kaja77 komentáře u knih
Kniha se mi líbila. Stejně jako jiným v komentářích pode mnou mi připomněla knihu Geniální přítelkyně od italské spisovatelky Ferrante - velmi podobná situace - sociálně slabší rodina, cholerický otec, prostředí chudé čtvrti, obyčejní lidé, sousedé, škola, hrdinka, která se ze svého prostředí vymyká, touží po vzdělání, je "jiná" atd. Spisovatelce se velmi podařilo nastínit atmosféru ve čtvrti, v rodině - prostě jsem si to všechno uměla představit, měla pocit, že to bylo naprosto "plastické". Jsem jedinec, který byl vychován v rodině, kde měli všichni členové vyrovnanou náladu, nikdo nebyl nepředvidatelný ... pro mě jakožto jedince chovaného takto v bavlnce je naprosto šokující prostředí, kde vyrostla Mari, cholerický, nevypočitatelný otec, který měl velmi násilnické sklony. Bylo pro mě náročné to jen číst.... ale jak se říká měli doma itálii.
Moc se mi to líbilo. Takový kout světa jako Podlasí, aby v centru Evropy pohledal, všechny ty pověry, zvyky, kouzla, ezoterika. Je to takové vzpomínání na dětství a mládí prožité s kámoškou v zapadlé vesnici,všechny místní lidičky s jejich předsudky, zvyky, problémy a tak.. no bylo to prostě fajn. Doporučuji najít si pro ilustraci video "szeptunka z polasia" - ony vážně existuji ještě dnes a šeptají. Na googlu jsem si prošla vesničky, mapy a fotky, našla si bistro u babushky, kde mají ty nejlepší pierogy a teď mám pocit, že bych se tam měla vydat na výlet:) Kniha ve vydání z r.2021 má krásnou obálku
Magický realismus je prostě můj šálek kávy. Tato kniha byla moc fajn, Simonopia musí každý milovat (s výjimkou kojota). Strašně příjemně se mi to četlo, místy skoro idylka, laskaví lidé, krásná příroda, ta představa voňavých pomerančových hájů apod...no idylka DOPORUČUJI
Moc se mi to líbilo. Griet byla neskutečně vnímavá, citlivá, jemná a ohleduplná bytost, reálie Holandska 17. století byly moc fajn. Příběh jsem si moc užila a jako bonus jsem mohla poznat Vermeera a seznámit se s jeho dílem. Díky knize a samozřejmě díky Wikipedii :)
Spisovatelku mám opravdu moc ráda, ale v tomto případě mi tam něco chybělo...to něco byl asi příběh. Jednotlivé úvahy byly fajn, některé mě zaujaly opravdu moc, ale prostě to pro mě nebylo to pravé ořechové :) musela jsem se do čtení nutit a dávat si závazky abych to dokončila ....věřím ale, že jiní to mohou mít jinak.
Kniha se mi velmi líbila. Bylo naprosto neuvěřitelné, jak dobře to dopadlo. Takový happy end je až neskutečný a jestli je to sepsáno podle skutečných osudů skutečných lidí je to paráda. Vážně Měli štěstí. Kniha byla tak čtivá a osudy jednotlivých členů rodiny Kurcových mě tak moc zajímaly, že jsem knihu přelouskala během jednoho víkendu :) Každopádně mě naprosto nadchlo, to, jak se měli jednotliví členové rodiny rádi, jak na sebe mysleli, jaké měli rodiče vztahy s dětmi a děti s rodiči a jak drželi spolu. V dnešní době je to přímo balzám něco takového číst. Moje volba do čtenářské výzvy 2022 kniha, která nemá v názvu písmenko "A"
Kniha je takový živý, plastický dějepis. Každopádně mě překvapilo, v jaké oblibě bylo upalování. To byla doba, kdy si nikdo nemohl být jistý ničím (jeden den dům máš, další den tě vyženou, tak tak tě nesetnou mečem před hradbami, pak se to obrátí, zas se domů vrátíš, a za trest před hradbami upálí se toho kdo tě vyhnal a tak dál). Nemohu si pomoct, ale pan spisovatel to už drobátko s tou vilností středověkých žen přehání.... všechny ty vykasané suknice a povolené tkanice už jsou na můj vkus až moc. Každopádně čtení dlouhé možná až předlouhé a drobet monotónní.
Moje volba do čtenářské výzvy 2022 - kniha afrického autora. Četla jsem jedním dechem... co jsem při čtení zažila je směsice nadšení (popis exotické, vzdálené země) a zděšení či znechucení (otec a jeho výchovné praktiky, jeho extrémní zbožnost bez kouska srdce a současně i přístup matky....to její " vezmi si paralen" po scéně v koupelně jsem musela normálně vydýchat). Bavilo mě vyhledávat si, jak vypadají tradiční nigerijska jídla (internet je v tom kouzelný, člověk narazí i na video návody jak uvařit třeba polévku ofe nsala). Šokoval mě diskrétní přístup lékařů, příbuzných, duchovních vlastně celé společnosti k domácímu násilí
Objevné, zajímavé, poučné a obzory rozšiřující čtení, které je tedy vydatně sypané cukrkandlem... Snížila bych množství přidaného cukru a bylo by to báječné.
