kasavubu komentáře u knih
Hodnotím knihu a ne audionahrávku. Vůbec to nebylo špatné. Moc se mi líbila zápletka a způsob zpracování formou výpovědí osob, které se jednotlivě k tragédii vyjadřovaly. Knize by ale určitě prospělo, kdyby byla delší a více rozvedená. Pak by neměla chybu.
Za mě naprostá spokojenost. Zezačátku mi byla postava Hynka vyloženě nesympatická, ale to se postupně změnilo. Je zajímavé se zamyslet nad tím, jak málo někdy stačí, aby se věci vyvijely úplně jinak. Stačí jedno špatné rozhodnuti, chyba a neni cesty zpět. Nebo je? Tahle zásadní otázka se vine celým příběhem a je na každém, jak si na ni odpoví. Hynek není zlý, jen je svým způsobem slaboch. A v neposlední řadě pěkný cynik, ale mě ty jeho postřehy přišly trefné a místy i vtipné. Tahle kniha se autorce velmi vydařila. Jen tak dále...
Tak tato kniha mě moc příjemně překvapila. Zápletka s ukrývaným vojákem sice nebyla nic nového pod slunce, ale myslím, že není mnoho knih, kde by bylo takto detailně popsáno, jak to fungovalo v nacistickém Německu. To považuji za největší přínos knihy. Je neuvěřitelné, jak se nechali Němci, zvláště ti mladí, tak snadno zfanatizovat. Jediné, co bych knize vytkla, byl závěr. Byl na mě asi až moc přeslazený, ale jinak to bylo skvělé počtení.
Obdivuhodný příběh ženy, k němuž mám v podstatě jen jedinou výtku, a to je způsob, jakým byl napsán. Úplně mi nesedla stylisticky jednoduchá forma vyprávění. Kdyby to bylo napsáno jako skutečný román, nemělo by to chybu. Takhle musím bohužel ubrat na hodnocení.
Tentokrát mě zápletka moc nezaujala, ale za otevřený dvojitý závěr v linii Vanji a Billyho musím dát v hodnocení o hvězdičku víc. Už se těším na pokračování, snad se ho dočkáme dříve než předchozího.
Tak to bylo hodně smutné... Vůbec nejhorší pro mě byla představa starých lidí žijících celý svůj život na vesnici, donucených opustit své domovy a nastěhovat se do městských paneláků... Můj největší obdiv si získala Hana za jeji nezdolnou odvahu v boji o zachováni její vesnice, třebaže bylo jasné, jak to všechno dopadne.
Za mě spokojenost. Sice by se našlo pár nelogičností a po stylistické stránce to taky nebylo úplně to pravé ořechové (to je ale chyba spíš překladatele), jinak to ale byla moc fajn knížka. Zápletka zajímavá, stejně jako postava neotřelé komisařky. A už dlouho mi nebylo vraha/viníka tak líto. Asi si přečtu McCarthyho Dítě boží. Že by se nechala autorka tak trochu inspirovat?
Moc smutný, ale zároveň krásný příběh, který si mě naprosto podmanil. Autorka dokázala bravurně docílit toho, že jsem s bábou Demdike, s její dcerou a vnučkou prožívala všechny jejich strasti i radosti (a těch tedy rozhodně mnoho nebylo), jako kdybych byla v knize přímo s nimi jako jedna z vedlejších postav. Jejich nelehké osudy zde byly vylíčeny na pozadí dějin raně novověké Anglie, v době nastupujícího racionalismu a osvícenství. Chválím autorku i za doslov, který vše krásně doplnil a zasadil do dobových reálií. Je vidět, že autorka si celý příběh velmi dobře nastudovala z dochovaných pramenů a nesnažila se zbytečně fabulovat. Vše to na mě působilo velmi autenticky.
