"Takoví jsou nejlepší."
možná je to literatura spíš pro náctileté, na mě to působilo jako béčkový horror, ne ani tak námětem (ten je vlastně až moc dobrý!), jako spíš stylem, jak to bylo napsané a některými do nebe křičícími nesrovnalostmi (dva učitelé gembleři, vraždící osoba s několik dní rozbodaným břichem, okamžité vystřízlivění opilé matky atp.) včetně snahy za každou cenu ukázat, jak je celé městečko prolezlé divnou zhoubnou nákazou.... možná, kdyby děsivé skutky jen tak občas nakoukly do příběhu a staly by se tak nečekaným a obávaným hostem, byl by děj napínavější už jen v tom, že by člověk nevěděl, co se stane zase za hrůzu a hlavně kdy a komu, takhle se furt všem dělo něco negativního (horrorům prostě monotonost nesvědčí).... většině knihy taky chyběla akčnost, v podstatě se tam začlo něco pořádně dít až jak hlavní hrdinka podstoupí druhou výpravu do lesa....
i přes tu převládající nudu sem to nakonec dočetla - hvězda za to, že mě ta kniha u sebe udržela i přes to všechno a druhá hvězda navíc za nádhernou obálku, která si mě - očividně - dokázala koupit
mně se esmera i marcello moc líbili :-) nejvíce se mě zaujal příběh, který na rozdíl od jiných autorů (manara) nebyl samoúčelně kostrbatě našroubovaný na situaci jen proto, aby k TOMU! došlo.... už od začátku kniha čtenáčům nic netají a je jasné, o co tu půjde, chybí jakákoliv berlička zdůvodňující směr děje a to oceňuji nejvíce.... tohle dílko dokonce u mě i soupeří o výsostný post s drunnou a to už je co říct!!
moc se mi líbilo i grafické zpracování.... hezké kresby, formát knihy potěšil a zajímavá "dvoubarevnost" skvěle pasovala k 60. létům....
tuhle knihu sem si užila! :-)
nádherná druuna.... kdo by ji nemiloval, kdo by ji nechtěl? scénář více méně se opakující, ale kresby stále stejně krásné, tomu se nedá dát méně než za 5.... moc mě potěšil poslední, resp. nultý díl, anima; důkaz, že dobrý komix nepotřebuje slov.... prostě krása :-)
páni, ten rozjezd byl tak vláčný, až skoro obyčejný, ale s každou další stránkou to nabývalo na zajímavosti a pak - posledních 100 stránek to chytlo takovej spád... prostě úžasný špionážní trill... až děsivě skutečný... protože na začátku vypadá špionáž jako jedno velké dobrodružství, ale je to jen mylný dojem.... a tady je to krásně ukázané....
těším se na pokračování
nevím, jestli se tady jedná o hodnocení knihy takové.... spíš bych řekla, že se jedná o hodnocení osobnosti, na kterou můžeme pohlédnout v této knize.... já vidím to, jak tato velká a vizonářská osobnost předešla dobu o ne pár let, ale celé desítky let.... se vší úctou - narodila se na nesprávné planetě.... kde není prostor a otevřenost novým myšlenkám, kde je vše statické a zatuchlé.... já sama osobně bych v moderním domě nechtěla žít, ale to ještě neznamená, že návrhy kaplického a jeho firmy nejsou svým způsobem fascinující, do detailu promyšlené stavby....
byli bychom cool země, kdyby se uskutečnil projekt národní knihovny podle jeho návrhu, ale i já si pokládm stejné otázky, jaké si můžeme přečíst na straně 200 a 202.... proč?
nelze jinak hodnotit toto povídání o stromech než plným počtem.... doprovodné kresby byly moc krásné :-)
ps: nechci zde hudrovat na lesní hospodářství u nás apod.... ale dodávám skromné přání - kéž by se to jen trochu zlepšilo....
sympatický rozjezd příběhu a vlastně i heteši na poli románovém :-)
povídání o divadle se mi líbilo a konečně sem se nahlas zase zasmála - při rozhovoru šaška a krále, ale stejně mi tam chybí takový ten moment uchvácení :-)
sem velmi příjemně překvapená!!!! už po prvních stránkách sem byla nadšená, tohle mi tak dlouho chybělo, příběh, který vás upoutá tím, jak je brilantně napsaný :-) koncepce magického světa je taky zajímavě vystavěná, i když možná jen přeci trochu místy ještě zmatečná (rozdíly mezi takovou a jinakou magií a další drobnosti při kouzlení, ale to se časem může ještě ozřejmit v pokračováních), děj povídek nový a neokoukaný - nemůžu pro to najít jiné slovo - nemám prostě pocit, že bych četla nějakou příběhovou vykrádačku stylem - conan po sté a pořád "jinak".... možná jediné, co mi trochu nesedělo, byla postava nix - její vnitřní monology, jako by ji autorka trpeve sama hledala a utvářela.... příklad - tvrdí, že je cynická - já však moc cynismu u ní neshledala, spíš vidím mladou zraněnou čarodějku, která hledá sama sebe, a snaží se poprat se svými démony....