Z knihy na mě padala depka, beznaděj, chtěla jsem, aby už byl konečně konec. V rodině a jménech jsem se nakonec jaksi zorientovala, třeba ten Ptáček to byl odpad. Dneska by mu asi psychiatr řekl, že je citově plochý, sebestředný bez schopnosti empatie...brr no další týpci jako strejček Procházka, či jak se jmenoval, to byl taky výkvět a ty ženské si napříč generacemi úspěšně předávaly tu divnost...no přišlo mi to zbytečně dlouhatánské. Předchozí kniha Člověk Gabriel mě namlsala a tak jsem drobet zklamaná... naštěstí má kniha na obálce strom jako hrom, a tak plním úkol čtenářské výzvy 2022 kniha, co má na obálce strom :)
Skvělé čtení. Velmi se mi libí, jak spisovatelka do svých knih vplétá reálné historické postavy a události. Celá ta ruská dějová linka, ty "Nachthexen", ženský pluk v čele s Marinou Raskovou a jeho vznik, to vše bylo skutečné. Bezvadné rozšíření obzorů. Moc doporučuji
Velmi milé, občas dojemné příběhy, kde hlavní roli hrají kočky a kocouři. Odpočinková a nenáročná četba.
Kniha se mi líbila. Naprosto mě fascinuje,jak během poměrně krátké doby došlo ke změně morálky..dnes je běžné a normální mít dítě a být svobodná, některé dámy dobrovolně nechávají v rodném listu prázdnou kolonku "otec" a poměrně nedávno by toto bylo jako vypálený cejch...navíc ten obrat ve vnímání manželství a nerozlučnosti ...Madinu řezal manžel jako koně a ona nejen že zůstala, ale dokonce mu pomáhala, všichni to věděli atp. to by dneska snášela málokterá. Vlastně jak vzpomínám, taky jsem měla v 80tych letech spolužačku, která vyrůstala u babičky. Až do konce 4.tridy bydlela na vesnici, její matka s novým manželem a nevlastní sestrou byli ve městě. Počátkem páté třídy si ji vzali do města. Nějaký cejch původu ani posměch si tedy nepamatuji. Jen to, že jsem jako dítě nemohla pochopit, že ji nechce máma. Moc fajn průlet polovinou 20. století
Kniha mě bavila asi do její poloviny.pak už to pro mě začalo být příliš ... každopádně jedná se o dámský románek, ozvláštněný květomluvou...ale té květomluvy už pak bylo na můj vkus až příliš. Chápala jsem touhu milovat a být milována, kterou hlavní hrdinka pociťovala... ale co je moc to je moc
Wow. Nakonec se mi kniha vážně líbila. Z počátku se mi děj zdál poněkud rozvláčný...ale nakonec to stálo za to. Drsňáka Phila jsem prokoukla poměrně brzy, ubohé Rose jsem tedy fandila a přála jí, aby se dokázala "vzmužit", z dnešního pohledu nepředstavitelné spolužití v jednom domě... každopádně se mi moc líbily popisy krajiny, přírody, nálady, velmi uvěřitelné i představitelné byly i scény z honáckého s rančerskeho prostředí.Bezvadný byl i doslov, kde bylo vše shrnuto a vysvětleno vč. autorovy inspirace k příběhu.
Já tu Olive asi miluju.to byla taková nádhera.to bylo tak báječné čtení. Chtěla bych dát nejméně deset hvězdiček. Spisovatelka je neskutečně citlivá a vnímavá. Stejně jako v prvním díle mě moc bavilo číst povídku za povídkou, v každé z nich narazit na kousek Olive a skládat si z nalezených střípků mozaiku. Doporučuji
Pro mě to byla krása, nostalgie, vzpomínání na věci, které už nejsou a nebudou. Taková kronika změn v jedné vsi, v rodině, v Ingwerovi . Moc se mi líbilo to seznámení se s fríským venkovem, zvyky, názory, osudy jednotlivých venkovanů. Parádně se podařilo zachytit tu pozvolnou změnu v tradičním životě na vsi Musím složit poklonu i překladatelce, skvělá práce. Užila jsem si to a doporučuji
Docela příjemné fejetony, autor má někdy tendence drobátko přehánět, ale často jsem s ním i souhlasila a lecos si vzala k srdci.
Taková literatura je přesně podle mého gusta. Velmi jsem si to v Goraji užila...ten zvláštní, skoro magicky svět, všechny ty neuvěřitelné zvyky, předpisy a pravidla. Pro mě nejtěžší pasáže byly obrázky z řezníkova dvora a domu...ta telátka, svázaná kopýtka, vyhasínající oči apod. to mi fakt rve srdce
Tak užila jsem si tento svůj narozeninový dárek mírou vrchovatou :) četlo se to vážně skvěle, kniha je takovou přívětivou a čtivou formou nabitá informacemi, zajímavostmi někdy až pikantnostmi. Celou rodinu jsem co chvíli seznamovala s nějakými neuvěřitelnostmi, předčítala jsem jim, prostě mi to nedalo. A asi to nakonec zaujalo i teenagera :) moc se mi líbilo, že autor tehdejší zvyky, názory apod. Čtenářům rozklíčoval i v Shakespearových dílech.