Pozor, obsahuje spoiler!!! Na knihu jsem se moc těšila, ale po jejím přečtení se nemohu ubránit jistému zklamání. Dějová linie z minulosti byla perfektní, k té nemám absolutně žádné výhrady. Byla neskutečně napínavá a skvěle propračovaná. Horší už to bylo v případě linie ze současnosti, která byla dle mého soudu neskutečně překombinovaná. Uplně jsem nepochopila význam dvou bočních liniích Candice a Kathariny. Podle mě byly úplně zbytečné a vedly jen k další překombinovanosti. Snad bych ještě pochopila Katharinu, která alespoň v příběhu "zadělala" na dalšího náměsíčníka (autorka si zřejmě libuje v příbězích s otevřeným koncem), ale proč Candice? Úplně zbytečně. Navíc jsem v knize narazila na řadu nelogičností. Všechny ostatní příběhy se sice na závěr pěkně protly, ale stejně spousta věcí zůstala nevysvětlena, např. kde se řekněme více než 20 let po své domnělé smrti ukrývala tetička nebo co se dělo s Gertie po smrti její matky do doby než péči o ni převzala Alice? Našlo by se toho více, ale abych pořád jen nekritizovala. Reputaci si kniha vylepšila zajímavou zápletkou s tématem "náměsíčníků" a za neskutečnou čtivost, kdy jsem knížku zhltla doslova jak malinu. Za to nakonec přidávám jednu hvězdu navíc.
Pozor obsahuje spoilery. Byl to neuvěřitelně smutný příběh. Osud se s Emílií rozhodně nepáral. Nevím, co bylo horší, jestli nerudný tchán, s nímž byla nucena žít pod jednou střechou nebo neustále ji podvádějící manžel. K tomu všemu ústavičná dřina na poli a válečné útrapy. Je až neuvěřitelné, co všechno musela zvládnout, a že se o slovo přihlásila nemoc, se vůbec nedivím. Ta část, kdy je pro ni smrt vlastně už jen vysvobozením, ta mě dojala asi ze všeho nejvíc. Příběh dcery Jany a vnučky Johanny už mě tolik nezaujal, asi proto, že jim bylo v knize věnováno podstaně méně prostoru. Škoda. Jinak ke knize nemám výhrady. Byla skvělá.
Tak tohle bylo hodně parádní počtení. Možná trochu překombinované, ale jinak super zápletka i rozuzlení. Postavy byly skvěle vykreslené. Jediné, co mi přišlo jako už moc velká náhoda, bylo propojení vražd, na kterých Sayer pracovala ve svém výzkumu psychopatů s vyšetřovanými vraždami dívek z klece. To už bylo i na mě moc. Další pokračování si určitě nenechám ujít.
Kniha mě vedla k hlubšímu zamyšlení nad úlohou včel (a obecně hmyzu) v přírodě. Člověk si ani neuvědomuje, jak strašně jsou důležité. Všechny tři příběhy byly moc zajímavé. Asi nejvíce se mi líbila část s Tao - to tedy byl hodně silný šálek kávy, snad to s námi takto v budoucnosti nedopadne. Co mi v knize moc nesedlo, bylo vlastní rozuzlení. Asi jsem čekala trochu víc a ani ten rádoby happy-end mi moc nesedl, i když je to vlastně dobře, když lidstvu zůstane nějaká ta naděje.
Za mě velmi vydařená duchařina. Kdo má tenhle žánr rád, jednoznačně doporučuju. Upřímně jsem Adrienne obdivovala, já bych se k domu Ashburnů bála i jen přiblížit, natož se do něho nastěhovat...
Příběh jako takový vůbec nebyl špatný. Chybělo mi v něm ale něco, co by ve mě vzbudilo nějaké hlubší emoce, ať už kladné nebo záporné. Nemůžu si pomoci, ale působilo to na mě poněkud šablonovitě a kniha jako taková ve mě nezanechala hlubší dojem. Tím ale knihu nechci vůbec zatracovat. Co hodnotím velice pozitivně, a to platí obecně u všech autorčiných knih, je její výběr často kontroverzních témat, její erudovanost a snahu si danou problematiku co nejlépe nastudovat. Její knihy jsou pro mě velmi poučné a z každé se dozvím něco nového, v tomto případě o vlcích a jejich funkci ve smečce.
