kamilnaj komentáře u knih

Kniha se výborně četla, mohu jen doporučit. Obzvlášť jsem spokojen s tím, že každá z hlavních postav dostala velkou část prostoru, aby čtenář mohl pochopit její myšlení, názory a postoje. Moc se těším na druhý díl.

21 25.10.2021

Kdybych měl napsat jedno slovo, které pro mě charakterizuje Hrozny hněvu, tak by to byla "beznaděj". Celou dobu, po kterou jsem četl knihu, jsem doufal, že se rodině Joadových podaří dojet do své vysněné Kalifornie, kde si najdou práci a budou žít spokojený život. Ale od začátku jsem věděl, že to tak neskončí a budou se přesouvat dál a dál v mizerných podmínkách a s rostoucí frustrací...
Rozhodně doporučuji k přečtení, na začátku mi sice chvíli trvalo se do čtení zabrat, ale později člověk hltá jednu stránku za druhou.

9 25.11.2020

I přesto, že je kniha velmi náročná na čtení, mohu ji jedině doporučit. Na každé stránce nutí člověka přemýšlet nejen o minulosti nás všech, ale hlavně o přítomnosti a o tom, kam směřujeme. Nabízí velké množství podnětů k zamyšlení a kritických momentů ke zhodnocení našich vlastních životů.

9 21.06.2020

Hotýlek se mi líbil možná ještě o trochu více než Slepá mapa. Ani na chvíli jsem nepochyboval, že vše napsané se mohlo v nedávných dobách odehrát. Navíc kniha je velmi dobře napsaná, takže se čte skoro sama. :)

9 19.04.2020

Líbí se mi motiv příběhu, co by se stalo, kdyby to v Listopadu 1989 dopadlo jinak. Co se týče stylu, jakým je text napsán, tak se pro mě ničím neodlišuje od ostatních knih A. Mornštajnové, čte se velmi dobře.
Obecně mi ale na jejích knihách vadí, že jakmile se do knihy začtu, tak příběh skončí. Mám pocit, že samotný nápad má velký potenciál, ale než se stihnou postavy hlouběji představit, tak je konec knihy. I přesto, že má kniha i přes 150 stránek, tak ve finále na mě působí velmi stručně.

8 02.01.2022

Čtivě napsaná historie jedné velmi zajímavé rodiny - rozhodně ale věřím tomu, že se na pozadí dějinných zvratů mohly charaktery a činy jednotlivých postav vyvíjet právě tímhle směrem. Určitě doporučuji k přečtení.

8 19.04.2020

Do stylu psaní T. Boučkové se nemusím dlouho dostávat. Chytne mě to od první stránky a čtu dál a dál.
Já sám necítím pobouření z knihy, i když jsem rozhodně dalek toho, abych házel všechny Romy do jednoho pytle. Spíš to chápu jako vlastní zkušenosti autorky a i z knihy cítím, že ona sama možná věří, že v některých rodinách vše probíhá "bezproblémově" (pouze tak bezproblémově, jak může vypadat výchova jakéhokoliv puberťáka).
Jediné, co mi při čtení vadilo, byla všudypřítomná depresivní nálada. Občas jsem po přečtení měl pocit, že i já sám začínám mít špatnou náladu...

7 24.01.2021

Při čtení každé strany jsem se víc a víc utvrzoval ve svém obdivu k autorce. K tomu, co vše je ochotna obětovat pro své přesvědčení a svoji práci. A taky jsem se utvrdil v tom, co si myslím o současném vedení Ruska.

6 28.12.2021

Jako u ostatních knih J. Loukotkové mi sice trochu déle trvá, než se do díla pořádně začtu, o to větší radost pak ale ze čtení mám. A tato kniha rozhodně není výjimkou.
Často jsem při čtení balancoval, co si vlastně mám o Villonovi myslet. Jestli ho zatracovat jako obyčejného kriminálníka nebo ho obdivovat jako bohémského spisovatele. Ani po přečtení se vlastně nedokážu rozhodnout, který pocit ve mně převažuje...

5 22.02.2022

Od Rozhovorů s přáteli jsem očekával daleko víc. Hlavně na základě nadšených komentářů, které se všude na webech vyskytovaly. I když druhá polovina knížky byla snesitelnější a měla celkem spád, po celou dobu román strašně rušily z mého pohledu nesmyslné dialogy plné zvláštních přirovnání, které neseděly do nastalé situace ani do povahy postav. Celkově knihu hodnotím jako průměrnou.

5 01.01.2020

Knihu doporučuji k přečtení. Já osobně ji ze začátku musel číst po větších celcích, abych si ji náležitě užil a pouštěl se do ní s chutí.

4 16.05.2021

Výborná kniha, která se velmi dobře čte. Rozhodně ji doporučuji i lidem, kteří, stejně jako já, nemají odborné vzdělání v historii.

3 11.03.2021

Silná kniha o tom, jak těžké je žít ve společnosti, která je úplně jiná, než vy. V prostředí, kde se všichni vysmívají jakékoliv jinakosti, kde stoprocentně platí stereotypy o rolích mužů, žen a "slušných" rodin. Rozhodně doporučuji k přečtení!

3 19.04.2020

Dlouho mi trvalo, než jsem se do knihy začetl, ale postupně se mi to podařilo. Nicméně nemůžu úplně říct, že by to byl můj šálek čaje a že bych si knihu s chutí přečetl. Možná význam knihy docením až později...

2 28.12.2021

Vždy jsem Zemana považoval za jednu z nejhorších osobností, která se v naší polistopadové politice vyskytovala. Po čtení knihy jsem se v tomhle jen utvrdil, během některých pasážích se mi dělalo vyloženě zle z toho, čeho byl MZ schopen.
Knihu rozhodně doporučuji, i když veselé čtení to není.

2 25.10.2021

Již několikrát jsem se odhodlával k četbě Sto roků samoty, ale podařilo se mi to až nyní. Bohužel jsem se ale do knihy nezačetl, vůbec mě to "nechytlo". Ani po přečtení 150 stran jsem nebyl schopen vzpomenout si na vztahy mezi jednotlivými postavami. Dočetl jsem tedy víceméně jen z nutnosti. Což ale nevypovídá nic o kvalitě knihy, jen já nebudu skalní fanoušek...

2 23.08.2021

Drobná kniha, díky které jsem objevil spoustu nových autorů a jejich zajímavých děl.

2 11.08.2020

Chvíli mi trvalo, než jsem se do knihy pořádně začetl. Kniha se na začátku nečte lehce, ale postupem času čtenáře dostane - Ulická to prostě napsala výborně. Člověk až žasne nad tím, jak lehce dojde k nenávratným změnám v životě lidí a k rozvratu rodiny.

2 04.04.2020

Při čtení knihy člověk až místy nemůže uvěřit tomu, že se takhle k sobě lidé dříve chovali. Rozhodně stojí za přečtení, minimálně jako výlet do dějin ne tak vzdálených.

1 07.09.2020

Příběh Ifemelu a Obinzeho se mi moc líbil, kniha se velmi dobře četla a s každou další kapitolou jsem s očekáváním čekal, co se stane příště.
Jediná věc, která mi možná trošku scházela, byla větší část knihy, která by se věnovala Obinzemu a jeho životu po návratu z Anglie.
Ale jinak rozhodně doporučuji k přečtení.

08.11.2021