každopádně vidím velkou nadějnou hvězdu české fantastiky, jak psal předřečník hanzmb, potřebujeme novou krev a tohle mi opravdu nejblíž sedlo k petře neomillnerové, která si vás taky dokáže upoutat na první dobrou.... i proto sem z té knížky tak nadšená, připomněla mi, jak bývala naše fantastika pestrá, úžasná, nová a svěží a jak moc sem ji milovala... jen tak dál :-)
musím říct, ač nerada, že druhá kniha v sérii mě, na rozdíl od jedničky, zklamala.... spíš než akční béčko mi to připadalo jako céčko :-( vnitřní dialogy JFK nepřesvědčivé a místy hloupé, stejně jako rychlá andreina příchylnost.... jejich "seznamovací" dialogy byly úplně mimo mísu, vega na mě působil taky docela jinak, než si pamatuju z pozdějších knih.... tohle mi hrubě nesedlo.... a některá ta přirovnání.... na pokraji propasti trapnosti :-( prostě moment, kdy mi přijde na mysl první facepalm hned na první straně, to je hodně blbý....
ta hvězda je tam v hodnocení navíc spíš z úcty k celé sérii a za milou vsuvku s mysliveckou rodinkou.... zajímavé bylo taky přiblížení bonaparteho, to se mi naopak moc líbilo :-)
no.... dobře - obdivovatelé toho světa, nečtěte :D pořád to byl docela dost slušný trip-výlet, ale už to nebylo tak hrozný jako první díl.... ale přesto si mě četba nedokázala upoutat, ani mě zaujmout, čtení mě prostě nebavilo (a to ani navzdory opěvovanému humoru, který prostě u mě nefunguje) a musela sem se opět do něj nutit.... chtěla sem zas nemilosrdně udělit nekompromisní 2 smutné hvězdičky....
jenže tu sou dvě ale - to první je, že sám příběh jako takový se mi líbil (jen mi prostě nesedí autorův styl) a i postavy si mě dokázaly koupit (nejen nejsuprovější postava zavazadla), prostě příběh to byl hezký a zajímavý....
to druhé ale se týká závěru - smutný, ale něžný, a nejhezčí dar ze všech, který mohl být dán :-) rozněžnilo by to i toho nejstaršího trolla vůbec :-)
zapomněla sem si přidat do seznamu přečtených - musím napravit!
pro milovníky češtinářského humoru POVINNOST! nesmírně sem si to užila :-D nelze prozradit nic bližšího, musíte si to prostě vychutnat sami ;-)
.... chtěla sem to dočíst, když už sem četla jedničku a ta nebyla tak špatná.... nevím, teď už sem byla nadšená o poznání méně.... nemůžu se rozhodnout, jestli mi autorův styl poznámek vůči čtenáři sedí nebo mě rozčiluje.... některé hlášky byly i přesto hodně dobrý, jiný (a těch bylo víc) balancovaly na hraně trapnosti případně otravnosti....
nakonec dávám jen 3*, hodně dlouho sem se musela nutit dočítat to, knihu sem neotvírala s nadšením, ale s tím, abych už to dočetla.... přesto příběhu jako takovému nemám co moc vytknout.... prostě někde to všechno funguje a má to ten náboj, zde sem ho ale nenašla (přitom potenciál tam byl)....
kniha mi přišla pod ruku náhodou, zaujala mě fotografiemi, škoda, že jim nebylo v knize věnováno více prostoru, na to, jak nákladné musely být kostýmy a líčení, mi jich přišlo žalostně málo.... nejvíce se mi líbila bočanová jako swiza :-)
četla sem jen povídání o bohyních, rozhovory mě k četbě nepřitáhly.... chtěla sem zůstat pouze v mystické rovině :-) zajímavá by byla kniha o mužských bozí, jako protipól k těm ženským, už jen proto, že jich je několik zmíněných v knize, ale taky proto, že takhle je myšlenka nejen té knihy polovičatá, i muži by měli sledovat své archetypy a kořeny, být plnohodnotnými bytostmi.... nedělejme z toho jen výsadu žen....
vlastně přemýšlím, čím si mě tahle kniha/série dokázala získat a udržet.... nejsem ten typ, co má rád nějaké velké vleklé ságy.... o netesaném trůnu se sice nedá hovořit jako o sáze, nicméně rozvleklost toho příběhu mě k tomu svádí.... upřímně, ty odstavce, co zahrnovaly ty nekonečné myšlenkové pochody postav (hlavně ty mezi přímými řečmi a v úvodu kapitol), sem přeskakovala pak už automaticky, než se došlo k jádru věci, analyzovalo a přemílalo tolik věcí, že .... prostě núúúúdáááá.... další věc, hodně hlavních postav se mi zdálo nesympatických, vůbec sem si neoblíbila adare (příliš blbá - nemám pro to jiné slovo), kaden ve mě vyvolával rozporuplné pocity skrze celé tři díly, triste byla otravná a ufňukaná....
oproti tomu se mi líbil příběh jako takový, svět a jeho fungování, líši a jejich zřídla, csestriimáci, bohové, kettrali, lebky, urghulové a také některé postavy, co sem si naopak oblíbila hodně - valyn, huutsuu, pyrre, gwenna a anick (a další kettrali), tohle fungovalo opravdu dobře, včetně hlavního odporného záporáka :-)
když to shrnu - ty klady dostatečně vyvážily ta negativa popsaná v úvodu a vyvážily to na tolik, že i přes to mě to bavilo a dočetla sem to do konce :-)