Tak to byl hodně zajímavý příběh, o kterém budu ještě asi dlouho přemýšlet. Za sebe si musím položit stěžejní otázku: Kdo na Hannině výchově nese hlavní vinu? Sama Hanna coby nadprůměrně inteligentní dítě a zdárný manipulátor nebo perfekcionistická matka, příliš lpějící na svém manželovi? Nebo možná sám otec, který přehlíží chyby svého dítěte a vše mu dovolí? Nejspíš asi souhra všech tří. Myslím, že si s námi autorka bravurně pohrála a určit, kdo za to skutečně může, tak snadno nelze. Možná, kdyby oba rodiče Hanně tak neustupovali, dokud to ještě šlo (v 7 letech je na to už poněkud pozdě)... Možná, kdyby Suzette coby matka nebyla takový puntičkář a její vztah k manželovi nebyl až chorobný. Celkově jsem neměla z jejího přístupu k Hanně moc příjemný pocit. Působila na mě, že svou dceru ve skutečnosti snad ani nikdy nemilovala a hlavně se ji ani nesnažila pochopit. Na druhou stranu na její obranu, ani ona neměla vztah se svou matkou zrovna ideální, takže i to mohlo na její výchovu Hanny zapůsobit. Každopádně po přečtení knihy vím jedno jistě, moje vlastní sedmiletá dcerka je teď pro mě největší zlatíčko:-)
Opět maximální spokojenost, možná dokonce o malinko lepší než předchozí díl. Tentokrát Kim a její tým odhalují zákulisí obchodu s lidmi. Je to hrozná představa, co se může dít kolem nás a my o tom nemáme ani tušení. V knize popsané osudy migrantů mě vedou k ujištění, že jsem skutečně ráda, že žiju, kde žiju.
Další velice zajímavá a poučná knížka od autora. Jak už tu padlo, hodně věcí se tu opakuje, ale i tak pro mě byla kniha přínosná. Druhá polovina mě však bavila méně, proto ubírám na hodnocení.
Další velice vydařený příběh z pera autorky, který mě opět vedl k zamyšlení, jak málo někdy stačí, aby bylo vše úplně jinak, a že zároveň všechno špatné, může být i k něčemu dobré. Kdyby Edita nebyla nemanželským dítětem, jaký by asi tak byl její osud? Skvělá knížka. Už se těším na další.
Tak to bylo hodně depresivní čtení. Když se tak zpětně zamýšlím nad celou Eliščinou rodinou, byl v ní vůbec někdo, kdo byl šťastný a vedl normální život? Eliščina matka, otec, tety, já osobně jsem tedy nikoho nenašla. Jako by to bylo snad nějaké rodinné prokletí, které zřejmě nakonec dostihlo i hlavní hrdinku. Jinak to bylo moc pěkné počtení. Knížka se perfektně četla a krásně mě vtáhla do děje. Jediné, co mě trochu mrzelo, je, že nevyšlo najevo, zda skutečně vraždila matka Elišky a nedozvíme se ani důvod, proč to vůbec udělala (i když možných vysvětletní tu bylo dost). Na otevřené konce u Hanišové jsem si už tak nějak zvykla a řekla bych, že každé její knize dodávají vyšší rozměr, který nás nutí k hlubšímu zamyšlení nad sebou samými. Můžeme jen doufat, že se své posedlosti Eliška nakonec zbavila, ale já osobně si myslím, že u ní převážily dědičné dispozice, které se zřejmě naplno projevily po porodu prvního dítěte (stejně jako u matky?). O knize budu ještě dlouho přemýšlet.
Vzhledem k vysokému hodnocení zde na DK jsem od knihy očekávala víc. Rozhodně nebyla špatná a moc pěkně se četla. Vadilo mi u ní ale hned několik věcí. Dějová linie odehrávající se v minulosti mohla být podle mě obsáhlejší. Ač jsem o pronásledování Židů ve vichistické Francii vůbec nic nevěděla (a to považuji za největší přínos celé knihy), v porovnání s jinými knihami o holocaustu, to na mě úplně tak nezapůsobilo, třebaže příběh malé Sarah byl otřesný a to, co zažila, nepopsatelné. Daleko více mi však vadila dějová linie ze současnosti. Už jak tu padlo u některých komentářů, přišlo mi to zbytečně emočně vypjaté. Asi jsem úplně nepochopila to ztotožnění hlavní hrdinky s osudy Sarah. Přišlo mi přehnané. Chápu, že odhalení, že se mají stěhovat do bytu, kde se stala taková tragédie, ji asi hodně ovlivnilo, i to, že šlo o tajemství manželovy rodiny. Ale ta její posledlost vypátrat Sarah za každou cenu mi přišla zbytečně přehnaná. A to, jak snadno se jí povedlo vystopovat Sarah (resp. jejího manžela) v USA, to tedy byla hodně velká souhra náhod. Ve výsledku ale knihu určitě hodnotím kladně a nelituji, že jsem si ji přečetla. Rozšířila mi obzory v tom, že i v zemích, do kterých bychom to na první pohled vůbec neřekli, docházelo k pronásledování Židů a holocaustu.