Kara28
komentáře u knih
Hana
Alena Mornštajnová
Na doporučení a po přečtení recenzí jsem si ji přečetla a zaujala mě jen část. Do další už se mi zkrátka nechtělo. Nevím proč, ale kniha pro mě nebyla tak úžasná, jak jsem si myslela, že bude.
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
Knihy ohledně holocaustu mě zajímají, proto tato nemohla chybět. Mně se upřímně více líbila Cilčina cesta, která byla volným pokračováním, ale Tatér byl taky moc fajn.
Život jedna báseň
Colleen Hoover
Začnu tím, že knihu jsem si koupila někde ve výprodeji a už delší dobu jsem si nějakou knihu od této autorky chtěla přečíst. A páni, vzala mi dech a rozbrečela mě. To spojení lásky a smrti, volnosti a zodpovědnosti nebo až skoro nemyslitelné vztahy mezi sourozenci, matkou a dcerou. Musím říct, že jsem si během čtení toho dost uvědomila. Kniha krásně plynula, vážně byla napsána velmi čtivě a velmi kladně hodnotím zpracování tématu (jistě, šlo by to vždy lépe...). Ale za mě rozhodně skvělá kniha, i přes chyby a občasnou nenávist hlavních hrdinů.
Odvaha
Markéta Lukášková
Moje druhá kniha od Markéty Lukáškové a tahle mi vyrazila dech. Nadšená jsem byla zejména z propojení příběhů a dvou možností reality. Chvílemi mi to přišlo jako napínavá detektivka a nemohla jsem se odtrhnout. Kniha příjemně překvapila, do poslední chvíle jsem netušila konec, ale během čtení ve mně vzešlo mnoho otázek, na které autorka neodpověděla. Za mě zatím top kniha letošního roku!
Vladimír Beneš: Mé cesty do hlubin mozku
Martin Moravec
Četla se poměrně těžce, neubíhala a několikrát jsem ji odložila, což se ale vzhledem k tématu a odborným výrazům dalo čekat. Z Moravcovým knih mě tato nadchla nejméně. Pravděpodobně tím, že k neurochirurgii nemám vztah. Ale jinak za mě pěkný počin, jako celek se mi kniha líbila.
Postřižiny
Bohumil Hrabal
K maturitě jsem si vybrala dvě Hrabalova díla a zpětně to byla docela chyba. Ostře sledované vlaky se ještě daly, ale Postřižiny jsem myslela, že ani nedočtu. Hlavně dlouhé věty, kdy jsem na konci nevěděla, co bylo na začátku. Buď jsem mu ještě nepřišla na chuť nebo jeho styl psaní nezvládám.
Petr a Lucie
Romain Rolland
Povinná četba k maturitě. Přišlo mi to rychlé a nestíhala jsem celý děj vnímat, ale zároveň měl rychlý spád. Znova bych do ní nešla, ale myšlenky a postoje autora k životu a válce mi přišly zajímavé.
Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
Vybráno do povinné četby a nevím nevím. Poprvé jsem ji otevřela a na straně 5 netušila, co se dělo na straně 1. Vrátila jsem se k ní až po divadelním představení, které mě lehce nalákalo. Jako pěkný příběh, snad jen jednou mnou příběh zásadněji rezonoval, ve výsledku i styl psaní mi nakonec přišel fajn, ale znova už bych do ní nešla.
Rozmarné léto
Vladislav Vančura
Uff... vybrala jsem si ji jako četbu k maturitě a myslím, že jednou stačilo. Jazyk a celková atmosféra mě udivila, ale to bylo z mého pohledu tak vše. Možná, hodně možná se k ni za pár let vrátím, ale teď bylo čtením utrpením.
České nebe
Zdeněk Svěrák
Moje první Cimrmanovská hra, kterou jsem si vybrala i do maturitní četby. A rozhodně nebyla poslední! Ten inteligentní humor a pozadí historických osobností a událostí se mi fakt líbí!
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Od pana Moravce mám přečtené všechny knihy. A ani ta poslední nezklamala. Teď vnímám to zdravotnictví trochu jinak. Správně položené otázky, kdy se toho dozvíte mnoho.
Najdi Rebeccu
Eoin Dempsey
Četla se dobře a příběh byl zajímavý. Sice tam bylo pár gramatických chyb a nějak jsem nepostřehla, jak se vlastně stal příslušníkem SS, ale celkově to bylo "krásné" čtení.
Polibek
Anna Todd
Dost mě mrzelo, že jsem jako první viděla film a nepřečetla si knihu. I tak se mi četla fakt dobře a nelituji. Kniha mě úplně pohltila, do Tessy i Hardina jsem se hned zamilovala, i když bych se občas rozhodla jinak. Oddychové čtení, které vám ukáže, jak se lidé (ne)mohou měnit.
Na ledě
Hannah Grace
Jako milovnice Ledového ostří jsem se o Na ledě nemohla ochudit. Ačkoli mi už na začátku bylo jasné, jak to skončí, i tak mě kniha překvapila a vtahovala víc a víc. Přečetla jsem ji skoro na jeden zátah. Do Nate jsem se zamilovala už na začátku, k Stassie jsem si chvíli cestu hledala. Byla to moje první "spicy" knížka, která teda chvílemi neměla k pornu daleko a já se během čtení červenala jako blázen. Párkrát mi i slza ukápla v pozitivním slova smyslu nad chováním Nate. Není to sice žádná vysoká literatura, ale jako oddychovka skvělá. Takže já určitě těch 450 stránek nelituju, knížka měla všechno a pokud bude pokračování, těším se.
Svatební historky aneb Jak jsem se nevdala
Lucie Macháčková
Nenáročná kniha přečtena jedním dechem během jednoho odpoledne. Příjemně pobavila a bude mít čestné místo v knihovničce, abych se k ní mohla před vlastní svatbou vrátit. Je ovšem pravdou, že posledních pár kapitol bylo pravděpodobně napsáno horkou jehlou.
Romeo a Julie
William Shakespeare
Moje první kniha od Shakespeara. Obsah zná každý, ale já k ní po přečtení mám ještě silnější a kladnější vztah. Naivita lásky, nepřátelství rodů a pochopení až když je pozdě. Velmi nadčasové dílo, i když místy těžké k porozumění (kde mi tedy dopomohl film). Určitě to patří k základu literatury celosvětově a každý by si to za život měl aspoň jednou přečíst.
Tyrolské elegie
Karel Havlíček Borovský
Kniha, kde se prolíná smutek a obrovská odvaha. Borovského styl psaní mě zaujal.
Válka s Mloky
Karel Čapek
Četla jsem jako povinnost četbu a nic moc. Určitě je to nadčasové a mrazí z toho, ale víc mi vzala dech Bílá nemoc nebo RUR.
Uprostřed
Martin Selner
Líbil se mi styl psaní autora i nezvyklé téma. Čímž pro mě bylo knížka čtivá a hltala jsem každé slovo od začátku do konce. Je překvapivě hlavně o vztazích a vlivech na ně. Děj byl zajímavý a do postav jsem se rychle vcítila.
